Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je říše her

Jízdenky, prosím! New York

Spojovali jste vlakové trasy v USA, Evropě či Asii? Nebo jste proháněli double-deckery Londýnem? Teď přišel čas přesednout do taxíků, protože cestující v New Yorku čekají!

Přístupná a svižná desková hra Jízdenky, prosím! (Ticket to Ride) nás baví už téměř dvacet let. Není proto divu, že její tvůrce Alan R. Moon zkouší nové směry a možnosti, aby se hra neomrzela a oslovila staré i nové hráče. Přestože se její hlavní “linka” stále zaměřuje na vláčky a koleje, nebojí se Alan přezout podvozek a vyrazit na silnice. To jsme si ostatně mohli vyzkoušet už v loni lokalizované verzi Londýn, kde zredukoval mapu, čas i počet hráčů a přinesl příjemný filler, který je rychle na stole, rychle se odehraje, nestihne nudit a přitom si ponechává to, co mají hráči na Jízdenkách rádi.

Velikostní srovnání krabic “velkých” a “malých” Jízdenek

Verze New York je na tom velmi podobně. Hra je opět určena dvěma až čtyřem hráčům od osmi let a zabere přibližně patnáct až dvacet minut času. Místo dvoupatrových autobusů se hráči chopí dopravní sítě New Yorku, kterou se budou snažit propojit svými taxíky.

Obsah balení po unboxingu

Šmejděníčko v garáži

Krabice hry je velikostně totožná s její londýnskou příbuznou. V krabičce je praktický insert, který odděluje:

  • Herní plán v podobě mapy New Yorku
  • 4 x 15 plastových taxíků ve žluté, zelené, bílé a fialové barvě
  • dva náhradní taxíky od každé barvy
  • 44 přepravních karet (6 modrých, zelených, černých, růžových, červených a oranžových, 8 vícebarevných/žolíkových)
  • 18 karet cílových stanic
  • Stručný a přehledný návod v češtině a slovenštině
  • Bodovací bloček s ořezanou tužkou
Rozložení herních komponent v insertu

U herní série Jízdenky, prosím! je standardem, že vše “v garáži” má své místo a nejinak je tomu u New Yorku. Komponenty mají své šuplíky, navíc jsou k dispozici i sáčky, takže vše drží na svém místě a ani po jízdě s taxikářem Danielem z Marseille vás nečeká minihra na Popelku.

Potěšující zprávou je, že se sem vejdou i karty, které jsem pro jejich větší odolnost obalil. Oblíbil jsem si silnější a nelesknoucí se obaly Arcane Tinmen o velikosti 44×68 mm. Obalené přepravní karty zaberou celý jeden “šuplík”, což ale nevadí, protože šuplíčků je v insertu dost, takže jsem karty cílových stanic přesunul do jiného. Kvalita karet je standardní, plastové taxíky na mě působily trochu křehce, pro případ nehody je naštěstí přibaleno několik náhradních vozidel.

Zatímco se verze Londýn snažila hráčům navodit atmosféru sedmdesátých let minulého století, New York jde v historii ještě o dalších deset let zpátky. Barevná paleta a herní komponenty představují New York šedesátých let. Tuto dobu si nemohu pamatovat, ale proč ne, celkově to vypadá fajn. Barvy taxíků jsou dostatečně rozdílné, aby nedocházelo k záměně. Barvami se liší také přepravní karty, ty jsou kromě barev doplněny i symboly, a tak se do hry mohou pustit i hráči s poruchou barvocitu. Zároveň je celý set svým vzhledem v rámci světů Jízdenek, prosím! unikátní a nezaměnitelný, alespoň co mohu soudit ze svých dosavadních Jízdenkářských zkušeností. Na mapě najdeme kresby oblíbených turistických destinací jako mrakodrap Empire State Building, Brooklynský most nebo Times Square. A turistické atrakce budou mít tentokrát ve hře důležitou roli, ale o tom až za chvíli.

Vítejte v New Yorku

Herní plán má, jak jinak, podobu mapy New Yorku s vyznačenými destinacemi a trasami.

Příprava hry

Na začátku hry si hráči zvolí svou barvu taxíků a umístí plastové taxíky viditelně před sebe, aby měli všichni soutěžící přehled o jejich počtu. Barevné přepravní karty je potřeba zamíchat a vedle mapy jich vyložit pět tak, aby mezi nimi byly maximálně dvě karty taxíků. Pokud by se objevilo taxíků více, je nutné karty odhodit a vyložit dalších pět karet.

Přehled všech barev přepravních karet

Ze zbylých karet se vytvoří dobírací balíček. Každý hráč si před začátkem hry z tohoto balíčku dobere dvě přepravní karty.

Dále si všichni hráči vezmou dvě karty cílových stanic (u nás jim nikdo neřekne jinak než “jízdenky”), prohlédnou si je a rozhodnou se, jestli si ponechají obě nebo jen jednu. Jízdenky mají v levém spodním rohu svou bodovou hodnotu. Pokud se je podaří splnit (propojit uvedená místa), získá hráč vítězné body. Pokud ne, hráč body ztratí.

Rub a líc karet cílových stanic – “jízdenek

Stejně jako v jiných Jízdenkových hrách je úkolem hráčů obsazovat trasy, které mají na svých “jízdenkách”, a případně blokovat soupeře. Ve svém tahu mohou hráči udělat jednu ze tří akcí:

  1. Dobrat si dvě přepravní karty z veřejné nabídky pěti karet (tady si mohou vybrat, protože vidí, co je na kartách) nebo z dobíracího balíčku (naslepo). Pokud by si hráč chtěl vzít z veřejné nabídky žolíkovou kartu taxíku, pak může jen tu jedinou a na druhou kartu už nemá nárok. U dobírání přepravních karet naslepo z balíčku to neplatí – odtud si může dobrat žolíky i dva, když mu bude přát štěstí. A může také kombinovat dobrání jedné karty z balíčku a druhé z veřejné nabídky, přičemž kartou z veřejné nabídky opět nesmí být žolík. Jakmile si hráč dobere kartu z veřejné nabídky, ihned je prázdné místo doplněno novou kartou z dobíracího balíčku.
  2. Zahrát přepravní karty z ruky, a obsadit jednu trasu (a případně tím splnit jízdenku).
  3. Dobrat si z balíčku jízdenek dvě nové a alespoň jednu si ponechat.

Vyfič, tady vozím já!

Jednotlivé destinace se propojují tak, že hráč, který je na tahu, z ruky odloží přepravní karty v požadovaném počtu a barvě. Například, mezi Chelsea a Greenwich Village (dále jen G. V.) na obrázku níže jsou na mapě tři políčka červené a tři zelené barvy. Aby bylo možné trasu obsadit, musí hráč zahrát (odhodit) tři červené nebo tři zelené karty přepravy. Když se mu to podaří, umístí své taxíky na tuto trasu a obsadí ji. Některé trasy mají šedivou barvu, v takovém případě je potřeba zahrát požadovaný počet přepravních karet jedné libovolné barvy.

Aby bylo propojování snadnější, mohou hráči využívat přepravní karty taxíků, které jsou žolíkem (nahrazují kartu jakékoli barvy). Chelsea a G. V. by tak bylo možné úspěšně propojit jednou červenou přepravní kartou a dvěma žolíkovými kartami nebo dvěma červenými kartami a jednou žolíkovou.

Počet karet na ruce není omezen. Při plánování propojení destinací je dobré zvážit barvy přepravních karet na ruce i délku propojení. Pokud by hráč dispozinoval růžovými kartami nebo kdyby byla zelená i červená trasa obsazena soupeři, může se pokusit Chelsea s G. V. propojit přes Soho. Propojení může být sice náročnější, ale je velmi zajímavé z hlediska bodů. Každá délka trasy má totiž svou bodovou hodnotu, kterou budou hráči vyhodnocovat na konci hry. Zatímco třípolíčková trasa Chelsea a G. V. přinese čtyři body, trasa Chelsea a Soho poskytne za čtyři růžová políčka sedm bodů plus další dva za Soho a G. V., což je celkem devět bodů.

New Yorské bodování délky úseků

Pokud hrají jen dva hráči, přestávají na mapě platit dvojité trasy, a je možné obsazovat pouze jedinou z nich (u Chelsea a G. V. by to byla buď červená nebo zelená, druhý hráč by musel svou trasu vést jinudy). Díky tomuto omezení bývá v jakémkoli počtu hráčů na mapě dost těsno a hráči musí volit, jestli je lepší mít vrabce za málo bodů v hrsti nebo štědřejšího holuba na střeše. Ve chvíli, kdy se nějaká oblast ucpe, už pak není šance holuba chytit.

Typický Rush Hour v New Yorku při plném počtu hráčů

Další možností, jak získat body, je propojování turistických atrakcí. Ty jsou na mapě označeny číslem “1” a stačí je napojit na kteroukoli jinou obsazenou trasu hráče, automaticky pak přidávají +1 vítězný bod.

