Kdopak by neznal klasickou hru sestávající z hromádky obdélníkových kamenů s dvojicí čísel, různých počtů teček nebo jakýchkoli jiných symbolů, které hráči postupně přikládají odpovídajícími hodnotami k sobě. Pochopitelně jde o hru známou jako Domino, jejímž principem se inspirovala celá řada autorů při tvorbě mnohem komplexnějších her, snažících se občas přidat i nějaký ten kus příběhu navíc, jako třeba českým hráčům známé budování co nejhodnotnější královské říše pod názvem Kingdomino. Z poslední doby lze zmínit například hru pro nejmenší hráče Dragomino, v níž jde o spojování dračích vajíček v malebném grafickém provedení, ale určitě by se našla i řada dalších. Jiní tvůrci šli pro změnu cestou úprav herních mechanismů či samotných kamenů, jako třeba autoři hry Triominos, kterou na pulty českých prodejen přináší v našem mateřském jazyce společnost Piatnik, je určena pro 2 až 4 hráče s doporučeným věkem od 6 let a jedna partie může zabrat okolo 20 minut, ačkoli skutečná doba může být o dost delší, v závislosti na hloubce analytického myšlení jednotlivých hráčů.

Ptáte se, čím se právě tato variace zásadně odlišuje od klasických obdélníkových dominových kamenů? Jak už samotný název napovídá, tato hra obsahuje kameny ve tvaru trojúhelníku, na nichž tak nejsou dvě hodnoty, ale rovnou tři.

Ještě než se pustíme do samotného hraní, pojďme se podívat co vše najdeme pod víkem krabice. V balení je 56 unikátních trojúhelníkových kamenů s třemi číselnými hodnotami od 0 do 5. Co se týče použitého materiálu, nemohu nic namítat, protože všechny kameny jsou plastové dílky se stříbrnou malou tečkou uprostřed. Číselné hodnoty, vyobrazené na kamenech černou barvou na bílém pozadí, jsou dobře viditelné. Dále pod víkem najdeme čtyři plastové stojánky pro hráče na uložení kamenů. Nakonec v balení najdete už jen čtyřjazyčná pravidla, jejichž přečtení zabere maximálně pět minut. Dle mého názoru není problém pochopit základní principy během chvíle, ačkoli lze při hraní narazit i na situace, které pravidla vůbec neřeší, ale o tom ještě později. Pozitivně hodnotím názorné zobrazení různých způsobů jak je či není možné dílky přikládat k sobě a také herní situace, za něž získáváte mnohonásobně více bodů.

Trošku zamrzí, že krabice není vybavena žádným insertem a vše se tak v krabici volně pohybuje, což by možná mohlo při častém přenášení vést i k poškození komponent. Za další nedostatek považuji absenci nějakého bločku papírů na počítání bodů, i když asi nejde o nic zásadního, protože po několika desítkách her bychom nejspíš stejně museli shánět blok nový.

Na počátku se otočí všechny kameny lícem dolů a zamíchají se. Každý hráč si vezme 7 nebo 9 kamenů (v závislosti na počtu hráčů) a umístí je do svého stojánku. Zbylé dílky tvoří zásobu na dobírání. Hru začíná hráč, který si vytáhne kámen s nejvyšším součtem hodnot (kameny se poté vrátí lícem dolů zpět do dobírací zásoby).

Začínající hráč vyloží jeden ze svých kamenů doprostřed stolu a ihned obdrží body v hodnotě součtu číslic na něm. Tím tah končí. Další hráči se postupně střídají ve směru hodinových ručiček a snaží se ze své zásoby přiložit k již vyloženým kamenům na stole další kámen vždy shodnými čísly k sobě. Po úspěšném přiložení kamene získá hráč body v hodnotě součtu čísel na něm, ale navíc může nastat i situace, kdy obdrží další bonus. Tyto situace jsou popsány v pravidlech a jedná se například o přiložení kamene do tvaru šestiúhelníku.

