Náročná a strastiplná cesta plná logistiky.

Je to už několik měsíců, co jsme vám v našem zevrubném preview přiblížili to, co si myslím, že může Frostpunk: Desková hra nabídnout a čeho se obávám jakožto fanoušek původní videoherní předlohy. Hlavní obava tkvěla v tom, zda deskoherní obdoba dokáže zachovat stejnou atmosféru jako u strategické videoherní předlohy, kde vynikala především jedinečností prvního průchodu hrou a taktéž, zda budou mít stejné morální dopady na hráče právní ustanovení pro svoji družinu obyvatelstva.

Díky společnosti Albi se hráči dočkali překladu této deskové hry a zároveň jsme si ji mohli my v redakci vyzkoušet a přinést vám tak naše zevrubné pocity v recenzi. Ještě než se pustíme do hlubší analýzy, pojďme si nejdříve nastínit příběhové zasazení, které hraje výraznou roli. Hráči jsou vrženi do dějství alternativní historie konce devatenáctého století, kdy došlo k řadě klimatických změn vedoucích k výraznému ochlazení, které lidstvo označilo jako Vulkanickou zimu. V roli vůdce přeživšího lidu se hráči vydají na sever, aby našli teplo některého z velkoměst. Vánice, neúnosná zima, nemožnost postupovat dále a snad i trocha toho štěstí v neštěstí družinu zavede k osamělému a vypnutému generátoru, který dokáže generovat teplo za pomoci uhlí. Tyto generátory vznikly díky britským úřadům jako reakce na poklesy teploty na severu země bohatého na uhlí. A přesně v tuto chvíli se hráči začnou starat o všechny přeživší a utvářet zákony, jimiž se postupně budované město bude řídit. A nejen to. Taktéž na hráče čeká řízení zdrojů, strategické rozhodování a morální dilemata s výraznou dávkou cynismu, hraničící s humánním smýšlením – proto není divu, že hra je určena pro dobrodruhy starší 18 let.

V jádru Frostpunk: Desková hra leží komplexní síť logistických výzev. Jako vůdce skupiny přeživších v zamrzlém městě musíte zajistit dostupnost základních zdrojů, jako je uhlí, jídlo a pracovní síla. Pochopitelně je zde více druhů surovin, ale nechci zde opisovat úplně kompletně celá pravidla hry. Vyvážení produkce a distribuce těchto zdrojů je zásadní pro přežití a blahobyt vaší společnosti, a to vše v kombinaci s pozorováním teploty tak, aby byl každý človíček takříkajíc v teple. Každé rozhodnutí, které učiníte, ať už se jedná o přidělení pracovníků ke konkrétním úkolům, nebo řízení alokace omezených zdrojů, přímo ovlivňuje efektivitu provozu vašeho města. Správa zdrojů ve hře je delikátní a náročný úkol. Nedostatek zdrojů spolu s drsnými podmínkami prostředí neustále vyvíjí tlak na vaše rozhodovací schopnosti. Potřeba udržovat stálý přísun tepla, aby vaši občané nebyli nemocní a produktivní. Volba mezi investicemi do infrastruktury, výzkumu nových technologií nebo jednoduše hromaděním zdrojů se stává neustálým žonglováním, vyžadující pečlivé plánování a přizpůsobení, pro přežití v tomto nelítostném světě. A právě zmíněná teplota hraje výraznou roli při rozhodování, jakou akci učinit – v praxi to znamená, že můžete akci provést zateplenou a nezateplenou. Pakliže váš pracovník provede akci nezateplenou, automaticky ochoří. Tuto věc lze ovlivnit vhozením uhlí do generátoru, což je mimochodem obří plastová hračička, která se majestátně tyčí uprostřed herní desky – je natolik velká, že je přes ni občas těžké vidět, co je za ní – to však není výtka. Do hry zaručeně sedí, jak hrnec na… Aby teplo dosahovalo dál, než jen do blízkosti samotného generátoru, ale i do odlehlejších koutů krajiny (mapových dílků). Nicméně s přihazováním pod kotel je zapotřebí být obezřetný, protože uhlí není nekonečno a v každém kole (novém dni) musíte roztopit generátor znovu. Taktéž dochází k jejímu opotřebení a může dojít k výbuchu, což má za následek konec hry. Některé akce však není úplně možné ovlivnit a za standartních okolností se dějí stejně nezateplené, jako třeba průzkum okolí – příběhově se dá říct, že pošlete některého obyvatele, aby se brodil sněhem, neúprosnou vánicí a přitom objevil nový kus světa, který může něco přinést. To znamená přidání nového mapového dílku, respektive dvou, pakliže jde o vnitřní prstenec. Tyto nové oblasti přináší zdroje, ale taktéž prostor pro stavění různých budov, jako třeba ubytovacích prostor – pochopitelně je jich více druhů, ale mrazivou noc musí obyvatelé někde přečkat, protože jinak – ano, opět budou nemocní a nebudou moci pracovat, a pokud jich bude stonat až přespříliš, povede to k zániku města.

Herní mechanismy ve Frostpunk: Desková hra jsou poměrně sofistikovaně navrženy tak, aby simulovaly výzvy řízení společnosti na pokraji kolapsu. Každé vaše rozhodnutí má váhu a důsledky vašich činů mohou být dalekosáhlé. Budete zavádět přísné zákony, abyste udrželi pořádek, i kdyby to znamenalo obětovat individuální svobody? Nebo budete upřednostňovat blaho svých občanů, riskovat nesouhlas a potenciální chaos? Tato morální dilemata nejen formují příběh hry, ale také dodávají hloubku a emocionální investici do vašeho rozhodovacího procesu. Věřte, že ve dvou nebo více hráčích na vás u stolu čekají dalekosáhlé diskuze, zda vám přijde normální poslat děti do práce, nebo nebožtíky pohřbívat a dát tak přeživším možnost vzpomínat. Lehký prvek lidskosti? Nebo je pragmaticky budete házet do jámy a následně je využívat jako jeden typ zdrojů a půjdete tak za hranici lidskosti? Fakt bacha na to, některé tyto debaty mohou vést až k hádkám, pakliže se ke hře přistupuje emocionálně, což k tomu úplně vybízí.

Než si však hráči naplno užijí bohatý a poutavý příběh, je důležité si uvědomit, že to může být poměrně náročné a zdlouhavé. Herní prvky a jednotlivé fáze kola na sebe logicky navazují, ale je zde milion a jedna věc, které je zapotřebí udělat v přesném pořadí. To není na škodu, ale než se to hráčům vžije pod kůži, tak to nějaké to odpoledne zabere. Co však musím výrazně ocenit, je rozhodování při volbě jednotlivých akcí. Důsledky se nedozvíte hned, ale následky chybných kroků hráče doženou klidně za půl až tři čtvrtě hodiny. Proto hraní vyžaduje pečlivé plánování, přizpůsobivost a ochotu činit těžká rozhodnutí, a hlavně správná rozhodnutí. Tato úroveň obtížnosti a množství jednotlivých fází při hraní nemusí být vhodná pro příležitostné hráče, kteří touží po odlehčenějším zážitku, ale pro ty, kteří mají rádi hlubokou a pohlcující výzvu. Pro ty je Frostpunk: Desková hra určitě hrou vhodnou. Proto se trochu obávám, zda zarytým videoherním pařanům, kteří si chtějí tuto deskovku pořídit jen kvůli lásce k tomuto univerzu, není vhodnou volbou jako jednou z prvních moderních deskových her. Pochopitelně pokud už mají za sebou něco odehráno i v deskových hrách. Pak není co řešit.

Opravdu nechci, aby tato recenze byla jakýmsi opisem pravidel, nebo alespoň některých jeho částí, tak jen ve stručnosti zmíním, že každé kolo (de facto den) se skládá z devíti na sebe navazujících kroků. Zastavím se u fáze rána, kdy vám hra v podobě karet rána přinese nějakou novou událost – mnohdy ne úplně příjemnou – od nějaké té krádeže, přes nutnosti zajištění tepla pro obyvatele či cokoliv jinak náročného. Ke všem těmto událostem je několik možností jak s nimi naložit. Někdy je nutné udělat nepříjemné rozhodnutí, za což je mnohdy přímý postih. Například výše zmíněný přislib tepla lze hned vyřešit tím, že to prostě obyvatelům neslíbíte a máte vyřešeno. To s sebou nese automatický důsledek zvýšení nespokojenosti obyvatelstva. Nicméně se lze řídit i příslovím, že slibem nezarmoutíš, což sebou nese zvýšení motivace obyvatel. Je tu však jedno velké ALE, které lze spatřovat téměř ve všech krocích. Zmíněné ALE je jedna z posledních fázích nesoucí název fáze soumraku. Zde se budou postupně hromadit konkrétní karty, které nám hra říká, že je sem máme zařadit. Každé kolo se zamíchají a jedna nepříjemnost je vždy na světě. Tedy ono známé strčení hlavy do písku a doufání, že se nic nebude dít, se zde nasčítá a pak nám to dá hra nepříjemně najevo mnohem výraznějším negativem, než tomu bylo u ranních událostí.

Pochopitelně, asi tou nejzásadnější fází je fáze akcí, která je tou nejzásadnější z hlediska worker-placementu. Veškeré vaše dělníky můžete posílat na průzkum nových oblastí; zatopit pod generátorem tak, aby prováděné akce byly pěkně v teple; je možné poslat dělníky pokácet stromy, aby zajistili dřevo na stavbu nových budov; využívat inženýry k výzkumu nových technologií; vydávat zákony; vysílat obyvatele na expedici a podobně. Jo, ještě jsem zapomněl zmínit krom všech těch zdrojů k zajištění tepla, aby nikdo neochořel, tak je pochopitelně zapotřebí i naše obyvatele nasytit, protože se může klidně stát, že umřou hlady a to je další z konců hry.

Když už jsem několikrát zmínil neúspěšný konec hry, musím také zmínit jednu věc: nemohu se ubránit pocitu, že by autoři hráčům neustále házeli klacky pod nohy a možná až neférově jim znechucovali hraní, podobně jako třeba v jiné despotické hře This War is Mine. Tady tomu tak opravdu není, tedy alespoň takový je můj pocit. Jasně, umí zatopit a na jeden úspěšný průchod daným scénářem bude předcházet řada nezdarů. Mnohdy si ale za neúspěch budou hráči moci sami chybnou volbou akcí a ne náhodou toho, že vám padla hodnota tři na kostce.

Jedním z výjimečných rysů Frostpunku, na který zde neustále a neustále budu poukazovat, je jeho tematická integrace. Hra úspěšně vytváří pocit naléhavosti, zoufalství a ponoří hráče do světa, kde každé rozhodnutí může pro vaše občany znamenat život nebo smrt. Kombinace nedostatku zdrojů, morálních dilemat a atmosférického vyprávění, vytváří hmatatelné napětí, které udržuje hráče od začátku do konce. Nicméně mám tu jedno velké ALE, které tkví v množství hráčů, kteří usednou k hraní. Na přebalu hry je uvedeno, že je titul vhodný pro jednoho až čtyři hráče, nicméně rozhodně nedoporučují hrát ve více jak dvou hráčích. Ideálně sólo, maximálně ve dvou hráčích. Vše pramení z toho, že se sice střídáte v rolích takzvaného prvního hráče, nicméně drtivá většina fází herního kola se mechanicky provede bez ohledu na to, kdo je na řadě a mají vliv na celou družinu, kterou mají všichni společně na starosti. Ano, tedy až na fázi, kdy každý hráč může použít některou ze svých karet obyvatel, díky nimž umí tak trochu pozitivně ohnout pravidla. Ve fázi, kdy se provádí jednotlivé akce, se družina jako celek domlouvá, co se stane a onen první hráč činí jakého si soudce, jenž rozhodne v rozporuplných situacích, kdy se hráči nemohou shodnout. Jinými slovy, pokud máte nějakého kamaráda, co je výrazně iniciativní, tak se vám klidně může stát, že budete tři hodiny sedět u stolu a jen se dívat na to, jak si hru užívá sám a vy mu k tomu občas něco potvrdíte, nebo přinesete šálek teplého nápoje. Za mě Frostpunk: Desková hra nejvíce vynikne v jednom hráči, kdy každý hráč onen příběh prožije sám a má vše pod kontrolou a nemusí se podřizovat někomu jinému. To, že je hra ve více hráčích výrazně nevhodná, nepovažuji ani tak za chybu, ale spíše za možnost si to v tomto počtu vyzkoušet, přeci jen se najdou takové skupiny, kterým to může sedět, ale rozhodně jich nebude moc.

Za zmínku stojí i faktor znovuhratelnosti ve Frostpunk: Desková hra. Titul nabízí několik scénářů, z nichž každý má své vlastní jedinečné výzvy a příběhové oblouky. Tato rozmanitost zajišťuje, že každé hraní je svěží a nabízí nové strategické možnosti. Zkoumání různých strategií a svědectví o důsledcích svých rozhodnutí v odlišných scénářích dodává hře hloubku. Jak jsem výše zmiňoval, určitě nečekejte, že každý scénář projdete na první dobrou, ale čeká vás řada opravných pokusů, které se budou opravdu lišit. Jasně, atmosférické napětí bude s každým opakováním klesat, ale strategicky to bude pokaždé jiná výzva, vzhledem k jinému a náhodnému rozmístění oblastí k průzkumu, nabízející rozličné možnosti.

Kromě logistických výzev přináší Frostpunk: Desková hra do hry i politický aspekt. Jako vůdci mají hráči pravomoc vydávat zákony a zásady, které utvářejí chování a přesvědčení svých občanů. Tyto volby ovlivňují morálku, produktivitu a celkovou stabilitu jejich společnosti. Každé rozhodnutí přinese nějaký ten pozitivní efekt, ale pochopitelně i něco hodí klacek pod nohy (ano, karty soumraku opět v praxi). Rozhodnete se prosazovat přísné pracovněprávní předpisy a tlačit své občany na jejich hranice pro větší dobro? Nebo se rozhodnete pro soucitnější přístup, který umožní kratší pracovní dobu a lepší životní podmínky s rizikem nedostatku zdrojů? Tato rozhodnutí mají důsledky, utvářejí dynamiku společnosti a ovlivňují šance na přežití.

Autoři dále zkoumají psychologické aspekty vedení a přežití. Jako vůdce budete čelit obtížným rozhodnutím, které zpochybní váš morální kompas. Uchýlíte se k drastickým opatřením, jako je zavedení dětské práce nebo zavedení autoritářského režimu, abyste zajistili přežití vaší společnosti? Nebo se budete snažit zachovat si smysl pro lidskost a soucit, i když to znamená riskovat blaho svých občanů? Tato morální dilemata dodávají hře hloubku a nutí hráče čelit drsné realitě světa na pokraji vyhynutí.

Vyprávění příběhu je přesvědčivé a nutí k zamyšlení. Hra efektivně zkoumá témata přežití, obětí a lidských podmínek tváří v tvář nepřízni osudu. Příběh se odvíjí postupně, jak hráči postupují různými scénáři a odhalují temná tajemství zamrzlého světa a výzvy, které před nimi stojí. V praxi to znamená, že krom sešitu pravidel je pod víkem i příběhový sešit obsahující příběhy jednotlivých scénářů, jejich specifika, různorodost setupu, odlišnosti v cílech a podobně. Integrace vyprávění s herními mechanismy vytváří soudržný a poutavý zážitek, který hráče vtahuje hlouběji do příběhu, když činí zásadní rozhodnutí, která utvářejí osud jejich společnosti. Příběh je posílen zahrnutím karet událostí a příběhových scénářů. Každá karta události dodává vyprávění hloubku a poskytuje hráčům příležitosti prozkoumat různé cesty a výsledky.

Pravidla hry jsou dobře strukturovaná, komplexní a poskytují jasné pokyny a příklady, které hráčům pomohou pochopit herní mechanismy. Taktéž obsahují glosář a referenční část, takže během hraní snadno najdete odpovědi na konkrétní otázky.

Z hlediska produkční hodnoty je Frostpunk: Desková hra špičkový. Herní komponenty jsou vysoce kvalitní, s pevnými kartonovými žetony, detailními miniaturami a dobře navrženým modulárním herním plánem. Umělecké dílo a grafický design jsou vizuálně pozoruhodné a umocňují celkový dojem a tematický zážitek. Pozornost věnovaná detailům při výrobě je evidentní a přispívá k celkovému požitku ze hry. Po vizuální stránce je hra fakt úžasná. Veškeré ilustrace a grafický design účinně zachycují bezútěšnou atmosféru zamrzlého světa. Ilustrace na herním plánu a kartách jsou krásně detailní a ponoří hráče do drsného prostředí. Asi není úplně potřeba zde rozebírat vše, co najdete pod víkem, ale věřte mi, že pokud si chcete dopřát svůj vlastní první unboxing, připravte si na to okolo jedné až dvou hodin, protože na vás čeká hromada různých typů karet, dashboardů s žetony všech možných ukazatelů a hexových mapových dílků a obří, epický plastový generátor. Mimochodem, jak jsem zmiňoval, že každodenní události jsou povětšinou nastartovány kartami rána, jejichž důsledky jsou prezentovány kartami soumraku. Pokud dochází k častému hraní mohou se tu a tam opakovat. Proto bych doporučil (u rozšíření toto opravdu neříkám často), hrát rovnou s dokoupitelným rozšířením, které Albi vydalo taktéž v českém jazyce a nese název Zoceleni mrazem, které nahrazuje některé kartonové žetony dřevěnými a přidává především nové karty rána a soumraku.

Pokud jde o délku jedné partie, neboli jednoho scénáře, očekávejte obvykle od devadesáti minut do dvou až tří hodin. To umožňuje vícenásobné hraní v jedné herní relaci a zajišťuje, že hráči mohou plně prozkoumat mechanismy a narativní oblouky hry. Pochopitelně velmi dlouhá je vždy příprava hry, která zabere okolo třiceti až čtyřiceti minut, a to i navzdory tomu, že máte vše dobře roztřízené a připravené k hraní. Toto mě občas odrazovalo k dalším partiím, ale řešením je nechat si to rozložené na stole.

Závěrečné hodnocení

No, asi je pomalu čas rekapitulovat v závěrečném hodnocení. Jsem bytostně přesvědčen, že o hře Frostpunk: Desková hra by se dalo napsat deset jiných recenzí a přitom by se každá věnovala úplně odlišným prvkům a mechanismům. Jasně, dalo by se říct, jak je důležité žonglovat s nadějí a nespokojeností, co přináší expedice, rozepsat jednotlivé budovy a jejich návaznosti na ekonomický systém celého města, práce se samotným generátorem, který neplní jen estetickou úlohu a že může dojít i k mechanickému vylepšení, zmínit něco více k neutěšenému počasí nebo jakémukoliv jinému střípku, který dohromady tvoří toto opulentní dílo.

Na závěr musím zmínit, že Frostpunk: Desková hra je pozoruhodná desková hra, která mistrně zachycuje výzvy logistiky, řízení zdrojů a morálního rozhodování v zamrzlém světě. Titul se svými detailními a kvalitními komponenty, pohlcující atmosférou a přesvědčivými herními mechanismy nabízí jedinečný a přesvědčivý herní zážitek. Mé původní obavy z toho, zda bude i tato deskoherní obdoba natolik atmosférická, jako videoherní předloha se nepotvrdily a nezbývá mi než ji doporučit každému videohráči, co už má zkušenost s deskovými hrami. Zároveň bych po hře nesahal v případě, že ji máte v plánu hrát ve třech nebo čtyřech hráčích, ale jako solitérní zážitek určitě ano. Pokud jste fanouškem komplexních strategických her, jenž zpochybňují vaše rozhodovací schopnosti a nabízejí hluboký vypravěčský zážitek, Frostpunk: Desková hra je vynikající volbou. Připravte se na vzrušující a emocionálně nabitou cestu, kde záleží na každé volbě a přežití visí na vlásku. Společnost Albi si zaslouží ještě jednou palec nahoru za to, že se rozhodla jít do tak opulentního projektu a přinesla do českých luhů a hájů v našem mateřském jazyce vynikající a komplexní hru.

Frostpunk: Desková hra získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi

Hru můžete zakoupit přímo zde.