Druhý díl legendární fantasy trilogie v karetní podobě.

Rozšíření ságy pro hru Pán prstenů – karetní hra s názvem Dvě věže navazuje na předchozí Společenstvo prstenu a dovoluje hráčům prožít příběhové pasáže z druhého dílu knižní trilogie Pán prstenů. Přichází s porcí nových karet pro hráčské balíčky, nechybí samozřejmě nové balíčky setkání pro šestici nových scénářů. Hra je opět určena primárně pro kampaňové hraní, ale není problém si kterýkoli příběh prosvištět i jednotlivě a bez návaznosti. Ultimátním zážitkem pak bude odehrání celé kampaně Pána prstenů, ale to si musíme počkat ještě na třetí rozšíření ságy, která SNAD přijde na český trh brzy. Zatím jsme tak u druhé třetiny, kterou přináší BlackFire.

Scénáře hry Dvě věže:

1. Skurut-Hai – hráči postrádají dva vybrané hrdiny, kteří se stávají zajatci, v průběhu scénáře pronásledují hordu skřetů se zajatci; čas odměřuje nový element stupnice Pronásledování.
2. Helmův žleb – hráči se snaží přežít obléhání titulní lokace, brání se zástupům nepřátel; slovo Obrana definuje odlišný přístup k prozkoumávání lokací, kdy je zdolávají nepřátelé namísto hráčů.
3. Cesta k Železnému pasu – hráči čelí Sarumanovi a jeho kouzlům, které je připravují o karty na ruce; pokud o karty přijdou, mohou vypadnout ze hry; do hry naopak vstupují pomocníci v podobě fangornských entů (cíl-spojenec).
4. Přechod přes Močály – bažina je nový efekt na kartách lokací, ty získávají žetony už v oblasti odhalení a mohou mít zrádné následky, jak ostatně lze očekávat při přechodu bažin; zároveň hráče doprovází Glum (nepřítel), který jim bude znepříjemňovat situaci, jakmile jej však zkrotí (porazí), stane se z něj Sméagol (spojenec), jehož setrvání je však vrtkavé, nejisté a dočasné.
5. Cesta ke křižovatce – hráči prozkoumávají lokace, zároveň se krom standardních karet setkání do hry dostávají i karty z balíčku muži z Haradu, které jsou uloženy pod lokací Černá brána; tyto představují další nepřátele, se kterými se hráči mohou střetnout, zároveň ovlivňují dvě základní lokace hry i cíl celého scénáře.
6. Doupě Oduly – hráči putují v doprovodu Sméagola, který je vede ke své tajné cestě, do jejího zdolání se hráčům hromadí podzemní lokace v oblasti odhalení, následně vstupuje do hry hlavní pavoučí nepřítel Odula a karty z balíčku velkého pavouka; do konce scénáře musí hráči porazit jak Odulu, tak Gluma (v nějž se Sméagol v průběhu promění).

Recenzi tentokrát chtě-nechtě rozdělím do dvou částí, protože se jedná o dva úhly pohledu:

Herní zážitek

Jak už bylo řečeno, rozšíření navazuje příběhově i lineárně na Společenstvo prstenu, takže hráči mohou vyrazit za dobrodružstvím buď s balíčky, se kterými absolvovali předchozí scénáře, nebo si mohou (v duchu LCG – Living Card Game) připravit balíčky nové. V pravidlech samozřejmě nechybí dvojice navržených balíčků, které je možné využít. Můžu potvrdit, že jsou celkem dobře nastaveny. Pro prvotní testování jsme použili jako základ právě ty, jen jsme si je přizpůsobili některými extra kartami, protože základní sadu máme ve staré verzi a některé karty tudíž nemáme v dostatečném počtu dostupné.

Dvě věže ovšem přinášejí nemalou porci nových hráčských karet. Nechybí noví hrdinové – Stromovous, Damrod, Faramir, Théoden, Aragorn a Frodo Pytlík, stejně jako dostatek nových spojenců – Gimli, Legolas, atd., které je možné znát z filmové nebo knižní verze, a samozřejmě též doplňků a událostí. Zde bych vyzdvihnul hlavní entity, které do hry přibyly, jimiž jsou Entové – Stromovous, Korkož a Řeřábek a Rohané – Théoden, Hama a Gamling. Přece jen je dobré doplnit balíčky o nové karty, protože nejen příběhově do této části ságy patří, ale jsou i ideálně nastavené svými schopnostmi a dovednostmi.

Balíčky setkání pro šestici nových scénářů obsahují z větší části nové postavy a výzvy (Saruman, Odula, obléhání, bažiny), ale objevují se samozřejmě i staří známí – Glum/Sméagol. Toho totiž představuje oboustranná karta – Smeagol na jedné straně je spojencem, který bude hráčům pomáhat, ale určitými vlivy příběhu se změní na své druhé já – Gluma, a stane se nepřítelem, s nímž se budou hráči potýkat. Je to první povedené převedení příběhového elementu do karetní verze.

Dalšími příklady dobrého zpracování příběhového elementu do karetní mechaniky jsou třeba lokace ve scénáři Helmův žleb, kde hráči neprozkoumávají nová místa, ale brání vlastní opevnění. To představuje jiná práce s lokacemi – tyto nejsou prozkoumávány skrze vyhodnocování úkolů a žetony průzkumu, ale jsou zdolávány nepřáteli. Ve scénáři Přechod přes Močály zase hráči pracují i s neaktivními lokacemi, které mají dopad na hráče dříve, než se dostanou k jejich prozkoumání.

Stejně jako v prvním dílu rozšíření ságy, i zde tedy musím konstatovat, že kreativita tvůrců je základním stavebním kamenem úspěchu (nejen) tohoto rozšíření. Na stále stejných pravidlových základech se hra rozvíjí do neskutečných možností, a to všechno jen tvárností základních pravidel a prací s mechanismy. Právě tato invence dokáže hráče pohltit a samotný herní zážitek opravdu stojí za to. Občasná šedá místa ve výkladu základních pravidel a efektů jednotlivých karet (a speciálně jejich kombinování) sice vnášejí občas chaos, kdy hráči musí přistoupit k výkladu i s trochou té vlastní invence, čímž hra může být chvílemi jednodušší nebo naopak složitější, než tvůrci zamýšleli.

Na druhou stranu jsou jednotlivé scénáře celkem náročné, takže jde o svědomí a přístup každého hráče, zda a jak důslední jsou ve vyhodnocování jednotlivých situací. To však hra tohoto rozměru chtě-nechtě občas přinese; není to nic, co by kazilo zážitek, nebo dokonce devalvovalo hru samotnou. Ta si stále zaslouží pozornost, protože prožitek ze scénářů známých z filmu a knihy stále převažuje případné nedostatky či nejasné situace.

Zpracování hry

Po grafické stránce je hra stále fungující celek. V duchu dříve nastavených pravidel grafiky, ikon či rozvržení karet a jejich prvků, pokračuje i toto rozšíření. Ilustrace na kartách též pokračují ve stejném duchu a nové karty výborně doplňují ty již existující z předchozích edic i rozšíření (či základní hry). Díky tomu není problém kombinovat karty z různých balíčků a krabic do jednoho fungujícího balíčku hráče tak, aby byl co nejefektivnější. Jedinou změnou je umístění vítězných bodů na některých kartách setkání, kdy jsou tyto uzavřené do rámečku a více schovány na dně karty, spolu se zkratkou VB namísto rozepsaného textu.

Zde se ale dostáváme k druhému pohledu na rozšíření Dvě věže. Tou je zpracování české edice, respektive jednotlivých textových prvků. Překlad Dvou věží se často nedrží ani jen základních klíčových slov a termínů. Příkladem zde budiž na diskuzích a sociálních sítích hojně probírané karty Entů, které na sobě nesou popis ohledně vlastnění „neomezených doplňků“.

Problém ale není pouze v pár kartách a úsměvném překladu, na který si lze rychle zvyknout (žetony pokroku namísto postupu, oblast vyložení namísto odhalení). Některé karty mají v popisu formulace, které zcela mění náročnost či kontinuitu hry. Některé karty balíčku setkání mají nedostatky, které svým nedostatečným popisem či výkladem v podstatě znemožňují dokončení scénářů. Při srovnání s anglickými texty je poté evidentní, že problém je pouze v české edici hry.

Níže je seznam mnou odhalených nedostatků a sporných bodů způsobených překladem. Netvrdím, že mají všechny dominantní dopad na hru, některé jsou kosmetické, někdy jde o nedostatečnou formulaci, kterou jsme třeba jen nedostatečně pochopili. Zároveň se nebudu tvářit, že jde o definitivní seznam, ale snažil jsem se podchytit co nejvíce těchto případů.

Hrdinové a Herní balíčky

• Stromovous (Hrdina, Vědění): „Má neomezené doplňky.“ – naprosto v rozporu s logikou originálního znění, které znamená: nemůže mít omezené doplňky, neboli doplňky s klíčovým slovem Omezení.
• Řeřábek (Spojenec, Vědění): „Má neomezené doplňky.“ – dtto.
• Korkož (Spojenec, Taktika): „Má neomezené doplňky.“ – dtto.

