Bojování pytlíkem v říši šílenství.

V králičí noře

„Tam, kde kdysi býval žert a lehkovážnost, teď zbývá jen hněv. Čajový dýchánek je naprosto rozumný, Srdcová královna mluví šeptem, Tlachapoud unikl z básně a Alenka se vrací do Říše divů, která je pouhým stínem své původní podoby. Každý z velitelů zbrojí a chce obnovit milovanou Říši divů. Někdo bojuje za věčné čajové dýchánky, někdo kvůli boji samotnému, jiný si přeje setnout všem hlavy a další si nepřeje nic víc, než se vrátit do Říše divů v její někdejší dokonalé nelogičnost.“

V Tlama Games se rozhodli s alabamskými Druid City Games navázat na úspěch Lesu bratří Grimmů a vydat se do Říše za zrcadlem, kde nic nedává smysl, ale kdo se tomu dostatečně nediví, anebo se snad diví příliš moc, tomu nechá Srdcová královna setnout hlavu. Dnes se podíváme na neotřelou kombinaci mechanik area-control a bag-building. Jinými slovy se každá z pěti ústředních postav bude snažit obohatit svůj váček o tak vhodné a silné žetony, aby její frakce vítězila napříč třemi koly a pěti oblastmi.

Stejně jako pod Lesem je i pod touto pohádkovou taškařicí podepsán Tim Eisner. Tentokrát mu však pomohl i Ben Eisner, spoluautor Maškarního bálu, a Ian Moss stojící za titulem Duelosaur Island.

Za zrcadlem

Je třeba říci, že Válka v Říši divů je skutečně těžká krabice narvaná nejen kartonovými platy s postavami a žetony a obřím herním plánem čajového dýchánku, ale i dřevěnými figurkami přívrženců, plastovými hrady a několika balíky karet. Nechybí ani plastové stojánky pro standies (kartonové figurky postav) a látkové váčky. To celé je odděleno pevným papírovým insertem s přihrádkami. Slyšel jsem, že prý je třeba ho vyhodit, aby se hra do krabice vešla. Omyl! Komponenty roztříděné po frakcích i ty ostatní společné se dobře do krabice vejdou. A ještě místo zbyde. Je potřeba ale využít zdejší přihrádky. 

Grafiku obstaral Manny Trembley, který se podílel i na post-apokalyptické duelovce Radlands: Gangy pustiny. Ilustrací postav je tu hodně a styl v mnohém připomíná kontrasty a barvami právě Radlands. Halucinace z Kloboučníkova čaje tu jsou tedy zachyceny v plném rozsahu. Kartonové postavy i žetony jsou pevné, to ovšem nemohu říci o kartách. Ty se pevně tváří, ale alespoň v mé kopii se velké množství karet úkolů, spojenců a nápověd začalo po vybalení ze stahující fólie kroutit. Tak snad je neotrávil Tlachapoud během putování v kontejneru. Pojďme se vrhnout do víru čajování.

Čajový dýchánek

Pojďme si povědět, jak to celé funguje. Hra je hrána na tři velká kola, ve kterém každý z hráčů odehraje hromadu tahů. Každé kolo je složeno ze dvou fází ‒ z čajového dýchánku a z boje. 

Během čajového dýchánku chodí hrdina kolem stolu a ve svém tahu si vždy vezme z políčka rondelu, kde se zastaví, kartu, jejíž efekty se mu líbí a které hned vyhodnotí.

Stěžejním efektem těchto karet je umisťování přívrženců do lokací. Ty hráči později při boji nedávají sílu, ale drží ho přítomného v oblasti. Jelikož hráč během bojů o jednotky přichází, je dobré vždy přijít o svého přívržence bez síly a nikoliv o své podporovatele z řad obyvatel říše či dokonce o svého hrdinu.

Půjde hrdina pomalu, anebo bude spěchat? Může jít jak daleko chce, ale spěchání se neobejde bez následků. Pokud se rozhodne obejít čajový stůl víckrát z důvodu, aby se dostal k lepším ze zbývajících karet, hodí kostkou a dobere si úlomky šílenství. Každý takový v průběhu získaný a neodstraněný úlomek hráče v závěru partie připraví o 1 bod.

Jakmile se všichni hráči posilnili čtyřmi doušky karet, nastává čas bojovat za srdcové spodky a ušklebené kočky. Nejprve si ale řekněme, kdo hrdinům pomůže.

