Kluci a holky celého světa, pojďme ven, a postavme si bunkr.

Krásně kulatý rok 2020 přinesl spoustu originálních her, mezi kterými byl i malebný deckbuilding s názvem Fort. Jeho české lokalizace se ujalo vydavatelství Fox in the Box a díky všem bohům, se rozhodli ponechat hře anglický název. Deckbuildingů máme na trhu spousty, tak čím je právě tento jiný? Především to bude následování akcí protihráčů, což hráči umožní profitovat i mimo svůj tah, a také to může být konflikt mezi hráči v podobě kradení karet. Karty představují vaše kamarády, a pokud si s nimi nebudete hrát, budou se poflakovat na dvorku, a protihráč je může zlanařit na svou stranu. Jak Fort funguje? Stojí za pořízení? Na to, a mnohem víc, se podíváme v následujícím textu.

Útroby oranžové krabičky

Pod touto úžasnou grafikou nevelké krabičky najdeme poměrně dost herního materiálu. Nutno podotknout, že každý komponent uvnitř je za mě uměleckým dílem. Ilustrace, za kterými stojí pan Kyle Ferrin (Oath, Root), mě neskutečně oslovily. Skvěle podtrhují dané téma a i po desítkách her jsem se jich nenabažil. Některé kamarády najdeme v herním balíčku vícekrát, ale pokaždé se jedná o nápaditou ilustraci. Musím ocenit i jistou příslušnost k jakýmsi gangům. Jinak řečeno, třeba gang se symbolem knihy, je na první pohled plný šprtíků a nerdíků. Zelená pistolka zase přitahuje malé vojáky a lopatička ty co se rádi vrtají v zemi. Karty jsou ale i menších rozměrů a najdeme mezi nimi především karty švindlování a výhod. Jde o karty, které hráčům přinesou buď nějakou výhodu při provádění akcí, nebo přinesou více vítězných bodů (VB) na konci hry. Pohled hráče přitáhnou i nádherně ilustrované dřevěné žetonky. Zastupují především platidlo světa Fort – tedy hračky a pizzu. Najdeme mezi nimi ale i roztomilé kulaté ukazatele v barvách hráčů. Všechny dřevěné komponenty jsou perfektní kvality a moc se mi líbí. Jediné, co bych jim vytkl je rozpor českých a anglických popisků. Vysvětlím. Například na desce hráče je vlaječka s českým nápisem bunkr nebo nápis hračky. Na žetonech je ale nápis Fort a TOYS. Dokážu si představit, z jakých důvodů to je, ale moje autistické já to neuvěřitelně vytáčí. A ano je to blbost a na hru to nemá vliv, ale …

Dalšími komponenty jsou dvojité hráčské desky, které jsou za mě naprosto famózní. Díky dvěma vrstvám vznikly v desce otvory, ve kterých perfektně sedí veškerý herní materiál. Už se nemusíte bát nenadálých drknutí do stolu! Třešničkou na dortu může být rubová strana, která nese flavor text seznamující hráče s jejich nejlepšími kamarády. Deskám hráčů je podobná skórovací deska, která poslouží zaznamenávání VB. Pak nám už zbývají pouze velkorysé lamakarty velikosti půdorysu krabičky a pravidla.

Samotná pravidla hry se ze začátku zdají poměrně složitá, ale postupem času se zažerou pod kůži a díky nápadité ikonografii tento problém zmizí jako lusknutím prstů. Neměl bych také zapomenout na černý plastový insert, který všemu dává pevný řád. Je praktický a při správném poskládání komponentů nebude v krabičce nic cestovat. Menší problém nastává při obalení karet. Karty se tam sice vejdou, ale už se zase ozývá to autistické já. Tady to trochu přetéká, tady to trochu drhne. Pojďme ho raději umlčet a vyndat herní materiál na stůl. Třeba i zjistíme, jak se Fort hraje.

Hrát si venku? Jak se to dělá?

Fort má v podstatě primitivní pravidla. Hráč začne tím, že svolá své kamarády z dvorku, kam je v předešlém tahu musel vyhnat. Respektive si s nimi nehrál a tak odešli sami. Druhou fází tahu hráče je zahrání jedné karty. Ta poskytne veřejnou akci, kterou mohou ostatní hráči následovat zahráním karty stejné barvy, nebo soukromou akci. Obě akce jde navíc podpořit přidáním další karty z ruky. U těch nás pak zajímá jen jejich symbol. Po odehrání jedné nebo obou akcí následuje lanaření nového kamaráda. Toho si aktivní hráč může uzmout z veřejné nabídky nazvané park, náhodně z dobíracího balíčku pro park nebo z dvorku jiného hráče. Tato fáze tedy zaručuje to, že hráč dostane každé kolo minimálně jednoho nového kamaráda. Na jednu stranu super posila, na straně druhé jde o deckbuilding, ve kterém chcete hrát jen ty nejsilnější karty. Tehdy toto zaplevelování balíčku moc neoceníte. Předposlední fází je odhození nezahraných kamarádů na dvorek. Hráč o ně nejevil zájem a tak teď mohou přeběhnout k jinému hráči. Jedinou útěchou může být fakt, že na dvorek nemohou nejlepší kamarádi označení hvězdičkou. Ti s vámi drží i když si s nimi občas nehrajete. Následně hráč ukončí tah dobráním karet do ruky na počet pěti karet. Takto se hráči střídají do té doby, než nenastane jedna ze tří podmínek pro konec hry. Ten spustí pátá úroveň některého bunkru, dvacet pět VB na skórovací tabulce nebo dobrání poslední karty z balíčku parku.

