Uspět na trhu je čím dál těžší, už je výjimkou, když se o hru nepřetahujeme s jiným vydavatelem

Pavel Prachař je manažerem dvanáctičlenného týmu lidí, kteří pod značkou MindOK přinášejí lokalizované hry na český trh. V rozhovoru, který se nesl ve velmi přátelské atmosféře, jsme si povídali o vývoji českého deskoherního trhu, Kickstarteru nebo o některých připravovaných hrách. Jedna otázka směřovala i na zatím neoznámené tituly a Pogo  (deskoherní přezdívka Pavla Prachaře) nám odtajnil hned dvě chystané hry. 

Firma MindOK je na českém trhu už 14 let. Jak se za tu dobu změnil český hráč?

Český hráč se změnil již několikrát a poměrně hodně. Deskové hry jsou dnes mnohem masovější záležitostí, než před těmi 14 lety. Dnes už prakticky každý ví, co jsou moderní deskové hry a co je to MindOK. Dříve to byla velmi okrajová zábava, která byla oblíbená jen v některých společenských skupinách. Je to nesrovnatelně jiné. Lidé dnes samozřejmě vyžadují úplně jiné typy her, zvýšily se nároky na grafické zpracování a celkové provedení hry. Výrazně se také zvýšilo množství peněz, které je člověk ochotný za hru utratit. Před několika lety byla hra nad tisíc korun těžko prodejná, dnes je to naprosto běžné.

Je dnes jednodušší se prosadit, protože hraje více lidí, nebo naopak je čím dál těžší v záplavě her hráče zaujmout?

Pro nás je to určitě čím dál těžší. Celkově na světě dříve mohlo vyjít za jeden rok třeba 30 her, které byly opravdu dobré. Byla tu tři vydavatelství, takže jsme si je nějak rozdělili a všechny ty skvělé hry se k nám dostaly. Dneska těch velmi dobrých her vychází ročně několik stovek, možná tisíc a není možné všechno na ten český trh přinést. Pokud si dnes některé hry nevybereme, protože jsme vybrali, nějakou lepší, tak z těch, co jsme nevybrali, si někdo jiný, pořád dokáže vybrat dobrou hru, která může mezi hráči uspět. Pro hráče je to dnes tedy určitě lepší a jednodušší, ale pro nás naopak, protože i to konkurenční prostředí se tady zvyšuje. A díky tomu všemu má každá jedna hra menší šanci se v té záplavě prosadit.

Vám se to zaujetí určitě povedlo v poslední době například hrou Nemesis, ke které jste přinesli již dvě rozšíření a chystáte i pokračování Lockdown. Četl jsem názory, že rozšíření jsou příliš drahá. Jak se jim prodejně daří a jaká je vůbec vaše cenová politika?

V rámci toho, jak se dařilo základní hře, tak se i rozšířením daří. Nemesis je už náročná hra pro užší skupinu hráčů. Určitě neočekáváme, že to budou hromadně kupovat maminky svým dětem jako jiné tituly. My se obecně snažíme hry prodávat za nejmenší možnou cenu, za kterou můžeme. Samozřejmě jsme firma, která se musí uživit a má nějaké hranice, ale máme jasně dané, že hra musí jít na trh za nejmenší cenu, která je pro nás reálná. Samozřejmě musíme vycházet z výrobní ceny, která je daná. A my se na základě ní musíme rozhodnout, jestli jí sem přineseme i za tu cenu, nebo ne. Bohužel dneska ceny celosvětově rostou a v příštích letech se dá očekávat výrazné zdražení všech her, protože i ceny materiálů a dopravy stále rostou. Pokud se někomu nějaká hra zdá drahá, je to jeho názor, ale je velmi pravděpodobné, že třeba za rok bude ještě o kus dražší.

Když jsme u Nemesis. Jak to vypadá s Lockdownem? Kdy se můžeme těšit a co všechno bude součástí krabice?

To kdybych věděl (smích). Komunikace s původním vydavatelem je poměrně náročná a několikrát již došlo k nedodržení termínu, takže nedokážu říct, jestli k tomu dojde i tentokrát. Plán je, že by to mělo vyjít někdy v polovině příštího roku. Co se týče té verze, tak retailová verze bude stejná pro všechny lokalizace. Zvlášť by se k tomu mělo prodávat něco jako „stretch goal box“, kde budou další věci, které se objevily v té kickstarterové kampani. To chystáme také, mělo by to být k dispozici oboje.  Ale je to zatím bez záruky, protože ty informace od vydavatele se v průběhu času mění. Pokud to bude možné, určitě to uděláme, ale například data na překlad té základní krabice nám přišla teprve v druhé půlce srpna a ještě ne kompletní.

A co překlad Untold Stories 2? Vydáte i tento komiks? První díl byl vytištěn komunitně a je o něj stále zájem.

To aktuálně bohužel nemohu slíbit, jsme zahlceni řadou dalších projektů. Pokud by se našel prostor, bylo by možné o tom uvažovat.

Nemesis určitě patří k vašim nejpopulárnějším hrám. Ale která je ta úplně nejpopulárnější?

Záleží z jakého hlediska. Pokud se zaměříme na prodejnost, tak v popředí jsou například Krycí jména, vědomostní hra Desítka, Kingdomino a mnoho dalších. Obrovský úspěch má letos například Mikromakro, z těch náročnějších pak dlouhodobě vede Mars Teraformace. Ale nejprodávanější hrou v historii MindOKu je určitě Carcassonne, u kterého je to dáno samozřejmě tím, že se prodává již dlouho, ale pořád se drží mezi špičkou. 

Je nějaká hra, která se naopak neujala na našem trhu tak dobře, jak jste čekali?

Takové hry určitě máme taky. Můžu jmenovat například Legendy západu, od kterých jsme čekali větší úspěch. Z rodinných her pak třeba hra Maškarní bál, která u nás interně patří k nejoblíbenějším rodinným hrám vůbec.

Na kolik si myslíte, že to může být dáno hodnocením recenzentů?

Velmi těžká otázka, na kterou určitě nedokážu přesně odpovědět. Recenzenti určitě nezanedbatelný vliv mají, ale zrovna u těchto dvou her je to nejspíš složitější. Na Legendy západu byly recenze od velmi pozitivních až po dost negativní, na Maškarní bál byly recenze vlastně jen nadšené. Takže tady opravdu těžko říct.

Za pár měsíců dorazí hra Střet Civilizací, což by měla být strategická pecka, na kterou hodně hráčů netrpělivě čeká. Je to podle vás nejlepší hra, kterou aktuálně chystáte, nebo byste zmínil ještě nějakou další?

Pokud míříme na náročnější hráče, tak Střet civilizací je určitě nejlepší hra, kterou chystáme, a má v blízké době dorazit. Pokud mluvíme o hře určené pro širší skupinu lidí, tak by se dal zmínit například druhý díl hry Mikromakro, nebo hru Kabo, což je unikátní karetka, kterou už u nás někteří lidé hrají a znají v anglické verzi.

O Střet Civilizací měli zájem i kluci z REXher. Stává se často, že se o nějakou hru pere víc vydavatelů?

V poslední době je to naprosto běžné. Dospělo to do takové fáze, že je výjimka, když se to neděje. Roli hrají nějaká dlouhodobější partnerství, kdy nám pak často tu hru nabídnou jako prvním, ale stejně musíme čekat, že konkurence nespí a o hru se bude zajímat. Opravdu nevím, kdy naposled se to nestalo.

Před několika lety jste vydali karetní hru Summoner wars, která by měla přijít brzy v druhé edici. Někde jsem zachytil informaci, že by měla vyjít i v češtině. Co nám k tomu můžete říct (úsměv)?

Můžu potvrdit, že druhá edice Summoner wars vyjde někdy začátkem příštího roku česky od MindOKu. Pro přesnější informace si počkejte na finální oznámení na našem Facebooku, tohle bych tu vlastně neměl prozrazovat (s úsměvem).

Rádi si počkáme na bližší informace. Je nějaká další hra, kterou chystáte a můžete o ní něco prozradit?

Další hrou, kterou se chystáme přinést lokalizovanou na český trh, je Keystone: North America. Je to hodně dobře fungující hra a má opravdu unikátní ilustrace, které jsou vyvedené takovým způsobem, který jsme ještě nikdy neviděli. Tady je to provedení ještě o úroveň výš než například u hry Na křídlech. Je to krásná hra, jak z pohledu herního mechanismu tak i ilustrací.

Další téma, které mě zajímá je Kickstarter. Například už zmíněný Nemesis Lockdown měl oznámenou lokalizaci až po skončení kampaně. Co brání tomu, aby byla čeština už součástí Kickstarteru? 

Brání tomu především struktura trhu jako taková. Kickstarter dělá původní vydavatel, kterému připadá i veškerý výtěžek. Domluva nějakého dělení zisku je velmi náročná. Komplikované je to z pohledu té organizace, ale například i kvůli odvodu daní. Máme za sebou jednu kickstarterovou kampaň na rozšíření hry Mars s podtitulem Neklid a z našeho pohledu s tím bylo výrazně více komplikací než přínosů. Je to ale určitě na nějakém nastavení toho, na co jsme zvyklí. Sám za sebe Kickstarter rád nemám. Původní myšlenka byla vybrat peníze na projekty, které člověk nemohl sám vydat. Ta původní myšlenka byla skvělá, ale nyní je to pouze marketingový nástroj a nic dalšího. Z pohledu MindOKu je to něco, co nezapadá do naší filosofie. Navíc tím, že jsme vydavatelé a velkoobchod, tak neprodáváme hry přímo. Od nás si jí můžete koupit jenom někde na herních akcích, jinak se snažíme o to, aby si hry lidi kupovali u našich partnerů. Pokud bychom hru prodali přímo na Kickstarteru, konkurujeme tím právě i našim partnerům, kterým bychom zhoršili pozici na trhu a další šanci na přežití, a to my nechceme. Naopak je chceme podporovat a nejít proti nim.

Kolik lidí vůbec tvoří MindOK?

Dohromady je nás 12. Často se setkávám s tím, že si lidé zvenku myslí, že nás je více, ale není to tak. Samozřejmě pak máme ještě brigádníky a nějaké externí překladatelé, ale MindOK je 12 lidí.

Hodně lidí říká, že když se jim z koníčku stane práce, tak se z toho vytratí ta zábava. Jak je to u vás? Dokážete si posezení u deskovky užít stejně jako dříve, nebo už na hry koukáte jinak?

Já asi ani nedokážu říct, že bych tímhle někdy netrpěl (smích). Já vlastně od začátku, co hraju hry, tak na ně koukám z toho pohledu, jestli ta hra funguje, jestli je znovuhratelná a podobně. Nemyslím si, že by se můj pohled hráče a vydavatele nějak extrémně lišil. Pořád tam hledám ty stejné věci. Samozřejmě je hledám jinak a nikdy si nemůžu dovolit hru posuzovat sám podle sebe. Je super, když mě hra baví a vydáme jí, ale musím se umět vcítit do těch lidí, kteří tu hru budou hrát a že bude přinášet radost i úplně jiným lidem, než jsem já. Ale samozřejmě to, že hraju několik stovek nových her ročně, tak určitě si to svoji daň vybírá. Nebudu se tvářit, že jsem úplně stejně nadšený hráč jako, když jsem začínal. Hraju z pohledu vydavatele, ale hrozně rád se vracím k osvědčeným hrám. Pokud bych měl zmínit nějakou svojí nejhranější hru, tak je to určitě Mars Teraformace. Tam už nemusím vnášet řádný vydavatelský pohled, ale mohu ji hrát se stejnou radostí, jako kdybych s ní neměl vůbec nic společného (s úsměvem).

Vy jste mi úplně sebral poslední otázku, kdy jsem se chtěl zeptat na to, co si rád zahrajete mimo práci. Můžete dát ještě další tip na Vaši oblíbenou hru, kromě zmíněného Marsu?

Určitě můžu pokračovat i dál (s úsměvem). Z mého pohledu je Mars číslo jedna, pak mám rád Zámky šíleného krále Ludvíka nebo jedna už starší hra Saint Petersburg. Ta hra existuje dvacet let a určitě mám nahrány vyšší stovky partií. S rodinou nás hrozně baví Maškarní bál, nebo třeba to Kabo. Nemůžu se nevrátit k Mikromakro, což je pro mě jedno z největších překvapení poslední doby a důkaz toho, že se dá pořád vymýšlet něco nového. Rád si zahraju i Krycí jména.