Zombicide: Do zbraně

Fixou proti nemrtvým.

Říká se, že pero je mocnější meče. Přišel čas to vyzkoušet. Snad někde unikla jakási prapodivná biologická zbraň, nebo už přírodu přestala bavit naše nenasytnost, ale přes noc se z většiny lidí staly jen prázdné schránky, jimž zbývá jediná motivace – hlad. Hlad po lidském mase. Skutečných lidí ale již mnoho nezbývá a většina se ukrývá co nejdále od toho, co kdysi bývala města. Pár nás tu ale přece jen zbylo. Opevnili jsme se v nejlépe zachované čtvrti a každý hlídá svou ulici. Zombie se na nás ale valí ze všech stran a naše síly jsou omezené. A támhle v dáli navíc vidím siluetu něčeho obrovského. Zdá se, že se to k nám blíží. Snad naše obrana vydrží…

Zombicide: do zbraně je kooperativní hra typu flip-&-write pro jednoho až šest hráčů a zabere kolem půl hodiny. Dle krabice je určena pro hráče od čtrnácti let, nicméně pokud není problém téma zabíjení zombií (a hektolitry krve nebo co to vlastně z takové zombie teče), mohou ji bez problému hrát i mladší hráči. Škrtacích, kreslicích a různě zapisovacích her se v poslední době vyrojilo velké množství. Kooperativní verzi tohoto typu hry jsem si ale v Zombicide: do zbraně vyzkoušela vůbec poprvé. Autory hry jsou Jordy Adan (autor mj. oblíbených Kartografů) a Marco Portugal (jenž se podílel na tvorbě hry Massive Darkness nebo několika rozšíření pro Cthulhu: Death may die), grafiku zpracoval Dany Orizio, jenž má s grafikou Zombicide rozsáhlé zkušenosti. Hru vydal, jako všechny Zombicide – CMON – v češtině stejně tak tradičně Blackfire.

Cílem Zombicide: do zbraně je pomocí zbraní, které udílejí zranění v podobě tetrisových vzorců, vyškrtat všechny políčka na kartách zombií a nakonec i desce velkého šéfa před tím, než kterýkoli z přeživších zemře. Hra je plně kooperativní, vyhrají buď všichni hráči společně nebo zombie. 

Běžné zombie. Zombie jednoho typu budou vždy udílet stejný počet nevyškrtnutelných zranění a budou mít stejnou značku pohybu, tvar pole pro zásahy a umístění symbolů se může lišit.

Obsah krabice

Na Zombicide netypicky menší krabici vyplňuje poměrně šikovný plastový insert, který pohodlně pojme veškerý herní materiál. Základ tvoří karty atypického čtvercového tvaru v lesklém stíratelném provedení. Většinou se jedná o karty nepřátel, běžných a speciálních (elitních) zombií. Zbylé karty obsahují jednu kartu velitele (oboustranná přehledová karta s pokyny pro přípravu hry na jedné a průběhem tahu na druhé straně), deset karet tahů s pokyny pro pohyb a oživení zombií a určením typu (barvy) zbraně přeživších, karty velkého šéfa (bosse), karty oživení a pokynů k oživení (podle zvolené obtížnosti a počtu hráčů) a konečně také karty společníků pro hru jednoho hráče. V krabici se nachází také šest stíratelných fixů s houbičkou na víčku, šest karet či desek hráčských postav a šest karet/desek velkých šéfů (zombie bossů). Tyto velké karty jsou oboustranné. Jedna strana hráčské desky je určena pro hru jednoho hráče, druhá pro hru více hráčů; desky zombií mají na černé straně standardní obtížnost a na červené obtížnost vyšší. Sešit pravidel má dvacet bohatě ilustrovaných stran a byť se Blackfire nevyhnul drobným chybám a překlepům (zarazily nás zejména pokyny „zamíchejte 48 karet speciálních zombií“ a „zamíchejte 48 karet tahů“ v přípravě hry na straně sedm – prvně zmiňovaných je ve hře dvacet čtyři a těch druhých dokonce jen deset), jsou pravidla stručná a přehledná a hru jsme podle nich pochopili rychle. 

