Souboj vombatů

Někdo boří, někdo staví, ale všichni mají oči zavřené…

Platforma Kickstarter je úžasnou líhní skvělých projektů a v roce 2015 tam fantastických výsledků dosáhla hra Výbušná koťátka (angl. Exploding Kittens) – za měsíc běžící kampaně získala od 219 382 backerů neuvěřitelných 8 782 571 $. A úspěšné byly i další hry pod značkou Exploding KittensMedvědi vs. Mimina, Bum Bum Burrito či Souboj Vombatů.

Jak vzniká hra – Souboj vombatů

Před časem začali v Exploding Kittens pracovat s Cory O´Brienem na myšlence blafovací hry.  Čím více se tomuto konceptu věnovali, tím více si uvědomovali, že je spíš zajímá sociální interakce a týmová dynamika než jen čisté blafování. A že hrát ve tmě a přitom muset poslouchat ostatní hráče – dohadovat se, vyjednávat, klamat – bez možnosti vidět, co dělají, je natolik zajímavé, že to chtěli také vložit do jejich nově vznikající sociálně dedukční hry. A v neposlední řadě také chtěli, aby hráči dělali rozhodnutí na základě reálných informací, ne se jen dohadovali nad dohady. Takže když jim dají skutečný úkol – fyzicky něco udělat – tak jim tím dají možnost poznat, kdo je „s“ a kdo „proti“ nim.

Poté Mathew Inman (alias Oatmeal) publikoval vombatí komiks a všem hned bylo jasné, že vombatí téma se perfektně hodí pro jejich právě vyvíjenou hru. A tak vznikl Souboj vombatů, neboli Hand-to-Hand Wombat. 

  • návrh původní hry: Cory O´Brien
  • vývoj: Exploding Kittens
  • vombatí komiks: Oatmeal (pokud alespoň trochu ovládáte angličtinu, tak určitě mrkněte)
  • ADC Blacfire přinesl hru do našich končin – 25.4. letošního roku oficiálně v obchodech a jenom zajímavost – hra se u nás mohla jmenovat Mortal Vombat, ale tento název nakonec neprošel

Obsah krabice

Pravidla v kostce

Ve hře Souboj vombatů se proti sobě utkají hodní a zlí vombati. Role se náhodně losují před začátkem hry – podívat se a nikomu neukazovat.

Nastavíte si odpočet na 90s, všichni si zakryjí oči jednou rukou a pak se tou druhou snažíte:

  • Postavit všechny tři věže, pokud hrajete za hodné vombaty. Každá věž je složená ze šesti cihel – od největší až po nejmenší – pro snazší orientaci při zavřených očích má každá cihla po stranách výstupky.
  • Zabránit postavení věží tím, že z nich budete cihly sundávat/stavět schválně špatně/držet v ruce právě hledané cihly/poptávat cihly, které nepotřebujete/mluvit nahlas a pořád, aby nebyl prostor pro domlouvání ostatních atd., pokud hrajete za ty zlé.

Po vypršení časového limitu všichni otevřou oči a zjistí, jak se jim dařilo/nedařilo (a udělí se body). Následuje fáze, kdy se hráči domlouvají a mají možnost vyřadit jednoho hráče – ideálně zlého vombata. Ale pokud je tento zlý vombat mazaný, tak se nenechá odhalit a pomůže naopak poslat z kola ven nějakého hodného. Tak či onak, vyřazený vombat svoji identitu neprozrazuje a začíná další kolo. Takto se pokračuje, dokud některá ze stran nezíská tři body, díky čemuž vyhraje celý souboj „dobra se zlem“.

V základní variantě této hry hraje pouze jeden zlý vombat proti všem hodným. Možná to na první pohled vypadá nevyváženě, ale věřte, že převahu má ze začátku ten jeden zlý vombat. Až do hry vplujete, naučíte se rychle stavět věže, vnímat ostatní hráče a domlouvat se tak, že se jazýček pomyslných vah bude přesouvat na stranu dobra. A když pak po několika hrách zjistíte, že už vám to jde snadno, tak můžete přejít na verzi pro pokročilejší hráče – zhostit se různých rolí hodných vombatů – sebejistý, potřebný, štědrý, anebo si vylosovat zmateného vombata, který chvíli hraje za ty dobré, aby v sobě následně objevil temnotu a přidal se na stranu zla (takový vombatí Anakin Skywalker).

A kdyby se i toto ohrálo, tak další možnosti najdete přímo na stránkách Exploding Kittens spolu s video návodem, který vás hrou provede a naučí ji.

Dojmy

Párty hra Souboj vombatů je blafovací záležitost pro tři až šest hráčů, ve které otestujete vaši zručnost, schopnost se domlouvat a správně odhadnout situaci.

Za nás ideálně čtyři až pět hráčů:

  • 6 hráčů – bylo už obtížnější se shluknout kolem jedné krabice, navíc každý v ní měl jednu ruku „šátralku“ = notně přeplněné.
  • 3 hráči – každý „staví“ jednu věž – muselo se hodně blafovat, taktizovat, aby se zlý vombat hned neprozradil. Pokud se prozradil, tak de facto prohrál. Pokud zůstal, tak vyhrál. Také se ale stalo, že i tehdy prohrál, protože měl takovou radost, že se dokázal udržet při vyřazování, že hned naplno nehrál a hodný vombat rychle dostavěl druhou věž a poté je obě shora pevně držel a do konce časového limitu nepustil… Další kolo už jsme nehráli, protože by postupně vyhrál na body.
Fotka trochu mate, hrálo nás pět a byť jsme to nejdřív moc nedodržovali a jenom zavírali oči, tak postupem času nám došlo, že to má svůj smyl – jedna ruka do krabice a druhou si zakrývat oči, ono to pak míň láká si pomáhat oběma – viz. dcerka ve fialové mikině.

Doporučený věk od sedmi let. Postavit věž dokážou i děti. Ale když jim k tomu zavřete oči a řeknete, že jeden z nich jim to bude kazit = velký chaos, přetahování o cihly (co kdyby to byl zrovna ten zlý vombat), hromada hluku a žádná postavená věž (děti osm až deset let). V této hře jde hodně o domlouvání, plánování, naslouchání. A děti jsou někdy spíše hrrrr. Takže ano, hru zvládnou i děti, odzkoušeno od osmi let, ale trochu déle jim trvalo než se do toho dostaly. Zejména, pokud rády škodí a nevadí jim, že prohrají. Ale zlepšovalo se to. Pokud byla skupinka děti a dospělých, tak to fungovalo lépe než čistě děti. Ale samozřejmě ihned dodávám, že záleží jaké děti se sejdou a jak jsou sehrané.

K vombatím rolím jsme se dopracovali jenom párkrát – jsou pro zdatnější a zkušenější vombaty. Není úplně snadné postavit poslepu samotné věže a navíc pár her trvá než se sladí i herní skupinka. Když hrajete pokaždé s někým jiným, tak chvíli trvá, než se k těm rolím dopracujete, protože ty jsou ještě více o komunikaci a domlouvání. Čehož může navíc krásně využít i zlý vombat, protože lhaní, zákeřnosti a podfuky mu nejsou cizí a snadno může přesvědčit ostatní, že právě on si vylosoval speciální roli hodného vombata a nutně potřebuje pomoc od ostatních.

Hra bavila děti i dospělé. Člověk si ji užije jako hráč a zejména pak jako divák, když sleduje jak se zlý vombat snaží potajmu škodolibě škodit, neodhalit se a ještě vymyslet nějakou fintu na hodného vombata, aby pak podezření padlo na něho. Navíc když hrajete se zakrytýma očima, tak překypujete zvědavostí, co kdo asi dělá, kdo to záměrně sabotuje. V tomto to má ten jeden zlý jednodušší. A lehce frustrující, když se snažíte ze všech svých sil postavit věže, pomáháte svým kamarádům vombatům a oni vás stejně pošlou z kola ven. Cenou útěchy je pak první řada v „divadelní hře“ s názvem „zlý vombat zasahuje“. A také je zábavné sledovat, jak se hodní snaží stavět věže či po krabici hledají tu poslední cihlu…

Jediné větší mínus je velikost krabice, která není úplně ideální na cesty. Navíc ke hře potřebujete i víko. Naštěstí je samotná krabice vyrobená z hodně pevného kartonu, takže toho doufejme dost vydrží.

Pár postřehů (ve vombatí kostce)

  • Vyzkoušejte si nejdřív stavění věží poslepu, bez vombatího záškodníka. Až budete mít pocit, že vám to jde, tak teprve začněte hrát naplno (těžko na cvičišti, lehko na bojišti tady platí).
  • Časovač ideálně se zvukem, zejm. pokud se vombatího souboje účastníte všichni – přece jen budete mít zavřené oči.
  • Občas je dobré mít u stolu nehrajícího hráče, zejména pokud máte skupinku dětí, protože ty víc škodolibější, když se nikdo nedívá, tak rády porušují pravidla. A hodí se to i tehdy, když se v zápalu boje někomu (dítěti i dospělému) podaří omylem vyhodit cihlu z krabice.

Závěr

Hra Souboj vombatů přináší zase něco nového, neokoukaného (doslova), kdy samotné postavení věží poslepu a v časovém limitu dá pořádně zabrat i bez sabotéra. Člověk se musí soustředit na stavění cihel, počítá výstupky po stranách, také vnímá, co dělají a říkají ostatní hráči a snaží se odhalit toho zlého vombata. Ten naopak musí blafovat, škodit, „ušít boudu“ na jiného vombata a hlavně se nenechat dopadnout.

Jedná se o zábavnou hru, kdy úplně nejvíc se dle mého názoru pak baví vyloučený vombat, který má vše jako na dlani. Občas umí být hra také frustrující. A to když se snažíte a snažíte a stejně dohromady nedáte ani jednu věž. A když se pak snažíte vyloučit toho zlořáda, tak nakonec ještě obviní vás.

A byť je to párty hra, tak úplná oddechovka to rozhodně není, člověk se při ní i trochu zapotí. Hlavně ze startu, než se skupinka sladí, dostanete do ruky velikosti a zejména než se naučíte efektivně komunikovat a naslouchat.

Hra Souboj vombatů získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Blackfire-1024x418.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Epilog

Nedalo mi to, vombat je opravdu podivuhodné zvířátko. Patří mezi vačnatce a je příbuzný koale, klokanovi či vakoveverce. Vypadá jako heboučký rozkošný medvídek (0,7–1,2 m; 14–25 kg). Žije samotářsky v JV Austrálii, kde pomocí silných drápů hloubí rozsáhlé a rozvětvené nory. Nebojte, jedná se o vegetariána, který přes den odpočívá a potravu si opatřuje v noci.

A jedna obrovská zajímavost – jeho trus má hranatý tvar, taková cihlička. A jelikož v přírodě není nikdy nic jen tak, i toto má svůj účel – cihlička lépe drží na svém místě. Označuje si tak teritorium a také láká potencionálního partnera. A jak je to vůbec možné? Odpověď dala vědcům pořádně zabrat a ne, nemá tam čtvereček. Je to jedinečným střevem, kde se střídají silnější a slabší svaly. Silnější více zmáčknou, slabší méně a na konci máte hranatý tvar.

A kdybyste chtěli nějakého spatřit na vlastní oči, tak zamiřte do pražské ZOO, která před rokem a půl přivítala vombata Coopera. A aby mu nebylo smutno, tak za ním před několika týdny přicestovala i samička Winkleigh.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: