Klihando! Výborně, pane Malfoyi. A nyní panu Longbottomovi zase ten jazyk odlepte.

• 

• 

• 

Úvod

Albus Brumbál seznal, že síly zla jsou na vzestupu. Studenti čar a kouzel v Bradavicích by proto měli začít trénovat. Kde jinde by to bylo vhodnější nežli v Soubojnickém klubu pod dohledem zkušených mágů. Profesor Snape vyvolal další jméno. Všichni se po tobě otáčí a ustupují krok dva stranou, abys mohl projít k podiu. Jeden, druhý, třetí schod, pět kroků, úklona soupeři. Pohled do očí…pět kroků zpět. Raz, dva a…Arania sortia!

Obrana proti černé magii je jednoduchá karetní hra pro dva soupeřící čaroděje, jejichž cílem je protivníka omráčit. Komu se to povede třikrát, stává se vítězem souboje.

Autory Obrany, za niž na českém trhu vděčíme REXhrám, jsou Andrew Wolf a Kami Mandell, kteří jsou společně se studiem Forrest-Pruzan Creative podepsáni pod původní kooperativním Bojem o Bradavice z roku 2016. Andrew stojí i za dalšími licencovanými hrami s tématikou Marvelu, Star Wars či Harryho Pottera. Zmiňme alespoň Harry Potter: Death Eaters Rising z roku 2019.

Wingardium leviosa, pojďme se podívat na to, zda je Obrana pěknou funkční hrou, či jen recyklátem kooperační varianty.

Pod víkem – samé překvapení

V krabici jako první spatříte úzkou rozkládací desku soubojnického podia spolu s návodem. Dále pak čtyři oboustranné karty kolejí, osm papírových figurek kolejí a dva stojánky. Vše je navrženo tak, aby proti sobě mohli stanout i žáci z jedné koleje. Což je příjemné překvapení. Je to jeden z mála aspektů zvyšujících variabilitu hry. V obyčejném plastovém insertu najdete pět žetonů omráčení (kovové lebky měděné barvy). To je další positivum, že se nejedná o plastové žetony. Pokud jste již hráli velkou kooperační hru Harry Potter: Boj o Bradavice, potom vás naopak nepřekvapí papírové žetony srdcí pro určování vašeho zdraví, blesků symbolizujících metaná kouzla na vašeho soka a pečetí Ministerstva kouzel značících vliv, za které budete získávat/kupovat karty spojenců, předmětů a kouzel. Jak ovšem zjistíte během hry, tak v Obraně jsou žetony blesků a srdcí zcela k ničemu. Efekty karet se vyhodnocují okamžitě a jejich cílem může vždy být pouze jedna osoba. Aktivní hráč, anebo jeho soupeř. Žetony jsou tedy zcela zbytečné, nicméně se alespoň nemusíte mořit s jejich vylupováním. Když krabici rozbalíte, jsou všechny žetony již připraveny pro hru. Zbytek krabice plní 184 karet, konkrétně 24 základních karet, 121 školních karet, 8 identických karet školních knih a 31 karet kleteb. Školní karty lze rozdělit na spojence, předměty a kouzla. Všechny v pěti barvách – červené, zelené, žluté, modré a neutrální šedé. Zatímco spojence vykládáte trvale před sebe, předměty a kouzla po zahrání odkládáte stranou a následně odhazujete na svůj odhazovací balíček.

Příprava hry a pravidla

Nad rozloženou desku podia do úseku Učebna umístěte dobírací balíček školních karet a čtyři z nich vyložte lícem nahoru – ty si můžete ve svém tahu koupit. Vedle, do úseku Knihovna, položte balíček osmi karet knih. Na spodní stranu podia rubem nahoru připravte balíček kleteb. V dosahu obou hráčů sesypte do misky žetony vlivu.