Elitní zombie. Jsou smrtelnější a je těžší je zabít. Zvláštní efekt bombera říká, že pokud by měl zaútočit, namísto toho vybouchne a udělí počet zranění odpovídající jeho zbývajícím hvězdičkám všem hráčům. Útočící smraďoch udílí o zranění navíc za každého dalšího smraďocha v prostoru hráče (dva smraďoši prostě smrdí víc než jeden…).

Příprava hry

Přeživší Skyler, Lisa a Yara. Liší se povahou svých zbraní. Jejich zvláštní efekty jsou popsány přímo na deskách přeživších, takže si hráči nemusejí pamatovat významy jednotlivých symbolů. Na druhé straně se nachází tytéž přeživší pro hru jednoho hráče.

Hráči si nejprve zvolí svého přeživšího. Na výběr jich je šest, přičemž Bradley, Ethan a Roger jsou muži a Yara, Lisa a Skyler mají pravděpodobně být ženy. Na mne ovšem působí dost bezpohlavně (Yara – Wolverine je ovšem velký sympaťák/sympaťanda). Každý přeživší má na své kartě k dispozici čtyři zbraně ve čtyřech barvách: modrou, zelenou, červenou a zlatou. Zlatá zbraň je silnější, nicméně na rozdíl od ostatních ji v každé ze dvou hlavních částí hry přeživší použije pouze jednou. Tvary zranění udílených těmito zbraněmi se u jednotlivých přeživších liší, stejně tak má každý z přeživších k dispozici vlastní sadu vylepšení. Pouze zlatá zbraň začíná hru jako plně vylepšená, u ostatních je tato vylepšení nutné nejprve aktivovat (jak jinak než zabíjením zombií, pěkně jedno vylepšení za každou zombii zabitou v prostoru hráče). Poté je třeba připravit balíčky karet: běžné a speciální zombie vytvoří lícem dolů každé svůj balíček, další baličky se pak utvoří z karet tahů, karet oživení a karet velkého šéfa (ty se v první polovině hry nepoužijí).

Přeživší Ethan, Roger a Bradley ve variantě pro jednoho hráče. Liší se zejména zvláštními efekty zbraní a jsou o něco silnější.

Následně hráči společně zvolí obtížnost hry (snadná, standardní, těžká a noční můra) a každý hráč si vezme tolik zombií, kolik pro danou obtížnost uvádí karta velitele. Tyto zombie umístí do třetího sektoru ulice (žlutočerné pruhy na levé straně karty přeživšího označují první, druhý a třetí sektor ulice, počítáno směrem od hráče). Poblíž balíčku zombií se umístí karta s pokyny pro oživení zombií pro zvolenou obtížnost. Dále si hráči vyberou jednoho ze šesti velkých šéfů (barvu volí podle karty velitele u vybrané obtížnosti). K dispozici jsou Superzrůda, Zombie pyramida, Mutace, Zomboslon, Zomballový tým a Křikloun. Nakonec si hráči mezi sebou zvolí velitele. Ten dostane přehledovou kartu tahu, bude sledovat průběh hry a ve druhé části hry se právě před ním zjeví velký šéf.

Jak se to hraje

Jako každá Zombicide je i Do zbraně! rubačka, v níž se hráči snaží zabít co nejvíce zombií před tím, než zombie zabijí (sežerou) je. Hraje se na dvě kola, v každém mají hráči devět tahů. První dva tahy každého kola nepřichází do hry žádné nové zombie – hráči mají možnost se vypořádat s těmi, které jim hra „nadělila“ do začátku. Pro první kolo se na stůl vyskládá do řady vedle sebe lícem dolů devět karet tahů a pod posledních sedm z nich se přidá ještě po jedné kartě oživení zombie. A bitva může začít! Hráči postupně odhalují karty tahů, na kterých se nachází barva zbraní, které mohou v daném tahu použít (smajlík se používá jen v sólo hře) a symbol pohybu zombie. Každý hráč tedy ve svém tahu smí použít zbraň dané barvy (zaškrtnout na libovolné zombii ve svém prostoru daný tvar). Pokud se tento tvar na žádnou z jeho zombií nevejde, může zaškrtnout jakékoli jedno políčko. Je-li zbraň vylepšená, efekty vylepšení se spouštějí i v případě, že byla použita k zaškrtnutí pouze jednoho políčka. Pokud hráč na kartě zombie přeškrtne hvězdičku, oslabí všechny její následné útoky (a vylepšené zbraně mu za ni mohou dát další výhody). Zaškrtnuté náboje a štíty si hráč zakroužkuje ve spodní části své desky hráče. Štíty dokážou „vykrýt“ zásahy útočících zombií, náboje mohou hráči využít kdykoli během svého tahu k zaškrtnutí jednoho libovolného políčka na jakékoli zombii ve svém prostoru (klidně i více najednou, má-li hráč dost nábojů). Všichni hráči provádí svůj tah zároveň, mohou se však domlouvat. Některé zbraně umožňují útok na dálku, tedy na zombii v prostoru spoluhráče. V takovém případě získávají zaškrtnuté štíty a náboje oba hráči – útočník i ten, v jehož prostoru se zombie nachází. Kdykoli je nějaká zombie zabita, získává hráč, v jehož prostoru se nacházela (tedy ne nutně ten, kdo ji zabil), jedno vylepšení pro kteroukoli ze svých zbraní (při vylepšování zbraně ale vždy musí nejprve zvolit vylepšení označené číslem jedna).

Rozehraná hra dvou hráčů téměř na konci prvního kola. Skyler čelí čtyřem zombiím, nejnebezpečnější je momentálně voják ve druhém sektoru. Náboje a štíty se mají obtahovat, pro nás je ale tlustou fixou efektivnější kroužkování.

Poté, co všichni hráči provedli svůj útok, je třeba ještě vyhodnotit symbol pohybu zombie, který se na kartě tahu nachází v levé (žluté) části. Hýbat (popř. útočit) se budou všechny zombie, jejichž symbol pohybu se shoduje s tím, který se nachází na aktuální kartě tahu (běžci mají oba symboly, budou se tedy hýbat téměř vždy). Pohyb a útok zombií se řídí následujícími pravidly. Zombie vždy přicházejí do hry do třetího (horního) sektoru hráče a při každém odhalení „svého“ symbolu pohybu se pohnou o jeden sektor dolů. Pokud se zombie, jejíž symbol byl odhalen na kartě tahu, již nachází v prvním (dolním) sektoru, namísto pohybu zaútočí: udělí hráči, v jehož prostoru se nachází, tolik zranění, kolik na její kartě zbývá nezaškrtnutých hvězdiček (vždy ale minimálně jedno za hvězdičku v dolní části karty, která se zaškrtnout nedá). Hráč může tyto zásahy krýt štíty (za každý zásah, který chce vykrýt, musí vyškrtnout jeden ze svých zakroužkovaných štítů), za všechny nevykryté zásahy ztrácí po jednom ze svých srdíček, která představují životy. V okamžiku, kdy kterýkoli z hráčů vyškrtne své poslední srdíčko, jeho přeživší umírá a všichni hráči společně prohrávají hru. Takto proběhne celé první kolo, přičemž od třetího tahu se spolu s kartou tahu odhaluje vždy také jedna karta oživení zombií. Ta obsahuje písmeno A, B nebo C a to, kolik zombií se oživí (přijde do hry) se určuje podle karty oživení zombií vybírané na začátku hry podle počtu hráčů a zvolené herní obtížnosti. Oživené zombie si hráči ihned rozdělí mezi sebe a umístí je do svých třetích (horních) sektorů. To, kdo si vezme které zombie, záleží pouze na dohodě mezi hráči.

Karty oživení zombií. Základní pro čtyři a dva hráče, obtížná varianta pro tři hráče.

Pokud se hráčům podaří přežít první kolo, přichází kolo druhé a s ním velký šéf (boss). Ten se umístí před velitele (v prvních dvou tazích nebude útočit). Znovu se zamíchá všech deset karet tahů a devět z nich se vyskládá do řady stejně jako pro první kolo. Na posledních sedm pozic se ale namísto karet oživení umístí karty velkého šéfa. Od třetího tahu bude velký šéf útočit. Druhé kolo probíhá podobně jako první, s tím rozdílem, že nyní mohou hráči útočit na velkého šéfa. Šéf začíná u velitele a každý tah se posune k dalšímu přeživšímu po směru hodinových ručiček. Útočit na šéfa může ten, v jehož prostoru se nachází, nebo vedlejší přeživší pomocí zbraně na dálku. Útočí-li (od třetího tahu) velký šéf, uděluje zranění všem přeživším, nikoli pouze tomu, v jehož sektoru se právě nachází. Odhalení karty velkého šéfa může oživit zombie, spustit základní nebo posílený útok šéfa (žluté nebo žluté i modré nezaškrtnuté hvězdičky) nebo spustit jeho speciální (často vražednou) dovednost. Hráči vítězí v okamžiku, kdy se jim podaří velkého šéfa zabít. Všichni šéfové (kromě nejjednodušší Super Zrůdy) mají ještě zvláštní pravidla, která upravují způsob, jakým je možné zaškrtávat políčka na jejich kartě. Často je složitější je zranit. 

Nejlepší počet hráčů a herní doba

Do zbraně! Jsme zkoušeli ve dvou, ve třech a ve čtyřech. Obecně platí, že čím více hráčů, tím je hra těžší (a za mě také lepší). V sólu jsme ji nezkoušeli a jelikož zajímavá herní rozhodnutí přicházejí zejména při rozdělování zombií či váhání, zda zabít zombii na své ulici nebo střílet na zombii spoluhráče a doufat, že mi to třeba jednou oplatí, sólo mě neláká. Pořádná bitka se zombiemi to ale bude i v jednom hráči. Herní doba zůstává ve všech variantách kolem třiceti minut díky skutečnosti, že hráči své tahy hrají zároveň.

Pomocníci pro sólo hru.

Plusy

Zatímco na snadnou obtížnost je hra pověstná „brnkačka“ bez významnějších rozhodnutí, s vyšší obtížností rozkvétá. Jelikož nesmí zemřít jediný člen týmu, musí hráči najednou koordinovat své kroky, pečlivě vážit, který z nich si k sobě vezme kterou z nově objevených zombií, a především využívat náboje s maximální efektivitou a snahou ušetřit jich co nejvíce na finálního bosse, který je schopen pobít všechny přeživší během dvou, maximálně tří kol. Hra na vyšší obtížnost je tak sice těžká, ale zároveň je mnohem zábavnější (a doporučuji na nízkou obtížnost buď nehrát vůbec nebo jen zpočátku, než si všichni hráči osvojí principy hry). 

Velkým plusem pro hráče, kteří nemají moc času, je krátká herní dobaDo zbraně! tak představuje svižnou Zombicide pro dobu, kdy není čas vytahovat velkou krabici a pro všechny ty, kdo se rádi vypraví do boje se zombiemi, ale nechtějí tím nutně trávit dlouhé hodiny. S tím souvisí i skutečnost, že hráči nečekají na tah. Všichni hrají zároveň.

Díky velkému množství různých velkých šéfů je hra dostatečně variabilní a snadno se neohraje. Na každého šéfa je potřeba nalézt novou strategii. 

Mínusy

K negativům hry patří nedostatek herních rozhodnutí při hraní na nízkou obtížnost (a pravděpodobně také v sólo módu). Při vysoké obtížnosti a těžším šéfovi pak může úspěch skupiny dost záviset na náhodě, nicméně to je hře s takto krátkou herní dobou snadné odpustit. Při rozdělování zombií může hru trochu komplikovat případný alfa hráč, při samotných tazích se nebezpečí alfa hráče dost eliminuje tím, že všichni hrají zároveň a ve více než dvou hráčích je obtížné mít přehled o tom, jaké zbraně a jejich vylepšení kdo má k dispozici. 

Hodnocení

Pokud hledáte svižnou hru s jednoduchými pravidly a nevadí vám potoky krve, bude vás Zombicide: Do zbraně! bavit.

Jako každá Zombicide je i Do zbraně! pořádná RUBAČKA. Díky přístupnosti a jednoduchosti je jedná o ideální VSTUPNÍ HRU do světa Zombicide.

Zombicide: Do zbraně! získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Blackfire-1024x418.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: