Postelové trable a záděry v práci.

Varování

Pokud jste útlocitné povahy, nemáte rádi drsný humor či sprostou mluvu, raději se této hře i recenzi vyhněte. Hra je vystavěna na nepříjemných životních situacích, které mohou zasáhnout každého z nás. V této hře si ale z těchto situací budete dělat legraci. Karty si neberou servítky a tak je vše detailně vykresleno a popsáno bez skrupulí.

V tomto článku se budu věnovat hodnocení dvou samostatně hratelných rozšíření pro hru Shit Happens. Jmenují se 50 odstínů hnědi a Zasraná práce. To prvně jmenované se zaměřuje především na nehody a problémy v oblasti sexu a to druhé se motá kolem problémů v práci. Každopádně musím říct, že 50 odstínů hnědi je tematičtější. V Zasrané práci je hodně karet týkajících se práce a peněz, ale zaobírá se více obecnějšími tématy. Stejně jako základní hru, i tato rozšíření lokalizuje do českého jazyka vydavatelství ADC Blackfire. Za všemi třemi krabicemi stojí designér Andy Breckman, který hru poslal do světa za pomoci vydavatelství Goliath Games. Původní hře byla vytýkána nízká znovuhratelnost, či pro Evropana nesmyslné hodnoty škály posranosti. Dokáží nová rozšíření tyto nedostatky odstranit? Jsou vítaným přínosem nebo zbytečností? Toto a mnoho dalšího se pokusím zodpovědět v následujících řádcích.

Obsah krabice a jeho kvalita

V obou krabicích najdeme po dvou stovkách karet, které jsou vyvedené ve žluté a černé barvě s charakteristickými ilustracemi. V horní části karty panuje popis karty, který doprovází doprovodná ilustrace v centru karty. Vše podtrhuje hodnota škály posranosti ve spodní části karty. Karty jsou velice pevné a určitě něco vydrží. Třeba manipulaci opilými hráči mezi sklenicemi s pivem. Obalování určitě nedoporučuji, protože jinak karty do krabice nenacpete. I bez obalů jim černý plastový insert nestačí a v téhle krabici vzduch rozhodně nenajdete. Pravidla jsou podobná kusu odmotaného toaletního papíru, akorát z podstatně kvalitnějšího a voskovaného papíru. Herní mechanismus je triviální a tak nejsou pravidla nikterak dlouhá. Celá je přečíst zabere tak pět minut a hru vysvětlíte do minuty.

Let’s get the party started!

Každý hráč si dobere tři karty, které vyloží před sebe na stůl. Když je hráč na tahu, hráč po jeho pravici mu přečte situaci z karty. Úkolem aktivního hráče je uhodnout, kam podle škály posranosti tuto kartu zařadit. Je to stejný systém jako u hry Timeline. Pokud aktivní hráč hodnotu netrefí, má možnost další hráč na řadě. Takto se hráči střídají, dokud některý z nich nemá před sebou vyloženo deset karet.

Nejlepší počet hráčů a herní doba

Herní doba se úměrně odvíjí od počtu zúčastněných hráčů. Pokud budou hrát dva hráči a budou ve svém hádání stoprocentní, potřebují táhnout třináct karet, které musejí následně zařadit. Pokud bude hrát deset hráčů se stejnou úspěšností, budou muset táhnout alespoň šedesát jedna karet. Přímá úměra mezi počtem hráčů a herní dobou je tedy naprosto evidentní. Samozřejmě se bude dít to, že ne vždy hráč kartu zařadí správně a tak se chvíli bude točit, než se jinému hráči povede ji zařadit. V případě dvou hráčů se odhodí a táhne se nová karta. Pokud bych měl vypálit nějaké exaktnější číslo, pak bych řekl, že partie čtyř hráčů zabere nějakých dvacet minut.

Shit Happens je čistokrevná párty hra, ve kterých obecně platí, že s počtem hráčů roste i zábava. Nechám na vás, co bude zábavnější pro vás a vaší herní skupinu. Zda odehrát hru rychleji v menším počtu hráčů a nebo se do toho pustit ve více lidech a chvíli si u toho posedět. Zahrát více her, nebo jednu delší? Každému, co mu vyhovuje…

Hodnocení

Pozice karty na škále posranosti může být dosti překvapivá. Mnohdy vás to zaskočí a naštve. Byla by ale hra zábavnější, kdyby bylo jasné, kam kartu umístit? Myslím, že ne. Na druhou stranu pravidla uvádí, že karty řadili skuteční odborníci. Tím pádem by se v tom měl dát najít nějaký systém.

Myslím, že teď je ten pravý čas, abych zodpověděl otázky z úvodního odstavce. Problém se znovuhratelností řeší tato rozšíření už z principu. U první hry byl jednoznačně problém v tom, že si hráči karty brzy zapamatovali. Díky čtyř stům nových karet v těchto rozšířeních se tento problém vytratí. Minimálně na nějakou delší dobu. Pro Evropana špatně uchopitelná témata jsou nahrazena tématem sexu a práce. To jedno máme rádi nejspíš všichni a to druhé většina naopak nesnáší. Jsou to zkrátka témata, která budou blízká jak Evropanovi, tak Američanovi.

Nemá smysl si cokoliv nalhávat. Shit happens je čistá alkohra. A neříkám, že to je špatně. Hra si podle mě ani na nic jiného nehraje. Když vám v hospodě dojdou témata k diskuzi, tohle vás určitě zabaví. Karty rozdmýchávají zajímavé diskuze a vzpomínky na vlastní záživné trapasy a nehody. Pokud máte rádi drsnější humor a rádi si zahrajete u sklenky alkoholu, určitě alespoň jednu z krabic Shit Happens zkuste – mě nejvíc sedlo 50 odstínů hnědi. Na to, kolik tam je karet a jak jsou kvalitní, je to i v celku levné. Před první partií jsem byl vůči hře docela skeptický, ale to objevování situací z karet a snažení se předehnat ostatní je ve finále vlastně docela prdel!

Shit Happens 50 odstínů hnědi a Zasraná práce získávají od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.

Hru můžete zakoupit přímo zde.