Hráči si každý zvolí kolej, kterou budou reprezentovat. Volba koleje ovlivňuje to, jaké předměty či kouzla smíte během duelu zahrát. Kouzla a předměty mají dva efekty. Vrchní smí užít kdokoliv, spodní pouze ten, který kolej reprezentuje či má vyloženého spojence za danou kolej. Oba čarodějové dostanou dvanáct základních karet. Z nich si nejprve zvolí prvního spojence (sovu, žábu, kočku), toho pak se zbylými devíti kartami zamíchají a vytvoří si dobírací balíček (dva zbývající spojence-zvířata vrátí každý do krabice, celkem tedy čtyři karty). Doberou si na ruku pět karet a souboj může začít.

Ve hře platí, že na konci svého tahu přijdete o všechny zahrané i nezahrané karty, stejně tak i o všechny žetony. Ústředním mechanismem hry je deck-building, tedy stavění balíčku. Ve svém tahu se snažíte zahrát a co nejlépe využít všech pět karet ze své ruky. Za každý symbol blesku posunete figurku protivníka dále od sebe, tedy od středu podia směrem k jeho okraji s políčkem Omráčení. Za každý symbol srdce pohnete svou figurkou zpět o jedno pole ke středu podia. Za karty dávající vám žetony vlivu si koupíte školní karty či karty knih dle svého výběru. Snažíte se tedy zkombinovat své karty tak, abyste získali velký vliv pro zisk lepších/dražších spojenců, předmětů a kouzel, či vyvinout takový nápor na svého Bradavického spolužáka, že bude metat salta alespoň přes čtvrtinu podia. Mnoho kol tedy spíše kupujete karty, k čemuž vám napomáhá základní kouzlo Alohomora, až později vám začne balíček poskytovat kombinované výhody i pro ostatní akce. Zakoupené karty, není-li řečeno jinak, umisťujete lícem nahoru na svůj odhazovací balíček. Do hry se dostanou až později, když vám dojde balíček dobírací. Tehdy si zamícháte všechny odložené karty a zformujete dobírací balíček nový.

Některé karty kouzel přinutí soupeře, aby do svého balíčku dal kartu kletby, která ho poškozuje, případně si ji dobral přímo do ruky. Pokud hráč při dobrání pěti karet dobral i kartu kletby, musí ve svém tahu jako první provést efekty všech držených kleteb a až poté hrát karty další. Pokud si kletbu bere přímo do ruky z balíčku kleteb díky soupeřovu kouzlu, tak rovněž okamžitě vyhodnotí její efekt a až poté pokračuje ve svém tahu. Ve hře potkáte ale i karty, jejichž efekty vám umožní si pročistit balíček a zbavit se kletby, případně jiné karty.

Zhodnocení komponentů a hry

Krabice je vsunuta v papírovém přebalu, jehož smysl jsem nepochopil. Alespoň z mé kopie hry se už tak těžko sundává víko, tak proč předtím ještě bojovat s vysunutím krabice z těsného papírového přebalu?

Vzhled žetonů ani karet neoslní. Materiální provedení žetonů je v pořádku, karty jsou ke své velikosti poměrně měkké, ale pokud s nimi budete slušně zacházet, tak se vám neohnou, snad. Grafické provedení žetonů mi přijde vyloženě dětské, provedení karet strohé. Nutno dodat, že jako strohý vnímám většinu marketingu spojeného s třetím až osmým filmovým dílem a následně se stolními hrami převedenými pod Potterovskou licenci. Pokud jste hráli původní kooperativní variantu z roku 2016, tak ten styl již znáte. Parádní jsou kovové žetony omráčení. Jak jsem již psal výše, žetony srdcí a blesků jsou zcela zbytečné. Pochválit musím pečeti Ministerstva kouzel. Sice se mi vůbec nelíbí mechanismus kupování si karet takto primitivním způsobem, nicméně je to alespoň za tematicky odůvodnitelný kouzelnický vliv, a nikoliv za sprosté úplatky ve zlatých galeonech.

Kartám by prospěl trochu větší text či ikonografie namísto textu s pouhými ikonami žetonů. Zkrátka aby karty byly čitelnější i na větší vzdálenost bez nutnosti shýbání se nad nabídku karet v Učebně. Ono dohlédnout k soupeři na efekty jeho karet také přijde vhod.

Figurky reprezentující koleje jsou ve dvou velikostech, větší Mrzimor a Zmijozel, menší Havraspár a Nebelvír, což je zvláštní.

Původně jsem se chystal napsat, že i tato Potterovská hra trpí neduhy filmového zpracování, tedy plochostí postav a roztrhanými džínami. Tím, že navazující filmy, počínaje třetím Cuarónovým dílem, zcela opustily poetiku nastavenou Columbusem. Naštěstí musím toto poopravit. Všechny postavy jsou v hábitech, což oko potěší, ale nezastře mu to plochost hry samotné. Je zdlouhavá a vede k mechanickému hraní. Probíhá ve třech až pěti kolech, kdy se snažíte soupeře třikrát omráčit. Naše první testovací hra trvala téměř dvě hodiny. Totiž promiňte, první kolo. Dvě hodiny, než byl někdo omráčen. Byť jsme balíček dobře zamíchali, tak jsme měli problém se dostat k výraznějším útočícím kouzlům. Zato jsme si stihli oba hráči vybudovat poměrně silné obranné balíčky. Abyste omráčili soupeře, musíte ho po podiu posunout o sedm polí. Povedlo se vždy o tři či o čtyři. Během jednoho až dvou tahů se postižený hráč zcela vyléčil. Nekončící zázrak a nuda.
Naopak v druhé části hry mi k omráčení soupeře stačily dva tahy, ve třetí části hry pouze jeden tah. Druhá hra díky znalosti karet a zvolením jiných základních spojenců již odsýpala rychleji. Přesto se pocit nevyváženosti náplně hry opět dostavil. Zkrátka většinu hry hromadíte vliv, proměňujete ho za nějaké karty, snažíte se trochu potrápit soupeře, sám se nenechat zahnat až na kraj podia… a potom lup lup, je po všem. Konečně jste spokojeni se svým herním balíčkem. Konečně jste překousli ve většině případů nezajímavé efekty a jejich mechanické logické kombinace. Již probleskává pocit nějakého toho vystavěného enginu. Konečně máte pocit, že na podiu skutečně vrháte kouzla na soka, který se brání, co mu síly stačí, jen aby vzápětí zahnal do úzkých on vás. Ale je po všem. V několika dalších hrách nám kolo zabralo deset minut, výjimečně dvacet. Dokonce se nám povedlo omráčit soupeře v prvním kole pátým tahem. Zkrátka velký balíček karet bez provázaných efektů působí, že nikdy nevíte, na jak dlouho partie bude. Nám jedna trvala i tři a půl hodiny (čistého herního času).

Hra pracující s tématem kouzelnického souboje by mohla pracovat mechanicky i tematicky s různými kombinacemi kouzel, jejich sekvencemi, či kombinacemi spojenců. Mohla by se odehrávat pod tlakem v omezeném reálném čase. Mohla by skýtat zábavu v podobě poškozené učebny, tamějších předmětů a vyrovnáním se s následky (rozbití okna, vypuštění některé potvory, rozbití některých chemikálií). Pokud to vše přijde tvůrcům složité, protože cílová skupina malých čarodějů a čarodějek by to nezvládla, byť hra je určena až od jedenácti let, pak by alespoň balíček školních karet mohl být štíhlejší. A pomohl by tomu i balíček základních deseti karet do začátku, pokud by byl variabilnější, umožňující různé strategie, různé výchozí polohy, tedy výběr z různých karet do začátku, či předpřipravené čtyři různé základní balíčky podle koleje. Asymetrická hra a provázanost s asymetricky fungujícími spojenci by mohla být opravdu zábavná.

