Společenství dobrodruhů

Sběrem karet buduj expedice a posouvej se po nalezištích.

Úvod

„Před třemi dny začalo objevování. Archeologická naleziště jsou rozsáhlejší, než se očekávalo; je tu hodně oblastí k vybagrování a všechny jsou těžko přístupné.“

Vydavatelství Blackfire přináší na české pulty novinku slibující dobrodružnou výpravu po tajemných zákoutích naší planety. Paolo Mori, autor dvaceti minutových titulů Blitzkrieg! a Caesar!, se pustil díky Space Cowboys do předělávky své hry Ethnos z roku 2017.

Jedná se o jednoduchou karetní hru s nějakým tím kartonem navíc. Již v úvodu pravidla slibují řadu různých postav, světadílů a vysokou znovuhratelnost, neboť v každé partii hráči použijí pouze část komponent. Pojďme se tedy podívat na to, jak to funguje a pro koho je hra vhodná.

Rozložená hra.
Základní strana nalezišť.
Sbírat postavu napříč barvami je těžké, zde se to zázrakem povedlo.
Speciální deska pro postup při hře s jazykovědci.

Pravidla

V rámci přípravy hry si hráči zvolí variantu a dle ní vyloží naleziště odpovídající stranou nahoru a vytvoří dobírací balíček smícháním žádaných setů postav. Obvykle set postavy obsahuje po dvou kopiích v každé barvě všech šesti světadílů, tedy dvanáct kusů. Při vytváření dobíracího balíčku jsou do spodní poloviny zamíchány tři karty sošek opic.

Ve svém tahu hráč volí jednu ze dvou možných akcí: buď získá jednu kartu z vyložené nabídky či naslepo dobranou z balíčku (do nabídky se obratem další karta nedoplňuje), anebo zahraje expedici. Expedice je set karet stejné barvy s přítomnými postavami napříč profesemi či s totožnou postavou napříč barvami. Pro vyložení expedice je nutno prve zvolit jejího velitele, podle nějž je zkontrolován zbytek setu. Následně hráč vyhodnotí oba atributy postavy – barvu a schopnost velitele. Na základě barvy hráč postoupí po odpovídající stupnici naleziště – pokud tedy vyložil expedici o počtu karet minimálně stejném, jaký žádá postupová značka na stupnici. Schopnost velitele může být vícero druhů, ať již s okamžitým účinkem, tak s účinkem ovlivňujícím bodování na konci kola. Na závěr tahu hráč umístí do nabídky všechny karty, které mu zbyly na ruce. Jinými slovy, co hráč nevyloží hned v rámci zahrané expedice, o to přijde. Nutno podotknout, že hráč ve svém tahu může po nalezišti postoupit vždy pouze o jednu pozici, nikoliv více, přestože by vyložil větší expedici, která by mu to matematicky umožňovala. Vyložení větší expedice však hráči zase přináší více bodů za samotné sdružené karty.

Hráči se střídají do doby, než je vytažena třetí karta opice, která aktivuje konec kola. Tehdy hráči vrátí všechny karty z ruky, vyhodnotí efekty postav, které se spouští v závěru kola, získají body z nalezišť a body za své vyložené expedice podle jejich velikosti.

Hra je hrána na dvě kola v počtu dvou až tří hráčů, či na tři kola ve čtyřech až pěti hráčích. Hráč může na ruce mít maximálně deset karet, poté musí vykládat.

Počítadlo bodů.
Pokročilá strana nalezišť se zvláštními efekty.

Zhodnocení hry

Společenství dobrodruhů je veskrze fungující, leč abstraktní záležitost. Netěšte se tedy na prosekávání džunglí či objevování artefaktů. Čeká vás obdoba tradičního sbírání karet na čísla či barvy v podobě sběru profesí či barev.

