Už je to nějaký ten pátek (bezmála sedm let), co světlo světa spatřila příjemná (svojí hratelností) strategická karetní hra Rone, která hráče uvrhla do nelehké postapokalyptické budoucnosti plné násilí a zmaru. Je to doba, kdy se lidé snaží získat zpět své výsadní postavení. Za tímto dílem stojí výrazná česká stopa v podobě autora Štěpána Štefaníka. Že šlo o úspěšný titul svědčí více jak šest tisíc prodaných kusů po celém světě. Autor si razil cestu k úspěchu skrze craft-foundové kampaně, proto nejvíce prodaných kusů je v anglickém jazyce. O českou lokalizaci se postarali kluci z Brna ze společnosti REXhry. Rone bylo následně obohaceno i o několik rozšíření přinášející do základu hromadu nových karet.

Štěpán Štefaník však během covidového období nelenil a plně pracoval na novém, samostatně hratelném díle z tohoto univerza, nesoucí název Rone: Invasion, který aktuálně zkouší své štěstí na Kickstarteru. Navíc REXíci na svém facebookovém profilu potvrdili, že se opětovně postarají o českou lokalizaci. Pro doplnění základních faktografických údajů zmíním, že hra je určená pro 1 až 2 hráče (rozšiřitelná až pro 4) s přibližnou délkou jedné partie okolo 45–90 minut a doporučeným věkem od 14 let.

Autor hráče opět zavede do postapokalyptické budoucnosti, kde se ujmou role vůdce jedné z lidských frakcí bojujících proti invazi nepřátel. Karetní deck-building byl obohacen o velice netradiční dice-crafting a to vše si lze užít jako solitér anebo ve více lidech, jak kooperativně, tak kompetitivně. Za mě to působí jako velmi zajímavý nápad, že se stejnými kartami (a jejich efekty) lze hrát oběma způsoby. Jediné, co to odlišuje je přidání herní desky pro automatického hráče v kooperativní variantě.

Samotná hra nevypadá až tak náročná na pochopení pravidel, ale vzhledem k množství strategických prvků se hráči určitě zapotí. Příkladem za všechny může být samotné líznutí si karet ze svého dobíracího balíčku. Jejich množství je libovolné a záleží pouze a jen na hráči, kolik si jich vezme do ruky. Pokud nemá dostatek zdrojů, aby karty z ruky zahrál, musí je odložit (ne na odhazovací balíček, tam se dávají karty jinak – třeba jejich použitím), ale na skládku. To mu navíc přinese bonus v podobě získání nových zdrojů do skladu do dalších kol, ale bohužel i nějaké nepříjemnosti – ztráta životů apod. Navíc po využití celého dobíracího balíčku dostane lehké zvýhodnění jeho oponent. Dalším prvkem, ne úplně běžným, u deck-buildingových her, je trh s kartami separátní pro každého hráče. Nemusí se tedy bát, že by mu někdo uzmul kartu, která by se hráči hodila do balíčku. Vtip je však v tom, že doplnění karet do trhu je jednou z akcí, a tak musí vážit každé rozhodnutí.

Jak jsem naznačil, karty je možné zahrát „zaplacením“ různými zdroji. Ty lze vzít třeba ze skladu, ale především z hodu čtyř kostek. A tím se dostáváme k tomu nejoriginálnějšímu, co Rone: Invasion přináší. K dispozici jsou opravdu netradiční kostky, které si hráči postupně vylepšují zašroubováním různých zdrojů do samotné kostky (ve své podstatě se do kostky zašroubují různobarevné vruty). A ano, v krabici bude opravdu i šroubovák, což jsem snad ještě u žádné deskovky neviděl. Hráči se tedy musí rozhodnout, zda vsadí na taktiku zašroubování více zdrojů na jednu stranu kostky a doufat v to, že jim padne, a příliv hromady zdrojů je na světě, anebo spíše zvýší šanci na zisk zdrojů šroubováním zdrojů na více stran kostky.

Osobně jsem velmi zvědav, jak Rone: Invasion dopadne v kickstarterové kampani a hlavně, jak se to celé bude hrát, protože takto na papíře vypadají některé mechaniky opravdu neotřele a nápaditě. Obzvláště jsem zvědav na možnost hraní jak kooperativně tak kompetetivně. Zda obě varianty budou se stejnými kartami fungovat. Věřím, že nám REXíci Rone: Invasion přinesou během příštího roku a nám nezbývá než se těšit, až se nám hra dostane do redakce, abychom si ji mohli plně vyzkoušet a přinést vám naše zevrubné pocity a dojmy z hraní.