Game over. Bílý i Zelený hráč mají dva a méně taxíků.

Soupeření končí ve chvíli, kdy někomu z hráčů zbývají dva a méně plastových taxíků. Každý hráč (včetně toho, kdo spustil konec hry) pak smí odehrát ještě jedno kolo a následuje vyhodnocení.

Závěrečné bodování

Hráči si nejprve sečtou a zapíší body za obsazené trasy na mapě podle klíče v levém dolním rohu mapy. Poté sečtou nebo odečtou body za splněné či nesplněné jízdenky (výsledkem může být i záporná hodnota). Nakonec si hráči přidají body za každou turistickou atrakci, kterou se jim podařilo připojit k některé své trase. Celkový součet pak určí vítěze partie.

New York nebo Londýn?

Zkušení Jízdenkáři si možná všimli několika změn, díky nimž nelze New York považovat za Londýn v jiných barvách a kulisách. Můj dojem ze hry je, že došlo k dalšímu zjednodušení a zpřístupnění hry mladšímu publiku.

V prvé řadě mi mapa New Yorku připadá přehlednější a cílové stanice se na ní lépe hledají. Možná je to tím, že jich je méně (18 oproti londýnským 20). Na rozdíl od Londýna se zde nehraje na spojování městských obvodů, stačí sem tam připojit turistickou atrakci, a body navíc jsou velmi snadno “v kapse”. Na první pohled je také vidět, že na mapě New Yorku není pro Jízdenky typická bodová stupnice s žetony pokroku jednotlivých hráčů. Tratě jsou docela krátké a není jich moc, takže se mohou hráči plně soustředit na propojování cílů a neřešit bodování (případně po očku hlídat soupeře, aby neměli nezdravě mnoho propojených tras). Výsledek snažení a srovnání s protihráči je naplno vidět až při vyhodnocení, které se netradičně provádí zápisem do přiloženého bločku, což je také novinkou New Yorku. Bodů není moc, takže je sečteno raz dva a může následovat další kolo. Je to jednoduché, rychlé a zábavné.

New York se tak stal jakýmsi novým mezičlánkem mezi Jízdenkami, prosím! Junior a velkými Jízdenkami, prosím! USA nebo Evropa. Pokud někdo preferuje pozvolnější stupňování obtížnosti, tak by za New Yorkem následoval o trošku složitější Londýn a pak až velké Jízdenky.

Porovnání velikosti a tvaru map her Jízdenky, prosím! New York (vlevo) a Londýn (vpravo)

Komu by v Jízdenkách skórovací stupnice chyběla, může si jednu fanouškovskou New Yorskou stáhnout na BGG, kde je zdarma (ale bez registrace to nepůjde).

Fanouškovské mini-rozšíření se Spidermanem
Zdroj: BGG

A kdo si New York neumí představit bez Spidermana, tak doporučuji toto fanouškovské mini-rozšíření, kde se budete kromě spojování tras snažit Spideyho vyfotit a jeho fotky vyměnit za vítězné body, což přidává další vrstvu napětí a zábavy.

Závěrečné shrnutí

Jízdenky, prosím! New York jsou po verzi Junior zřejmě nejjednoduššími a nejrychlejšími Jízdenkami na trhu. Pravidla nováčci zvládnou během tří minut a pak už nic nebrání zábavě, což ze hry dělá fajn záležitost pro chvíle, kdy na návštěvu dorazí nehráči. Délka hry je pro nováčky či příležitostné hráče také akorát, pokud je Jízdenky chytnou, dá se hra do hodiny stihnout i čtyřikrát. Při troše štěstí, šikovnosti a náhody (někdy žel potřebná karta ne a nepřichází), která je základní esencí hry, vyhraje každý z hráčů alespoň jednou a ve finále jsou spokojení všichni.

Pro hraní s dětmi, které už z Junior verze vyrostly a velké Jízdenky jsou pro ně ať už kvůli délce hry nebo složitosti vyhledávání stanic na rozlehlé mapě ještě náročné, je New York také skvělý. Doma jsem hru testoval na předškolákovi (který ale umí číst) a třeťákovi, oba byli nadšení. Starší a zkušenější hráči toužící po rychlé Jízdenkové hře pak mohou volit dle svých cestovatelským preferencí mezi New Yorkem a Londýnem. U nás se kluci na tom, jestli je lepší New York nebo Londýn, neshodli. Prý si musíme nechat obě. A do obou měst se hodlají jednou vydat osobně.

Jízdenky, prosím! New York získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Blackfire-1024x418.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: