Nechte se strhnout zlatou horečkou, a třeba se stanete starostou Klon Dajku nebo Cín City

• 

• 

• 

Obsah krabice a jeho kvalita

Než se trochu rozepíšu o obsahu krabice a jeho kvalitě, musím se zaměřit na samotnou krabičku. Z obrázků mi přišla o hodně větší a tak mě překvapily už její rozměry (154x154x36). Taky mě zarazilo, že nikde nevidím žádný obal. Naopak. Krabička se dá otevřít jako kniha a přečíst si o ní nějakou tu zajímavost a nechat se od prodejců nalákat k její koupi. Místo obalu je na krabičce jakási pečeť. Po jejím odlepení nebo proříznutí, se vysune obsah krabičky jako šuplík ze skříňky. Vnitřek krabičky je opět ve stylu „kniha“ a odklápěcí část slouží jako desky na česká a slovenská pravidla. Na dně samotné krabičky je vyobrazen vnitřek důlní šachty, která zřejmě bude sloužit k těžbě zlata. Mezi lucerničku a krumpáč se tedy budou kartonové valouny hodit a vše vypadá opravdu stylově a tematicky. Jedná se o hezkou, originální a kvalitně provedenou krabičku.

• 

• 

• 

Již byla řeč o pravidlech, a na ta bych se chtěl zaměřit jako první. Vysvětlují přípravu hry a herní mechanismy na dvanácti stránkách. Vysvětlují je stručně, věcně a přehledně. Vše je dobře pochopitelné a jsou zde i potřebné příklady. Někdy jsou ovšem na můj vkus stručné až moc. Například pravidlo kolem starostů. Vše je mi jasné až na jednu věc. Konkrétně odstřelení druhého naleziště akční kartou Dynamit. Starostou se hráč stane po zisku dvou nalezišť z jednoho města. Když má tedy dvě naleziště a tedy i kartu starosty, a já mu ji odstřelím, je nadále starostou? Pokud zahraji kartu dolu „žolík“ a stane se dolem některého z měst, o které pak přijdu, mohu mu změnit barvu a přiřadit ho k jinému městu? Kdo vyhraje hru při shodném počtu vítězných bodů? Takovýchto sporných situací nastalo během hraní několik a vždy jsme je nějak vyřešili. Nejčastěji pomůže se řídit heslem: „Co není zakázáno, je povoleno“. Každopádně nejde o zásadní chyby, které by nějak znemožňovaly hru. Hráči se u stolu většinou nějak dohodnou. Musím také ocenit korektory za dobře provedenou práci na pravidlech. Už dlouho jsem nečetl pravidla bez nějakého překlepu nebo gramatických chyb. Chybu někdi udělá, samosřejmě kašdý, a nijak tuto, zkutečnost nekrytyzuju. Prostě se to stává. Ovšem v pravidlech Zlaté řeky mě do očí nic nepraštilo a to je fajn. Vzhledem ke své jednoduchosti vysvětlíte nezasvěceným pravidla dříve, než vás někdo okrade na divokém západě o zlato. Hlavní mechaniky jsou opravdu jednoduché a složitější akce jsou popsané ve speciální sekci. Nováčci v kutání zlata se tedy zasvětí snadno během prvních pár kol partie. Další komponenty Zlaté řeky jsou kartonové valouny. Jsou velice dobře vysekané a díky tomu se vyloupou bez sebemenších potíží. Jsou tří rozměrů, podle jejich hodnot. Ty nejmenší s hodnotou jedna mají průměr 15, ty středně veliké s hodnotou pět mají průměr 20 a největší desítky 24. Co do kvality jim nejde nic vytknout a fungují i jako hezký tematický doplněk. Dále v krabičce leží dva podivné kvádříky. Ty představují jakési trámy se zářezy. Jinak řečeno, jde o stylové čtyřstěnné kostky. Ty slouží ke zvolení dolu, z kterého se bude na konci dražby těžit zlato. Jsou kvalitně zpracované a rozměrů 29x10x10.

Na závěr jsem si nechal meritum věci, které je u karetní hry v kartách. Ty jsou rozměrů 60×60 a působí velice kvalitně. Překlady jsou vtipné, obrázky stylové, a tak hráče prostě musí manipulace s nimi bavit. Rozměr karet je podle mého trochu nešťastně zvolen. Větší rozměr by jistě usnadnil manipulaci a rozhodně by vyřešil problém s obaly na karty. Rozměr 60×60 je u nás nesehnatelný. Pokud by Zlatá řeka „jela“ na 70×70, bylo by po problému.

Nicméně jsem se tím nenechal zastavit. Objednal jsem obaly „French Tarot“, které nají rozměry 61×112 a oříznul je na 61×61. Karty v nich sice maličko plavou, ale vypadá to docela dobře. Pokud tedy trváte na obalení, tato cesta není úplně k zahození.

¨Píše se rok 1896 a právě propuká zlatá horečka poblíž pusté oblasti s názvem Klondike. Toto místo leží nedaleko kanadského města Dawson City, v teritoriu Yukon. Na toto zlatem prolezlé místo řinou davy dychtivých zlatokopů, kteří netouží po ničem jiném, než po zlatu, slávě a bohatství. I vy se může stát prospektorem a získávat tento drahý kov nejen na Klon Dajku, ale i v jiných městech. Naleziště se nacházejí i poblíž Cín City, Los Dolos, Kolt Mauntýn nebo Horní Důlní.

Dobrodruzi nejprve zamíchají karty a vytvoří z nich dobírací balíček. Následně vyloží o jednu kartu víc než je hráčů. Přichází konfrontace mezi hráči v podobě aukce. Počínaje prvním hráčem se pustí do přihazování. Kdo nabídne nejvyšší částku, získá privilegium ve výběru karet. Jakmile bude znám vítěz dražby, musí zaplatit vítězný obnos. V tuto chvíli přichází poměrně zajímavá mechanika. Peníze nevyplatí do společné zásoby, ale hráči po pravici. Ten si z této sumy ponechá polovinu a druhou polovinu pošle dál. Takto se vše opakuje dokud je co posílat (až na výjimky podle počtu hráčů). Následuje další fáze výběru karet. Vítěz dražby si vybere jednu kartu a zahraje ji. Poté odhodí jednu kartu dle svého výběru, a zbylí hráči si rozeberou zbylé karty z nabídky. Zahraní karet se liší podle jejich typu. Kolo zakončí vítěz aukce hozením kostkami. Padlé hodnoty určí, ve kterých dolech bude nalezeno zlato. Jaké množství v nich bude nalezeno je vždy znázorněno zlatými valouny v horní části karty.

Poker face

Zlatá řeka nabízí i další variantu hry nazvanou Pokerový expert. Hraje se podle běžných pravidel a vyhodnocuje se na konci partie. Téměř každá karta má v pravém horním rohu nějaký pokerový symbol s číslem. Podle těchto hodnot se hráči snaží složit běžné pokerové ruce jako je třeba Full House nebo Flush. Potřebné symboly jsou rozházeny dost zákeřně, a tak nebude úplně lehké složit silnou pokerovou ruku a do toho získat co nejvíce valounů. Každopádně jako v pokeru, tak i zde, je nejsilnější rukou Královská postupka. Níže je přiložen obrázek s potřebnými kartami. Můžete si všimnout, že potřebné hodnoty jsou na opravdu rozličných kartách, a nebude úplně snadné tuto ruku dát dohromady. Tím spíš, že každý symbol se ve hře nachází pouze jednou.

Jak být bohatší než John D. Rockefeller

Cest k vítězství v této kompetitivní karetce existuje samozřejmě víc. Základem je ale rozumně utrácet v dražbách a mít co nejpestřejší zastoupení dolů. Jelikož získám vítězné body i za vytěžené valouny zlata, je třeba je utrácet opatrně. Ostatní nabídky je třeba přebíjet jen v nejnutnějších případech, tedy pokud jde o zisk karty starosty a podobně. Pokud bych chtěl jít vítězství ještě víc naproti, snažil bych se šponovat nabídky hráče po mé levici, protože až vyhraje, pošle mi své zlato. Naproti tomu, pokud po mé pravici bude sedět nějaký Harpagon, dost pravděpodobně prohraji. Doly je samozřejmě dobré sbírat ve stejných barvách, ale důležitá je i jejich rozmanitost co se týče čísel v levém horním rohu. Tedy čísel, díky kterým se těží v dole. Tím si zvýším pravděpodobnost těžby na konci kola. Toto beru jako základní vodítko pro snazší výhru a dále je třeba se přizpůsobit okolnostem. Vzhledem k náhodně taženým kartám a hodům kostkami je podíl náhody nemalý a tak je třeba se adaptovat vždy trochu jiné situaci.

Typy karet

Ve Zlaté řece jsou tři základní druhy karet. Tou první jsou doly, které vydělávají hráčům zlato, a vykládají se do jejich herní oblasti. Každý důl patří do nějakého města, které má svou barvu. Barva je znázorněna na ceduli v levém horním rohu a na ceduli je i číslice. Ta určuje jakou hodnotu musí hráči hodit, aby se v dole těžilo. Jedno z pěti měst je Klon Dajk, ve kterém se netěží z dolů, ale rýžuje se v řece. Nicméně jde jen o grafiku karet, jelikož herní mechanismus je v podstatě stejný. Mezi kartami dolů jsou i doly plné duchů, které po vytěžení poputují k jinému hráči. Posledním typem dolu je jakýsi „žolík“, který lze přiřadit k jakémukoliv městu.

Druhým typem karet ve Zlaté řece jsou akční karty. Ve většině případů se nevykládají do herní oblasti, ale mají okamžitý efekt, po jehož odehrání poputují na odhazovací balíček. Pro názornost vysvětlím některé z karet na obrázku. Například Důlní vozík se vloží pod některý z dolů a zvýší tak jeho produkci o dva valouny. Dynamit odpálí některý z dolů protivníka, a takový Bulvár si hráč ponechá ve své herní oblasti, a může ho zahrát jakmile se vyloží nová nabídka karet. Odhozením karty Bulvár odhodí celou nabídku a vyloží novou. Při Přepadení může hráč okrást svého soupeře. Zvolí číslo od dvou do osmi. Hodí kostkami, a pokud hodí stejně a víc jako je číslo které zvolil, okrade o tuto hodnotu svého soupeře.

Posledním typem karet jsou budovy. Jsou pouze čtyři a všechny jsou vyobrazeny na obrázku níže. Stanice se dá použít pouze při hraní pokerové varianty hry. V tom případě slouží jako žolík do jakékoliv pokerové ruky. Pošta slouží jako bonus při házení kostkami na konci kola. Jednou kostkou vítěz aukce hodí a na druhé nastaví hodnotu jakou bude chtít. Další budovou je pro western typický Saloon. Jakmile někdo vydělá alespoň šest valounů zlata, bude oslavovat v Saloonu a jeho vlastníkovi za to zaplatí jedním valounem. Poslední budovou z nabídky je Banka. Díky ní mohou hráči něco vydělat na úrocích. Do Banky se dají ukládat valouny a na konci hry dostane vlastník za tři z nich jeden valoun jako úrok. Karty budov jsou hezkým oživením hry a přinášejí do Zlaté řeky nějaké ty mechanismy navíc. Právě proto se doporučuje je vyřadit z první hry.

Nechte ji pozlatit!

Co se na Zlaté řece rozhodně povedlo je krabička. Jak už jsem popisoval výše, je velice nápaditá a chtělo by to více takových! Vypadá krásně a navíc snáze naláká kupujícího. Je i funkční, jelikož se dá využít jako krabička na žetonky zlata. Systém dražby je logický, jednoduchý a zaručuje silnou interakci mezi hráči. Palec nahoru putuje i originálním kostkám v podobě jakýchsi trámů. Ty se používaly v dolech jako vzpěry a tak jsou skutečně tematické. Zlatá řeka disponuje i poměrně slušnou mírou znovuhratelnosti, za kterou stojí především pokerová verze hry a v menší míře karty budov.

Důl bez Zlata?

V této zlatonosné řece ale také najdeme nějakou tu zakalenou vodu. Především to budou pravidla, která mají poměrně dost hluchých míst a vzniká tak několik sporných situací. Jsou sice krásně ilustrovaná a bez gramatických chyb, ale jako by z nich něco vypadlo. Neříkám ale, že by to znemožňovalo hru. To ne. Vznikne jen pár sporných situací, které se dají bez problémů vyřešit domluvou. Další věcí, která může dojem ze hry pokazit je spoluhráč Harpagon. Pokud po mé levici bude sedět hráč, který do dražby nepustí ani chlup, nemám moc šancí hru vyhrát. Pak může přijít jistá frustrace a ta tam je zábava. Poslední záležitost, která mě na Zlaté řece zklamala je rozměr karet. Na rozměr 60×60 prostě obaly neseženete. Nevím, kolik hráčů své hry obaluje a kolik ne, ale já je obaluji. Vím je to malichernost, ale pokud máte rádi své hry obalené, budete si muset nějak pomoct ořezáním jiných rozměrů. Někomu by také mohla vadit trochu vyšší pořizovací cena. Za několik karet to je asi dost, ale je třeba připočíst hromadu žetonů, atypické kostky a nadstandardní řešení krabičky. Po tomto výčtu musí každý uznat, že to je férová cena, a že styl prostě něco stojí.

Všechno zlato vytěženo

Zlatá řeka je přístupnou rodinou kompetitivní karetkou s velkou mírou interakce. Zde však její dosah nekončí. Rozhodně potěší i náročnější hráče jako „oddychovka“ mezi složitějšími hrami, nebo jako skladná hra do hospůdky. Pravidla jsou jednoduchá a mechanismy zároveň poskytují dost možností k budování nějaké té strategie. Díky těmto aspektům nemohu jinak, než udělit této prospektorské zábavě ocenění Říše her Vstupní hra. Zlatá řeka je krásně vyprodukovaná a tak zaujme na první pohled. Nejvíce zřejmě originální krabičkou, díky které jí uděluji ocenění Originální počin. Za mechanismus dražby a nutnost reagování na akce ostatních hráčů uděluji poslední ocenění Žádný multiplayer-solitér.

Zlatá řeka získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Loris Games

Hru můžete zakoupit přímo zde.