Krásné, poutavé, neopakovatelné, místy morálně pokleslé dobrodružství pro dospělé publikum.

Dnešní preview na deskovou hru Frostpunk: The Board Game začnu obšírněji, než je obvyklé. Jak asi někteří z vás tuší, jde o deskovou hru, jejíž předlohou byla stejnojmenná videohra, za níž stojí polské studio 11 Bit Studios. Tento tým si snad při vývoji každé své hry klade za cíl, aby byla kontroverzní. Nebojím se doslova říct, že tento jejich „kontroverzní obtisk“ může být určitým uměleckým počinem. První výrazný titul This War of Mine vyšel, jak ve videoherní, tak posléze i v deskoherní podobě. Opět díky společnosti Albi si ji hráči mohli na stolech hru užít i v našem mateřském jazyce. Pokud jste měli možnost This War of Mine vyzkoušet, dáte mi určitě zapravdu, že nás autoři nešetřili morálními dilematy a v některých místech byli k hráčům až téměř cyničtí. To vše nejspíše jen proto, aby vyobrazili nechutnosti, a snad i realitu válečného konfliktu z pohledu obyčejných civilistů.

Následující druhý velký titul, který nám 11 Bit Studios přineslo na pulty obchodů byla budovatelská strategie Frostpunk. Letí to jako voda, protože už je tomu bezmála pět let, co si jej hráči mohli zahrát na svých počítačích (o rok později i na konzolích). Osobně si pamatuji, že jsem si jej užil hodně, a ten atmosférický zážitek z příběhu a nutnosti volit mezi horším a ještě morálně pokleslejším, ve mně zanechal výrazný zážitek. Mnohdy jsem si říkal, že tato rozhodnutí bych v životě nechtěl činit. Přesněji řečeno, bych s jejich důsledky nedokázal spokojeně žít. To už tak ale u her od 11 Bit Studios bývá.

Videohra Frustpunk hráče uvrhla do dějství alternativní historie konce 19. století, kdy došlo k řadě klimatických změn vedoucí k výraznému ochlazení, které lidstvo označilo jako Vulkanickou zimu. V roli vůdce přeživšího lidu se hráči vydali na sever, aby našli teplo některého z velkoměst. Vánice, neúnosná zima, nemožnost postupovat dále a snad i trocha toho štěstí družinu zavede k osamělému a vypnutému generátoru, který dokáže generovat teplo za pomoci uhlí. Tyto generátory vznikly díky britským úřadům jako reakce na poklesy teploty na severu země bohatého na uhlí. A přesně v tuto chvíli se hráči začnou starat o všechny přeživší a utvářet zákony, jimiž se postupně budované město bude řídit. A vůbec se autoři s hráči nepárají od startu hry. Než budu pokračovat s konkrétními příklady tvorby zákonů, rád bych upozornil, že může (a je dost možné, že tomu i tak bude v případě v této deskové hře, ale nemám tuto skutečnost ověřenou, ale kdyby náhodou) dojít k vyzrazení spoilerů, na které byste raději přišli sami během hraní, proto raději při čtení přeskočte na další odstavec pod obrázkem. Hned jedno z prvních rozhodnutí nutí k rozhodnutí, jak přistupovat k dětské práci. Budou děti jen nečinně přihlížet, nebo budou poslány těžit uhlí či prozkoumávat okolí? Tyto rozhodnutí mnohdy přichází i s událostmi, které se ve městě událi. Příkladem může být úmrtí prvního obyvatele. Jak s ním hráči naloží? Vybudují mu hrob a vytvoří místní hřbitov, kde se každý večer mohou obyvatele sejít a cítit pocit lidství a vzpomínat na zesnulé, nebo se k mrtvolám zachovají pragmaticky a budou je házet do promrzlé jámy, aby z nich v pozdějších fázích mohli dělat hnojivo do místního skleníku. Vše proto, aby se lépe dařilo rostlinám, které se hodí v dalším rozmachu v boji o přežití? V pozdějších fázích hry do města začnou proudit bloudící skupinky přeživších lidí a teď je otázka: co s nimi? Budou vpuštění za brány města všichni, aby nikdo neumrznul v pustině a pomohou v rozvoji, ale budou spotřebovávat jídlo a čerpat výhod na úkor místních? Nebo za brány budou moci jen zdraví, silní jedinci a nemocným bude přístup odmítnut a asi tušíte, jak jejich osud v -50 °C dopadne… Těch rozhodnutí autoři pro hráče připravili opravdu hodně.

Obecně se dá říci, že se autoři Frostpunku dotýkají i politického zřízení města. Důležité je dát lidem naději, světlo na konci tunelu, které je všechny drží při životě a chuti pracovat dál. To je to nejdůležitější – motivovat obyvatele. V této videoherní předloze se mohli hráči vydat cestou náboženství nebo policejního zřízení a běda, jak někdo na ulici utrousí pár slov o nevhodností aktuálního politického zřízení.

Po stránce hratelnosti, jak jsem již zmínil, jde o budovatelskou městskou strategii, kde se vše točí okolo venkovní, postupně klesající teploty. Ano, ve hře bylo na začátku relativně snesitelných -20 °C, a na konci až téměř neúnosných -90 °C. Únosné teplo k přežití přináší zmíněný generátor uprostřed města, okolo něhož se staví vše ostatní. Co si pamatuju, dával jsem si pozor, aby každý centimetr prostoru byl využit a neplýtval jsem teplem.

Co mi však u této videohry trochu vadilo, byla znovuhratelnost. Důvodem bylo, že jsem věděl, co se který den stane, jaké klimatické změny nastanou v nadcházející den, co se udá při nalezení města a jaké dopady to bude mít na mé obyvatelstvo apod. Navzdory tomu ve mně zůstal však ryze pozitivní zážitek právě z prvního průchodu hrou. Kvůli té mrazivé atmosféře a ukázky toho, jak se může vůdce chovat v situaci, kdy má za všechny své stoupence zodpovědnost v tak nelichotivé době. Vím, že to působí skoro jako stručnější recenze na videohru Frostpunk, ale spíše to berte jako moji vzpomínku na oblíbený titul, který ve mě zachoval hromadu zážitků. A i proto jsem byl nesmírně nadšen, když před více jak dvěma lety polské studio Glass Cannon Uplugged zkoušelo své štěstí na Kickstarteru s deskoherní obdobou této hry. Kampaň dopadla obstojně, když Frostpunk: The Board Game podpořilo bezmála 19 tisíc backerů s vybranou částkou blížící se k 2,5 milionů EUR. Vzhledem k faktu, že společnost Albi oznámila, že se na tento titul hráči mohou těšit plně v češtině (za což mají ode mě velké díky) a datum vydání se pomalu blíží, rád bych se blíže podíval na zoubek právě této deskovce. Zda se mohu těšit na podobný zážitek, kterého jsem se dočkal u videohry či nikoliv.

Možná vám nepřijde Glass Cannon Unplugged tak známé studio, ale vězte, že za návrhem herního designu stojí zkušený polský vývojář Adam Kwapiński, jehož práci můžete znát z titulů jako třeba Nemesis nebo Lords of Hellas. Za mě osobně je to designér, který umí skvělým způsobem skloubit příběhové ameritrashové hry a eurohry. Tento fakt mě uklidňuje a dává mi naději na to, že Frostpunk: The Board Game si zachová příběhovou složku věci s optimalizací a sledováním všech možných i nemožných hodnot. O tom ale ještě později.

Tematicky je čas dodání české verze na pulty obchodů načasováno parádně. Konec ledna a jeho proklatě nízká teplota i v místních končinách úplně nabádá k vyzkoušení hry, zatímco se družina hráčů krčí u stolu vedle teplého plápolajícího ohně z krbu (anebo alespoň topení). K jedné partii bude moci usednout jeden až čtyři hráči, s doporučeným věkem od osmnácti let. Jestli bude hra náchylná na cynické zacházení, jako videohra, určitě bych k hraní své děti dříve nepustil. Jedno sezení by mohlo zabrat okolo dvou až tří hodin, tedy alespoň podle oficiálních informací. Nicméně se dá očekávat, že se některá sezení mohou protáhnout výrazně déle. Ještě bych rád podotknul, že jde o kooperativní titul, a právě tato skutečnost může délku partie mnohdy protáhnout kvůli diskuzím mezi hráči nad nastalými problémy měšťanů, neočekávanými událostmi, nebo při vydávání nových zákonů, protože těch se zde dočkáme taktéž. Stejně jako tomu bylo ve videoherní předloze.

Frostpunk: The Board Game bude hrou opravdu opulentní, což sebou bohužel nese i nějaké to negativum, které spatřuji v šíleně dlouhé přípravě hry. Chápu, někomu to nevadí, ale já osobně jsem raději, když se do hraní mohu ponořit co nejrychleji. Jak nám ale ukazují jiné velké hry, jenž jsme si mohli v předchozích měsících vyzkoušet, hráči s tím problém nemají. Příkladem může být temná fantasy hra Tainted Grail, které jsem podlehl taktéž a příprava hry mi nakonec ani nevadila, nebo nedávno svým backerům doručený obří kickstarterový projekt ISS Vanguard od polského Awaken Realms. Na druhou stranu se milovníci unboxingu mohou těšit doslova na orgie v podobě hromady kartonu, karet, žetonů a hlavně obřího, bezmála dvacet centimetrů velkého generátoru. Vím, že se bez něj asi dá obejít a využít nějakou levnější variantu, ale tento generátor bude nejspíše dodávat na atmosféře během hraní.

Jak jsem výše zmiňoval, herní družina musí sledovat opravdu hodně ukazatelů, protože ke konci hry může dojít dříve, než hráči podniknou cokoliv epického. Lid může hráče vyhnat z města, ztratit vůli přežít, nebo jej skolí příliš silná nemoc či hladomor, což může vést k velkému množství úmrtí ve městě. Vše také může pochopitelně skončit, pakliže generátor vybuchne a všichni umrznou. K tomu všemu slouží okolo sedmi panelů, na nichž lze vše podstatné sledovat a zaznamenávat. Namátkou zmíním panel naděje a nespokojenosti, panel kola a rána, panel soumraku, panel obyvatelstva, panel generátoru, panel budov nebo panel zásob pro celou družinu hráčů. To s sebou nese určité požadavky na velký stůl, který budou hráči potřebovat ke hraní, aby se vše přehledně umístilo.

Co se mi z dostupných informací moc líbí, jsou karty jednotlivých obyvatel. To na mě působí, jako by se hráčská družina měla starat o každého měšťana zvlášť a každý občan měl své přednosti a slabiny. Jinými slovy, lze se těšit jak na makromanagement a vše sledovat „seshora“ a mít veškeré obyvatelstvo číselně zaznačené a ohodnocené v příslušné kolence panelu obyvatelstva, nebo na mikromanagement a vnímat potřeby všech jednotlivců.

A když už jsem u těch karet, tak jich pod víkem bude fakt hromada. Ovlivňují dění a snad i odlišnou variabilitu při opakovaných průchodech jednotlivých scénářů. Lze se těšit na karty rána, přinášející nové překážky, karty počasí, karty společenských rozepří, karty nevyhnutelných událostí, několikrát zmiňované karty zákonů, karty důsledků zákonů apod. Nechci úplně zacházet do hloubky a popisovat v tomto preview, jak vše funguje a jak se celý Frostpunk: The Board Game rozchodí. Jednak proto, že nemám osobní zkušenost, ale taktéž se lze na webových stránkách Albi mrknout do českého návodu a může si udělat každý úsudek sám. Nicméně jestli bych měl ještě něco zmínit, na co se těším, je to kniha příběhů, která hráče uvede do zvoleného příběhu. Stanoví jedinečné podmínky vítězství či specifikace daného scénáře.

Osobně se na příchod Frostpunk: The Board Game na pulty obchodů opravdu moc těším. O to víc, když vím, že se jej snad dočkáme již za pár týdnů plně v našem mateřském jazyce a to díky společnosti Albi. Čeho se trochu obávám, je, že se nepovede autorům docílit stejné atmosféry příběhu, jako tvůrcům videoherní předlohy, která byla opravdu parádní. Taktéž jsem zvědav, zda se autorům této deskoherní podoby povede lépe zaručit znovuhratelnost, která v případě videohry nebyla na vysoké úrovni, ale jak jsem zmiňoval, prvotní průchod hrou byl atmosféricky neopakovatelný. Pokud se ale podívám na doposud uveřejněné informace, nebo shlédnutí videí na youtube, myslím si, že se není třeba čeho obávat. Ale znáte to – není nad vlastní zkušenost. Jak to dopadlo a jestli se to autorům povedlo, vám určitě sdělíme v nadcházející zevrubné recenzi.

Málem bych zapomněl ještě na jednu příjemnou drobnost. Krom základní hry Frostpunk: The Board Game se lze v češtině těšit i na rozšíření Zocelení mrazem, které přináší nové rozmanitosti v podobě nových karet událostí, karet zákonů a karet technologií. Tyto karty by měli zaručit různorodější znovuhratelnost. Zároveň je pro hráče připravená nová výzva v podobě nejtěžší obtížnosti hry a dřevěné komponenty nahrazující kartonové ze základu hry.

Tak. Teď už jen doufat a držet si palce, že se balíky s hrou nikde nezaseknou. Že se povede hru naskladnit do těch správných skladů bez jakýchkoliv problémů a koncem ledna si ji hráči budou moci odnést do svých domovů a prožít toto hutné, místy morálně pokleslé, avšak neopakovatelné dobrodružství v kulisách alternativní historie devatenáctého století v krutých mrazivých podmínkách.