Proč si vinohrad nerozšířit, že?

V jednom vinařství v Toskánsku.

„Ne, tato, já ten vinohrad nechcu!“

„A pročpak ne, synku, šak eště néni tak starý, istě dá eště hodně krásných bobulí.“

„Tato, ne, nepřemlúvaj ňa, já to nechcu.“

„Tož si hlúpí? K vinohradu sú sklépky, krásný archiv, všecky stroje, aj traktorek.“

„Šak ty tvoje staré zgarby, chceš abych sa tady udřel.“

„Jaké zgarby, co to tady mečíš, snáď ti dám jednu po čuni.“

„A je to tu zas, jak možu převzít rodinný vinohrad, dyť bys ně do teho furt kecál. A když by nebylo po tvém, dál bys ně po čuni.“

„Co to lamentuješ, dyť sa ti do ničeho nemontuju, enom trochu radím.“

„A to já právě nechcu. Nechaj mě to dělat po mojem, tak jak chcu já.“

„A pak to naše vinařství povedeš?!“

„Jo, pokud bude po mém a nebudeš ně do teho furt kecat, tak jo.“

„Tož si to dělaj jak chceš a zaváďaj si ledaké novoty. Co vlastně chceš všecko pomnit?“

„Všecko, tato, najmu specialisty, kteří sa budú věnovat jen jednej svojéj části výroby. Zintenzivním výrobu, nebudu už makat jen v létě a zimě, budeme robit na jaře, v létě na podzim i v zimě. A vůbec, zainvestuju do nových technológií a postavím nové budovy, které vylepší naši výrobu. A hlavně, rozjedu reklamu, ať je o nás slyšet po celém Toskánsku, ne eném tady v naší vesnici.“

„Ale di do řitě už, prosím tě, s takovýma kravinama.“

„Dyť si včíl řekl, že možu!“

„Ale no jo no, ale už mě o tem nic nepovídaj.“

Reklamní poutač

Již od oznámení českého vydání Vinohradu toužebně čekám, zda Albi uvede v češtině i rozšíření této skvělé euro hry – Toskánsko. A ejhle! V srpnu tohoto roku jsem se dočkal. Je tady, mám ho před sebou.

Autory rozšíření jsou opět Jamey Stegmaier a  Alan Stone z deskoherního vydavatelství Stonemaier Games. Tuto dvojici jistě ostříleným deskohráčům netřeba příliš zdlouhavě představovat. Mají za sebou spoustu povedených her. Namátkou Scythe, Rudý úsvit, Tapestry, Charterstone. O grafiku se postarala opět Beth Sobel. I ona navrhla grafiku pro zajímavé tituly – Na křídlech, Pelíšek, Arboretum.

Vinohrad si s Toskánskem stále užije jeden až šest vinařů, kteří mají alespoň čtrnáct let praxe, jejich provoz se však o malinko protáhne, a to v závislosti na počtu hráčů, na hodinu až dvě.

Rozšíření Toskánsko přináší do hry tři nové moduly. Zařízení, specializované pracovníky a hlavně nový rozšířený herní plán. Mechaniky hry se nemění, vše zůstává při starém. Stále si tak užijete umisťování dělníků na herní plán, využívání karet z ruky, plnění úkolů a aukci volby pořadí hráčů na tahu.

Vinohrad Toskánsko již také získalo řadu ocenění:

2014 Golden Geek Best Board Game Expansion Nominee

2014 Board Game Quest Awards Best Production Values Nominee

2014 Board Game Quest Awards Best Game Expansion Winner

2014 Board Game Quest Awards Best Game Expansion Nominee

Intermezzo I:

