Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě…. to je Říše her

Škola nindžů

Dvakrát měř, jednou udeř!

Úvod

Francouzský autor Antoine Bauza, proslavený 7 divy světa, v roce 2019 vytvořil dvě menší dětské hry, které si rádi zahrají i dospělí. Obě na český trh přinesly REXhry. První z nich je strategičtější Draftosaurus a druhou akční Škola nindžů, za níž spolu s Bauzou stojí Corentin Lebrat, Ludovic Maublanc a Théo Rivière. Nechme protentokrát diny stranou a pojďme se podívat, jak se stát mistrem nindžucu.  

Co čeká nindží učně

Škola nindžů je jednoduchá párty hra pro tři až pět hráčů, ve které pomocí několika málo dřevěných komponentů a karet prověří svůj postřeh, sluch, paměť, zručnost či obratnost.

Pod víkem najdete pět karet pořadí hráčů zvaných tatami, tři karty přehledu hry podle počtu hráčů, dvacet jedna karet úkolů, tři plata kartonových hvězdic (bodovacích žetonů), a dvacet dřevěných dílků – pět bílých a pět černých figurek nindžů a deset hnědých špalků.

Na počátku hry si hráči rozlosují karty tatami. Ty určují číslo hráče. Hráči si zvolí hlavního učedníka a ten bude provádět ostatní hrou. Dle počtu hráčů je zvolena přehledová karta hry. Hra představuje sled zkoušek, které budou ověřovat schopnosti učedníků. Každá hra bez ohledu na počet hráčů se skládá z pěti fází. V první, třetí a páté fázi se plní společná zkouška. V druhé a čtvrté fázi probíhají duely.

Karty úkolů odpovídají těmto dvěma typům zkoušek. Modré zkoušky společné a fialové duely tvoří dvě zamíchané oddělené hromádky úkolů. Hlavní učeň vždy, když nastane čas, vylosuje kartu z dané hromádky a přečte nahlas úkol. Úkol plní ti, kterých se týká. V případě společných zkoušek se účastní všichni včetně hlavního učně. Kdo jako první splní úkol, tedy splní zkoušku, získá 3 body. Ve fázi duelů probíhá postupně duelů několik mezi všemi učni. Pro každý takový duel je taženo nové zadání zkoušky! Vítěz duelu získá 2 body. Ovšem ještě než duel proběhne, tak si ostatní učni vsadí na vítěze duelu. To provedou tak, že umístí svou kartu tatami před příslušného hráče. Pokud si tipnou vítěze, získají 1 bod.

Po dokončení třetí společné zkoušky hra končí. Student s nejvyšším počtem bodů prospěl s vyznamenáním a stává se mistrem nindžucu. Ostatní studenti, kteří získali alespoň 10 bodů, smí být na svůj výkon pyšní, neboť i oni prospěli.

Zhodnocení

Hra překvapivě funguje. Původně jsem byl k tomuto malému soboru úkolů skeptický, neboť jsem nevěřil, že dokáže rozumného dospělého člověka zabavit. Že by hra mohla být zábavou pro děti, ale ne moc pro dospělé. Nicméně testování mě přesvědčilo o tom, že v každém z nás se velmi rychle probudí nadšené soutěživé dítě, které s chutí přijme každou výzvu.

Očekával jsem úkoly typu Uhýbání či Blafování. Ve zkoušce Uhýbání si každý student na hřbet ruky jednoho nindžu a snaží se shodit nindžu soupeřů, aniž by jeho nindža byl sám shozen. Ve zkoušce Blafování si hráč do každé ruky vezmu nindžu jiné barvy a snaží se soupeře přimět k tomu, aby špatně označil ruku, ve které se skrývá bílý nindža.

Nicméně jsem ve hře nalezl mnoho překvapivých výzev. Ve zkoušce Naslouchání rozpoznat správný počet nindžů v krabičce (umístěných soupeřem) po jejím zatřesení. V Plížení cvrnknutím přiblížit svého nindžu ke špalku uprostřed stolu co nejvíce, ale špalek neshodit. Zkrátka jednou musíte obrátit kartu na stole fouknutím, podruhé postavit co nejvyšší věž z ninžů, a jindy musíte špičky svých prstů osázet po jednom nindžovi.

Myslím si, že hra nabídne více zábavy tehdy, pokud k ní přistoupíte jako plnohodnotné hře na delší čas a skutečně se do úkolů ponoříte, než jako výplňovce na pár minut, než se uvaří čaj a váš kolega připraví hlavní deskovku večera.

Na závěr musím zmínit krabičku. Dno krabice je pěkně potištěno a představuje tělocvičnu. Od hry jsem očekával, že několik úkolů bude s tělocvičnou pracovat, případně že bude sloužit k samostatné minihře. Bohužel tomu tak není. Občas pro úkoly dno či víko krabice používáte, ale kdyby to byla jakákoliv jiná krabice stejné velikosti, pak se obejdete bez té nindžovské. A to je škoda.

Přestože moderní grafice nehovím, tak jsem nejednou vzal balíček karet do rukou, abych si ilustrace od Jean-Baptiste Reynauda pořádně prohlédl. Na rubu karet se toho děje mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Je tedy na vás, potenciálních nindžích učních, abyste si vytvořili nové úkoly, třeba právě spjaty s tělocvičnou. Sám jsem překvapen, když to píši, ale Školu nindžů doporučuji do každého kolektivu, kde se zábava lehkých či výplňových her dosud opírala o prosté hry karetní. Pro Školu nindžů mě žádné srovnání mezi současnými hrami nenapadá, snad kromě Activity a Twisteru, se kterými sdílí prvky fyzické aktivity. Jedná se tak o originální počin, byť několik úkolů připomíná hospodské hry postavené na sirkách či pivních táccích. Čímž se nám uzavírá kruh jedné párty hry od 8 let, která najde místo i v rodinách.

Tak si oblečte kimona a hujá hu!!!  

Škola nindžů získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti REXhry.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Rexhry.jpg.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: