Ve své recenzi na Carcassonne: Safari jsem trochu brblal: další milion šestá předělávka! Hra sice přišla s několika zpestřeními a obměnami proti základnímu „modrému“ Carcassonne, ale marná sláva, pořád se hraje (už přes dlouhých 20 let) v zásadě stejně a jde v ní v zásadě o totéž. Dnešní novinka Moře a Souš, kterou chystá kompletně v češtině vydavatelství TLAMA games, jde na fousatou mechaniku pokládání dílků trochu jinak. Vlastně hodně jinak!

Rozdíl, který uvidíte na první pohled, je tvar herních destiček. Na rozdíl od čtvercových carcassonních „tajlů“ jsou v Moři a Souši „hexové“ (šestiúhelníkové). Dalším rozdílem jsou pouhé dva typy terénů uvedené v názvu hry a číselně i v titulku tohoto článku. Ten se ostatně vztahuje i k počtu hráčů: Moře a Souš sice můžete hrát v počtu 2–4 hráčů, koncipovaný je však primárně jako dvojkovka. Jenže do určité míry asymetrická: hráč totiž hraje buďto za moře, nebo za souš.

Samotná pravidla, která čítají kolem 20 stránek formátu cca A5 (na pochopení základní hry přitom stačí necelá třetina), potom vycházejí ze obdobného průběhu tahu jako u Carcassonne, ale nabízejí přitom mnohem více taktizování a přemýšlení při zachování jednoduchosti pravidel:

• Hráč ve svém tahu vybírá vždy ze dvou dílků. Dílky jsou navíc oboustranné, přičemž platí, že jednu ze stran soupeř nevidí. Aktivní hráč má tedy na výběr hned ze 4 možností. Může jich však být i více…
• Některé dílky umožňují provést zvláštní akce: „hraj znovu“ (hráč tedy může přiložit svůj druhý dílek) a „krádež“ (kterou hráč naopak od dílku uleví svému soupeři).
• Milníky, hory a korály, karavany a lodě – jsou další mechanismy zisku vítězných bodů nebo motivují k přikládání dílků na určitá místa. Tento mechanismus „motivačního přikládání“ se mně líbil už ve zmíněném Carcassonne: Safari, kde byl implementován ve formě džípů.

Za další třešničku považuji víry a vulkány. Pokud ve hráči tvořené mapě vznikne „díra“ (což mého vnitřního estéta vždycky u tohoto typu her dohánělo k záchvatům zuřivosti), která je obklopena ze všech stran shodným typem terénu, může aktivní hráč automaticky díru zaplnit dílkem sopky či víru (viz obr.). Vnitřní estét tleská a hráč taky, neb jsou tyto dílky bodově velmi hodnotné.

S čím bych však úplně nesouhlasil, je tvrzení, že jde o logickou hru. Hra je do určité míry abstraktní, ale pokud je označována za logickou, pak je stejně tak logických dalších 90 % €urovek. Pozor také na počet hráčů: ve třech se přidává zvláštně bodovaný hráč v roli kartografa, ve čtyřech se hraje na týmy. Tento typ škálování počtu hráčů nemám rád (tedy typ, kde se s měnícím počtem mění i hratelnost) – tak trochu mně smrdí marketingovými snahami udat hru co největšímu počtu zákazníků. Ke hře tedy přistupuji jako k dvojkovce s bonusem.

Moře a souš vypadá jako velmi příjemná nenáročná (a přitom ne hloupá) dvojkovka, která (konečně!) vnáší svěží závan originality (při současném zachování přístupnosti) do poněkud zatuchlé a dávno nenápadité carcassonní hratelnosti. Jakkoliv jsem k ní přistupoval při čtení pravidel s určitým despektem, jsem po jejich dočtení v příjemném očekávání. Naštěstí nemusíme čekat dlouho, Moře a Souš by se před námi měly rozprostřít v červnu letošního roku. Čekání na jejich objevování si můžete stejně jako já ukrátit třeba předobjednávkou za zvýhodněnou cenu.