Kápo party

Cesta k vítězství je sice složitá, ale rozhodně logická. Je třeba být dobrý ve všech aspektech hry. Pokud nebudu mít dostatečně velkou úroveň bunkru, nebudu mít díky velkým bodovým rozdílům šanci na výhru. Musím plnit tajné úkoly AKA karty švindlování. Zároveň bych měl myslet na získávání VB během hry. No a získat hrad z kolínek za prvenství v dokončení stavby bunkru je takovým zlatým hřebem. Dost se mi vyplatilo sbírat dvě barvy, nebo chcete-li, dva symboly. Tím prvním symbolem je vždy symbol z mého ukazatele VB a druhý si vyberu podle toho, co kdo zrovna sbírá, nebo podle toho jaké karty jsou právě v nabídce. Pak už stačí jen ty zbylé symboly dostatečně čistit, popřípadě je házet na dvorek, a nechat čištění na protihráčích. Jako dobrý nápad mi přijde i posílání karet s dvěma symboly na hlídku. Na vysvětlenou – karty se na hlídku umístí pomocí speciální akce, zůstanou na hlídce do konce hry, a mohou podpořit akci příslušného aktivního hráče. Dostat kartu s dvěma symboly na hlídku ale není úplně jednoduché. Díky míchání karet, které má hráč na ruce, to chce trochu štěstí. Není to zrovna jednoduché dostat k sobě dvojitou kartu a potřebnou akci. Nakonec ale jako u většiny her platí, že je třeba vytěžit maximum z dané situace. Stejně tak jako se přizpůsobit herním rozhodnutím ostatních hráčů. Interakce je ve Fortu velice silná a ovlivní vás víc než dost.

Nejlepší počet hráčů a herní doba

Co se týče herní doby, tak ta bude velice proměnlivá. Do značné míry záleží na sestavě hráčů u stolu. Někdy se hra strhne v závod o vylepšování bunkru, a pak stačí poměrně málo času, než někdo dosáhne páté úrovně. V takovém případě stačí na hru klidně půlhodinka. V opačném případě mohou hráči taktizovat a nehrát vylepšení bunkru jako společnou akci. Zkrátka tyto karty nebudou hrát a budou zvyšovat úroveň bunkru pouze kartami, na kterých je tato akce soukromá. Pak hru s největší pravděpodobností ukončí prázdný balíček parku. Taková hra bude podstatně delší, a v takových případech se nám natáhla klidně i na hodinu a půl. Dobré na tom je, že herní dobu nijak neovlivňuje počet hráčů. Kolik kol se odehraje, je v celku jedno, jelikož se stále opakuje zahrání karty a její případné následování. Proto je podle mého úplně jedno v jakém počtu hráčů Fort hrajete. Velice dobře funguje jak ve dvou tak ve čtyřech hráčích. Na druhou stranu, ve hře dvou hráčů budete častěji na tahu a tak bude hra působit dynamičtěji. Myslím si ale, že herní dobu to nijak zásadně neovlivní. Stále je třeba zahrát stejný počet akcí.

Nejhezčí komponent

Ve světě Fort je každý komponent nádherný, a je opravdu těžké najít ten nejhezčí. Pokud by mi ale někdo dal nůž na krk, tak to bude žeton hraček. Obrázek je jako dělaný pro hexový žeton. Jde o trojrozměrný obrázek krabice s nápisem TOYS, která je plná všemožných hraček. Obrázek je navíc neuvěřitelně detailní, na to jak je malý. Můžu v krabici vidět GameBoy nebo mičudu na basketball. I ten odstín modré se do hry dokonale hodí. Zkrátka a dobře, s žetonem hraček bych se ňuňal až do skonání světa.

Obaly a doplňky

Ve hře Fort najdete dva druhy karet. Ty větší jsou rozměrů 63,5 x 88, a v balení jich odpočívá celkem 68. Použil jsem konkrétně tyto obaly, a silnější bych rozhodně nedoporučoval. Už takhle se tam vlezly jen tak tak. No a u malých jsem volil stejného výrobce s patřičným rozměrem. Tedy tyto obaly rozměrů 44 x 68 v počtu 22 kusů.

Existuje také rozšíření s názvem Cats & Dogs. Zatím je pouze v angličtině, a my musíme jen kupovat zástupy krabic základní hry, aby se Foxíkům vyplatilo toto rozšíření lokalizovat. Rozšíření do hry přináší, jak už název napovídá, kočky a psy. Psi jsou věrnější a pokud se o ně dobře postaráte, přinesou vám hodně vítězných bodů. Zato kočky jsou vrtkavé a nevyzpytatelné. Pokud se vám ale podaří je získat na svou stranu, VB se budou jen sypat.

