Klasická pohádka v deskoherním podání

V poslední době se nám v redakci čím dál více objevují deskové hry inspirované pohádkovou předlohou. Pochopitelně jde povětšinou o tituly vhodné pro nejmenší hráče. Příkladem může být nedávno recenzovaná Popelka, kterou si má čtyřletá dcerka poměrně oblíbila. Pro nejmenší prťata je to ideální kooperativní alternativa pexesa.

Ale dnes vám píši ohledně jiné pohádky, v níž se dvě nebohá dítka ocitla vlivem nepřízně osudu uprostřed temného lesa. Slunce zapadlo a na potemnělé obloze vysvitl měsíček. Děti hledaly stavení, kde by mohly přespat, a po strastiplném pátrání došly na palouček. Uprostřed se tyčila perníková chaloupka. Jak to bylo dál, to už asi všichni znáte.

Deskovou hru Jeníček a Mařenka nám na pulty obchodů nedávno přinesla společnost Pygmalino plně v českém jazyce. Autorem herního designu je: Krzysztof Jurzysta a o grafické provedení se postaral: Maciej Szymanowicz, kterého můžete znát třeba ze zmíněné hry Popelka. Jen pro doplnění základních údajů zmíním, že jde o ryze kooperativní hru pro 2 až 4 hráče s doporučeným věkem od 6 let, a jedna partie nezabere více než 20 minut.

Pod víkem krabice se nachází tři dřevěné figurky Jeníčka, Mařenky a fialové Ježibaby a hromada kartonů, z nichž svojí velikostí vybočují dva kusy, z nichž se sestaví 3D perníková chaloupka. Jak je tomu občas zvykem, jako třeba u některých her od Granny, i krabice je využívaná ke hraní. Zde poměrně aktivně. Po vyndání veškerých komponent uvnitř zůstane jen papírový palouček, do kterého se zasadí ona Perníková chaloupka, a na střechu se umístí pět žetonů perníčků. Pokud se hráči povede získat perníček, může za něj využít speciální bonusovou akci, která výrazně pomůže. A když se jich hráčům povede získat všech pět, stávají se vítězi a povedlo se jim před zlou Ježibabou utéct. V balení je žetonů perníků osm, proto se vždy na počátku hry náhodně vylosuje pět, a tři zbylé se odloží stranou, což přináší rozličné partie.

Na každém okraji krabice jsou vidět čtyři políčka (tzn. celkem jich je 16), na která se nasadí figurky. Pro úvodní postavení jsou příslušná políčka označená, kam kterou figurku dát. Pohyb figurek se děje pouze ve směru hodinových ručiček a snahou hráčů je utíkat Ježibabě a dávat pozor, aby ji nedostihl Jeníček nebo Mařenka, a nevlítli jí do náruče. To by byla nemilá věc znamenající prohru.

Pochopitelně v balení nechybí ani pravidla, jsou vysvětlena na 12 stránkách malé brožurky, která je krásně ilustrována doprovodnými obrázky, takže samotného textu tam ani moc není. Vše jsem zvládl prolouskat za necelých 5 minut a během dalších 5 minut vysvětlil ostatním, a mohlo se začít hrát.

V krabici je taktéž k nalezení hromada malých čtvercových kartonových dílků, velikostně podobné jako třeba z Popelky nebo Carcassonne, znázorňujících startovní dílky, různé dobroty a pochopitelně i nějakou tu zlořádovinu. Před začátkem partie hráči položí doprostřed stolu startovní dílek vedle krabice s chaloupkou, a z ostatních dílků se vytvoří dobírací hromádky. Každý hráč si uzme dva dílky do ruky. a jde se na věc.

Během hraní se hráči střídají ve směru hodinových ručiček a ve svém tahu učiní jedinou věc. Z ruky přiloží dílek vodorovně, svisle, nelze diagonálně, k ostatním dílkům a z dobírací hromádky si líznou jeden dílek tak, aby hráči měli neustále dva v ruce. Vtip však spočívá v tom, že většina dobrot se skládá z vícero dílků. Kupříkladu ke složení donutu je zapotřebí čtyř dílků, na lízátko potřebujete tři, zmrzliny a bonbony jsou ze dvou apod. Pokud se vám povede úspěšně složit některou z laskomin, získáváte z perníkové chaloupky jeden žeton perníčku. Zmiňoval jsem, že k dobrání jsou i nějaké ty zlořádoviny, co hráčům trošku škodí. Takové drobky nic nedělají a jen zabírají místo, ale takový klobouk Ježibaby ji při vyložení automaticky posune o jedno políčko směrem k dětem.

Je důležité zmínit, že každý dílek má krom hlavního obrázku zobrazeny na okrajích různě barevné tečky. Zelená je pro Jeníčka, červená patří Mařence a fialová žene kupředu Ježibabu. Přikládáním dílků na stůl se utvoří celistvý obraz a na konci každého kola počítáme barevné tečky na vnějším okraji tohoto obrazu. Počet barevných teček posune danou postavičku kupředu. Pokud se vám některý posun nelíbí, můžete využít efekty ze získaných perníčků a zabránit Ježibabě, aby chytla některé z dítek apod.

Hraní se vydatně účastnily obě mé děti, jak čtyřletá dcerka tak šestiletý syn. Oba dva si hru na počátku výrazně pochvalovaly a plnohodnotně hrály, a to i navzdory faktu, že doporučený věk je od 6 let. Jediné úskalí, kde mohou nejmenší děti trošku ztroskotat, je počítání teček na konci kola. Zas na druhou stranu jde o kooperativní hru, proto není problém, když těm nejmenším někdo pomůže. Dokonce jsem přesvědčen, že si Jeníčka a Mařenku mladší dítka užijí dlouhodobě výrazně lépe než 6,7 letí (před)školáci, před něž můžete dát na stůl náročnější hry, jako třeba Karak, Jízdenky prosím apod. Ano, pochopitelně je to výrazně ovlivněno šikovností prťat, ale syn se po pár partiích nudil a k dalším partiím ho přemlouvala dcerka, která si titul Jeníček a Mařenka nemohla vynachválit.

Hru výrazně ovlivňuje náhoda u dílků, které si vytáhnete z dobíracího balíčku. Následné kroky jsou však již na důmyslném přikládání obrázků a počítání, jak se budou postavičky pohybovat. Během hraní jsme snad ani jednou neprohráli, z čehož měli moji malí pomocníci velkou radost, až konstatovali, že Ježibaby se netřeba vůbec bát.

Co na mě působí trošku krkolomně, je propojení herního plánu s krásně vymodelovanou 3D chaloupkou s postavičkami putujícími okolo chaloupky po bodech k tomu určených na straně jedné a skládáním obrazce z dílků na straně druhé. Chápu, že to může znázorňovat Jeníčka a Mařenku, jak sbírají a pojídají perníček ze střechy Perníkové chaloupky, aby zahnali svůj hlad něčím sladkým, ale postrádám hlubší prvek propojení, než jen k určení posunu postav za pomocí teček. Uvědomuji si, že se nejspíše zabývám drobností, kterou účastníky partie, pro něž je titul primárně určen, ani nenapadne řešit, ale při seznamování se s hrou a při hraní mi to neustále vrtalo hlavou.

Pár slov závěrem

Jeníček a Mařenka má krásně ilustrované komponenty, z nichž vytvoříte 3D model obydlí využívající i samotnou krabici jako herní plán, po němž se pohybují naši hrdinové. Hra je určená pro hráče s doporučeným věkem od 6 let, ale z mojí zkušenosti mohu říci, že ji zvládnou a asi si i déle užijí mladší jedinci, okolo 4 let, a naopak 6letý syn chtěl po pár partiích sáhnout po náročnějších titulech. Cílem hry je z chaloupky uzmout všechny perníčky, které lze získat za postupné skládání dobrot z dílků. Za mně jde o příjemnou a svižnou kooperativní hru pro malé začínající hráče s tématem a ilustracemi čerpajícími z pohádky známé snad každému dítku.

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Pygmalino.

Hru je možné koupit zde.