Nepřátelé číhající na každém kroku a napětí na hraně s frustrací, to je Nemesis: Lockdown.

Naší starou známou, vesmírnou loď Nemesis pro tentokrát vyměníme za základnu na Marsu. Budeme se však snažit o to stejné, o přežití. Ale jen přežít nestačí. Je důležité splnit úkoly a doufat, že terminační rozkaz nakonec nebude proti nám a nezhatí celé naše úsilí.

I na náš redakční stůl se dostal další díl Nemesis. Vzhledem k tomu, že první díl byl naší srdcovou záležitostí, bylo zcela jasné, že se i Nemesis: Lockdown nevyhne našemu hledáčku. Za její vznik můžeme poděkovat Awaken Realms a autorem není nikdo jiný než Adam Kwapiński. V rodném jazyce nám ji přináší MindOk.

Krabice je velikostně takřka stejná jako v prvním případě a ani její obsah se nijak zásadně neliší od původní hry. Celkovým obsahem s přípravou hry a základním popisem tahů hráče jsem se zabývala v recenzi na Nemesis, kterou si můžete přečíst zde. Tady se však můžeme těšit z šesti nových postav (trosečnice, hacker, xenobioložka, dozorce, údržbář a subjekt X). Jako nepřátelé se nám tentokrát postaví temnolovci, kterých tu je celá tlupa (od larev, přes nymfoidy, dospělce až ke strážcům a královně). Když přeskočíme komponenty, které jsou zde stejné, tak si řekněme něco o těch, které jsou tu nové. Jsou tu pro nás připraveny navíc dvě bojové kostky výhod a kostka Marsu, destička roveru a výtahu, různé žetony (energie, SNK, znalostí, terminačních rozkazů) a kromě základních žetonů průzkumu, máme navíc jiné pro průzkum na povrchu Marsu. Novinkou zde jsou také počítadla zranění (malá 1–8 a velká 1–12) a hlavní brána. Karet je tu opět spousta a i tady se setkáme s neznámými, těmi jsou například karty IT akcí a karty povrchu Marsu.

Příliš bych se nezdržovala tím, jak se hra chystá a přesným návodem hraní. To bych se u toho hodně zasekla a vše najdete v pravidlech popsané nebo jak už bylo zmíněno výše, můžete se podívat do předchozí recenze Nemesis, kde jsem se tomu věnovala více. Hledat však v pravidlech něco konkrétního, je někdy docela zajímavou disciplínou. Najdete co hledáte, doufáte, že si to přečtete, ale ono vás to odkáže na nějakou jinou stranu, takže zase listujete. No, ze začátku se na to připravte, protože listovat budete často a dlouho.