Plusy

Fort mě moc bavil, a ani jednu partii jsem se nenudil. Chválou tedy šetřit nebudu. Fort se rozhodně řadí na vyšší příčky mých oblíbených her. Stojí za tím hned několik aspektů, které se teď pokusím postupně popsat. Začal bych neuvěřitelným visuálem. Pan Ferrin zkrátka odvedl dobrou práci a grafika celé hry je originální, nápaditá, a s daným téma perfektně ladí. Skvěle vyladěné jsou ale i herní mechanismy. Začnu třeba společnou akcí, kterou mohou ostatní hráči následovat. Je skvělá v tom, že zabaví ostatní hráče mimo svůj tah. Ve hře čtyř hráčů by čekali na svůj tah už poměrně dlouho. Ono toto zapojení má i jiné positivum. Nutí hráče sledovat hru, a tím je neustále vtahuje do děje. Hráči tak neustále kontrolují správné provedení tahu ostatních hráčů, a nikdo se stále nevyptává, kdo že to je na řadě. Zajímavým oživením jsou i karty švindlování. Hráči nemohou vědět, jaký mají ostatní tajný úkol, a kolik VB se jim podaří na konci získat. To udržuje jisté napětí až do závěrečného bodování. Hráči si nemohou být nikdy jistí kdo nakonec vyhraje. Na kartách švindlování je super i to, že někoho napadlo spojit zisk této karty s první úrovní bunkru. Hráč tedy dostane kartu švindlování co nejdříve to jde, a může se o tento tajný úkol snažit co nejdelší možnou dobu.

Zajímavý je i mechanismus hlídky, kdy mohu efektivně využít karty se slabými akcemi nebo karty bez akcí. To má hned dvě výhody – čistím si deck a zároveň posiluji své akce. Drobným úskalím může být použití vhodných symbolů. Pokud se během hry zaměřím na jiný symbol, než na začátku hry, budou mi karty na hlídce tak nějak k ničemu. No a nakonec zmíním dvorek. Někdy na něj hráč musí poslat kamarády, o které opravdu nechce přijít. Jindy ale zase skvěle poslouží k pročištění decku. Je to takové rozporuplné místečko. Někdy by vám protihráči usekli ruku za to že se tam jen podíváte, a jindy dokonce škemrají o zlanaření jejich kamaráda. Myslím si, že je to fajn. Fort zkrátka dokáže vždy překvapit.

Mínusy

S pochvalou jde ruku v ruce i kritika. U hry Fort jí moc nepoužiji, ale přeci jen se něco najde. Nějaké zádrhely vidím v technickém řešení. Například insert tak nějak úplně nepočítá s obalením karet. Při použití slabších obalů se vše do krabičky vejde, ale není to úplně ono. Dále bych mohl jmenovat anglické nápisy na dřevěných žetonech, které neladí s českou grafikou. Ta česká se objevuje na deskách hráčů nebo na kartách kamarádů. Co se týče herních mechanismů, chybu nevidím. Jediné co trochu drhne je posílání kamarádů na dvorek. Někdy má hráč zkrátka špatnou kombinaci karet, a i když nechce, musí odhodit na dvorek velice ceněné karty. O ty v drtivé většině případů přijde během lanaření ostatních hráčů. Může to být celkem frustrující. Vědět, že přijdete o silné karty a nemůžete s tím nic udělat. Jakmile kamarády nezahrajete, musí na dvorek, ať už jsou sebelepší. S tím také trochu souvisejí nejlepší kamarádi, kteří nemohou být na dvorek posláni. To by mi nevadilo. Vadí mi oni nejlepší kamarádi. Jsou totiž celkem k ničemu. Mohli by být o něco silnější, a myslím si, že by jim prospěla jistá asymetrie. Zkrátka aby každý hráč disponoval jinými nejlepšími kamarády. Mohly by sice vznikat problémy s nevyvážeností jednotlivých hráčů, ale určitě by to bylo zase o chlup zajímavější. Takhle je při výběru desek hráčů v podstatě úplně fuk kterou si vyberete.

Hodnocení

Na Fort jsem se těšil už od oznámení jeho lokalizace. Nezklamal mě. Je to velice povedená karetka, která zaujme zajímavým vzhledem a chytrými mechanismy originálně upraveného deckbuildingu. Díky tomu si jistě Fort zaslouží ocenění Klenot herní sbírky a Originální počin. Veřejné akce neustále vtahují hráče do hry a nenechají je ani chvíli bez nějaké té interakce. To je pro mě jasný signál pro udělení ocenění Žádný multiplayer-solitér.

Hledáte-li zajímavý deckbuilding, který odehrajete do hodiny, a docela se u něj zasmějete, pak je Fort přesně to pravé ořechové. Pokud nemáte rádi silnou interakci, vzájemné škodění a neobvyklé ilustrace, pak se Fortu raději obloukem vyhněte.

Za sebe ale musím říct, že Fort je hodně povedená záležitost.

Jo a kupujte Fort! Chtěl bych, aby se počeštilo to rozšíření!

Fort získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Fox in the Box

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

One Reply to “FORT”

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: