Děsnej krvák
Board Game Horror Story: parta študáků na opuštěné chatě… párty pro monstra a vrahy začíná
Děsnej krvák (v originále Monster Slaughter) je velká desková hra, která uspěla jako kampaň na Kickstarteru a následně byla vydána i v češtině díky ADC BlackFire. Tvůrce hry Henri Pym (Pharaon) a grafici Thomas Choux (Arkeis) a Édouard Guiton (Arcana, Marvel United, Zombicide) si pro deskovkáře připravili zážitek vskutku hororový. Teď nemám na mysli, že by hra byla špatná; naopak. Hra vychází z inspirace klasickými slasher horory 80. a 90. let. Jen se do hry vložíte v trochu jiné roli než byste čekali. Nebudete totiž za “klaďasy”, kteří se snaží ochránit a udržet na živu studenty, ani samotnými studenty, nýbrž si jako vrazi a monstra užijete tuto věru šťavnatou hostinu.
Opuštěná chata v temných lesích
První, co zaujme při otevření krabice, je další – tentokrát hnědá kartonová krabice uvnitř. Dno původní krabice zároveň tvoří základ herní plochy – je jím čtvercový podstavec samotné chaty, do nějž se zasadí kartonové stěny. Kolem něj se rozloží čtyři další kartonová pole, jež vytvoří kruh kolem samotné chaty. Ačkoli je nápad na použití spodního dílu krabice jako herní plochy chytrý, tak častým používáním utrpí, obzvláště potom výřezy na stěny a otvory značící vyvalené dveře (přes něž se pouze nasazují kartonové dílky dveří či barikád).
Samotná chata o šesti místnostech, louka kolem ní, plus opodál stojící kůlna z rozšíření, jež je součástí základní hry, působí díky 3D formátu i propracované barevnosti celkem realisticky. Kartonové díly celého objektu na sobě celkem pěkně drží, ačkoli “návleky” dveří a barikád působí celkem chatrně a časem se jistě rozlepí (víceméně kosmetická vada, protože půjdou i nadále použít, jen nebudou tolik přiléhat ke zdem). Každopádně je základ hry řemeslně i graficky pěkně vypracován a hráče vyloženě vtáhne do hororových kulis.
V hnědé vnitřní krabici čekají dva plastové inserty a dva sešity (pravidla a pokročilé scénáře). První drží kartonové díly louky, stěn chaty a kůlny. Ten druhý obývají v první řadě plastové figurky. Monster Slaughter (Děsnej krvák) je hra primárně figurková, celkem obsahuje 31 figurek: 10 šedých (pětici obětí/studentů a pětici náhodných návštěvníků) a 21 barevných představujících rodiny nestvůr. Každá rodina sestává ze tří členů – otce, matky a dítěte – a k dispozici je jich hned sedm:
-> zelení Golemové,
-> oranžoví Maniaci,
-> žluté Mumie,
-> rudí Upíři,
-> modří Vlkodlaci,
-> fialoví Zombíci,
-> tmavě šedí Vetřelci.
Každá postava má i svou kartu: 21 karet nestvůr, 5 studentů a 5 návštěvníků. Dalšími kartami jsou 3 pasti, 12 bonusových akcí, 14 nočních událostí a celkem 42 předmětů: po 5. předmětech cílených na jednotlivé rodiny monster a k tomu 7 “neutrálních”. Celkem tedy 102 karet. Nechybí i množství žetonů a dalšího materiálu: 10 šestibokých kostek (5 zelených pro nestvůry a 5 bílých pro oběti), 8 kostiček (ukazatelů životů obětí), ukazatel úplňku, 50 žetonů obětí pro sázky, 10 ukazatelů obětí, 46 žetonů masa, 20 žetonů trojitého masa, 34 žetonů mozků, 5 žetonů kostí, 5 žetonů a 5 ukazatelů cílů. Pro rozšiřující scénáře potom dalších 24 žetonů a ukazatelů. Nakonec i již dříve zmíněné kartonové dílky dveří a barikád.
Blíží se půlnoc
Noc jako stvořená pro párty. To si pravděpodobně myslela pětka nic netušících studentů, kteří se uchýlili do opuštěné chaty v lesích. Nikdo je nebude rušit; nikdo se na ně nebude zlobit, pokud budou hluční. S čím však nepočítali, že chata není až tak opuštěná. A hlavně že její samoty využívají i jiní ke zkrácení své kratochvíle a zahnání nudy. Bez rušivého elementu strážců pořádku a rodičů tedy studenti dobrovolně vpochodovali přímo do náruče noci, na kterou jen tak nezapomenou. Pokud ji tedy vůbec přežijí.
Jednotliví hráči budou zastávat vždy jednu příšernou rodinku, která vyráží na lov studentíků a vstříc noci plné zábavy a chutí. Hráči si vezmou tři své figurky, odpovídající tři karty svých postav, dále žetony, jimiž si skrytě sestaví své preferované pořadí úmrtí obětí a určí si svou oblíbenou “dobrotu” z řad studentů.
Uprostřed stolu postavená chata s okolní loukou (a kůlnou v případě zapojení stejnojmenného rozšíření) slouží za jeviště/herní desku. Na ni je třeba připravit balíček nočních událostí, rozmístit žetony obětí a ukazatele jejich životů na stupnici a ze složeného balíčku karet připravit obsah jednotlivých místností, který doplníte o jednu náhodnou kartu oběti na vrch každé hromádky. Balíček sestavíte z pěti karet předmětů určených proti každé zúčastněné rodině monster, tří pastí, sedmi karet bonusových akcí a případně dalších karet neutrálních předmětů pro zpestření hry či na pole kůlny.
Vedle hrací plochy budou na svůj čas čekat figurky a karty obětí a návštěvníků, žetony a další herní komponenty včetně vrhacích kostek. Tím je vše připraveno. Párty v chatě se rozjíždí a studenti jsou odvázaní a divocí, aniž by si všimli, že se blíží půlnoc. A půlnoc je hodina monster a dalších neřádů a havěti. Zábava tedy může začít.
Pravidla noci: pravidlo jedna: příšery jsou vždy o krok napřed
Základem hry je hon na lidské studenty, šťavnaté a voňavé návnady. Hráči ve svých tazích vždy odehrají akce jednou ze svých postav, následně je posunut ukazatel času o hodinu a vyhodnotí se noční událost, jež přinese nový element do dalšího kola nebo nějakou okamžitou změnu stavu. Tím může být třeba i příchod náhodného návštěvníka, který vstoupí do obývacího pokoje a rázem se vrhne do boje o život svůj i dalších člověčích účastníků. Tímto způsobem probíhá hodina po hodině až do osmé hodiny ranní, po níž přijde zúčtování.
Akce hráčů jsou omezeny počtem dle druhu postavy (otec, matka, dítě) a počtem akčních kostek, jež mohou použít. Krom volných akcí (1x pohyb), akcí či výhod své rodiny a případných karet bonusových akcí, mohou hráči používat standardní akce. Jedná se o akce nezávislé na hodu kostkami – pohyb do sousední oblasti, či nahlédnutí do dostupné oblasti – a o akce, v nichž rozhodují o výsledku kostky – vyražení dveří, prohledání aktuální místnosti, vyděšení odhalených obětí na ploše či útok na ně. Vyražením dveří se studenti v místnosti narychlo schovají: karty místnosti se zamíchají (student již není horní kartou balíčku místnosti). Nahlížet se dá i do sousedních prostor při absenci dveří či barikád, ale pouze na horní kartu, jež se následně vrací na vrch svého balíčku. Prohledávat lze pouze oblast, v níž postava stojí; jedná se o jediný způsob, jak získávat karty z balíčků místností či odhalit schované studenty. Útočit lze pouze na odhalené postavy ve stejné oblasti, strašit lze i přes dveře či zeď.
Hlavním hybatelem hry je sázka na pořadí, v němž oběti zemřou, a následná realizace tohoto plánu. Jelikož sázku provádíte před začátkem hry, nemáte žádná vodítka k lokaci jednotlivých studentů. Jedná se tedy o čistě náhodnou volbu. Již z toho lze vydedukovat, že se jedná spíše o párty hru, než o nějakou složitou strategii. Ano, to pořadí můžete (přinejmenším částečně) ovlivnit svými akcemi, ale vážně jde hlavně o to, aby hra měla spád a zůstala zábavná. Strašit tedy budete proto, abyste studenty uchránili před útokem a zahnali co nejdále od soupeřových postav. Dojde-li na samotný útok, můžete pomáhat studentům, u nichž potřebujete, aby zatím ještě přežili. K tomu budete používat karty předmětů získané z místností. O všem důležitém však rozhodují kostky, tedy další podíl náhody. Té je ve hře dost, což opět odkazuje, že je hra spíše zábavnou než strategickou bitvou.
Na konci hry rozhodují o vítězi body. Ty hráči získávají jak za úspěšné sázky na pořadí úmrtí, tak za samotné zabití či alespoň zranění obětí. Existuje jistě i cesta k výhře přes bezhlavé zabíjení všeho, co se v okolí pohne, ale to pořadí úmrtí má též své výhody. Další body je možné získat za zabití oblíbeného pamlsku z řad studentů, ale i třeba za vyražené dveře. Nelze se tedy nutně soustředit na pouze jeden ukazatel a jednu aktivitu. To je ještě důležitější v pokročilejších scénářích.
