Steam Park
Kdo by nechtěl vlastní lunapark
„Velevážení roboti všech značek a typů, dovolte mi vás, co nejsrdečněji pozvat do toho NEJmodernějšího, NEJbáječnějšího a jedinečně jedinečného lunaparku, jaký jste kdy měli možnost spatřit. Uvidíte dosud neviděné! Zažijete dosud nezažité a…“, v tom se vám za zády ozve tichý ustrašený hlásek. „Promiňte, šéfe. Nerad ruším, ale neměli bychom ten park nejdřív postavit?“
Ve hře Steam Park se stanete majitelem fantastického parního lunaparku, který budete stavět na volném prostranství poblíž městečka Roboburg, abyste pobavili tamní obyvatelstvo během šestidenních slavností. Vybudujete úžasné atrakce a stánky pro zábavu bodrých Roboburgřanů (vcelku dobrý jazykolam) a zejména – pro co možná nejvyšší zisk. Jenom u toho nesmíte zapomenout na úklid, jinak se z vašeho nablýskaného skvostu stane jedna velká hromada špíny. Navíc v ekologicky smýšlejícím Roboburgu vám celkové znečištění na konci oslav řádně spočítají a dle toho napaří tučné pokuty.
První hráči měli možnost otevřít brány svého zábavního parku již v roce 2013. Od té doby uplynulo hodně času, došlo k dotiskům i menším změnám. Třeba snížením doporučené věkové hranice z deseti na osm let. Také jeden z autorů hry Steam Park – Lorenzo Silva – založil v roce 2014 vlastní vydavatelství deskových her pod názvem Horrible Games, jehož logo najdete na krabici. Ale aby toho nebylo málo. Když si toto italské vydavatelství zadáte do Googlu, zjistíte, že si už stihli změnit logo i jméno na Horrbile Guild.
Info z krabice
- 2-4 hráči // od 8 let // 60minut,
- pod záštitou Cranio Creations, Horrible games,
- u nás si to pod svá křídla vzal ADC Blackfire,
- vyrobené ve slunné Itálii.
Co se určitě nemění, je pracovní tým. Ilustrací se ujala Marie Cardouat, která má na svém kontě světoznámý Dixit nebo třeba Marrakech. Za vývojem hry stojí Aureliano Buonfino, Lorenzo Silva a Lorenzo Tucci Sorrentino. Tato sehraná trojice se sešla i u her Dungeon Fighter či 1969. Poslední dva jmenovaní i na Horse Fever a Unicorn Fever. Jméno Lorenzo Silva pak můžete znát třeba z Dračího Paláce, Výbušných lektvarů či hry Railroad Ink.
Pod víkem krabice
Jakmile se pokocháte velkou spoustou herního materiálu, tak si do ruky vezmete jako první pravidla hry, kde po přivítání a sumáři komponent najdete mini návod na sestavení všech atrakcí. Protože ve Steam Parku nebudete troškaři a pobavíte pracovité roboty z Roboburgu hezky na 3D atrakcích. Nebojte se, nemusíte být strojní inženýři, sestavit to zvládne skoro každý.
Ti kdo mají rádi vyloupávání, se mohou tetelit blahem, protože toho bude hodně. Největší strach jsem měla z těch malých zářezů, ale kupodivu to šlo skoro jako po másle. Občas se nějaký menší zádrhel vyskytl a musela jsem si pomoct úzkým hrotem. Ale až na jedno takřka neviditelné natržení u jednoho stánku vyšlo všechno bez chybičky.
Kdybyste čirou náhodou všechno vyloupali na hromadu, nepropadejte panice. Všechny součásti atrakcí jsou označeny písmeny (A–F) a číslicemi (1–3). Takže stačí najít všechny dílky se stejným označením a dát je dle návodu dohromady. Všechny atrakce jsou navíc barevně nebo prostorově odlišené, takže to nebude žádné hledání jehly v kupce sena.
Tadááááá – po celkem třiceti minutách vyloupávání všech plat a skládání atrakcí + stánků – HOTOVO – ufff. Materiál komponent je silnější a pevný karton. Krásně to do sebe zapadlo a drží to. Lepidlo potřebovat nebudete.
A ještě pro ilustraci všechny komponenty (a jelikož jsem skleróza, zapomněla jsem na černý pytlíček). Třešničkou na pomyslném dortu je insert laděný do industriálního tónu. Ostatně stejně jako celá hra Steam Park – pára, uhlí, železo, trubky…
Kdo by se vylekal, že to bude každou hru skládat a rozkládat, tak jej hned uklidním. Krabice pojme všechno ve stavu složeném. Takže další hry už budou na nachystání mnohem rychlejší. Navíc vzhledem k zaplněnosti krabice není problém skladování takzvaně „na stojáka“. Odzkoušeno, byť osobně preferuji „na ležáka“.
Jen pro úplnost kompletní seznam komponent:
- 18 atrakcí (oboustranné po složení) – ve třech prostorově odlišených velikostech (pro 3, 2 nebo 1 návštěvníka), každá v šesti barvách tematicky ilustrovaných. Každá barva má vyobrazenu svoji jedinečnou atrakci a to ve třech velikostech. Nejedná se jenom o zmenšování jednoho vyobrazení, každá velikost je originál.
- 20 oboustranných stánků – pět druhů, každý po čtyřech kusech.
- 4 oboustranné velké základní desky – pro stavbu lunaparku o velikosti 4×4.
- 20 doplňkových dlaždic – 2×2.
- 4 oboustranné prasečí panely – s vyobrazeným železným prasátkem na klíč.
- 84 kartonových bankovek – hodnoty 1, 5, 10 a 50 Denárů, barevně odlišených, bohužel pouze jednostranně, resp. na rubové straně je jednotná ilustrace. Takže když je nasypete do misky, tak v nich musíte občas zalovit a najít si tu svoji požadovanou hodnotu. Skládat je do komínků se nám nikdy před hrou nechtělo, protože by to zbytečně protahovalo setup.
- 48 oboustranných žetonů špíny – hodnota jedna a tři.
- 1 oboustranné počítadlo kol – i s ukazatelem
- 1 oboustranná stupnice celkové špíny – ta vám to na konci hry spočítá jako finanční úřad: „ Ukažte, kolik špíny jste nám tady vyrobili… ehm… tak vás to bude stát dvacet jedna denárů. Pokladna je vlevo dole. Děkujeme! Další!“
- 4 oboustranné žetony pořadí 1, 2, 3 a ZZZ (asi jakože zzzaspal) – vyrobené také z pevného kartonu, což je super, protože dostávají během hry zabrat- Kdyby byly jenom z obyčejného papíru, tak se jejich životnost zkrátí asi tak na jednu hru.
- 42 návštěvníků – sedm kusů pro každou z šesti barev (pro úplnost – černá, fialová, růžová, zelená, modrá a červená).
- 24 kostek – pro každého hráče šest. Všechny kostky jsou naprosto identické, byť se i u nás najdou tací, kteří si svých šest „šťastných“ kostek odkládají a nikdo na ně nesmí ani malíčkem sáhnout. Či hůř – křivě podívat. U atrakcí/návštěvníků to bohužel tak snadno nejde. Jedná se totiž o společnou zásobu pro všechny hráče. Samozřejmě jsem také matka, a když to herně nevadí, tak dceři ty její oblíbené růžové nechávám.
- 34 bonusových karet – zpestřují hru a zvyšují znovuhratelnost.
- 4 lama karty – pro každého jedna. Super!
- Bavlněný neprůhledný pytlíček.
- Pravidla hry.
- A co úplně nejvíc oceňuji, že mysleli na nepořádníky či rodiny s malými záškodníky:
- 2 prázdné bonusové karty – pro vlastní bonusy či při znehodnocení původních.
- prázdný žeton počítadla kol – fantazii se meze nekladou.
- prázdné uzavíratelné sáčky – na drobné komponenty.
Pravidla hry
Sice mají dvanáct stránek, ale uvnitř najdete hodně příkladů a názorných obrázků, takže čistého textu tam zase tolik není. Psána jsou v rozvernějším a rozvláčnějším tónu, občas balancují na hraně mezi zábavností a lehkou urážkou, ale zase je to něco jiného než jen strohý a nudný popis. Dokáží vykouzlit úsměv na tváři.
A jen chybička se do nich vloudila. Pro neangličtináře, kdybyste hledali část „Schopnosti stánků“, najdete ji pod „Stand Abilities“.
Hra je na stole nachystaná velice rychle. Část necháváme v krabici + využíváme misek. Do černého pytlíku se na začátku hry vloží jeden panáček od každé barvy.
Samotná hra probíhá v šesti kolech a každé kolo má několik po sobě jdoucích fází:
1. Fáze házení kostkou – každý hráč dostane šest kostek a prasečí panel. Po odstartování hází všichni hráči najednou tolikrát, kolikrát chtějí a jak rychle chtějí. Pokud se jim po hodu některé hozené kostky líbí, umístí je na prasátko. S těmi však již nesmí toto kolo házet. Jakmile si tam hráč umístí všechny své kostky, tak si rychle vezme žeton pořadí. Dobrá rada – před házením si dobře prohlédněte, jak jsou žetony pořadí řazeny. Protože než si stihnete uvědomit, že berete ze špatného konce, už vám může být žeton prvního hráče uzmut rovnou pod nosem.
2. Fáze špíny – každý hráč si vezme jeden žeton špíny za každého návštěvníka ve svém zábavním parku a za každý symbol špíny hozený na kostkách (zzzaspal si vezme dvě navíc jako penalizaci)
3. Fáze akce – v této fázi začíná hráč vlastnící žeton prvního hráče. Odehraje všechny své akce. Pak teprve pokračuje další v pořadí – opět výhoda pro nejrychlejšího vrhače kostek. Každý hráč vykoná své akce, v jakém chce pořadí. Postupně bude odebírat své kostky z prasátka, aby bylo jasné, které akce mu ještě zbývají. Nejedná se přitom o pouhé bezmyšlenkovité provádění akcí. I zde je potřeba menší strategie, aby se maximalizoval jejich efekt. Může se stát, že pro kostku nenajdete využití, anebo už ten poslední stánek jednoduše nemáte kam dát. Za jakýkoliv symbol na kostce si můžete místo provedení její akce vzít doplňkový pozemek.
Akce symbolů z kostek
- Stavba atrakcí – každá atrakce má na svém boku vyobrazen určitý počet symbolů „kladiva a klíče“ nutných k jejímu vybudování, to znamená, že čím víc kostek v daném tahu s tímto symbolem hodíte, tím toho i víc můžete postavit (počet míst na atrakci odpovídá počtu potřebných kostek). Pravá zábava a potrápení mozkových závitů nastane při jejich umisťování. Atrakce stejné barvy se musí dotýkat pouze jedním políčkem. Naproti tomu různě barevné atrakce se nesmí dotýkat ani rohem. Zní to jednoduše, ale když pak člověk drží v ruce atrakci a zkouší ji umístit a ono to nejde… Navíc jednou zbudovaná atrakce se už přesouvat nesmí.
- Stavba stánků – za každý symbol stánku smíte postavit stánek dle svého výběru, nebo co na vás zůstalo. V jednom kole nesmíte koupit dva stejné a na svoji desku je můžete umístit dle podobných pravidel. Stejné k sobě a odlišné se ani rožečkem nesmí k sobě tulit. Také platí, že stánky a atrakce se nesmí dotýkat, asi aby mohli návštěvníci vašim parkem v poklidu procházet a užívat si jej. Párkrát jsme se stánkem v ruce marně hledali místečko, kam jej umístit. Při dodržení všech pravidel to začíná být docela slušný tetris. Zejména ze začátku, než si hru osaháte a dostanete pravidla pod kůži.
- Lákání návštěvníků – atrakce zející prázdnotou je noční můra každého majitele lunaparku. Za každou kostku s panáčkem dáte dle svého výběru panáčka do černého pytlíku, řádně zaštěrcháte, a pak se je snažíte vylovit. Na začátku hry do pytlíčku dáte šest panáčků, od každé barvy jeden. Robůtek totiž svojí barvou vyjadřuje, kterou atrakci by chtěl navštívit. Pokud si vytáhnete například červeného robota, ale žádnou takovou atrakci bohužel nevlastníte, tak putuje chudák na „čekačku” zpátky do společné zásoby. Na toto pravidlo pozor zejména při startu. Občas jsme jej automaticky vraceli do pytlíku.
- Odstranění špíny – čistota půl zdraví. Navíc hromady špíny se trestají na konci hry tučnou pokutou. Za každou kostku se symbolem dvou lopatiček můžete odstranit dvě špíny. Pokud vlastníte pro toto kolo žeton pořadí prvního nebo druhého hráče, dostáváte jako bonus odstranění špíny navíc.
- Bonusové karty – kolik hodíte symbolů, tolik bonusových karet smíte zahrát, což dává opět prostor pro strategii, protože některé bonusové karty můžete zkombinovat. Za splnění jejich úkolů budete štědře odměněni Denáry.
- Prázdná stěna – smolný smolníček, který vám bohužel nic nepřinese a to ani možnost rozšířit si svůj park.
4. Fáze příjmu – asi nejočekávanější část hry. Za každého návštěvníka, který si určitě královsky užívá zábavu na vašich atrakcích, dostanete tři Denáry. A to se oplatí, zejména proto, že návštěvníci jsou loajální. Zůstávají až do konce slavností a pokaždé na konci dne vám do pokladny přinesou peníze.
V poslední fázi se ještě dobírají bonusové karty a potom už může směle začít kokrhat kohout a oznámit tak nový den plný zábavy. Takto hra pokračuje dokola v celkem šesti kolech. Na konci toho posledního pak přijde obávaná fáze penalizace. Přiženou se kontroloři s „měřidly a vážidly“ a spočítají vám veškerou vaši neuklizenou špínu do posledního ždibíčku. Dle naměřených hodnot vám následně vyměří pokutu a vy tak obohatíte městskou pokladnu Roboburgu. A že to může být neúprosné, jsem se přesvědčila hned první hru. Hromady špíny mi ke konci hry tak vyletěly, že jsem se nestačila divit a dvacet osm Denárů jsem jako v mrákotách předávala zástupcům města. Víc jak třetina zisku. Dcerka platila za těch svých pár „pidišpín“ jenom tři Denáry. Takže samozřejmě, že mě to stálo jinak jasné vítězství. A ještě malilinkatý posměšný úšklebek od drobotiny: „A pak že já si neuklízím“.
Po zaplacení nemilosrdných pokut si všichni hráči spočítají zbylé peníze. Kdo má nejnaditější měšec, stává se vítězem. Pokud by náhodou nastala shoda, tak dle pravidel vítězí majitel lunaparku, jenž nalákal největší počet návštěvníků. Pokud by ani toto nerozsoudilo hráče, tak rychle nalistujte pravidla na straně deset a splňte podmínku v nich uvedenou. Zákeřné? Ano. Ale myslím, že až na toto pravidlo asi nedojde, respektive by to byla opravdu velká náhoda. Ale, co kdyby…
Herní dojmy
Hra disponuje dvěma herními módy:
- Lehčí varianta – stánky nemají efekty, pouze za ně dostanete tři Denáry na konci hry.
- Těžší varianta – stánky mají speciální efekty, hra se stává více strategickou (a na Denáry zapomeňte).
Ze začátku jsme hráli asi tři hry bez efektu stánků, takže jsme jich moc nestavěli. Potom jsme přešli na těžší variantu a to jsme se o ně pomalu prali. Zejména o některé jejich typy.
Co bych možná také doporučila, zejména pokud hrajete s dětmi, popřípadě nejste tak zkušení hráči. Pro první hry bonusové karty jednoduše rozdat a nikoho se na nic neptat (v pravidlech si je vybíráte z omezeného množství). Protože ze začátku stejně moc člověk neví, které jsou „dobré/špatné“ a když do toho přidáte nerozhodné dítě, tak by se ta první hra protáhla neúnosně a někteří by byli otráveni hned ze začátku. Jakmile jsme nahráli ty první tři hry, tak jsme měli přehled, jaké karty jsou k mání a co by bylo fajn si nechat a co pustit dál. A ještě jeden tip, co se nám osvědčilo, zejména pro naši máloletou. Zavedli jsme krátké „přemýšlecí chvilky“ – štěrcháme už kostkami v rukách a v hlavě se nám při tom honí myšlenky, jaké kostky bychom teď v ideálním případě chtěli mít na prasátku. Naštěstí tolik toho na přemýšlení zase není, takže zvládáme i bez časového limitu. Mrkneme na sebe a po několikanásobném „já můžu“, startujeme závody ve vrhání kostek. Pro zvláště hloubavé typy by se pak po ruce hodily i nějaké přesýpací hodiny.
Během házení kostek se člověk soustředí zejména na sebe, ale po očku sleduje, jak jsou na tom ostatní, aby buď oželel nějaký výsledek a rychle umístil své kostky na prasátko, anebo zkusil ještě své štěstí a přehodil zbývající kostky. Pouze pozor, poslední hráč smí pak zbylými kostkami hodit maximálně 3x a pak musí akceptovat jakýkoliv výsledek, byť by byl sebevíc smolný.
Žeton prvního hráče znamená bonus mínus čtyři špíny. Poslední hráč naopak dostane dvě špíny navíc. Což v pozdějších fázích hry může mít značný vliv na výsledek hry. Na jejím začátku, kdy tolik té špíny ještě nevyprodukujete, tak žeton zzzaspal vám za tu možnost lepších kostek občas stojí. Ze začátku hry většinou stejně potřebujete naházet nejdříve stavbu atrakcí/stánků a případně si rozšířit svoje pozemky. Až v dalších kolech spíše lákáte návštěvníky na své atrakce a bonusové karty. V tomto ohledu má hra přímočařejší strategii, zejména zkraje. Postupně si pak každý hledá tu svoji optimální cestičku, ale zase na výběr toho tolik není. Buď se soustředíte zejména na bonusové karty a snažíte se maximalizovat zisk z nich, anebo stavíte hromadu atrakcí a stánků a průběžně je osazujete návštěvníky. Samozřejmě nezapomínáte ani na úklid. Ten kdo vybalancuje zisk a špínu nejlépe – vyhrává. Takže opravdu strategicky jednodušší hra, kterou si myslím bez efektů stánků a bonusových karet zvládnou i mladší.
Mezi hráči není tolik interakce, každý si víceméně jede na tom svém „písečku“. Nejvíc jí je během zběsilého házení kostkou a sbírání žetonů pořadí. Pak se může stát, že si vzájemně vezmete atrakce, které chcete/potřebujete kvůli bonusovým kartám, či si uzmete do svého lunaparku poslední stánek (+ teoreticky když lovíte z pytlíčku návštěvníky – můžete nechtíc vylovit i barvu, kterou potřebuje někdo jiný a tím mu snížit pravděpodobnost k jejímu vytažení). Ale že byste si záměrně škodili – vyhazovali návštěvníky, bořili atrakce – tak nic takového ve hře nenajdete.
„Hrála s námi i dvojčata“. Holky se vzbudily dřív, než jsme se starší stihly Steam Park dohrát. Samozřejmě to bylo to první, po čem se vrhly. Jelikož nám při hře dvou hráčů zůstává hromada nevyužitého herního materiálu, tak každá dostala několik atrakcí a hromádku panáčků. V klidu si je tam skládaly, procvičovaly jemnou motoriku a smály se u toho. A extra bonus na závěr – bavilo je uklízet všechno do sáčků. Takže jsme ještě měly ušetřenou práci.
A ještě latinské okénko
Denár = stříbrná mince, poprvé ražena na území římského státu (v současnosti existuje platidlo Makedonský Denár). A proč to zmiňuji. Celou hru provází latina – na žetonech pořadí i na bankovkách. Najdete tam světoznámé citáty – Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (na žetonu prvního hráče) nebo Carpe Diem – Využij dne (to je na druhém pořadí). A na bankovkách pro příklad a dle Wikipedie, protože tady už má latina nestačí. Hodnota jedna – Semper avarus eget – Lakomec má vždy nouzi.
Slovo závěrem – zhodnocení
Steam Park je zajímavá rodinná hra, která dokáže trochu potrápit, ale zase vám nezavaří mozek na celý večer (herní doba cca hodina, záleží i na počtu hráčů). Obsahuje také trochu tetrisu, prostorové orientace a mládež si procvičí počty a malou násobilku (dcera dělala bankéře, měnila peníze…). Navíc 3D atrakce i stánky vás do toho lunaparku opravdu vtáhnou a krásné ilustrace to celé dokreslí. Přijdou si na své kluci i holky.
Příjemným bonusem je cena hry, která se nyní pohybuje kolem čtyř set korun. Hra totiž tak trochu zapadla a momentálně se vyprodává.
Z mínusů – jednak mě stále mrzí bankovky, které nejsou oboustranné. A kdyby došlo na věc, tak ve hře je de facto nepotřebujete. Stačila by tužka a papír a každé kolo zapsat počet bodů. Těm techničtějším excelová tabulka, která to na konci i sečte. Na druhou stranu jsem za bankovky z tvrdého kartonu ráda kvůli dceři, která se na tom cvičí. Také závěrečné počítání peněz je díky bankovkám pro ni jednodušší. Také větší herní přímočarost. Sami dva s manželem tuto hru vyhledávat spíše nebudeme. Naproti tomu s dcerkou ji hrajeme rádi, protože se už jedná o strategičtější hru, která vyžaduje plánování. Není to jenom o pobíhání panáčkem dle hodu kostkou. Zároveň je to na takové úrovni, že to zvládne sama bez naší pomoci. Takže můžeme hrát všichni naplno a užívat si zábavy a kostkového zápolení.
Audaces fortuna iuvat
(Odvážnému štěstí přeje)
Steam Park získává od Říše her ocenění:
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.
Hru můžete zakoupit přímo zde.
