Král je mrtev

The king is dead, long live the king!

„Král je mrtev. Království je rozděleno. Tři frakce – Angličané, Skotové a Velšané – bojují o nadvládu, ovšem jejich síly jsou příliš vyrovnané na to, aby některá z nich uchvátila moc sama pro sebe. Země se zmítá v chaosu, k invazi se chystají cizí vojska a Británie zoufale potřebuje panovníka. Ale kdo by se měl chopit žezla?

Stáváte se šlechtici a mocipány, silnými vůdci a záludnými intrikány, majícími v úmyslu si nárokovat trůn. Vládu ale nemůžete uchvátit bez náležité podpory, a tak si budete potřebovat naklonit bojující frakce – jen ty vám totiž pomohou pomoci získat moc nejvyšší. Můžete zlehka ovlivňovat spory tak, aby vámi vybraná frakce získala převahu, ale bylo by neopatrné vsadit všechno na jediného koně…

Trůn je prázdný a ostrov upadl do chaosu. Podaří se vám využít příležitost a uchvátit korunu pro sebe?“

Tři pokročilé karty příkladem ukazující variabilitu přesunů sil.

Úvod

Král je mrtev je kláním pro dva až čtyři šlechtice soupeřící o moc ve staré dobré Anglii. Autorem je Peer Sylvester, který přišel v roce 2015 s inovací své hry z roku 2007 König von Siam. Tehdy hra dostala pěknou obálku, netradičně pojatou krabici otvírající se jako kniha, návod v letákové formě a funkční nezajímavé karty zobrazující prostý pohyb kostek po mapě. Hru vydanou Osprey Games tehdy ilustrovali Benoit Billion a Peter Dennis. Naštěstí se zrodil nápad vydat druhou edici s ilustracemi pojatými v tradičním iluminačním hávu. Ty obstaral již jen Benoit Billion a hra vyšla roku 2020. Tehdy jsem po hře hned sáhl a rád bych se v této recenzi podělil o to, proč je dobře, že Fox in the Box zprostředkovalo tuto hru pro český trh.

Základní set osmi karet, které drží každá hráč v základní hře.

Komponenty a srovnání edic

V krabici nalezneme mapu s 8 regiony, 4 stejné sety po osmi akčních kartách (set na hráče), lstivé akční karty s vždy unikátním efektem pro pokročilou hru, bílé disky vyjednávání, černé disky nestability, látkový váček a především disky moci a kostičky představující stoupence u dvora ve třech barvách – žluté Angličany, červené Velšany a modré Skoty.

Je dobře, že hra doznala grafické změny, neboť původní strohý stav karet první edice mohl snadno odradit. Vždyť to bylo jen pár podobných karet a nějaké ty dřevěné kostičky. A hra tak mohla od pohledu působit jako ta, která neurazí ani nenadchne. Něco v ní je, ale není toho dost. (Fotografie první edice naleznete zde.)

Drobných změn doznala i pravidla. Nyní již pro invazi z Francie stačí tři disky nestability namísto původních čtyř. Původní zasazení do dob krále Artuše postrádalo unikátní lstivé akční karty, naopak nabízelo herní variantu Mordred. Komponenty i celkovým uchopením hra stoupla o mnoho příček a těžko si představit, že by šla ještě vylepšit a zároveň si zvládla zachovat svůj původní charakter.

Pokud přistoupíme ke srovnání české a anglické edice, najdeme čtyři malé rozdíly. Prvním je tloušťka krabice – ta česká je užší. Původní krabice byla naddimenzovaná a tak její zeštíhlení dává smysl. Byť se nemohu zbavit pocitu, že ztratila na své robustnosti, krabice je stále pevná. Druhým je barva frakcí – původní tmavší odstíny nahradily standardní křiklavé barvy, které si můžete pamatovat z první anglické edice. Třetím je tloušťka disků – tedy v české verzi naleznete disky širší. Tmavá barva komponent dle mého názoru seděla hře trochu více, nicméně velikost a materiálová kvalita komponent je stejná. Čtvrtým je papír karet – česká verze je tisknutá na o chlup silnějším a kvalitnějším papíře. Návod je zcela stejný jen v jiném jazyce, plný iluminací a příkladových obrázků, dobře napsán na krásném křídovém papíře.

Pravidla

Na počátku hry se zamíchají karty regionů a rozloží kolem herního plánu. Nyní je určeno pro zbytek hry, v jakém pořadí se regiony vyhodnotí (nenastane-li později změna díky kartě Vyjednávání). Každý z hráčů dostane z váčku náhodně vylosované dvě kostky stoupenců pro začátek, bílý disk vyjednávání a set svých osmi karet. Do tří hlavních regionů se umístí tradiční stoupenci, tedy do Moray dvě modré kostky, do Gwyneddu dvě červené kostky a do Essexu dvě žluté kostky. Poté se z váčku postupně losují a umisťují kostky pro každý region tak, aby se na něm nacházely čtyři. Zbylé kostky všech frakcí se z váčku vysypou do pravého horního rohu herního plánu do obecné zásoby.

Hráč napravo vedl na Velšany, ale nakonec prohrál. Hráči nalevo pomohlo umístění žlutého disku jako posledního. Při remíze záleží, jaká frakce hrála z dotčených jako poslední. Proto hráč nalevo, který původně hrál na invazní sety, přesedlal v posledních pěti minutách na podporu Angličanů. Hráč napravo se nedomyšleně vyházel z karet a nechal levému hráči zahrát dvě karty a tím získat další žluté kostky navíc a změnit podobu celé finální mapy.

Za hru každý hráč zahraje pouze osm akcí – karet. Karty obsahují efekty přidávání kostek z obecné zásoby, či přesouvání kostek mezi regiony. Jedinou výjimkou je právě karta Vyjednávání, která umožnuje prohodit dvě karty regionů mezi sebou. Tah probíhá tak, že hráč se buď rozhodne zahrát akční kartu, anebo pasuje. Pokud zahraje akční kartu, tak provede její efekt a následně odkudkoliv z mapy odebere jednoho stoupence a přizve ho ke svému dvoru – z jednoho regionu odejme kostku své volby (nehledě v jakém regionu byl vykonán efekt karty) a přidá ji do své zásoby. Stejně jako když pasuje, je na řadě další hráč. Pokud všichni hráči po sobě pasují, nastává vyhodnocení příslušného regionu v pořadí. Pokud disponuje jedna z frakcí více kostkami, než další dvě frakce, umístí se tam disk nadvlády této frakce. Pokud dojde k remíze, umístí se namísto jednoho barevného disku černý disk nestability. Tak jako tak jsou všichni stoupenci z vyhodnoceného regionu umístěni do obecné zásoby, čímž vlévají krev do žil novým intrikám a manévrům.

Hra končí buď předčasně invazí z Francie, tedy umístěním třetího černého disku na jeden z osmi regionů, nebo standardně korunovací jednoho z hráčů po vyhodnocení osmého regionu. Korunovaným hráčem se stane ten, kdo má u svého dvoru nejvíce stoupenců dané frakce. Při invazi naopak ten, kdo má nejvíce setů, tedy po jednom stoupenci z každé frakce.
Bystrý čtenář tak již pochopil, v čem tkví celé dilema hry. Pokud bude hrát na korunovaci, musí z mapy (a tím nepřímo i z obecné zásoby) odebírat stoupence své vyvolené barvy, čímž ji zároveň oslabuje, neboť jí může méně expandovat po mapě. Pokud bude hrát na invazi, musí se postarat o to, že v regionech bude docházet k remízám, které ale jiný hráč může snadno zvrátit zahráním jakékoliv akční karty nehledě na její efekt. Je to zkrátka hra o tom být buď první a vést, anebo včas zradit a opustit vše doposud konané doufajíc, že budu mít čas přehoupnout kyvadlo moci na opačnou stranu, a neskončit v propadlišti dějin jako řadový podržtrůntaška.

Zhodnocení hry

U hry Král je mrtev budete dumat a pálit mozkové buňky nehledě na jednoduchost pravidel. Je to šachoidní počin, což platí zejména ve hře dvou hráčů, který by měl znát každý tvůrce deskových her. Jelikož každý hráč disponuje stejným setem karet a rozložení kostiček na mapě je od počátku viditelné, vše by mělo jít spočítat. Což může být kámen úrazu, tedy že hra nebude plynout a hráči na sebe budou čekat. Pokud se však smíříte s tím, že je to tahová hra vyžadující mistrovství, nebo k ní přistoupíte lehkomyslně, s cílem zašoupat si s kostičkami a nechat se překvapit, co se stane se starou dobrou Anglií, tak pak si nemusíte zoufat, že hra trvá dlouho, anebo že dost možná prohrajete pro absenci kalkulu. Kupodivu základní hra bez karet zrady více svádí k analytické paralýze, než pokročilá hra s mírně se lišícími karetními sety jednotlivých hráčů.

Přestože se hra může jevit jako abstraktní a odehratelná za dvacet minut, tak se skutečně budete cítit jako v roli šlechticů, kteří si nemohou dovolit vytáhnout do pole s vojskem, ale musí vše zvrátit správným našeptáváním a manipulací okolností, což vám obvykle potrvá půl až tři čtvrtě hodiny. Je to nádherný, jednoduchý a funkční kontrast obsáhlým válečným hrám. Hru lze doporučit pro svou jednoduchost a rozvíjení logiky i jako rodinnou. Král je mrtev je alespoň v mém případě hra, kdy obvykle jedna partie za večer bohatě stačí, nicméně ke které se rád čas od času vracím, abych nejen prověřil geniální design, ale abych se nechal sám prověřit samotnou hrou.

Pokud máte rádi práci Peera Sylvestera, můžete se těšit na Foxy lokalizovaného irského Briana Boru. Osobně mě mrzí, že se nikdo z českých vydavatelů nechopil Wir sind das Volk! od Histogame, což je to malé vydavatelství stojící za Friedrichem a Marií, nicméně buďme rádi za King is Dead. Hru by pochopil i bez překladu každý se základní angličtinou, ale až díky Foxům se dostává do širšího povědomí zdejších hráčů – neboť rok dva zpět jste ji nenašli ani na pultech českých speciálek.

Dost bylo slov, popusťte uzdu své lstivosti a jděte se zmocnit trůnu.

Král je mrtev získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Fox in the Box.

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: