Společnými silami pomozte Leovi najít cestu džunglí…

Hra Leo musí ke kadeřníkovi si svoji premiéru odbyla již v roce 2016 a získala řadu ocenění. Stále patří mezi hojně doporučované hry pro děti starší pěti let. A i když jednu dobu nebyla na českém trhu k dostání, tak si ji stejně spousta lidí nechala přivést ze zahraničí. Protože je to takový malý herní poklad.

Naštěstí se hra díky společnosti Albi dočkala dotisku, takže ji momentálně bez problému seženete skoro všude.

Pod víkem krabice…

• 

• 

• 

• 

• 

• 

8:00 – „Crrrrrr“ – „Uááááááá“ zahřímá lev Leo, jehož budík probudil z krásného snu. Protáhne se, ustele si postel, posnídá nějakou mňamku a vydá se skrze džungli do Bonobova salónu, aby si nechal krapet zkrátit hřívu.

Cestou potkává rozličná zvířátka. A jelikož je v pravdě upovídaný, byl by schopný s nimi mluvit celé hodiny či dny. Jenomže zručný šimpanzí kadeřník nečeká ani na krále zvířat a svůj salón zavírá přesně v osm večer. Leovi tedy nezbude nic jiného než se neprodleně vrátit domů a zkusit to druhý den. Když se druhého dne ráno opět rozdrnčí budík, tak si Leo uvědomí, že mu hříva notně povyrostla a bez kadeřníka se prostě neobejde. Slíbí si, že dneska se rozhodně, ale opravdu rozhodně nezapovídá. Jinak hrozí, že z něj bude brzy obří chlupatá koule.

Pravidla ve stručnosti:

Hráč na tahu vyloží jednu svoji kartu z ruky a dle její hodnoty pohne figurkou Lea o příslušný počet destiček cesty. Tam kde se zastaví, otočí destičku lícem nahoru:

• Pokud se shoduje barva právě zahrané karty s barvou destičky cesty, tak se nic neděje a pokračuje další hráč.
• Jakmile se barvy neshodují, tak se Leo u zvířátka zdrží přesně o tolik hodin, kolik je vyobrazeno na destičce u zvířátka a na tahu je další hráč.

Když se Leo dostane do Bonobova salónu předtím, než opět odbije osmá hodina, tak všichni zvítězili. Pokud se někde na cestě Leo zatoulal a salón už mezitím zavřel, tak se Leo vrátí do své útulné postele. Hráči si zkusí zapamatovat otočené destičky cesty a potom je otočí rubem nahoru. Karty se opět rozdají a k Leově hlavě se přidá kousek hřívy. Začíná nový den a nová šance, teď již s větší nadějí, protože část cesty již hráči znají. Vydat se skrz džungli můžete celkem pětkrát. Pokud ani potom nedojdete do cíle, hra končí bohužel neúspěchem a lev Leo musí vyslat S.O.S. signál kadeřníkovi, aby došel k němu domů, protože přes věčně narůstající hřívu již nic nevidí…

Herní dojmy

Jedná se o jednoduchou, svižnou, kooperativní hru, kterou zvládnou děti již od pěti let, starší dokonce i bez rodičů a zabaví i desetileté. Primárně je však určena pro ty menší děti a hodí se i pro sourozenecké hraní.

Hra jde snadno uzpůsobit přesně na míru konkrétního dítěte.

• Jelikož se jedná o kooperativní hru, tak si ze začátku může rodič pamatovat větší část cesty a postupně trénovat paměť dítěte, až si bude muset dítě samo uložit do hlavy celou cestu.
• Číselné karty mít zprvu odkryté, později každý skryté v ruce.
• Záleží i na tvaru cesty. Čím víc zákrut, tím se budou destičky cesty snáze pamatovat.
• Čím víc hráčů hraje, tím se hra stává náročnější, protože se karty více a pokaždé jinak rozptýlí.
• V pravidlech pak najdete další úpravy pro ztížení hry.
• Negativně s tím souvisí role tzv. „alfa hráče“ (jeden hráč řídí celou hru). Zkraje jím bude přirozeně rodič, ale měl by se postupně stahovat, popř. později může nechat dítko do role alfy „vyrůst“.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Hra Leo musí ke kadeřníkovi děti učí:

• Zejména potrénovat paměť.
• Spolupráci s ostatními a plánovat tahy dopředu (zvážit rizika a třeba raději vypustit tah, nebo šlápnout schválně špatně na jedničkovou destičku a díky tomu se později vyhnout pětkové).
• A v neposlední řadě pro ty menší – počítání a barvy.

Ještě pár základních informací o hře

Autorem této hry je Leo Colovini (Clans, Eriantys…) a o ilustrace se postaral Michael Menzel, který toho má na svědomí spousty – Dominion, Catan, Doba kamenná, Poštovní kurýr, Toulavé věže, Velká kvedlinburská… Za vznikem stojí německé vydavatelství Abacusspiele.

Závěr

Za mě se opravdu jedná o hru z kategorie must-have pro děti. A jsem moc ráda, že se opět vrátila na náš trh, protože je to vděčná hra. Sama jsem ji už doporučila mockrát a zpětná vazba byla vždy pozitivní.

S dcerou jsme ji hráli už od jejích pěti let – ze začátku denně. Hezky si na tom trénovala paměť. A ještě i v osmi letech ji s nadšením sama občas vytahovala. Pak přišel čas na jiné hry. Teď v jejich deseti se k nám znova dostala a dceři se opět rozzářily oči. Byť zvládá daleko složitější hry, tahle má pro ni stále své místo. A navíc do ní za chvíli dorostou naše dvojčata, takže pak můžeme hrát všichni.

• 

Jedna otázka však zůstává stále nezodpovězena… Jaký šampon používá lev Leo? Každé ráno má totiž bujnější a zářivější hřívu…

Leo musí ke kadeřníkovi získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi.

Hru můžete zakoupit přímo zde.