Oproti původnímu Ethnosu došlo k zjednodušení vykládání a sbírání karet, zcela chybí mapa a s ní spjatá mechanika area-control. Hru se naučíte za pár minut, jen se nesmíte nechat zmást nedotažeností pravidel, které na úvodní dvojstraně hovoří o různých kartách expedic/profesích, aniž by je jakkoliv přiblížili či čtenáře upozornili na jejich přehled na zadní straně pravidel. Při rozbalování hry by to bylo velmi nápomocné a usnadnilo to ponoření se do studia hry a její přípravy na stole. Též by se dle pravidel mohlo zdát, že hráč vyhodnocuje při vykládání expedice pouze barvu či schopnost velitele dle typu setu, ale opak je pravdou a teprve možnost uplatnit efekt při vyložení každé expedice hře dodává trochu vzrušení z jinak plonkové dobírané. Pravidla jsou celkově krátká a efekty postav srozumitelné a hru tak rozjedete za pár minut.

Efekty postav v podobě blednoucích razítek též nejsou vždy srozumitelné a čitelné a hráči se musí orientovat dle výčtu efektů na zadní straně pravidel a postupně si je zapamatovat. Při prvním pohledu na ně při rozbalování hry jsem v nich efekty hledal marně a měl jsem dojem, že se jedná pouze o grafickou výplň bílého pole karty.

Naopak musím pochválit moc pěkné vyřezávané žetony, které ovšem slouží pouze jako figurky hráčů. Neoplývají žádnou schopností či charakterem, což pro mě bylo osobně zklamání, neboť při prvních fotkách hry jsem se těšil na to, jak doprava při pohybu po stupnicích bude hrát roli a někdo to vezme transportérem, další vzducholodí či horkovzdušným balónem.

Aby hra nebyl nudná, přichází s příkazem po vyložení expedice zahodit zbylé karty na ruce. Hráč má tak nad čím přemýšlet. Nabídka uprostřed stolu je povětšinou skoro prázdná a dobírat jen tak naslepo či i přímo z ní nemusí být efektivní cestou při sestavování expedic. Kdo moc kombinuje a moc dobírá, ten pak povětšinou větší část karet odevzdává do nabídky, sám tak ztratil několik tahů, a navíc pomáhá soupeřům pro obohacení jejich ruky.

Positivem je též to, že efekty jsou vícero typů a tak hráči musí nad každou postavou i jejich kombinacemi přemýšlet vždy trochu odlišně. Líbí se mi též myšlenka, kdy po nalezištích lze postoupit vždy jen o jednu pozici, ale dobře sdružené karty to mohou kompenzovat ve větším setu ziskem bodů za hodnotnější expedici. Vyloží tedy hráč všechny možné karty pro body za expedici, anebo některé vrátí do nabídky a časem si je dobere za účelem postupu po nalezišti?

Je škoda, že tři sošky opic nic nedělají kromě odpočtu konce kola. Tematicky musím vyzdvihnout sběr artefaktů kartou kurátora, přičemž však nezáleží na jejich identitě.

Na úplný závěr zmíním, že se mi líbil papír a celkové ekologické vzezření hry včetně papírového insertu.

Uvnitř krabice jsou přihrádky na karty jednotlivých profesí.

Shrnutí závěrem

Společenství dobrodruhů je svou podstatou jednoduchá karetní hra, která přerostla svými rozměry ve hru deskovou. V jádru funguje a skutečně nabízí znovuhratelnost v kombinování rozličných postav a základních i pokročilých nalezišť. Pro můj osobní vkus, jakož i mých spoluhráčů, je ovšem příliš dlouhá na to, co nabízí. Chybí nějaké výrazné zvraty, momenty napětí a vzrušení. Kvůli velkému množství vykládaných expedic je potřeba počítat s velkým stolem, přestože zážitek zůstává v rovině karetní výplňovky. 

Přehled postav a nalezišť.

Společenství dobrodruhů získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Blackfire-1024x418.png.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: