Úspěch hry nás opravdu překvapil, pořád to nějak zpracováváme

–Michal a Michaela Štachovi

Elwen a Mín jsou deskoherní přezdívky Michala a Michaely Štachových, které můžete znát především díky povedené hře Ztracený ostrov Arnak. Věřili oba autoři, že hra sklidí tak veliký úspěch? A kdo měl v otázce herního designu poslední slovo? To všechno se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jak vypadal ten úplně první nápad na Arnak a jak moc se hra během vývoje změnila?

Mín: Úplně první nápad byl vlastně deck building, kde některé karty šly vyložit a staly se z nich soukromé worker-placement místa. Hra se ale během vývoje měnila často a poměrně hodně. Určité jádro hry jsme vyvinuli během asi dvou měsíců a to už potom zůstávalo stabilní, ale hodně se měnil ten zbytek – balancovalo se, zjednodušovalo, vylepšovalo…

Hra si zatím vede velmi dobře a získala již i několik ocenění. Čekali jste takový úspěch, když jste hru tvořili?

Elwen: Určitě jsme nečekali tak velký úspěch. Popravdě to stále ještě nějak zpracováváme. Pro nás byl velký úspěch, že jsme hru zvládli dokončit tak, aby nás bavila a ještě větší, že se pak líbila i dalším lidem, včetně lidí z CGE, kteří se ji pak rozhodli vydat. To, že Arnak nejen nezapadl v mezinárodní konkurenci a naopak zazářil a získal tolik ocenění – v tom bude i kus štěstí, ale máme z toho velkou radost.

Kdo z vás dvou má v herním designu poslední slovo? (s úsměvem)

Mín: Ten, kdo si lépe obhájí svůj názor. Ale hodně dáme i na to jak hru vnímají naši testeři.

Elwen: Dobří testeři jsou k nezaplacení! V tom rozhodování se dost snažíme o vzájemnou shodu. Když se nám názory opravdu rozcházejí, tak vyzkoušíme dvě varianty, abychom zjistili, že pravdu měla zase Mín (smích).

Stávalo se často, že jste měli rozdílné názory na to, jak mají fungovat některé mechaniky?

Mín: Určitě. My o designu hodně diskutujeme, řekla bych, že jsme si vzájemně tou nejpřísnější oponenturou. Takže, když už se na něčem nakonec shodneme, má to o něco vyšší šanci fungovat dobře.

Žádná hra na světě není bez chyb. Je zpětně něco, co byste udělali jinak, či na co byste bývali potřebovali více času?

Elwen: Osobně bych těch úprav udělal tak málo, že by to za cestování v čase asi nestálo. Je pár karet předmětů a artefaktů, jejichž efekt šel formulovat lépe a srozumitelněji. Změnil bych tak jednu, dvě ikonky, které nám pak zkomplikovaly prostor pro design do budoucna. Ale to jsou opravdu drobnosti.

Můžete představit rozšíření, které se chystá i v české lokalizaci? Jak moc změní hru?

Mín: Snažili jsme se, aby rozšíření hru obohatilo, ale zásadně ji neměnilo. Nechtěli jsme, aby se lidi museli učit hromadu nových pravidel. V krabici toho hráči najdou docela hodně. Jsou tam nové karty vybavení a artefaktů, nové lokace, strážci, asistenti i dvě nové desky bádání – ještěří a opičí chrám. To vše přináší dost nových věcí s kombícím potenciálem, které hráči můžou objevovat.

Asi největší změna jsou pak samotné postavy, každá s unikátními dovednostmi a se speciálními startovními balíčky, které je od sebe dost odlišují. 

Už máte v hlavě nějaké další rozšíření, nebo je Arnak už kompletní?

Elwen: V tom procesu tvoření člověka napadají směry, které by se daly prozkoumat. Ale dokud se nevyzkoušejí, tak těžko říct, jestli by stály za nějaké další rozšíření. Teď si dáme zase pár týdnů od Arnaku odstup a podíváme se na něj zase v zimě. Uvidíme, jestli přijdeme na něco, co by mohlo zážitek z hraní ještě obohatit.

Zahrajete si Arnak pořád s chutí, nebo už ho máte po testování plné zuby?

Elwen: My máme výhodu, že jsme si tu hru skutečně udělali hodně pro sebe tak, aby nás bavila. Takže ano, i po těch stovkách partií jsme se shodli, že je super, že nás to ještě baví. Naučit se totiž nějakou hru do hloubky, má taky svoje kouzlo. Osobně mě třeba hrozně bavilo hrát s top ELO hráči z boardgamearena, které jsme do testování přizvali. Je sranda zjistit, že člověk už nepatří mezi nejlepší hráče ve hře, kterou sám vytvořil.

Jaké jiné hry patří mezi vaše TOP?

Mín: Terraforming Mars, Bitoku – ale to jsou spíš z těch novějších, ke kterým jsem se dostala nedávno. Z klasik mám moc ráda Galaxy Trucker, Kvedlaly nebo Patchwork, ty se dobře hrají s dětmi. 

Elwen: Já hrozně rád objevuji, takže nejraději si zahraju hru, kterou jsem ještě nehrál. Ale mezi moje nejoblíbenější hry patří asi Vlaaďovy Mage Knight a Space Alert, mám ale taky hodně rád svět Ryana Laukata – například Above and Below.

Jak se daří skloubit dohromady rodinný život a život designéra deskových her?

Mín: Jak kdy – bývají volnější období ve fázi raného vývoje, kdy to není problém, ale během finiše už to je jiná pohádka – naštěstí máme skvělé děti, které nám při tom vývoji her hodně fandí.