Krabici Toskánska jsem dostal od rodičů na začátku srpna k narozeninám. Zajásal jsem a nadšeně jim děkoval. Taky jsem ale nechápavě kroutil hlavou, jak se mí rodiče mohli dozvědět, že právě na tento titul netrpělivě čekám. Potutelně se usmívali. Rychle jsem strhl obal, netrpělivě odklopil víko krabice a ejhle, ona byla úplně prázdná. Nechápavě jsem vzhlédl k rodičům. To už se ale chechtali, jak mě napálili. Nakonec z nich vypadlo, že celý herní obsah schovali a já musel vyluštit několik šifer, abych se k němu dostal. Pro mě, ostříleného návštěvníka šifrovacích her všeho druhu to ale nebyl zas až tak veliký problém. Měli ale radost, že jsem si tu hru musel trochu zasloužit. Zbývalo dořešit otázku, jak se mí rodiče vlastně dostali k rozšíření, které vyjde až za několik týdnů? Ale i to mi nakonec prozradili. Na stránkách Říše her si našli našeho šéfredaktora Michala Roučku a vše s ním upekli. Jó, rodiče jsou holt všehoschopní, ale to jistě znáte.

Prohlídka vinohradu

Takže pojďme zpět k hernímu obsahu. Zrak mi nejprve padl na veliký herní plán, dále je zde balíček karet zařízení s oranžovým rubem, další karty specializovaných pracovníků a kartonové desky rozšiřující vinici hráčů. Posledními prvky do hry jsou dřevěné hvězdičky vlivu a nové figurky v barvách hráčů.

Intermezzo II:

Herní plán je o třetinu větší než ten původní a je oboustranný. Na první pohled jsou obě strany plánu stejné, ale nenechte se zmást. Jedna strana plánu má v sobě ukrytý navíc modul nových zařízení a  místo pro balíček oranžových karet. Na plánu jsou také rozkresleny bonusy získání karty zařízení za využití akce. Druhý plán je pro obyčejnou hru bez tohoto rozšíření. Co se týká grafiky, na plánu je opět vesnice se spoustou vinic. Akce jsou tentokrát pro každé roční období ve sloupcích pod sebou, což mi přijde drobet přehlednější než v základní hře. Navíc je zde úplně vlevo nová stupnice vstávání s bonusy při přechodu ročních období a také mapa Toskánska na souboje o vliv mezi vinařstvími.

Nové karty si udržují standard základní hry. Jsou provedeny v lesku, ty menší, karty zařízení, mají oranžový rub zdobený fragmentem z herního plánu. Lícová strana pak obsahuje moc pěkný realistický obrázek a popis akce, kterou může majitel zařízení využít. Větší karty specialistů obsahují pouze text, což mě malinko mrzí.

Toskánsko přináší také nové dřevěné prvky. Prvním jsou hvězdy, srovnatelné s hvězdami ve hře Scythe, tím druhým, zajímavějším jsou dvě figurky specialistů v každé ze šesti barev hráčů. Představují muže a ženu. Kromě speciálního tvaru mají také bíle zvýrazněné části. Pán má krásné bílé montérky, paní pak vlasy a límeček šatů. To je milý detail.

Návod na provoz vinohradu

Ještě na oslavě jsem se na chvíli zašil a začal pročítat sešitek pravidel. Nejsou moc dlouhá. Tři stránky se věnují hernímu plánu, dvě specialistům a po jedné stránce si rozděluje modul zařízení a úpravy solitérní hry. Pravidla Toskánska jsou napsána čtivě, přehledně, nechybí sem tam příklad a upřesňující obrázek. Zkrátka, než jsem snědl dort a vypil čaj, měl jsem všechno načtené.

Rozšíření Toskánsko obsahuje tři samostatně hratelná rozšíření. Tato rozšíření malinko upravují i přípravu hry.

U rozšířeného herního plánu se prostě jen nahradí maličký plán ze základní hry tím novým. Strana herního plánu se zvolí podle toho, zda hrajete i rozšíření zařízení, nebo ne. Každý hráč si do své zásoby ještě vezme šest hvězdiček ve své barvě.

Zmínil jsem tady rozšíření zařízení. U tohoto modulu si každý hráč přiloží ke své vinici desku konstrukcí. Také se zamíchají oranžové karty zřízení a položí se na vyznačené pole na herním plánu. Toť vše.

Posledním modulem k přípravě jsou specializovaní pracovníci. Z balíčku specialistů se vylosují dvě karty a vyloží se vedle herního plánu. Na jednu kartu se položí šedá figurka muže, na druhou figurka ženy. Každý hráč si pak vezme kromě svých tradičních dřevěných figurek i dvě nové, představující specialisty.

Přípravu hry máme hotovou a můžeme se vrhnout na vinaření.

Intermezzo II:

Hra popisuje každý rozšiřující modul zvlášť, ale my vyzkoušeli všechny naráz hned napoprvé. A udělali jsme dobře. Změny ve hraní nejsou nijak veliké, takže není prostě důvod učit se jeden modul po druhém.

Jdeme do práce

Největší změnou oproti hraní na původním plánu je mnohem více možností, co ve svém tahu dělat. Hráči nejprve určují své pořadí na stupnici vstávání. To bylo vlastně celé jaro v základní hře. Nyní je to vlastně takové předkolo. Každý položí svého kohouta na pozici, v jakém pořadí bude hrát. Vtip je v tom, že při přechodu do dalšího ročního období získá hráč nějakou odměnu. A logicky, čím hraje později, tím je odměna lákavější. Celkem je možno vybírat si ze sedmi řádků, aby i v šesti vinařích měl ten poslední jakýs takýs výběr. A zatímco první řádek zeje, co se týká odměn, prázdnotou a ve druhém je odměnou jedna mince, ve třetí, čtvrtém a pátém získám karty, tak v šestém a sedmém získám bodík, zrání hroznů, a dokonce i figurku navíc. To už se vyplatí občas hrát později. Má to však jedno veliké ALE. V každém ročním období hrají hráči podle zvoleného pořadí. A v každém ročním období je nabídka čtyř akcí. No a samozřejmě ti, co hrají dříve, mají jistotu, že se dostanou k akcím, které potřebují a navíc pravděpodobně slíznou i smetanu v podobě bonusů. Ale neplatí to vždy. Vždyť kouzlo Vinohradu tkví právě ve schopnosti odhadnout, co budou ostatní hrát a překvapit je nečekanými herními variantami.

Intermezzo III:

Volba pořadí hráče se mi líbila již v základní hře, ale tady v Toskánsku to nabírá pořádné grády. Zdá se mi, že tato volba je zde mnohem důležitější, a rozhodování, zda hrát dříve i za cenu malých odměn, či později, sic s většími odměnami, ale s rizikem, že musím čekat, co na mě zbyde, to je pořádný hlavobol.

Když je jasné, kdo kdy půjde do Vinohradu, začne, stejně jako v základní hře, umísťování pracantů na herní plán. V každém ročním období přibyla jedna akce, která v základní hře nebyla. Na jaře je to možnost umístit či přesunout hvězdu na některé území na mapě Toskánska. V létě je to možnost obchodovat své zdroje za jiné, na podzim jde o opakování akce – postav jedno zařízení, či uspořádej prohlídku vinohradu a v zimě lze nově prodávat žetony vína bez karet zakázek.

Intermezzo IV:

Rozdělení akcí do čtyř ročních období hře velice pomohlo. Dle mého to nyní dává mnohem větší smysl. Časně na jaře se starám o stavby po zimě, provádím lidi po vinohradu, obstarávám si nové sazenice a zaměřuji se na reklamu svého vinařství po okolí. V létě dělám zelené práce, najímám pracovníky do vinohradu, a obchoduji. Na podzim sklízím vinohrad, vyrábím a prodávám víno a případně provádím zájemce po vinohradu či stavím nová zařízení. No a v zimě najímám pracovníky do prodeje, prodávám víno a domlouvám si nové pracanty na další rok. Pěkné.

Přiznám se, že jsem velice rychle přišel na chuť nové minihře umisťování reklamních hvězd na mapu Toskánska. Je to totiž vlastně tah navíc, kdy můžu získat kartu, kterou potřebuji, či další penízky. Docela mi to urychluje rozjezd hry.

A s tím vlastně souvisí i další nové pole v létě – obchodování. Docela často se mi stává, že se mi jedna z komodit hromadí tak moc, že nevím, co s ní a něčeho dalšího se mi nedostává. Typicky mám většinou spoustu karet a chybí mi finance, nebo mám dostatek peněz, ale zase žádné hrozny. Obchodováním můžu tento svůj nedostatek krásně smazat a překlopit na výhodu.

I na podzim často využívám nová pole. Je zde další možnost uspořádání prohlídky vinohradu, či stavby nového zařízení, a to se mi většinou v průběhu hry velice hodí.

A v zimě? Námi dlouho přehlížená možnost prodeje jednoho žetonu vína se obehráním více a více partií stávala postupně velmi důležitou a kolikrát vyhrála jednomu z vinařů celou hru. Tady se musím přiznat, že jsem si jen těžko zvykal na možnost prodeje vína bez zakázkové karty.

Pojďme se nyní podívat na možnosti dalších rozšiřujících modulů.

Nejprve bych vám chtěl prozradit něco o novém zařízení. Jedná se o balíček nových karet s oranžovým rubem. Karty se dají pořídit na novém herním plánu jako bonus u některých akcí a představují další zařízení, kterým si můžu vylepšit a zvýhodnit svůj vinohrad. Má to však své mouchy. Za prvé zde jako u dalších balíčků karet funguje náhoda. Můžu tak získat skvělou kartu, která mě posune daleko před ostatní hráče. Namátkou třeba vinopalna, kdy mi znovu zrají hrozny, vinný bar, kdy za odhození žetonu vína získám 2 body, škola, kdy si vyučím nového pracanta zdarma a hned v tomto roce jej můžu použít, skladiště, kdy mi znovu zraje víno, či sklízecí stroj, který mi při akci sklízení umožňuje sklidit všechna pole současně. Na druhou stranu jsou mnohem slabší karty. Třeba dílna, kdy mě další stavba zařízení stojí o jeden peníz méně, akvadukt, kdy při sázení révy můžu ignorovat požadavky na zařízení, či hostinec, kdy získám penízek, když zahraju kartu návštěvníka. Opět tedy záleží na štěstí a umu hráče přizpůsobit své tahy dané situaci. Nicméně i tento modul stále hrajeme, protože bezpochyby naše herní partie obohacuje a jednoznačně zpestřuje.

Intermezzo V:

Ostatně co si budeme namlouvat, i ostatní balíčky mně dokážou přivodit řadu emocí. Od pocitu blaženého štěstí, po absolutní beznaděj. Holt náhoda při dobírání karet je součástí Vinohradu.

Skvělým zpestřením hry jsou také specializovaní pracovníci. Když si pořizuji nového pracovníka, můžu si připlatit jednu minci a vzít si místo běžného pracovníka specialistku, či specialistu s rozmanitými vlastnostmi. V každé hře je pro všechny vinaře specialista i specialistka se shodnými vlastnostmi. Jaké to budou, určí karty specialistů vylosované během přípravy hry.

Intermezzo VI:

Je úžasné, jak taková drobnost jako přiřazení dvou zvláštních vlastností dvěma pracovníkům, dokáže obohatit a ozvláštnit hru. Každá z vlastností změní taktický pohled a nutí mě chovat se jinak, než při minulých partiích. To je obohacující, stereotypy v mé hře padají. Třeba takový Mafián. Pokud ho položím na políčko bez bonusu, můžu akci políčka využít dvakrát. To je přece skvělé. Nebo Profesor. Po jeho umístění si můžu ze stejné oblasti plánu sebrat jednoho svého obyčejného pracovníka a použít ho znovu. Tah navíc, paráda. A tak je to se všemi specialisty. Vždy nabídnou něco nového. Jen Šéfa nemám rád. Myslím, že kazí hru. On totiž po umístění na pole obsazené cizím pracovníkem tohoto odstraní ze hry do protihráčovi osobní rezervy. Pokud ho chce mít znovu ve hře, musí si jej pak znovu koupit. To mi přijde takové nevinohradské.

Vinobraní

Vinohrad Toskánsko splnilo beze zbytku mé očekávání. Ze skvělé hry udělalo hru naprosto vynikající a nedovedu si představit, že bych si ještě někdy vytáhl původní herní plán, zahodil karty zařízení a specialistů a Vinohrad hrál bez nich. Asi se mi nebudete divit, že udělím Vinohradu Toskánsko OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: PERFEKTNÍ ROZŠÍŘENÍ.

Zvířátka pana Holmese získávají od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi .

Hru můžete zakoupit přímo zde.