Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je říše her

Draftosaurus

Jedním z našich každoročních rodinných výletů je návštěva vyškovského Dinoparku. Děti jsou už od nasednutí do Dino vláčku, který je zaveze přímo do druhohor za tamějšími predátory, vždy nesmírně natěšené. Proto není divu, že byly velmi zvědavé, co že to mám na stole za deskovku na recenzi. Na obalu krabice je totiž vyobrazen obří dinosaurus, který nás svým svébytným způsobem a mohutným řevem zve do dinoparku ukrývajícího se pod víkem. Jasně, určitě tušíte, že jde o hru Draftosaurus, kterou do českých luhů a hájů přinesla v našem rodném jazyce společnost REXhry. Na vývoji se podílela hned čtveřice autorů: Antoine Bauza, Corentin Lebrat, Ludovic Maublanc a Théo Rivière.

Jak jsem už naznačil, Draftosaurus je rodinná logická hra využívající jako hlavní princip draft, tedy herní mechanismus spočívající ve výběru a předávání herních komponent dalšímu hráči. Nicméně startovní premisa je pro děti velmi jednoduchá a hlavně líbivá – vytvořit svůj vlastní dinopark, který přiláká co nejvíce návštěvníků. V praxi to znamená, že musíte umístit do jednotlivých výběhů dinosaury tak, abyste získali co nejvíce bodů. Kdo jich má nejvíce, vyhrává. To vše se zvládne dle základních informací odehrát během 15 minut za přítomnosti 2 až 5 hráčů s doporučeným věkem od 8 let. Mně při hraní tedy mimo jiné asistovali dva mladší milovníci dinosaurů a musím říct, že téměř šestiletý syn hru zvládal obstojně (až na výjimky), nicméně tříletá dcerka si na samostatné hraní musí ještě chvíli počkat. Je pravdou, že se účastnit chtěla vehementně, ale bylo to spíš takové hraní, kdy jí jeden dospělák vždy pomáhal a ona jen pokládala dinosaury do výběhů a tvářila se, že činí zásadní strategická rozhodnutí, ačkoliv jste jí je spíš museli tak trochu poradit.

Ještě než se pustíme do zabezpečování hlavních „star“ do našeho parku, pojďme se podívat, co vše se nachází pod víkem krabice o velikosti 20x20x5 centimetrů. Pochopitelně na nás nejdříve vykoukne krásně ilustrovaný a přehledný český návod. Rád bych zmínil, že jeho přečtení vám zabere maximálně 5 minut a můžete klidně začít hrát. Dále v krabici najdeme 5 oboustranných čtvercových herních plánů, pro každého hráče jeden. Z jedné strany je plán pro letní (a zároveň lehčí) variantu hraní a na druhé straně na vás čeká park zavátý sněhem. Pochopitelně nemohou chybět hlavní protagonisté, tedy samotní dinosauři. Celkem jich je 60, přesněji řečeno 6 různých druhů po 10 kusech od každého. Navzdory tomu, že jejich velikost je maximálně 2 centimetry „v kohoutku“, má každý druh nejen své barevné provedení, ale taktéž jiný tvar připomínající nejzákladnější typy dinosaurů, jako třeba Brachosaurus, Stegosaurus, Parasaurolophus a pochopitelně nemůže chybět ani Tyranosaurus rex. Tyto miláčky můžete uložit do přiloženého bytelného neprůhledného pytlíku. Poslední věcí, kterou můžeme vytáhnout z krabice, je šestihranná kostka, na níž ovšem nenajdete klasické puntíky, ale symboly, určující kam mohou hráči umísťovat nové přírůstky do svého parku.

Krabici máme vybalenou, takže můžeme usednout ke stolu a připravit si hru. Jestliže na přebalu krabice stojí, že herní doba je okolo 15 minut, nezbývá mi než tuto skutečnost potvrdit. A to i s nesmírně rychlou přípravou hry: podle počtu hráčů umístíme dřevěné dinosaury do pytlíku, každý hráč si uzme pro sebe jednu herní desku – domluvíme se, zda budeme hrát letní nebo zimní variantu, zvolíme prvního hráče (třeba podle toho, kdo byl jako poslední v Dinoparku), dáme mu hrací kostku – a to je, moji milí kamarádi, všechno.

Stejně jako příprava je i samotná hra velice svižná. Hraje se na dvě kola, přičemž na počátku každého si každý hráč náhodně vytáhne z pytlíku 6 dinosaurů. První hráč hodí kostkou, která všem ostatním (kromě toho, co házel) nařídí, za jakých podmínek mohou umístit svého dinosaura. Pak každý hráč umístí jednoho ze svých dinosaurů do svého parku a zbývající předá hráči po své pravici (pokud měl kostku, tak pošle dinosaury i s kostkou). Jakmile jsou všichni dinouši spokojeně ve svých ohrádkách, hráči to celé zopakují ještě jednou. Na konci hry tedy každý park obývá 12 dinosaurů.

No a kdo má na konci hry nejvíce bodů, dokázal přilákat do svého parku nejvíce návštěvníků a stává se vítězem. Princip draftu je zde cítit ve své nejzákladnější podobě a tento mechanismus pochopí opravdu každý, i má tříletá dcerka. Celé to může začít trošku drhnout ve chvíli, kdy vám dojde, že pro dosažení vítězství je vyžadováno strategické myšlení pro účelné rozmisťování dinosaurů. Takové letní schéma obsahuje 6 výběhů a každý má jiné podmínky pro získání bodů. Zatímco území Stepi lásky je určeno pro zamilované páry stejného druhu, území Lesní trojice překvapí návštěvníky třemi rozdílnými druhy. Jednodruhový les zase čeká jen na to, až se zde objeví co nejvíce dinosaurů stejného druhu, na rozdíl od výběhu na Rozmanité louce, kde čekejte zase jen samé různorodé druhy. Čím více dinosaurů v těchto výbězích budete mít, tím více bodů obdržíte. No a pak tu máme ještě dva specifické výběhy určené pouze pro jednoho „praještěra“ – Ostrov samotářů může být chloubou celého vašeho parku, protože zde umístěný druh dinosaura se nesmí nacházet v žádném jiném výběhu a území Vládce pralesa vám přinese body jen za předpokladu, že hráčův park obsahuje stejný nebo větší počet dinosaurů druhu zde umístěného než u ostatních hráčů.

Nad těmito všemi výběhy máme ještě dva různé typy členění území: oblasti umístěné na louce nebo v lese a oblasti blíže občerstvení nebo toaletám. Pěkně vás vytočí chvíle, kdy vám protihráčův hod kostkou dovolí umístit dinosaura pouze do ohrady v lese, zatímco vy právě potřebujete doplnit Amorovým šípem postřeleného jedince k samičce vyhlížející svého druha ve Stepi lásky, která se ovšem nachází na louce. Nebo situace, kdy se na kostce objeví symbol, že můžete dinosaura umístit pouze a jenom do prázdného výběhu, vás ke konci hry může opravdu potrápit. A tak tu a tam jedinou přijatelnou možností je dopřát návštěvníkům vašeho dinoparku dinosaury koupající se v řece. V konečném zúčtování vám to přinese taktéž nějaký bod, ale ne tolik, jako třeba kdyby se Tyranosaurus rex nacházel na Ostrově samotářů.

Je pravdou, že různých variant se v průběhu hry dá vymyslet spousta a fungující strategické myšlení vám dává jistou výhodu vůči nejmladším účastníkům partie. Na druhou stranu ale házení kostkou přináší do hry i prvek náhody, jenž dle mého názoru na vahách oproti strategii je téměř na stejné úrovni. A tak se vám může úplně jednoduše přihodit, že vše domyslíte do nejmenších detailů, ale váš sotva pětiletý sok bude mít mnohem atraktivnější park a nakonec vás porazí jen proto, že mu přálo štěstí. Každopádně v rodině jsme si hru nesmírně užili a obě děti si Draftosaurus oblíbily. I navzdory tomu, že s tříletou dcerkou jsme hráli v týmu spolu, zatímco pětiletý syn už neměl s pochopením principů hry problém. A když mu i štěstěna byla trošku nakloněná, dokázal rodičům pořádně zatopit.

Pokud chcete docílit strategičtějšího hraní, můžete hrací desku otočit a přilákat návštěvníky do vašeho parku v zimním období, které má upravená pravidla. Kupříkladu je zde výběh, kde se musí střídat jen dva druhy dinosaurů mezi sebou. Nebo třeba oblast Pyramida dovoluje umístit 6 dinosaurů do pomyslné pyramidy, ale dva stejné druhy nesmí být umístěny vedle sebe. Najdeme zde i výběh pro páry, ale ten je tvořen dvěma samostatnými oblastmi rozdělenými mostem, přičemž do každé je možné umístit jednoho dinosaura jen za specifických podmínek. Takto bych asi mohl pokračovat, ale to bych vám zbytečně citoval celá pravidla.

Pokud tedy již zvládáte v pohodě letní variantu hry a štve vás výrazný prvek náhody, určitě zkuste variantu zimní. Zkoušeli jsme ji s dětmi a zde už se moc nechytaly, ani náš dříve úspěšný pětiletý architekt letního parku to v zimě fakt už nedával. Nicméně věřím, že tak za rok či dva by to už bylo nejspíš v pohodě.

Jakmile si vše dokonale osaháte a nebude vám vadit, že u jedné partie strávíte okolo půl hodinky, můžete zkusit variantu hry léto/zima, kdy nejdříve odehrajete letní variantu, poté otočíte desku na zimní a body z těchto dvou partií sečtete.

Hodnocení – 5 z 5

Draftosaurus, jak samotný název hry napovídá, přináší rodinnou hru s herním mechanismem draftu ve své nejčistší podobě. Jde tedy o mechanismus spočívající ve výběru jedné komponenty z dostupných a předání zbývajících dalšímu hráči. Zároveň přináší strategické umísťování vybraného dinosaura do výběhu za specifických podmínek tak, aby vám to přineslo co nejvíce bodů a váš dinopark přilákal nejvíce návštěvníků. Do tohoto „koktejlu“ vstupuje ještě prvek náhody v podobě kostky omezující vás ve vaší taktice. Hra obsahuje oboustranné herní desky umožňující lehčí a těžší variantu hraní. Ze zkušenosti mohu potvrdit, že si hru dokážou užít i pěti nebo šestiletí hráči, nicméně na těžší variantu si budou muset ještě nějaký ten pátek počkat, ačkoliv tohle je opravdu individuální dle šikovnosti. Nicméně pokud hledáte rychlou hru, u níž se zabaví celá rodina, myslím, že Draftosaurus může být ideální volbou, obzvláště díky líbivým ilustracím a herním komponentům.

Draftosaurus získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti REXhry.

Hru je možné koupit zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: