Souboj myslí v na první pohled nenápadné karetce.

Představení

Dnes se nám do rukou dostala malá karetní hra pro dva hráče od vydavatelství REXhry. V originále se hra jmenuje Mindbug a v českém provedení ji můžete znát pod názvem Mozkožrout. Celá hra je uložena v malé šikovné krabičce. Byť by se hra mohla na první pohled zdát jednoduchá a nikterak složitá, nenechte se zmást. Ty karetní kombinace vám někdy mohou pěkně zamotat hlavu, nebo mozek?

Co najdete v krabičce?

Po otevření krabičky na vás vykoukne jednoduchý papírový insert, ve kterém se ukrývá padesát dva karet, dvě pohyblivá počítadla životů a pravidla hry. Co nám ve hře naopak chybělo, jsou nějaké lamakarty na schopnosti a klíčová slova karet.

Jak se hra hraje?

Hráči obdrží na začátku dvě karty Mozkožroutů a počítadlo životů s nastaveným počtem tři. Ze zamíchaného balíčku karet nestvůr se každému hráči rozdá deset karet. Z nich se stává dobírací balíček hráče. Každý hráč si ze svého dobíracího balíčku vezme pět vrchních karet. Nyní každý z hráčů otočí jednu kartu z nevyužitých karet a ten, který má kartu vyšší hodnoty, začíná (v případě remízy si hráči vytáhnou další kartu). Hráči mají na výběr ze dvou možností. První možností je zahrát kartu, tedy vyložit nestvůru z ruky do své herní oblasti (a případně vyhodnotit všechny její efekty). Druhou možností je zaútočit jednou již vyloženou nestvůrou na soupeře.

Pokud se hráč rozhodne vyložit jednu svoji kartu, ihned si dobere další kartu ze svého dobíracího balíčku (neděje se tak, pokud v něm už žádné karty nejsou). V tuto chvíli může váš protihráč zahrát svého Mozkožrouta. Mozkožrout protihráči umožňuje vzít vaši zahranou kartu a vložit ji do své herní oblasti a vyhodnotit ji včetně efektu „příchod“ (pokud karta nějaký tento efekt má). Pokud tak protihráč učinil, jste opět na tahu vy. Pokud však protihráč Mozkožrouta nepoužil, vyhodnotíte případný efekt „příchod“ vy. Poté je na řadě soupeř. Druhou možností je vybrat si jednu ze svých vyložených nestvůr a zaútočit na soupeře. Soupeř se nemusí bránit, ale v takovém případě by si hned z počítadla životů musel jeden život odstranit (pokud by to byl jeho poslední život, hra končí a vy jste se stali vítězem). Pokud by se soupeř bránil, život neztratí a následuje vyhodnocení souboje. Nestvůra s nižší silou je zabita (karta odchází na odhazovací balíček). V případě shody síly jsou poraženy obě stvoření.

Takto se hráči střídají na tahu pořád dokola. Nestvůry se liší nejenom v hodnotě své síly, ale také na sobě mají případné schopnosti, které se vyhodnocují při třech příležitostech (při příchodu, při útoku a po porážce). Dále může být nestvůra popsaná klíčovými slovy, která ve hře mají také své efekty a dokáží s bojem pěkně zamávat. Hra končí v okamžiku, kdy soupeři snížíte počet životů na nulu a tak vyhráváte.

Jak se nám hra líbila?

Teď už můžeme říct, že hra si u nás vysloužila místo v kallaxu. A proč používám slovní spojení „teď už“? No, protože po prvním i druhém zahrání jsem si myslela, že hru pošleme dále. Říkáte si, v principu strašně jednoduchá pravidla, že? Ale tolik nejasností během hraní, to se nám tak často nestává. Ačkoli jsme měli pravidla pečlivě nastudovaná, tak stejně při každé nejasné situaci, jsme je museli znovu otevřít a studovat. Pomohlo to? Bohužel ne, protože ve většině případech právě ta jedna konkrétní situace v pravidlech rozebraná není. Chvíli jsme dokonce hledali, zda neexistuje nějaký almanach ke hře, který by detailně rozebíral efekty všech karet. Ovšem také bez výsledku.

Zároveň si řeknete, že karty mají relativně snadné efekty klíčových slov, že? Ani omylem! Snadné sice mohou být, ale stejně musíte neustále mít po ruce pravidla a nakukovat, zda si ten efekt a podmínku pamatujete správně. To je ten důvod, proč jsem hned na začátku recenze psala do obsahu krabičky, že bych ocenila lamakartu pro každého hráče. Tato situace by ovšem měla být vyřešena v nových samostatně hratelných rozšířeních, které vydavatelství REXhry vydává 1. února 2024. Nové krabičky totiž kromě nových příšer a jiných podivných stvoření obsahují i dvě karty s přehledy pravidel. Zda se problém skutečně vyřeší, nemohu prozatím potvrdit z vlastní zkušenosti. Nicméně to, že hra dává každému hráči dvě karty Mozkožroutů je přesně takový herní twist, který bezesporu oceňujeme úplně nejvíce. Ať hrajete s náhodným cizincem na zastávce, s babičkou u nekonečného seriálu v televizi, nebo s partnerem u romantické večeře, neustále se vám honí v hlavě, jestli právě zahraná karta vašeho spoluhráče je právě ta, na kterou se vyplatí použít svého Mozkožrouta. Nechává si nejlepší kartu na konec hry? Nebo ji zahraje hned na začátku a bude se vás snažit přesvědčit, že něco lepšího teprve přijde. Kdy ho zahrajete vy? A kdy ho zahraje váš soupeř? Jak zahrát svoji nejlepší kartu a zaručit si, že vám zůstane ve vaší herní oblasti? No není to k zbláznění?

Shrnutí

Ovšem POZOR! Opravdu doufám, že po předchozí kritice někdo nepřestal číst. Hru jsme totiž nehráli jen dvakrát, hráli jsme ji znovu a znovu (aby taky ne, když je odehraná do patnácti až dvaceti minut). Postupně jsme si veškeré nejasnosti v pravidlech vyjasnili, dohledali, a nebo se na nich prostě dohodli, aby nám dávaly efekty karet smysl. No a výsledek, hra je mega boží! Chce to prostě jen čas a trpělivost. Snahu zjišťovat, bádat a ověřovat si prvních pár partií efekty. Prostě a jednoduše přemýšlet nad jednotlivými tahy. Právě proto bychom hru doporučili spíše hráčům, kteří mají s deskovkami již nějaké zkušenosti. Osobně bych měla velký strach, že u začínajících hráčů, by hra zůstala zapomenutá a nehraná v šuplíku, právě proto, že jim při prvním a druhém hraní nedávala smysl.

MOZKOŽROUT získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti REXhry.

Hru můžete zakoupit přímo zde.