Šťastný losos

Když losos potká lososa.

Šťastný losos je ultra rychlá párty hra od ADC Blackfire pro tři až osm hráčů, kdy každý dostane svoji sadu dvanácti karet. Na výběr máte z osmi sad, které jsou obsahově stejné, liší se pouze barevným provedením. A v každé sadě jsou čtyři druhy karet, rybích pozdravů – Placák, Ťukanec, Šťastný losos, Míchačka.

A teď už jen stačí najít toho správného rybího parťáka – spřízněnou duši. A jak se sluší a patří, se po „lososovsku“ pozdravit.

Pravidla jsou velmi jednoduchá

Všichni hráči se rozestaví dokola (kolem stolu, deky, klobouku…), zamíchají si svůj balíček dvanácti karet. Na pokyn jej všichni otočí lícem nahoru, takže bude viditelná pouze jedna karta. A teď se všichni najednou snaží najít dalšího lososa, tedy hráče, který má na své kartě stejný typ pozdravu. A to pomocí gest i slov. Hledáte, máváte, voláte… Jakmile jej objevíte, tak se vy dva co nejrychleji dle pravidel pozdravíte:

  • placák – klasické plácnutí, takový „high-five“,
  • ťukanec – ruku v pěst a ťuknout,
  • šťastný losos – třikrát se vzájemně poplácat po předloktí,
  • míchačka – prohodíte si svá místa u stolu.

Poté oba dva tu svoji vrchní kartu odhodíte (kamkoli, klidně i na zem), abyste zjistili, jak se budete zdravit tentokrát. Může se stát, že budete máchat ploutvičkou a nikdo vás dlouho nevyslyší. Nemusíte hned celou hru věšet na háček – kartu si dáte dospod svého balíčku a zkusíte své štěstí u dalšího pozdravu. Vyhrává ten, který se co nejrychleji zbaví všech svých karet. A to je celé. Ultra jednoduché, rychlé. Žádná věda, jenom velká porce zábavy, extra hluku a navrch kopec poskakování. Jednu partii máte doopravdy odehranou do dvou minut. U jedné nikdy, ale opravdu nikdy nezůstane, alespoň u nás ne – co síly a hlasivky stačí. Popřípadě když už člověk chraptí, anebo se zrovna nesluší hulákat na celé kolo, tak se přejde na tzv. „tichou variantu“ hry, kdy k nalákání rybího kámoše nesmíte ani pípnout, natož vypustit bublinku.

Obsah krabičky

Krabička je opravdu pevná, insert hezky doléhá a karty jsou v něm jako v bavlnce. Navíc mysleli i na uživatele a karty se snadno berou. Ale přece jen – párty hra i na cesty – krabička mohla být ještě krapet menší třeba s magnetickým zavíráním nebo ideálně plechová.

Dojmy

Je potřeba počítat s tím, že je to extra hlučná hra – zejména pokud hrajete s partou rozdováděných dětí v místnosti, kde se zvuk krásně rozléhá. A i když hrajete tichou variantu, stejně je u toho dost poskakování, běhání při výměně. A ruku na srdce, nikdo není úplně potichu a zejména děti vydávají takové to mručení/kňučení skrze sevřené rty, aby na sebe upoutaly pozornost. A co si budeme povídat, občas i dospělí. A také je to zábavná a návyková hra. Hodiny jsme ji tedy zatím nikdy nehráli, ale na kontě máme slušné šňůry her. A to nemluvím o zábavě pro okolí, zejména pokud se vynechají zvuky. Určitě to závisí i na spoluhráčích – čím více, tím lépe. A také i na složení – vyřádí se zejména děti, či mix dospělí/děti. Ale hra si najde své příznivce i z řad dospělých. Vždy je lepší taková ta uvolněná atmosféra. Skupince zarytých introvertů, kteří se vůbec neznají, bych to asi nedoporučila.

Díky tomu, že jsou karty bez textu, resp. stačí pro pochopení obrázek a pravidla jsou velmi jednoduchá, tak zvládnou i nečtenáři a menší děti. Z praxe – ideálně hrát u kulatého stolu, anebo ve volném prostoru, třeba kolem deky. Dlouhý obdélníkovitý stůl s ostrými hranami není to pravé ořechové. Popřípadě dle jedné prapůvodní varianty hry si mezi sebou vyměníte pouze tu kartu „míchačka“, poté ji odhodíte a hrajete vesele dál bez nutnosti obíhat půl místnosti.

V pravidlech vítězí hráč, jenž se první zbaví karet. S dětmi to hrajeme až do úplného konce. Při sudém počtu hráčů by to navíc mělo vyjít přesně. Byť občas se i mistr tesař utne a nevyjde to. A to proto, že se v tom zápalu boje špatně domluví, ťuknou si tři a i kartu odhodí všichni.

A po odehrání si zahrajete na Popelky a vybíráte si svoje karty, naštěstí jdou krásně poznat.

Šťastný losos nebo candát?

Možná si někteří z vás říkáte, že takovou hru už doma máte, nebo jste o ní slyšeli a jmenovala se jinak. Ano, máte pravdu. V roce 2016 vyšel Happy Salmon, v doslovném překladu Šťastný losos od vydavatelství North Star Games (nyní  NorthStar Game Studio). O rok později připlula hra i do našich vod pod názvem Šťastný candát – pro naše končiny přece jen typičtější ryba. Momentálně se jedná o již běžně nesehnatelný kousek.

Foto moje, hra půjčená. Podařilo se mi ji ulovit, ale dala zabrat.

Závěr

Hra Šťastný losos – v jednoduchosti je síla a tady i kopec zábavy k tomu, i když pravda hlučnější. Dokážu si představit místa, kam se hra moc nehodí… Ihned ale dodávám, že existuje také plno míst, kde naopak hra zazáří. Dlouho jsem přemýšlela, jestli to napsat, tak jak to cítím… Myslím to v dobrém – jedná se o takovou „blbinku“, která dokáže chytnout a nepustit. A pokud ji máte s kým hrát, ideálně alespoň pět lidiček – dětí i dospělých, kteří se rádi baví, tak se vám doma opravdu neztratí.

Hra Šťastný losos získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Blackfire-1024x418.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: