Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je Říše her

Želví skluzavka

Už zase šťourám želvu pod pračkou dlouhou vařečkou

Ano, ano, přesně tak. Jsem bytostně přesvědčen, že nejeden z vás, co Želví skluzavku vyzkouší bude hlavního protagonistu této dětské hry vyšťourávat z poza pračky, lednice, kredence, gauče, garnýže, koberce, prostě z poza všech možných i nemyslitelných zákoutí vašeho příbytku. Čím to? Želví skluzavka v sobě chytře kombinuje paměť dětí (nebo nás dospěláků) “pexesoidním” způsobem, ale především jemnou motoriku v podobě cvrnkání přibližně centimetr a půl velkého dřevěného žetonu želváka. Jak tyto dva elementy společně fungují a jaké mám z této novinky dojmy? Z novinky, kterou na pulty obchodů přináší v češtině společnost Albi, si teď postupně řekneme – pohodlně se usaďte a jdeme na to!

Nejdřív si však řekněme pár faktografických věcí, jenž nalezneme i na hezky ilustrovaném přebalu krabice. K jedné partii mohou usednout dva až čtyři hráči s doporučeným věkem od pěti let a délka jedné hry by měla zabrat okolo patnácti minut. Po zahrání desítky partií mohu potvrdit, že se opravdu vše dá stihnout do patnácti minut i ve čtyřech hráčích, nicméně většina partií se protáhla na dvojnásobek času vlivem ztráty koncentrace při hledání správného zvířátka nebo neschopností (převážně rodičů) cvrnknout želváka tak, abychom měli možnost se posunout k úspěšnému konci hry. Na pomoc při hraní jsem si pozval své dva malé recenzenty a oba dva hru zvládali naprosto bez problémů. Jsem si relativně jist, že by si titul užili i kdyby byli o rok, dva mladší – ovšem to je jako vždy ovlivněné šikovností dětí, takže bych to na sílu netlačil.

Pravdou je, že pětiletá dcerka si hru vždy užívala se vší parádou a i po mnoha partiích se sháněla, kde je krabice schována, abychom si dali další partii. Zatímco sedmiletý syn se u hry taky zasmál a užil si ji, nicméně kdykoliv si chtěl něco zahrát, poohlížel se po něčem náročnějším. Tím chci říct, že školáci si hru sice zahrají, ale o dlouhodobém hraní se nedá určitě mluvit, zatímco školkou (ne)povinné dítka budou dozajista nadšení.

A co nám, hráčům, autorské duo Joel a Rafael Escalantoví s ilustrátorem Maiem Zeidenem přináší na stůl? Příběh loudavé želvy, která se během krásného letního dne trochu pozapomněla v džungli, zatímco si všechny ostatní zvířátka užívají příjemně chladné vody místního jezírka, k němuž vede koryto divoké řeky připomínající fajnovou zvířecí skluzavku. Uvědomění si samoty naší želví hrdinky (nebo želvího hrdiny?) ji vede k otázce, zda se jí povede najít všechny své zvířecí kamarády. A to je právě úkol vhodný pro hráče.

Ještě, než se však pustíme do lehkého popisu hry, pojďme si něco málo říci o tom, co se nachází pod víkem krabice o velikosti cca 20x20x5 centimetrů. První věcí, ostatně jako obvykle, je velmi stručný, šestistránkový návod popisující velmi jednoduše, jak vše funguje. Je určitě fajn, že jsou zde i doprovodné názorné obrázky. Dále v krabici nalezneme složenou kartonovou skluzavku a dvouvrstvé kartonové jezírko. Tyto dva kusy je snadné a žádoucí přiložit k sobě, aby želvák mohl ze skluzavky klouzat přímo do jezera. Skluzavka má po krajích zábrany, aby nedocházelo k vypadnutí dřevěného žetonu želvy při cvrnknutí již na skluzavce, ale pro náročnější verzi hry je možné tyto zábrany oddělat.

Každý hráč má k dispozici jednu ze čtyř desek hráčů, která vyobrazuje všech dvanáct zvířátek rozdělených do tří řádků po čtyřech sloupcích. Ke každé desce si hráč vezme z krabice tři kulaté žetony balonů, kterými si značí postup při nacházení svých zvířecích kamarádů. Každá deska má jinak rozmístěná zvířátka. Tzn., zatímco jednomu hráči se hodí varan, slon nebo nosorožec, jinému pomůže jeřáb, panda nebo roztomilá opička.

Další věcí v krabici je dvanáct desek zvířat, které velikostně odpovídají přibližně dílkům katakomb z podzemí Karaku. Tyto dílky je potřeba vždy zamíchat na začátku partie a vytvořit z nich mřížku 3×4 uprostřed stolu, vedle skluzavky s jezírkem na dosah všech hráčů. Poslední typ žetonů jsou kruhy dávající drobnou výhodu do následných kol hráčům, kterým se v aktuálních kolech nepodařilo najít žádné kamarády. No a pochopitelně poslední a zásadní komponentou je dřevěný žeton želvy. Možná by nebylo od věci si dát někam po ruce dlouhou vařečku pro vyšťourávání tohoto hlavního protagonisty v případě nějakého divokého cvrnknutí.

Asi netřeba zde opisovat veškerá pravidla, navíc Albi připravilo i moc hezký a názorný videonávod, který přikládám i zde v recenzi, tak jen ve stručnosti. Hráči se střídají ve svých tazích ve směru hodinových ručiček. Ve svém tahu vykoná nejdříve cvrnknutí želvy skluzavkou do jezírka a podle toho, jak moc se přiblíží středu jezera může otočit jednu, dvě nebo tři desky zvířátek a v případě, že se trefí do některého, jenž má nalézt podle své desky hráče, posune na něj žeton balonu. Následně se opět otočí desky zvířat a pokračuje další hráč. No a kdo jako první má všechny tři balony úplně vpravo na herní desce, jinými slovy nalezl všechny zvířátka, stává se vítězem. Toť vše.

Říkáte si, že je to snadné? Ano je, ale to je i cíl autorů. Přeci jen cílová skupina jsou mrňousové od pěti let, resp., i mladší. Zároveň je podivuhodné, jak jednoduše a rychle se dá zapomenout deska zvířete, která se vám hodí a přitom ji otočil ve svém tahu hráč před vámi. To se přeci nedá zapomenout ne? Ale ouha … to že se to stalo mým dětem, ale stalo se to i nejednou mě. Onen prvek cvrnkání a soustředění se na to, aby váš želvák doputoval tam kam má, abyste mohli otočit hned tři zvířata mysl natolik „rozbije“, že najednou nevíte, co se vám kde hodilo.

Jasně, hrát to jen s dospěláky, tak to asi nenastane, protože se soustředíte jen a pouze na hru samotnou, ale s dětmi dáváte pozor na vše okolo, ale hlavně je hra mnohdy doprovázena salvami smíchu, když želvák narazil tam či onam nebo v momentě, kdy se naše nejmenší recenzentka rozčilovala, že její cvrnknutí nedopadlo úplně dle jejích představ. Zas na druhou stranu Želví skluzavku bych určitě jen s dospěláky nehrál.

Co říct závěrem?

Novinka od Albi, Želví skluzavka, v sobě kombinuje paměťovou hru s prvky procvičující jemnou motoriku v podobě cvrnkání želvího protagonisty skrze mírně nakloněnou skluzavku. Cílovou skupinou jsou určitě děti od tří do šesti let (na krabici je sice od pěti let, ale znáte to) díky velmi lehkým a přístupným pravidlům. Navíc na hru se i moc hezky dívá na stole a díky cvrnkání želváka dochází poměrně často k zábavným momentům při nichž není o smích nouze. Pro děti starší šesti a sedmi let asi na jedno, dvě zahrání dobrý, ale mnohem více a častěji si ji ke stolu přinesou mladší školkou (ne)povinné dítka.

Želví skluzavka získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Albi.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

One Reply to “Želví skluzavka”

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: