Kdopak dokáže ze společných hrnců vykouzlit ten nejlepší pokrm?

• 

• 

• 

Malé bistro je narvané k prasknutí. Na vyhlášené mezinárodní dobroty se zde dennodenně stojí fronty. Drobná číšnice i ztepilý číšník se musí hodně otáčet, aby všechny ty hladové krky stihli včas obsloužit. Ani kuchyň se nezastaví. Pětice kuchařů zde kouzlí ty nejoblíbenější dobroty z japonské, středomořské, francouzské, americké tex-mex a slovanské kuchyně.

Do všeho toho shonu neustále vyzvání telefon.

Stejně jako nyní.

Drobná číšnice vezme telefon. „Bistro Pot Pourri, jak Vám mohu pomoci?“ otáže se a z druhého konce drátu se ozve hluboký mužský hlas: „Dobrý den, rád bych si u vás na dnešní večer zarezervoval stůl.“ Číšnice se zasměje. „Ale pane, máme rezervace na několik měsíců dopředu, bohužel Vás musím zklamat. Chcete najít nejbližší volný termín?“ otáže se do sluchátka. „Myslím, že na mě si čas uděláte již dnes večer. Jmenuji se Gustav Germ,“ ozve se z telefonu. Dívka se zarazí. „Gustav Germ? A co má jako být, pane, proč …“ Procházející číšník jí vytrhne sluchátko z ruky. „Dobrý den, pane Germe, omluvte mou kolegyni, je příliš mladá a neuvědomila si, s kým mluví. Jak Vám mohu pomoci?“ Ze sluchátka se ozve: „No sláva, konečně někdo znalý. Rád bych Vás dnes večer navštívil. Můžete mi, prosím, zajistit stůl?“ „Ale jistě, pane, to není vůbec žádný problém,“ odpověděl rozechvěle číšník a pokračuje: „Mohu si tedy zapsat, že přijdete v sedm?“ „Ano, sedmá mi vyhovuje,“ praví hlas v telefonu a zavěsí. Číšník si utře zpocené čelo.

„Prosím tě, kdo to je ten Gustav Germ?“ ptá se ho děvče. „Kritik. Přísný. Rozdává hvězdy. Za jídlo,“ odpovídá číšník jako ve snách. „Stůl. Židle. Musím nakoupit. Kuchaři. Jdu jim to říct.“ Číšník se rozejde do kuchyně. Po chvíli hluk z vaření ustane. V kuchyni je naprosté ticho. Pak propukne hysterický nářek s nádechem paniky. Hosté se vyděšeně dívají ke kuchyni. Číšník vychází z kuchyně s obrovskými nákupními seznamy a mizí na ulici. Drobná číšnice si povzdechne a začne opět rychle obcházet stoly plné hladových zákazníků.

V sedm večer vchází do bistra postarší pán a usedá k prostřenému stolku mezi barem a kuchyní. Číšník mu do ruky vtiskne jídelní lístek a odbíhá pro vodu a víno, které si pán objednal. V mžiku je zpátky. Gustav Germ ihned chrlí požadavky na jedno jídlo za druhým: „Přineste mi sushi, hot dog, bramboračku, paellu, ratatouille a na závěr dva pirohy.“ Germ zaklapne lístek a podívá se bodře na číšníka. „Zaznamenal jste si vše?“ „Jistě pane, hned to bude,“ praví číšník a zmizí v kuchyni.

Tam je pozdvižení! Kuchaři skáčou jeden přes druhého, berou si vzájemně rajčata, mořské plody, mouku, vše hážou do hrnců, kde probublává hustá tekutina. Je s podivem, že z tohoto chaosu po půl hodince vychází nádherně naložené talíře s libě vypadajícími pochutinami.

Gustav Germ popadne příbor a pustí se do jídla.

Průvodce

Vydavatelství Piatnik vypustilo do světa novou deskovou hru z oblasti kuchařského umění. Jedná se o hru Pot Pourri autorského dua Floriana Mayerhofera a Anandy Stimm. Pro oba je to myslím jejich deskoherní prvotina. Grafický návrh a ilustrace jim pomohl vytvořit Felix Wermke (80 Days, Tiny Epic Pirates, New York Zoo). Jedná se o mnohojazyčnou verzi hry. Hra je určena třem až pěti nadšeným kuchařům s alespoň osmiletou praxí. Příprava jednoho menu by jim neměla zabrat více jak čtyřicet minut.

Pot Pourri je vyhlášené bistro, které navštíví gurmánský kritik. Hráči tak představují kuchaře ucházející se o michelinské hvězdy. Bistro je však malé a pro všechny kuchaře jsou zde jen tři hrnce, z nichž je jeden přikrytý pokličkou. Začíná tedy souboj kuchařů o to, jak nakombinovat suroviny v hrncích, aby vytvořili opravdu delikátní pokrmy podle receptů. Hra využívá několik mechanismů, výběr karet ze společné zásoby, plnění tajných úkolů a proměnlivé bonusy na konci hry.

Vybalení nákupu

Po otevření krabice na mě vykoukl sešit pravidel a jídelní lístek. Pod nimi se ukrýval kartonový herní plán, tři kartonové destičky představující hrnce na vaření, malé karty surovin a velké karty receptů, kartonové destičky s menu, papírové kuchařské knihy, dřevěné hvězdy v barvách hráčů a poklička ve tvaru víčka od obdélníkové krabičky.

Intermezzo I:

Když jsem poprvé spatřil tlustý sešit pravidel, polilo mě horko. „Na takovouto hru, tolik pravidel?“ Naštěstí jsem si brzy všiml, že jsou pravidla v šesti jazycích, takže čeština zabírá jen šest stránek. Navíc je český jazyk pěkně uprostřed sešitu, takže se dobře hledá.

Co se materiálu týče, herní plán, desky hrnců i pokličky mají pěknou povrchovou úpravu v podobě lesklého, na dotyk příjemného papíru. Také knihy na menu na mě působí docela luxusně. Karty surovin a pokrmů jsou pak úplně obyčejné a docela tenké. Při častějším hraní pravděpodobně budou brzy opotřebovány. Ilustrace na nich jsou však pěkné. Suroviny jsou ve spodní části odlišeny barvou a symbolem dané dobroty, nahoře je pak velká ilustrace suroviny na kuchyňském prkýnku. Recepty pokrmů jsou zase rozlišeny barvou kuchyně, kterou zastupují. Pod názvem jídla se vždy nacházejí symboly surovin, ze kterého je pokrm uvařen. Trošku matoucí je volba barev hráčů, stejná jako barvy národních kuchyní. Myslím, že by nebyl problém zvolit barvy jiné. Na začátku hraní nás to malinko svádělo vyrábět pokrmy vlastní barvy, což je ve hře úplně zbytečné.

Přípravy

Na návštěvu gurmánského kritika je třeba se pořádně připravit. U Pot Pourri je to však rychlé a snadné. Doprostřed stolu se umístí herní plán a na něj se položí hráčské hvězdy k počítání bodů. Na příslušná políčka i náhodně seřazené destičky menu. Pod herní desku se položí tři hrnce a jeden se přikryje pokličkou. Pak je třeba zamíchat karty receptů, jejichž balíček se položí poblíž herního plánu a každý hráč si nalosuje recepty na tři jídla, z nichž si dva ponechá a jeden odhodí. Ta jídla, která plánuje uvařit, si skrytě vloží do své kuchařské knihy. Každý hráč také obdrží dvě náhodné suroviny. Zbytek karet surovin se položí poblíž herního plánu a čtyři suroviny se vyloží lícem nahoru pod hrnce. A to, je přátelé vše, jdeme vařit.

• 

• 

Otvíráme

Cílem hry je získat co nejvíce gurmánských hvězdiček. Ty kuchtíci získají za co nejpřesnější uvaření svých receptů pomocí surovin v bublajících hrncích. Hráči se střídají ve svých tazích. V každém tahu se může hráč rozhodnout vykonat jednu ze tří akcí. První akcí je příprava přísad. Hráč si vezme dvě suroviny z veřejné nabídky, nebo přímo z balíčku. Může si také vzít jednu z vyložených a jednu dobrat z balíčku. Ještě před výběrem dokonce může hráč všechny suroviny v nabídce vyhodit a nahradit je novými. Druhou akcí je vaření. V tomto případě hráč vyloží jednu či dvě přísady do jednoho či dvou nezakrytých hrnců. Poté ještě přemístí pokličku na jiný hrnec. Do hrnce s pokličkou nejde suroviny přidávat. Do každého hrnce se vejde šest surovin. Po přidání té šesté, je hrnec plný a může se servírovat. Hráč na řadě získá jednu gurmánskou hvězdu jako bonus, a pak vytáhne ze své knihy recept, který chce ze surovin uvařit a porovná přísady na receptu s přísadami v hrnci. Podle počtu shodných přísad pak získá určitý počet gurmánských hvězd. To samé mohou udělat i ostatní hráči. Po vaření si každý dobere karty receptů, aby měl opět dvě, z hrnce se odstraní suroviny a hraje další hráč. Při posunu na žebříčku gurmánských hvězd může hráč třikrát za hru projít skrz políčko s velkou hvězdou. To hráči umožní vyměnit dvě destičky s menu na stojanu na herním plánu. Na konci hry se totiž přidělují hráčům bonusové hvězdy podle počtu uvařených karet receptů jednotlivých národností. Poslední možnou akcí je výměna receptů. Hráč si lízne dva nové recepty a ze všech svých receptů si vybere právě dva, které si ponechá. Zbylé dva odhodí. Hra pokračuje tak dlouho, dokud jeden z hráčů neuvaří šestý recept. Pak se dohraje aktuální kolo a je konec. Hráči ještě vynásobí počet receptů z jednotlivých kuchyní jedničkou, dvojkou či trojkou podle umístění na menu. Kdo má nejvíce hvězdiček, je vítězem.

Intermezzo II:

Pot Pourri je jednoduchá hra, která překvapivě dobře funguje. Mám recepty s předepsanými surovinami a snažím se tyto suroviny získat a dostat do hrnce. Každý recept je ze šesti surovin, takže ideálně se je tam snažím dostat všechny. Čím více surovin z receptu mám, tím víc bodů dostanu. Za dvě shodné suroviny mám bod, zato za všech šest už mám bodů devět. Jenomže ostatní dělají to samé. No, a protože každý recept je jiný, každý hráč vlastně škodí ostatním. A o kontakt hráčů opravdu není nouze. Hra je lehká, a tak není v jejím průběhu problém sledovat, co vymýšlejí ostatní, jaké suroviny si berou, co vykládají, který hrnec přikrývají a brání tak ostatním něco do něj vložit. Zejména mladší, třeba osmileté děti toto škození nemusí úplně unést a mohou se objevit i slzičky. Ono se není čemu divit, dítko si něco chystá, plánuje a najednou šup a všechno je jinak. Soused mu sebere suroviny, další nacpe do hrnce něco, co se mrňouskovi nehodí a je oheň na střeše. Ani se špatnými surovinami v ruce a s hrncem plným zbytečných surovin není hra ztracená. Stále si hráč může při svém tahu vybrat z nových receptů ten, který vyhovuje vařeným proprietám, a získat tak hromadu gurmánských hvězd.

Noste na stůl!

Pot Pourri je hrou s jednoduchými pravidly, která jistě přiláká rodiny k pořádání deskoherních seancí. Líbí se mi její téma i herní mechanismy. Rvačka o hrnce a suroviny, u nás zabavila všechny. Ani jsme se nenadáli, byl konec hry a mi připravovali hned další partii. Proto jsem se rozhodl udělit hře OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: VSTUPNÍ HRA.

Taky se mi moc líbí, že jsme stále všichni v kontaktu. Všichni se ovlivňujeme navzájem, každý musí být stále ve střehu a sledovat, co činí ostatní. Pot Pourri tak ode mě získává i OCENĚNÍ ŘÍŠE HER: ŽÁDNÝ MULTIPLAYER SOLITAIRE.

Zkrátka vydavatelství Piatnik mě svým uvedením hry Pot Pourri mile překvapilo. A ač jsem náchylný k podceňování takovýchto her a nevyhledávám je, moc jsem si hraní na kuchaře užil. A vlastně ještě i užiju, neboť si myslím, že budu hru často vytahovat pro návštěvy a známé. Většinou, když k nám zavítají, zatouží si při pohledu na naši obývákovou stěnu plnou pestrobarevných krabic nějakou hru vyzkoušet. A tato je ideální i pro ty, kdo s deskovkami zatím nemají zkušenosti.

Pot Pourri získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Piatnik.

Hru můžete zakoupit přímo zde.