Stavění snů v novém světle.

O domech se sní jako o základním stavebním kameni lidských příběhů. Je to místo, kde se rodí sny, kde láska najde svůj první plamen, a kde se rodiny spojují v hlubokém společenství. Dům je víc než jen čtvercová struktura. Je to symbol bezpečí, pohodlí a místa, kam se můžeme vždy vrátit.

V této analogii desková hra Dům snů vykresluje příběh vytváření takového místa – domu, kde se sny stávají skutečností. Skrze jednotlivé karty a strategie, které tato hra nabízí, se hráči mohou ponořit do fantazie architektonického designu a plánování. Je to jako tanec mezi realitou a snem, kde každý tah odhaluje nový kus mozaiky osobního příbytku. Představte si, že každá karta v ruce hráče je jako kapka inkoustu na stránce, jenž oživuje představu dokonalého domova. A právě toto rozšíření Slunečnicová ulice 156 přidává nové barvy do palety, kterou hráči používají k vykreslení svých příběhů. S novými možnostmi a strategiemi toto rozšíření otevírá dveře k dalším snům, jež čekají na svou realizaci.

Už se to u mě stává pomalu koloritem, že se snažím vždy úvod recenze věnovat poetickému ztvárnění titulu, jenž jsem měl možnost si vyzkoušet. A nejinak je tomu u tohoto rozšíření Slunečnicová ulice 156 pro rodinnou hru Dům snů, na niž jsem již před pár měsíci psal recenzi. Kvitoval jsem velmi snadnou pravidlovou přístupnost i pro malé hráče a zároveň krásné ilustrace, které měl na svědomí Bartłomiej Kordowski. Je asi logické, že i toto rozšíření nese jeho rukopis, stejně tak i herní design stojí na autorovi původního základu hry Klemenovi Kalickím. Do českých luhů a hájů přinesla základní hru v našem mateřském jazyce společnost Blackfire, a nejspíše díky velké popularitě se rozhodla nám, hráčům, přinést i toto rozšíření, jenž není samostatně hratelné a vyžaduje mít základní hru.

Nebudu zastírat fakt, že Dům snů se stal jedním z mých (a nejen mým, ale u všech členů domácnosti) oblíbených rodinných titulů – od doby, když jsem jej recenzoval před několika měsíci až dodnes. Ano, na stole se u nás objeví poměrně často. Děti po krabici sahají nejen kvůli zábavě v podobě možnosti si stavění vlastního domku, ale taktéž, jak jsem již zmiňoval kvůli jednoduchým pravidlům a pěknému pastelovému grafickému ztvárnění. A když jsem se dozvěděl, že Blackfire přinese v češtině rozšíření, byl jsem nadšen – o čemž jsme vás taktéž informovali v naší novince. A když jsem dostal možnost si Slunečnicová ulice 156 zrecenzovat, nemohl jsem se dočkat, až se mi krabice dostane do rukou.

Pojďme se tedy podívat, zda toto rozšíření s cenovkou lehce nad pět set korun stojí za to! A začněme jako obvykle faktografickou stránkou věci, co nám vlastně toto rozšíření přináší. Délka jedné partie zůstává na třiceti minutách (jako v základní verzi hry), stejně tak i věková dostupnost od sedmi let, ale přibyla možnost hrát hru ve více hráčích než ve čtyřech – konkrétně v pěti nebo šesti hráčích. Zároveň nám tato expanze přináší nové karty pokojů, vybavení, pomocníků, nářadí a dva nové přídavné moduly v podobě stavebních plánů nebo rodin a přátel, které lze hrát samostatně nebo zaráz a dodat tak hře větší strategický rozměr.

Komponenty hry, stejně jako v původní verzi, jsou prvotřídní. Asi jak se dalo čekat, grafika a design karet zůstávají věrné originálnímu uměleckému směru. Jestli bych měl něco vyzdvihnout, tak by to byl jeden kousek vybavení, jenž si do svého domova můžete přinést (teda ne přímo dovnitř, ale vedle) je pořádně velký a překrásný (moje šestiletá dcera na něm může oči nechat a ptá se mě, jestli a kdy jí jej koupím) kus kartonu znázorňující stáj pro poníka (samozřejmě se ptá, protože by tam chtěla i toho poníka). Ano, přesně tato blbůstka přinášející mimochodem pouze jeden výtěžný bod, naplňuje to kouzlo domova, tu věc, proč se Dům snů u nás hraje zase ne jednou za týden, ale téměř každý den. Tento přínos asi nejvíce kvituje právě má dcera. Osmiletý syn to s vybavením má podobné, jen si přeje mít „doma“ terč na šipky nebo trampolínu.

Já přínos rozšíření Slunečnicová ulice 156 spatřuji především v nových modulech. Je možné hrát bez nich, s jedním nebo s obojím. Nicméně, je otázka, zda je proveditelné zkoordinovat strategicky vše potřebné tak, aby se z toho „dostalo“ co nejvíce bodů. Proto se mi nejvíce osvědčilo hrát s jedním nebo druhým přídavným modulem samostatně a na počátku hry si vybrat. Stavební plány hráčům říkají, jaké cíle mají splnit, resp., kladou důraz na funkčnost domu v podobě šesti lehčích variant a šesti náročnějších variant. Každý hráč si na začátku hry vezme jednu lehčí a jednu složitější variantu a pokud a když se mu povede splnit, obdrží za jednu z nich (nikoliv za obě) bodové ohodnocení v podobě tří, respektive pěti vítězných bodů. Lehčí, tříbodové varianty, jsou relativně snadné na splnění – mít dva dětské pokoje, stejný počet koupelen a dětských pokojů či tříkartový obývací pokoj v prvním nebo druhém patře. Zato složitější varianty už je splnit náročnější. Však posuďte sami, že napasovat dvě ložnice vedle jedné koupelny, nebo žádné garáže a dětské pokoje vedou hráče už k velkému rozmýšlení, zda se jim vyplatí splnit právě tento stavební plán nebo se budou více orientovat na lehčí variantu plánu a optimalizaci bodového výnosu postavením právě dětského pokoje.

Zatímco stavební plány jsou pro každého hráče jiné a pro ostatní tajné, tak druhý modul Rodina a přátelé je veřejný a je spíše takovým závodem o to, kdo jej splní jako první a obdrží další vítězné body navíc. Rodina a přátelé se skládá z dvanácti karet, které do svého domu můžete pozvat, pakliže máte splněné jejich požadavky na bydlení – třeba taková babička s dědečkem vyžadují mít na jednom patře obývací pokoj a koupelnu. Z těchto karet se na začátku hry vylosuje určité množství (v závislosti na počtu hráčů), a jakmile hráč ve svém tahu umístí pokoj do svého domu a všimne si, že splňuje podmínky některé z karet rodiny a přátel, může si ji přidat za první či druhé patro. Může tedy získat maximálně dvě karty. V praxi se mi však ukázalo, že ne vždy se povede splnit některou z podmínek včas, protože se to povedlo hráči před tím, než jsem se dostal na řadu já a následné tahy už mi nedovolily splnit cokoliv jiného.

Přidání modulů stavebních plánů nebo rodiny a přátel je chytrým taktickým tahem. Na první pohled se může zdát, že tento prvek nenabízí mnoho, ale v průběhu hry hráči zjistí, že toto získávání vítězných bodů za splnění podmínek těchto karet, mohou být rozhodujícím faktorem mezi výhrou a prohrou. Tyto karty motivují hráče k určitým kombinacím místností, což přináší novou vrstvu strategie. Samozřejmě, všechny tyto nové prvky by byly zbytečné, pokud by nebyly dobře vyváženy. A naštěstí, designéři se s tímto úkolem výborně popasovali – tedy alespoň z mého pohledu. Nové moduly jsou do hry přidány zcela přirozeně a rozšiřují základní hru, aniž by ji komplikovaly nebo zbytečně protahovaly.

Nová možnost hrát ve větší skupině, až šesti hráčů, je obrovským přínosem. Zahrnutí většího množství hráčů znamená více interakce a vyšší konkurenci, což obohacuje celkový zážitek. Proto určitě pomůže třeba nová, dá se říct univerzální místnost – tělocvična, kterou lze umístit do jakéhokoliv patra, včetně přízemí. Omezenosti výběru místností napomáhá například nový pomocník – pan inženýr, díky němuž lze pokoje rozšiřovat i vertikálně, nebo žebřík umožňující se podívat na své karty střech tak, abyste věděli, od které barvy máte nejvíce. Těch možností, jak si se svým domem „hrát“, je pochopitelně více. Nebo s výběrem karet, ale nechci, aby tato recenze byla přepisem pravidel, která jsou mimochodem zcela srozumitelná, plná příkladů a vysvětlení všech karet, plánů apod.

Nicméně jedním z mála nedostatků tohoto rozšíření je skutečnost, že nové karty z rozšíření se v menších skupinách hráčů nepoužívají tak často. Ačkoli jsou pravidla pro jejich začlenění do hry s menším počtem hráčů. Proces se může zdát trochu složitý, a ne vždy stojí za námahu. Ale to je asi jen malá kaňka na celkovém prožitku z hraní deskové hry Dům snů s rozšířením Slunečnicová ulice 156.

Postaveno – hotovo

Závěrem lze říct, že rozšíření Slunečnicová ulice 156, které na český trh přináší opět společnost Blackfire, je skvělým doplňkem k základní hře Dům snů. Nabízí nové strategické možnosti, zatímco zachovává jednoduchost a přístupnost původní hry. Pro ty, kteří milují Dům snů a hledají způsob, jak obnovit svůj zájem, nebo představit hru novým hráčům, je toto rozšíření jasnou volbou. Obzvláště pro ty, kteří mají v rodině pět nebo šest členů. Nebo pro ty, kteří milují poníky a chtějí mít za každou cenu ve svém domě stáj pro poníky, tak jako moje dcera.

Dům snů: Slunečnicová ulice 156 získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire

Hru můžete zakoupit přímo zde.