Je to po velmi dlouhé době karetní hra, kde nenajdete reaktivní karty. Na jednu stranu je to osvěžující, na stranu druhou to tematicky naprosto nesedí. Hra pak působí jako střelecký duel z 18. století. Zrovna obranné kouzlo Protego reaktivní býti mohlo. A přitom pohyb vpřed a vzad po přímce je osvěžující též – ve srovnání s hromadou her, kde bojujete v nějakých kobkách, tunelech, labyrintech.

Co hlava nebere, jsou cukrovinky obdobné hodnoty jako ty nejdražší karty spojenců či karty kouzel z ranku černé magii. I zde by šel vymyslet mechanismus dvou měn, magický vliv a peníze. Hráč by se pak rozhodoval nad tím, jakými kartami bude zvětšovat jaký kapitál. Jestli vlivem studovat a pořizovat nová kouzla, či penězi čarodějné předměty.

Boj o Bradavice z roku 2016 jsem si užil o trochu více. Byť v Obraně mi přijdou zajímavější a silnější některá kouzla. Tím se vracím i k předchozí narážce na černou magii. Za vliv si smíte pořídit a nadále v Soubojnickém klubu beztrestně praktikovat čáry jako Crucio či Imperius. Positivně vnímám karty knih, které lze použít jako investici, tak karty kleteb, které hru pěkně zpestřují – pokud se vám je podaří brzy dostat do hry. Jsou partie, kdy máte v balíčku kleteb pět kusů, a partie, kdy o kletbu vůbec nezavadíte.

Zdejší karty kouzel připomínají svým provedením sérii prvních počítačových her o Harry Potterovi. Elektronická tužka s ohňostrojem na pozadí. Flipendóóó! V kontextu filmů, kde bylo užito opravdu jen pár kouzelných formulí, působí směšně a jako z jiného světa. A to i přesto, že kouzlo s črtem pohybu hůlky není vůbec špatný nápad. Pokud by se našel ilustrátor, který by knižní i filmový svět dokázal skloubit, pokud by to dopadlo lépe než v Harry Potter Trading Card Game z roku 2001, pak by fanoušci napříč generacemi z řad obou táborů, knižního a filmového, mohli zaplesat.

Osobně si myslím, že originální ilustrace, které se nesnaží zavděčit moderním trendům, jsou tou obvykle nejlepší cestou ke ztvárnění příběhů z cizích světů. V případě trading card games uveďme Hvězdné války a Pána prstenů, které taktéž začaly vycházet po roce 2000. Oběma použití fotografií z úspěšných filmů sedělo do chvíle, dokud zbýval dostatek relevantního filmového materiálu ke zpracování. Poté na řadu přišly karty s ilustracemi, animacemi, dofocené fotografie v ateliéru s kolorováním. Hry tak začaly být vizuálně nekonzistentní. Většina her na téma Hra o trůny či Pán prstenů, které vychází v posledních letech, naopak vsadily na originálně malované podklady a většině jim to udělalo dobrou službu. U produktů z filmového světa Harry Pottera se zdá, že neexistuje mnoho zajímavých fotografií použitelných pro širší spektrum produktů. Postavy tak povětšinou působí zcela toporně.