Tímto považuji hon za zahájený
Každá z rodin monster vstupuje do hry se svou vlastní schopností. Zde nutno zmínit, že tyto nejsou vyloženě vybalancované, a některé efekty budou hráčům připadat více užitečné či naopak zbytečné. Oproti Kickstarterové verzi bylo upraveno množství rodů i kvalita jejich schopností. Přesto se jedná o docela asymetrický element hry. Hodně ovšem záleží na schopnostech a rozpoložení jednotlivých hráčů.
Průběh hry je spíše pátráním po ukrytých studentech a následně snahou o cílení útoků vůči těm, které mají hráči nejvýše na své stupnici sázek. Pokud se hráči sejdou se stejným pořadím, bude vše probíhat rychle a hladce, v opačném případě se však může šance na přežití studentů zvyšovat, a to na úkor samotných monster. Děsit oběti totiž můžou hráči jako součást strategie, jak odehnat oběť ze spárů soupeřovy rodiny. Podobným elementem je i možnost použití předmětů z místností k obraně obětí. Tím je možné značně změnit dynamiku hry, kdy oběti (případně náhodní návštěvníci) – jež rozhodně nejsou tak bezbranní, jak se zdají – dokáží útočící monstra nejen odrazit, ale případně i vyhnat z místnosti.
Ve chvíli, kdy už hra vyčerpá své momenty překvapení, a jednotlivé partie již nejsou takovými výzvami, je na čase otevřít druhý sešit s titulem Scénáře. Ten přináší celkem osm scénářů, které přinášejí nové elementy do hry. Od těch jednodušších, kdy jsou studenti spolu v hlavní místnosti chaty a je třeba je nejdříve rozehnat a rozdělit, než bude prostor se do nich opravdu pustit, přes požáry a speciální efekty místností až po ty nejnáročnější scénáře, v nichž dojde i na přímou konfrontaci a boj mezi rodinami monster či na oživování již zabitých obětí, každý scénář představuje vlastní verzi hry, která se znatelně liší od té základní.
Ráno korunuje vítěze noční hostiny
Děsnej krvák se veze na vlně oblíbenosti hororů a osmdesátkových obskurit. Celkem chytře dokáže recyklovat hlavní filmové hity (upíři, vlkodlaci, mumie, zombie, vetřelci, maniaci), stejně jako využívat základní příběhovou linii filmových sérií jako Vřískot. To vše je umocněno i výběrem postav pro návštěvníky, v nichž lze celkem jednoduše odhalit jejich filmové předlohy (Indiana Jones, Návrat do budoucnosti, Ghost Busters či Ash vs. Evil Dead). Rozšiřující scénáře přináší nové příběhové linie, které jako takové nejsou špatné, ale ne vždy působí kompaktně s celkovým rázem herní partie.
Hra je v první řadě výborně graficky a tématicky zpracovaná. Kompaktnost mechanismů k tématům je povedená, míra náhody lehce vyšší, ale to odpovídá celkovému zaměření. I díky hernímu času má Monster Slaughter nemalý přesah do párty žánru, a mnohem méně se řadí do kategorie strategických žánrových her. Po grafické stránce se jedná o velice atraktivní podívanou, samotná herní partie je atraktivní tématem i rychlostí spádu příběhu. Trochu se obávám životnosti některých komponent. Jedná se sice o pevný karton, ale jedny dveře se rozlehly již po cca deseti partiích a některá místa už “zdobí” oděrky. To je sice očekávatelné, ale na druhou stranu to majitele nové hry může nemálo zamrzet, jak rychle se hraní podepisuje na materiálu.
Děsnej krvák však zakrývá zdánlivou mezeru na českém trhu na poli jednodušších a přímočařejších her s fantasy či hororovou tématikou, kratším herním časem a snáze vysvětlitelnými pravidly, zároveň však příběhovou hloubkou i dobrou znovuhratelností. A hlavně zábavností. Ta samozřejmě stoupá spolu s počtem hráčů, ve dvou se jedná o dosti okleštěnější záležitost, teprve s množstvím monster na herní ploše roste i atraktivita a napětí celé hororové noci. Tvůrcům se podařilo vytvořit hrůznou hru, která je hrůzná tématem, ale ne funkčností, což je nutno kvitovat s povděkem. A pak už nezbývá, než si nabrousit drápky a zoubky, a pustit se do dalšího lovu mládím vonících študáků.
Děsnej krvák získává od Říše her ocenění:
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.
Hru můžete zakoupit přímo zde.