Spojenci a obyvatelé

Vedle herního plánu leží dvě nabídky karet. Spojenci a obyvatelé. 

Spojenci jsou zásobárny žetonů, které se hráči snaží při čajovém dýchánku získat. Kromě své vlastní síly oplývají speciální schopností. A ta se odvíjí od karty, kterou se hráči rozhodli zařadit pro stávající partii. Ze čtveřice každého spojence je vybrána jen jedna a je doporučeno je hrát po sadách A-B-C-D. 

Obyvatelé jsou unikátní postavy a jejich příslušenství. Postavy hráči dávají k dispozici figurku o síle a efektu, která se účastní bojů. Žetony pak hráči obohatí jeho váček třaskavého překvapení.

Boj

V každém ze tří velkých kol se hráči utkají o body v jednotlivých oblastech, které byly dané oblasti a kolu přisouzené bodovacími destičkami vyloženými na počátku hry ‒ každá oblast má tak proměnlivou hodnotu. Můžete se tak porvat o bodové maximum, anebo na chamtivé soupeře vyzrát a jít na jistotu a snad bez konkurence do oblasti s menší bodovou odměnou. Boj v každé oblasti je vyhodnocen zvlášť. 

Při boji hráči nejprve stanové svou počáteční sílu kostičkami na stupnici boje a následně se střídají na tahu a losují žetony ze svého váčku. Ty mohou hrdinovi pomoci i ho potrápit taženým šílenstvím. Mohlo by se zdát, že všichni hráči budou vždy usilovat o vítězství, nicméně není tomu tak. Tady přichází designerský zvrat, neboť hráči si během hry nabírají úkoly a ty je mohou nabádat k tomu, aby ukončili boj za určitých podmínek, podle síly, množství jednotek, počtu kol apod. Kartičky úkolů jsou složené ze dvou částí, kde splnění každé je ohodnoceno třemi body. Pokud ovšem hráč splní obě části, získá bonusové tři body, celkem tedy devět bodů. 

Postupně hráči buď dobrovolně končí, anebo tzv. přestřelí ve chvíli, kdy již nemají přítomnou žádnou jednotku. Tehdy jsou z boje diskvalifikováni. Kdo boj v oblasti vyhraje, umístí si tam hrad, což ho posílí v bojích budoucích plus dva k síle i ho odmění dvěmi vítěznými body navíc na konci partie.

U tažených žetonů se vyhodnocuje nejen síla, ale i jejich druh a efekt podle spojeneckých karet. Stálicí na poli stoupenců je kovárna, která hráči umožňuje vykovat své žetony. Hráči začínají partii se svým hrdinou a hráčskou deskou, kterou si hráč může v průběhu hry vylepšovat právě vykováním žetonů. Vždy když naplní jednu ze čtyř stupnic, získají silný žeton své frakce. Ostatně již v průběhu při překrývání políček hráči získávají výhody, ať již to jsou další přívrženci, body či možnost zbavit se úlomku šílenství. 

Hráči mohou ukončit bitvu také motivováni možností si vykovat žeton ve chvíli, kdy z váčku vytáhnou žeton kovárny anebo když jejich kostička na bojové stupnice stoupne na políčko se symbolem kovárny.

Jelikož se jedná o hru asymetrickou, každý z hrdinů říše oplývá jednou trvalou jedinečnou schopností uplatnitelnou během čajového dýchánku a čtyřmi jednorázovými podrazy pro část bojovou. 

Zhodnocení hry

Co jsme si se spoluhráči odnesli? Šílenství! Je tam toho tolik, o co jde. Lze to hrát pro zábavu, anebo se ukalkulovat a nakonec stejně nadávat na náhodu. 

Válka v Říši divů přichází s neotřelým spojením dvou mechanik a absurdního tématu. Zajímalo by mě, zda autoři vymysleli hru a na ni pak téma naroubovali, anebo se bavili a inspirovali dílem Lewise Carolla. Já jsem jeho kouzlu pod králičí norou nikdy nepropadl a možná o to hůře se mi ke hře, postavám a souvislostem mechanik a komponentů dostávalo. Historické scénáře mi jsou zkrátka mnohem bližší. Ovšem navzdory tomu, když lokalizaci v Tlamě loni na jaře oznámili, začal jsem se těšit. Jak jsem si ji užil?

Začněme sešitem pravidel, který je přehledný, ovšem podle mě by mohl být napsán ještě lépe. Některé pasáže by v textu měly být tučně zdůrazněny, práce s některými komponenty lépe vysvětlena. Několikrát jsem hledal, zprvu marně, odpovědi a místo nich narážel neustále na formulaci o třech bonusových bodech za splnění obou částí úkolu, která je zmíněna v sešitu opravdu mnohokrát v porovnání s jinými zásadními aspekty pro chod hry.

Co si musím pochválit, tak je oboustranný přehledový list provázející hráče čajovým dýchánkem, bojem i ikonografií. Jeho stručnou podobu hráči naleznou i na zadní straně sešitu pravidel a na stránkách předtím slovníček pojmů. To se ve hře vždy hodí. Za nápomocné beru i přiložené karty nápověd.

Hra nám fungovala dobře a to ve všech počtech hráčů, ať již ve standardních bojůvkách tří až pěti blouznících, tak v upravené variantě pro dva snílky. Hra je ovšem trochu zdlouhavá a to mi pocitově přišlo nejen v plném počtu čajovníků. Počítal bych alespoň třicet minut na hráče. A to je pro mě u bag-buildingu již hraniční, přestože boji s pytlíkem předchází rondelová část. Délka i nečekaná složitost hru odsouvají ze zdánlivého výběru párty titulů na oddechové hraní maximálně pro ostřílené hráče. Ono to totiž není jen o tahání žetonů z pytlíčku, ale o usledování mnoha efektů na mnoha frontách. Je třeba si pamatovat, a naštěstí s tím pomohou karty nápověd pro jednotlivé sady, schopnosti spojeneckých žetonů. Sledovat neustále se proměňující nabídku na stole během dýchánku. Vnímat nové obyvatele v nabídce karet. Pamatovat si obsah svého váčku a rozvažovat, kdy ještě bojovat a kdy už ne, neboť navrácení v boji vyčerpaných žetonů do váčku, probíhá jen za konkrétních okolností. Je třeba sledovat vyložené karty úkolů soupeřů, uhlídat si ty svoje, a samozřejmě neopomenout měnící se hodnoty oblastí pro každý z bojů. A co teprve jedinečné schopnosti všech postav. Je toho mraky a navíc je to zabaleno v šíleném šerobarevném hávu.    

Alenka vám naruší dýchánek, neboť běhá kolem stolu v protisměru a ráda se chopí vám dosud vzdálených karet. Na ně, ale i ty před vámi, může s chutí Tlachapoud položit žeton otravy, který vám otráví bojeschopnost. Šklíba se s vámi ráda podělí o úlomek šílenství, Srdcová královna si přívržence při umisťování ráda rozdělí do vícero oblastí a Kloboučník si na svém dýchánku rád dolije čaje a vezme si jakoukoliv kartu, aniž by se pohnul. A to je jen drobet toho všeho, co se ve hře děje. Interaktivita je mezi hráči neustálá a kdo náhodou nebojuje, ten si může alespoň vsadit na vítěze.

Válka v Říši divů byla zábava, ovšem museli jsme se prokousat ne vždy explicitními pravidly, zcela obsadit ten největší stůl široko daleko a také vzít na vědomí, že si na dýchánku alespoň dvě, spíš tři hodiny pobudeme (v plném počtu hráčů). Byl jsem rád za solidní komponenty, ale nemohu se zbavit dojmu přeprodukovanosti hry. Jsem moc zvědav, jak se hře při ceně osmnáct set korun povede, protože byť nás přesvědčila o své funkčnosti a vysoké znovuhratelnosti, pro svou náročnost na pozornost a svou kombinaci mechanik se k ní budeme vracet pouze občasně. To však nemění nic na tom, že na Board Game Geeku si drží 114. místo mezi strategiemi a že pro trochu vyhranou a vysmátou partu lidí může být třeskutou zábavou.  

Jsem zvědav, co nám spolupráce Tlama Games a Druid City Games přinese příště a zda se i u nás příští rok dočkáme chystané mravenčí 4X předělávky March of the Ants: Evolved Edition, která recykluje Eisnerův March of the Ants z roku 2015.

Válka v Říši divů získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti TLAMA Games.

Hru můžete zakoupit přímo zde.