Shrnutí závěrem

Obrana proti černé magii je celá náhodná. Jednou krátká, podruhé dlouhá, ale téměř vždy zdlouhavá. Rozhodně by ji zvládli hráči mladší jedenácti let. Doufám, že věk na krabici nebyl zvolen pouze jako tematické lákadlo pro potenciální Bradavické prvňáky. U hry si můžete odpočinout a mohla by sloužit i jako vstupní hra do světa moderních deskových her či do mechanismu deck-buildingu. Otázkou je, zda se svou mechaničností a obtížností stupně „ta hra mezi Člověče, nezlob se a vším ostatním“ má vstupní hrou být. Zda začínající hráče neodradí, zda je dostatečně navnadí. Podle mě potenciál tématu kouzelnického souboje nebyl vytěžen.
Hru si jako oddychovku můžete užít, ale pravidelným či mladším bystřejším hráčům nemá co nabídnout. Za cenu osm set až devět set korun českých ten herní zážitek nestojí. Tedy pokud si hru doma nějak neupravíte, třeba pročištěním velkého balíku karet, či nějakými svými pravidly. Positivně mohu zhodnotit to, že karty a jejich efekty se liší od původního kooperačního Boje o Bradavice, že je vidět, že se tvůrci snažili přijít alespoň trochu s něčím novým. Druhým positivem jest, že nemusíte hrát za neposlušného chlapce z přístěnku na košťata, jehož fotografie nás dnes a denně straší na titulní stránce Denního věštce.

Hře uděluji ocenění Žádný multiplayer-solitér, neboť pokud hru pojmete jako skutečný duel plný artikulovaných výzev, posměšků, úskočně odhalených karet s nahlas komunikovanými efekty, může to být i zábava a o stálou interakci a vzájemné udržování se v obraze je postaráno.

Závěr

Obrana proti černé magii patří společně s kooperativním Bojem o Bradavice mezi nejlepší hry s tématikou Harry Pottera, které jsem hrál. Přesto nemá zkušenějším a bystřejším co nabídnout.
Pokud bych měl doporučit s kartami pracující hru pro začátečníky, a přesto se zajímavými mechanismy a kombinacemi, potom musím zmínit hry dvě, každou ve své kategorii.  Obě mají jisté místo v mé sbírce her.
První hrou je westernový duel Revolver z roku 2011 od Marka Chaplina. V základní hře, kterou u nás vydaly taktéž REXhry stojící za Obranou proti černé magii, se potkáte s hand managementem. Mechanismem blízkým deck-buildingu, ve kterém se snažíte hrát karty v určitých kombinacích, sekvencích. Tématem hry je pronásledování uprchlého bandity s celou jeho bandou vysloužilým plukovníkem. Hra vás provede přes několik lokací, které spolu s mechanismy hry vytváří atmosféru westernu, který prožíváte na vlastní kůži. Pokud byste si pořídili i všechna rozšíření od White Goblin Games, pak vás čeká i deck-making. Z mnoha karet si vyberete pouze některé, ze kterých vytvoříte svůj balíček pro danou partii, zato se v něm vámi vybrané karty doplňují, posilují, efektivně kombinují. Revolver považuji za hru zajímavou pro pravidelné hráče, rovněž jako široké veřejnosti přístupnou pecku.

Druhým tipem je před rokem vydaný Arnak, tedy celým jménem Ztracený ostrov Arnak. Za ním stojí Michal a Michaela Štachovi z Czech Games Edition spolu s MINDOKem. V něm se prosekáváte džunglí, odhalujete ztracená místa, bádáte, prožíváte dobrodružství. Spolu s worker-placementem zde funguje i velmi zdařilý deck-building propojený se ziskem a utrácením dvou různých zdrojů. Během několika týdnů se snad již dočkáme i české verze prvního rozšíření Leaders.

Avšak pokud holdujete čarování a rádi se pouštíte po stopách Harryho Pottera, pak i vás čeká vydařený rok. Nyní v únoru REXhry vydaly Obludné obludárium, první velké rozšíření k původnímu Boji o Bradavice. Dokonce již plánují i druhé velké rozšíření plné lektvarů. Aby toho nebylo málo, tak se od nich dočkáme i Potterovské verze Talismanu. Nu a také Blackfire číhal za humny s Rokem v Bradavicích, který již několik dní plní pulty prodejen. Takže, jak se zdá, neplecha nebude v dohledné době ukončena.

Harry Potter: Boj o Bradavice – Obrana proti černé magii získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti REXhry.

Hru můžete zakoupit přímo zde.