Pokud hráč nemůže (nebo nechce) přiložit svůj kámen k již vyloženým kamenům, musí si vzít nový ze společné zásoby, za což však obdrží postih minus pěti bodů a zároveň jej musí ihned vyložit na stůl. Pokud vyložit nejde, celá situace se opakuje podruhé a případně i potřetí, což však znamená navíc ještě pokutu minus deseti bodů. Celkově tedy můžete při troše smůly přijít až o 25 bodů. Za zmínku stojí, že případ, kdy by odečítání bodů mělo za důsledek záporné bodové skóre, pravidla zcela opomíjí a je tak zřejmě otázkou vzájemné dohody hráčů, jak takovou situaci vyřeší.

Konec hry nastane v momentě, kdy některý z hráčů přiloží na stůl poslední ze svých kamenů. Obdrží za to bonus 25 bodů a navíc i součet hodnot všech nevyložených kamenů ostatních hráčů. Vítězem se stává ten, kdo má nejvíce bodů. V pravidlech je také popsána soutěžní varianta, při níž se vítězem stává hráč, který jako první překročí hranici 400 bodů, k čemuž je obvykle zapotřebí dvou až tří kol.

Asi jste už pochopili, že hraní Triominos není žádná raketová věda. Je samozřejmě možné, že někteří jedinci s analytickým mozkem budou při tvorbě své strategie přemýšlet déle, než je zdrávo, ale to už tak u tohoto typu her bývá. Naopak třeba s dětmi půjde nejspíš o docela svižnou hru. Osobně jsem zkoušel titul hrát se čtyřletou dcerou a šestiletým synem, kteří se radovali, kdykoli měli možnost přiložit odpovídající kámen. Nějaké strategické rozmýšlení jak přesně přiložit kámen nebo zda jej raději nepřiložit i za cenu bodové ztráty, protože v příštím tahu lze získat větší množství bodů, u mých nejvěrnějších spoluhráčů fakt neprobíhalo. Nicméně partie byla obvykle dohrána do oněch 20 minut, což bylo fajn, protože děti dokázaly udržely pozornost během celé partie.

U dětí jsem si ovšem všiml, že se k Triominos nechtěly moc vracet, protože prý hře chybí nějaký příběh. Nejde samozřejmě o nějakou chybu hry, vždyť je určena hráčům od 6 let, ale pokud byste měli v plánu tuto hru koupit vyloženě dětem, raději na možný zádrhel poukazuji.

Co působí ještě trošku zmateně, je poznámka v pravidlech, která praví: „Triomino se často hraje jako hra pro jednoho hráče bez počítání bodů…“. To je sice hezké, ale jak přesně Triominos hrát jako solitér není nikde konkrétně popsáno a z dodaných pravidel ani nelze jednoduše takový způsob hraní odvodit. Navíc na přebalu hry je zmíněno, že Triominos je určen pro 2 až 4 hráče. Tak trochu záhada.

Jdeme do finále

Triominos je další z řady variací klasického domina, kde hlavním rozdílem je tvar kamenů, které jsou trojúhelníkové s třemi číselnými hodnotami. Podstatou hry je správné a strategicky promyšlené umísťování kamenů k sobě tak, aby se shodovaly dvě číselné hodnoty, za což hráči získávají bodové ohodnocení. Když se podaří kámen umístit šikovně mezi ostatní dílky tak, že dojde k dokončení určitého geometrického obrazce, získá hráč významný bonus, který ve výsledku může znamenat vítězství v celé hře. Pokud od této hry očekáváte, že by měla zabavit děti, zkuste spíše sáhnout po jiném titulu, který využívá herní principy domina s líbivým grafickým ztvárněním a přidává navíc příběhové pozadí (jako je tomu například u zmíněného Dragomina). Pokud vám však nevadí počítání, máte strategické myšlení a zároveň máte rádi klasické domino, určitě pro vás bude Triominos skvělou volbou přinášející zajímavou a povedenou alternativu.

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Piatnik.

Hru můžete zakoupit přímo zde.