Balíček úkolů a Balíček setkání

• Do Železného pasu! (Cíl, Skurut-Hai): „Kartu každé z postav považujte za prázdnou.“ – chybí slovo Zajatců, tedy že se efekt vztahuje pouze na ně, ne na všechny postavy.
• Podivná únava (Zrada, Skurut-Hai): „Každá postava zapojená do úkolu…“ – vyslaná plnit úkol, kosmetická vada.
• Otrávené rady (Zrada, Helmův žleb): „Po vyložení karty…“ – po dobrání karty do ruky.
• Sarumanův Hlas (Zrada, Cesta k Železnému pasu): „Odstraňte hrdinu z úkolu…“ – odeberte z úkolu jednoho hrdinu vyslaného plnit úkol.
• Haradský voják (Nepřítel, Cesta ke křižovatce): „Poté, co vás Haradský voják napadne…“ – ne napadne, ale vstoupí do střetu.
• Úpatí Ephel Dúath (Lokace, Cesta ke křižovatce): „První hráč, který v oblasti odhalení zaútočí na nepřítele, se vydá na cestu sem.“ – toto naprosto nedává smysl, naopak, aby sem hráči mohli putovat, musí první hráč jít do střetu s nepřítelem z oblasti odhalení.
• Urputní Jižané (Zrada, Cesta ke křižovatce): „Buď umístěte Haradského nepřítele s nejnižší hodnotu (ohrožení) do oblasti odhalení lícem dolů pod Černou bránu a odhalte jednu další kartu setkání nebo proti vám zaútočí každý nepřítel v oblasti odhalení.“ – opět nedává smysl, správně je: Buď umístěte Haradského nepřítele s nejnižší hodnotou (ohrožení) z oblasti odhalení lícem dolů pod kartu Černé brány a odhalte další kartu setkání, nebo na vás každý nepřítel z oblasti odhalení ihned zaútočí.
• Schody Cirith Ungolu (Úkol 1A, Doupě Oduly): „Odložte Rozsedlinu Cirith Ungol, Odulu a Velkého pavouka stranou…“ – karta Velkého pavouka neexistuje, jedná se o celý jeden balíček setkání pro tento scénář, to však na kartě není zmíněno.
• Pavoučí průsmyk (Úkol 2B, Doupě Oduly): „… Každý hráč nemůže v každém kole zahrát nebo vložit do hry více než jednoho spojence…“ – nádherná formulace, ale co třeba: Žádný z hráčů nesmí v jednom kole vyložit více než jednoho spojence? (těch krkolomných formulací se v pozdějších scénářích objevuje více, ale tento mi přišel exemplární).
• Glumova zrada (Úkol 3A, Doupě Oduly): „…Vyléčte poškození od Oduly.“ – správně: vyléčte Odule všechna její poškození.

Závěr

Zde nechci, aby to vyznělo tak, že se hře máte vyhnout. To rozhodně ne, hra má co nabídnout, baví, je napínavá a náročná, vlastně přesně taková, jak by se dalo čekat, pokud jste obeznámeni s příběhem předlohy. Karetní hra Pán prstenů je pro mě stále jedna z nejlepších her pro dva hráče (nikdy jsem ji nehrál ve více hráčích, zatímco v sólo hraní mi tolik nevyhovovala tím, že nelze v balíčku využít všech dostupných sfér hráčských balíčků), nová dobrodružství jsou velice dobře vystavěna a důmyslně pracují s atmosférou původního příběhu, kterou dokáží napasovat do stávajících pravidel.

Stejně tak nebudu říkat, abyste se vyhnuli české verzi hry. Ono to dost dobře nejde. Pokud už máte základní hru či nějaké dřívější rozšíření, tak těžko najednou koupíte anglickou verzi a budete pracovat s dvojjazyčným balíčkem. Ani nebudete případně vyměňovat veškerý materiál za anglickou variantu. Schůdnější variantou je užití „přelepek“, pokud používáte obaly na karty; ani to však není ideální. Takže pokud si hru chcete užít, tak se prostě obrníte trpělivostí, budete mít po ruce internet nebo telefon (anglickou verzi karet najdete třeba na stránkách Hall of Beorn), nebo případně výše uvedený seznam, a užijete si hru natolik, jak jen to je možné.

Dvě věže totiž rozhodně stojí za odehrání. I opakované. Tam už bude jednodušší pracovat s těmi nedostatky překladů a šedými zónami v konfliktech mezi pravidly a efekty karet. Nenechme si zkazit herní zážitek nepovedeným zpracováním lokální verze a doufejme, že se v češtině dočkáme i třetí epizody Návrat krále; a hlavně, že bude překlad povedenější, vztažený k předchozím vydaným variantám hry, případně i konzultovaný s fanouškovskou základnou, která jistě ráda vypomůže.

Pán prstenů: karetní hra – Dvě věže získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Blackfire.

Hru můžete zakoupit přímo zde.