Cupity Dupity

… Za poklady a sladkou odměnou…

… Jsou slova známé dětské říkanky, která v češtině nemá úplně ekvivalent. A v doslovném překladu jde o myšku, která utíká nahoru k hodinám, ty odbijí celou a myška zase pádí dolů. V anglické verzi existuje několik mutací této oblíbené říkanky, která má pomoci dětem s číselnou posloupností a orientací v čase. A právě touto říkankou se zřejmě nechal unést i milovník šachu, ale i deskových her a navíc i jejich tvůrce – Sawyer West, který přenesl kukačkové hodiny s myškami do nové deskové hry s názvem Hickory Dickory, v českém překladu Cupity Dupity.

Ilustrací se ujala Sonja Müller. A celé to zastřešilo vydavatelství Plaid Hat Games. Zajímavostí je, že mezi jejich další tituly patří například Kolonie (post-apokalyptický svět bez lidí, kde se ujímáte role malého hlodavce) či Mice and Mystics (ta v češtině bohužel nevyšla, ale jak už je z názvu vidno, opět hlavní roli hrají myšky). U nás lokalizoval Blackfire. A jedná se o jejich čerstvou novinku, kterou oficiálně uvedli na trh 1.9.2023.

Pod víkem

Manuál na sestavení hodinového mechanismu je přiložen a není to žádná věda. Jediné mínus vidím v jeho neustálém skládání a rozkládání před/po hře. K samotným hodinám je potřeba umístit ještě dvě další desky, každá na jednu jejich stranu – dokonale pasují. Pod bodovací tabulku a tedy samotné hodiny patří ještě deska řetězů spolu s žetonem šiškového závaží. Naštěstí, alespoň ve hře, nemusíme být tak striktní a tato deska může být umístěna kdekoliv na stole v dosahu hráčů a to klidně i nad hodinami. A jelikož hra na stole zabírá opravdu hodně místa, tak jsme toho hojně využívali.

Příprava hry

Vzhledem k velkému množství komponent zabere příprava hry trochu více času, a to zejména ze začátku, než se vám to dostane pod kůži (nebo třeba když si na desku nachystáte všechny destičky předmětů… Žetony… A pak s hrůzou zjistíte, že jste zapomněli na ty ručičky, jejichž spodní část patří pod onu desku). Pak už jsme to zvládali hravě do pěti minut. Stejně tak i časová náročnost samotné hry s dalšími partiemi trochu klesala. Sólo zabere kolem hodiny, záleží jenom na vás, jak rychle se vám podaří vymyslet nejlepší strategii. Ve dvou hráčích šedesát až devadesát minut, ve třech kolem devadesáti minut a ve čtyřech devadesát až sto dvacet minut. Samozřejmě, časy jsou orientační a počítají s jedním dlouze přemýšlejícím jedincem.

Na stole hra vypadá luxusně, zejména s funkčními manuálními hodinami, které herně zastávají důležitou úlohu a nejsou tam jenom pro okrasu a umělém posouvání cenovky směrem vzhůru.

Níže je obrázek nachystané hry pro tři hráče, kdy každý dostane:

  • Čtyři karty myšek ve zvolené barvě a pět dřevěných figurek (jedna myška je na šiškovém závaží a nemá svoji kartu).
  • Desku honby za poklady, kde jsou předtištěné konkrétní předměty, o které by se myší pomocníčci měli snažit přednostněji (každá je jiná).
  • Jednu z počátečních karet přízně (ta s korunkou), která vám dává určitou výhodu – další můžete získat v průběhu hry.
  • Žeton na počítadle bodů ve spodní části desky.

Tik ťak, tikity ťak… Aneb jak se to hraje

Každý hráč má na starost stejnou partu myšáků jenom v jiném barevném provedení:

  • Rošťák ( Scamp) – je to takový malý uličník, který dokáže být aktivní i vícekrát za dané kolo, na rozdíl od svých ostatních myších přátel.
  • Hopsal (Scurrier) – díky velkým nožičkám dokáže seskočit z hodin dál než ostatní myšáci.
  • Hledač (Spotter) – při hledání nachází o jeden předmět více.
  • Hamoun (Scavenger) – má u sebe opravdu velkou mošničku, kam se mu vejde pěkná hromada předmětů.
  • Šplhoun (Scaler) – získává body šplháním po řetězu šiškových hodin.