Průběh hry je limitován maximálně patnácti koly. V těch se hráči střídají ve svých akcích. Vždy provedeme dvě akce a předáváme dalšímu hráči, to opakujeme dokud máme karty v ruce, poté se vyhodnocují akce temnolovců a události. Novotou na herním plánu je, že je rozdělen do tří sekcí a výtahu. Každá ze sekcí má svůj žeton energie. V případě, že nám v některé sekci běží proud je to pro nás značnou výhodou. Při útoku na vetřelce využíváme k hodu kostku výhod. Ta se liší v tom, že pokud padne potřebná strana kostky, můžeme si jednou hrací kartou připlatit zásah temnolovce. Další výhodou sekce s proudem je také to, že se na nás nevztahují efekty karet událostí zvané „ve tmě“. Stejně tak, když na nás temnolovci útočí, tak v případě sekce s proudem se efekt „ve tmě“ nevyhodnocuje. Ale nemyslete si, že je Nemesis: Lockdown o to jednodušší, protože energie je zatraceně málo a spustit ji, znamená značné úsilí a někdy se ta cesta k záložnímu generátoru nemusí úplně podařit. Záložním generátorem můžeme spustit proud ve dvou sekcích. Pomocí klasického generátoru pouze v sekci, ve které se generátor nachází. Když však elektřina frčí jak má a je zrovna v sekci s výtahem, můžeme použít k přesouvání mezi patry právě výtah. Nejen že si tak cestu zrychlíme, ale v cílovém patře neházíme na hluk. A to chceme, že jo. Výjimkou sekcí jsou nouzová schodiště, tam je tma pořád a energii zde zapnout není možné, takže smůla, temnolovci se radují a ve tmě na nás číhají. Pro výhru je potřeba jen přežít a splnit úkol. To pro nás znamená být v izolační komoře, prchnout pomocí nákladní kapsle nebo se vydat v roveru či pešky do bunkru. Pěšky to není tak snadné, je potřeba mít skafandr, protože taková procházka po Marsu bez něj není úplně ideálním nápadem. No a kdybychom přece jen měli pocit, že je to moc jednoduché, tak nám to nakonec zkomplikuje tajný terminační rozkaz, který pokud se nám nepodaří rozluštit, tak nás ani skafandr nezachrání. Terminačních rozkazů je pět a dva tu jsou dvakrát. Takže pokud třeba nevyšleme signál, nebo nebudeme mít ověřené znalosti, tak na nás po dokončení akce naběhnou a zlikvidují nás. No a to nechceme. Takže pokusit se rozluštit aktuální terminační rozkaz je velmi důležitou součástí. Další novou věcí, kterou zde můžeme využít jsou IT akce. Na každé kartě jsou tři akce, které můžeme zvolit. Většinou pouze jednu, některé schopnosti nám dovolí akcí udělat i více. K tomu, abychom IT akci provést mohli, je třeba být v sekci s proudem a v místnosti s počítačem (označení na destičkách místností). I v tomto případě nám můžou pomoci schopnosti některých postav, které mohou IT akci provést i v sekci bez proudu. Tyto akce nám můžou pomoci zvýšit naše schopnosti, ověřit některé SNK žetony, atd. Žetony SNK jsou vázané k nákladním kapslím, které určují, že se v některém kole podaří nebo naopak nepodaří nějakou kapsli odpálit. Každá kapsle má navíc svou místnost – tedy nákladní terminál, odkud do ní lze nastoupit. Terminál označený A, je ve hře vždy, B a C pouze náhodně.

Kdybychom nakonec po tom všem měli náhodou dojem, že to nebyla dostatečná výzva, tak můžeme zkusit alternativní stranu plánu. Zde se dostaneme více na povrch a budeme kromě základny prozkoumávat i dvě další budovy. Tady je trochu změna, protože lze vyjít ven i bez skafandru (trochu nelogické, že?), ale on to není úplně dobrý nápad. Na povrchu na nás totiž čekají křižovatky, které fungují stejně jako místnosti v základně. Když sem vstoupíme otáčíme žeton průzkumu a do hry může přijít kostka Marsu (v případě, že na otočeném žetonu průzkumu je její symbol), na které když hodíte strany s Marsem, vstupuje na scénu karta povrchu Marsu. Většinou to není úplně příjemné, navíc pokud na sobě nemáte skafandr, tak je tato událost o to horší. Ale nedá se nic dělat, ven se prostě občas musí.

Nemesis: Lockdown je semikooperativní hra, ale pokud toužíme po čistém koopu, tak i na takové hráče se nezapomnělo. Jen tedy z vlastní zkušenosti musím říct, že je třeba si spoluhráče vybírat s rozvahou. Ono totiž pokud máte v koopu „kamaráda“, který vás s úsměvem zavře do místnosti s temnolovcem, tak to úplně nesplňuje očekávání, které bychom od koopu mohli mít, že jo? Kromě toho tvůrci nezapomněli ani na sólisty a ti si také to své najdou. Ale za sebe musím říct, že Nemesis se prostě hraje nejlépe ve skupině, i když doma ji standardně vytahujeme ve dvou a na kvalitě zážitku to neubírá. Jen ve více lidech to tak nějak více odsýpá, ale samozřejmě s rychlejším průzkumem přichází i více hrozeb.

Nemesis: Lockdown je o něco obtížnější než původní Nemesis. Co se mi na ní líbí je to, že do ní můžeme nakombinovat původní postavy a vetřelce (v případě pořízení rozšíření Chytridi a doplňky je potom možné i využít Psychonauty a Karnomorfy). Díky tomu se rozšiřují možnosti znovuhratelnosti a zážitků. Co mě trochu mrzí jsou počty úkolů právě pro dva hráče. Mezi osobními jsou jen tři a z toho ve dvou jde jen o to buď jako jediný přežít, nebo aby protihráč nepřežil. Což je trochu nuda, takže ve většině jsme stejně hráli služební úkoly, které se ale také prostě pořád opakují. Vynahrazuje to však atmosféra hry, která je takřka epická. Silný zážitek ze hry, který v nás nejednou vyvolával pocity úzkosti, naprosté bezmoci a frustrace, protože prvek náhody je zde tak silný, že nás to nejednou pořádně naštvalo, ale to k Nemesis prostě patří. Co jsem tu úplně nepochopila je skafandr. Proč je proboha skafandr věc, která vám zabírá místo v ruce? Jako jasně, můžete pomoci lepící pásky nést dvě těžké věci v jedné ruce, ale z logiky věci si přece skafandr oblékáte a nenesete ho přehozený přes paži jako kabát, aby se vám nepomačkal. Takže proč? Navíc jsem si u našich her říkala, že je ta naše krabice snad prokletá, protože takřka pokaždé, když jsme objevili hnízdo, v něm na nás vyskočila královna. Samozřejmě je to pochopitelné, chrání si své hnízdo, svá vajíčka, ale jaká je pravděpodobnost, že právě tady skoro pokaždé vytáhnete právě tuto krvelačnou bestii? V našem případě to byla prostě smůla, která se stala skoro pravidlem.

Nemesis: Lockdown nedoporučuji hráčům, kteří neradi prohrávají nebo prohrávat prostě neumí. Protože prohrávat tady budete a to poměrně často. Důležité však je, že vám hra dá skvělý zážitek s atmosférou hodnou celovečerního filmu. I přes častou sklíčenost a naštvání, kdy už jsem si říkala, že tu hru prostě hrát nebudu, jsem se k ní vždycky vrátila s nadějí, že tentokrát to vyjde a z mnoha, opravdu mnoha pokusů, se mi to povedlo jen jednou. Ale i přes to všechno, přes tu nesnesitelně zrádnou náhodu, na ni nezanevřu a vrátím se k ní zas a znovu. Nemesis: Lockdown budete buď nenávidět, nebo milovat. Není nic mezi tím.

Nemesis: Lockdown si od nás získává ocenění Klenot herní sbírky, a to i přes to, že mám i původní Nemesis i s dostupnými rozšířeními. Druhým oceněním je za nás Umělecké dílo, protože na Nemesis: Lockdown je opravdu skvělý pohled. Ať už na přichystanou hru nebo propracované figurky postav či nekompromisních nepřátel ve formě temnolovců. A posledním oceněním je Skvělá znovuhratelnost, protože kombinace se základní hrou, tedy využití původních vetřelců a postav, nám opět přidává další možnosti.

Otázkou nakonec je, pokud někdo nemá ani jeden díl, tak pro který by se vlastně měl nyní rozhodnout. Původní Nemesis je lehce snazší a má již dvě dostupná rozšíření. Nemesis: Lockdown přidává další zajímavé možnosti hry, avšak může být o něco obtížnější, pokud se nám nedaří spouštět energii, protože ve tmě je to podstatně náročnější. I k této verzi je jedno rozšíření dostupné, tudíž i tady variabilitu naleznete. Takže spíš záleží, která varianta hráče bude více lákat. S klidným svědomím mohu říci, že s ani jednou z nich neuděláte chybu, protože hry Nemesis jsou velice tematické se silným zážitkem.

Nemesis: Lockdown získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti MindOK.  

Hru můžete zakoupit přímo zde.