Myšky sbírají předměty a odnášejí je Lady Kukačce, která jim za ně dá lahodné bobule, alias vítězné body. Pouze Šplhnoun se jako bájný Sisyfos snaží vylézt nahoru, aby se pak opět skutálel na začátek a pokračoval i nadále ve svém snažení a to klidně ještě několikrát.

Celé se to de facto odehrává na ciferníku hodin, kdy se myšky pomocí minutové ručičky přesouvají z jednoho místa na druhé. Někdy vědomě, občas nedobrovolně – a to když vás z těch hodin někdo vyšoupne pryč, protože tam není pro tolik myšek místo.

Dle počtu se hráčů se na ručičku umístí záslepka, aby to to reflektovalo celkový počet myšek ve hře.

A nad tím vším dlí Lady Kukačka (v angl. verzi Lord Cuckoo, tedy vlastně Lord Kukačák). Která mimochodem ztratila tři vzácné královské poklady – a když jí je navrátíte, tak přímo od ní získáte kromě nehynoucího vděku i speciální odměny.

Pravidla všeobecně. Po prvním přečtení to na mě působilo lehce složitě, ve smyslu – spousta věcí, které se musí hlídat, čím hýbat. Ale když si to pak člověk zahrál, tak to do sebe začalo zapadat, dávat smysl a už se v tom orientovalo daleko lépe. Samotná pravidla jsou velmi dobře napsaná a hlavně obsahují spoustu názorných obrázků – příkladů i sledů akcí s vysvětlivkami. Jediné, kde byl u nás ze začátku zádrhel, bylo rozlišování vnitřního a vnějšího okraje na hodinách, resp. myslet na to. Plus jsem si ještě dohledávala aktivaci myšek na ručičce, kde nám to nepřišlo úplně jednoznačné, tak aby nebylo žádných pochyb. Zkrátím to. Seskočit z hodin může i druhá, třetí či čtvrtá myška v pořadí a nevadí, že není na kraji a zároveň ostatní myšky před sebou neovlivní, maximálně se ty zadní posunou na uvolněné místo.

Průběh hry

Samotná hra probíhá v pěti kolech, kdy každé kolo trvá přesně jednu hodinu, ale naštěstí ne v lidském světe, ale na kukačkových hodinách. Spolu si projdeme první kolo. tedy průběh jedné hodiny, abyste měli představu o hře:

Myšáci zaujmou své startovní pozice na hodinách, což udává vaše vylosovaná deska honby za poklady… BIM BAM… Odbíjí přesně sedmá hodina a hra se rozebíhá. Posouváte minutovou ručičkou postupně po pěti minutách, až odbije další celá hodina, tím pak toto kolo končí. Mezitím, kdykoliv se ručička zastaví na nějakém čísle, tak se aktivují myšky, které se zrovna vezou na oné ručičce. Ty mohou buď zůstat a ještě chvíli se nechat unášet za vidinou lepší kořisti, nebo seskočit a ulovit si předmět, pokud tam ještě leží a zejména vykonat určitou akci danou akčním políčkem. Pak se aktivují ty myšky, které už na daném čísle čekají (v pořadí dle priority na stupnici vlevo, která říká, která barva má pro toto kolo přednost). Ty mohou rovnou sebrat předmět, pokud jim ho někdo nevyfoukl před vousky a vykonat příslušnou akci, která je víceméně neomezená anebo naskočit na ručičku a prozkoumávat později jiné místo na hodinách. A jelikož počet míst je omezen, tak svým naskočením mohou zároveň jinou myšku vyšoupnout pryč z ručičky na ciferník. Jakmile se minutová ručička dostane opět na dvanáctku, toto kolo končí a hodinová ručička se posune o hodinu vpřed. A když už si myslíte, že vás nic nepřekvapí, tak vám do toho hodí tlapku kočka a to doslova. Hodíte si dvakrát kostkou, která určí čísla na hodinách, kam se snaží kočka vyškrábat, kde máchá svoji tlapkou, aby si tam ulovila večeři. Proto budou tato dvě místa další kolo pro myšky nedostupná. Předpokládá se, že nechtějí dobrovolně skončit v žaludku onoho predátora.

Nachystá se další kolo, což obnáší doplnění všech kartiček i destiček předmětů. Samotná hra končí, jakmile na hodinách odbije půlnoc, přesně jako v Popelce, kde mimochodem svoji důležitou roli také sehrály malé myšky. Body získáváte jednak průběžně donášením předmětů Lady Kukačce, plněním jejich úkolů. Ale také za šplhání po řetězu kukačkových hodin. A nesmím zapomenout ani na speciální královské poklady – dle obrázků koruna, kalich a meč/žezlo, jakožto královské propriety přímo od Lady Kukačky. A úplně na závěr se ještě vyhodnotí i deska honby za poklady, kdy předměty, které tvoří horizontální či vertikální linii, se bodují pěti extra body navíc. Takže je dobré mít na paměti i jejich šikovné ukládání.

Kdo má nejvíce místa v mošničce? No přece Hamoun. A tak není divu, že v posledním kole je to právě on, kdo donáší poslední předměty Lady Kukačce, aby získal co nejvíce bodů.
(Na hodinách se vezli jenom dva, třetí už tam byl).




Sólo varianta – částečně vyplněná deska honby za poklady. A jelikož se člověk nepřetahuje o úkoly se soupeři, tak jich mám i hodně splněných.

Dojmy

Jeden by řekl, že hra s roztomilými myškami bude spíše dětskou záležitostí, ale chyba lávky. Hra klame vizuálem. I naše desetiletá měla co dělat, aby vše uhlídala a občas potřebovala pomoc. Ve hře záleží na dobrém plánování, předvídání tahů soupeřů a v neposlední řadě hraje roli i štěstí – jaké destičky předmětů se ve hře objeví a na jakém místě. Musíte si hlídat všechny cesty vedoucí k dosažení vítězných bodů, takže toho musíte v hlavě držet trochu víc.

S rostoucím počtem hráčů roste herní doba a také obtížnost samotné hry. Ve dvou se lépe plánují tahy, máte veliký výběr destiček předmětů. Ve čtyřech hráčích je člověk rád, když se mu podaří ukořistit alespoň nějakou tu destičku předmětu do své mošničky, na minutové ručičce se dlouho nikdo neohřeje a naplánovat několik tahů dopředu je více než obtížné.

Pořadí hráčů je dané rozmístěním jejich myších parťáků na hodinách. Na jednu stranu je fajn. že to není pevně dané a při tolika pomocnících má člověk občas pocit, že je na tahu vlastně skoro pořád. Na druhou stranu při hře 3třech až čtyřech hráčů, když se vám vaše myšky sejdou v jedné části hodin, tak čekáte skoro celé herní kolo než na vás přijde řada a může to být vcelku nudné. To už pak i hypnotizujete ručičku, aby se posunula alespoň o milimetr, jako leckdy u těch klasických hodin, řekněme třeba ve školní lavici.

Hra Cupity Dupity se jen tak neomrzí. Znovuhratelnost je dobrá – a to díky losování náhodných destiček předmětů, ale i kartám úkolů a v neposlední řadě trochu jiném postavení akčních polí na hodinách. Hru trochu ovlivní i deska honby za poklady. U té mě jedině mrzí, že jsou k dispozici pouze čtyři. A i když to bude čistě subjektivní dojem, protože stejně záleží jaké předměty se do hry dostanou, tak některé destičky mi přijdou „lehčí“ než zbylé.

V rychlosti ještě zmíním sólo variantu, kterou hra také nabízí. V podstatě se pouze snažíte překonat bodový limit sta bodů. Na ciferníku hodin jste pouze vy a kočka, která vám trochu komplikuje plány. Ale jinak je to pouze o vaší strategii a určité dávce štěstí na tažené předměty.

Závěr

Nenechte se zmýlit vizuální stránkou, která může evokovat prachobyčejnou jednoduchou hru, kde se jenom vozí myšky na hodinách a rodiče se u ní neskonale nudí. Právě naopak. Pod roztomilými myškami se schovává hra, která má co nabídnout starším dětem a zejména jejich rodičům. Hra vás přiměje přemýšlet, plánovat a také možná trochu škodolibě vyhazovat soupeřovy myšky z hodin. Na druhou stranu si u ní mozek úplně nezavaříte, takže se hodí i pro unavené rodiče.

Cupity Dupity získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Blackfire

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Blackfire-1024x418.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: