Taková nevinná, ale po čertech zábavná soutěž o nejděsivější příšerku.

V malém městečku na okraji neznámého lesa se konal neobvyklý soutěžní večer. Město plné nadpřirozených bytostí se rozhodlo uspořádat svou první Miss děsivé příšerky. Všichni byli nadšení. Přeci jen nikdy předtím nebyla krása příšer oslavována takto veřejně. Do finálové trojice se probojovali tyto soutěžíci: Martha, močálová královna. Byla vysoká, zelená, s dlouhými šupinatými pažemi a neustále vlhkou pokožkou. Měla velké, žluté, hypnotizující oči a řadu ostrých zubů, které byly vidět pokaždé, když se usmála. Její oblíbenou činností bylo plavání v močálech a vystrašení nic netušících turistů. Druhou účastníci byla Fiona. Fantomová dáma, tajemná a éterická bytost a její postava se ztrácela v mlze. Měla dlouhé černé vlasy a svítivě bílou kůži, která ve tmě zářila. Byla schopná procházet zdmi a objevovat se tam, kde se to nejméně čekalo, což ji dělalo velmi oblíbenou na strašidelných večírcích. No a poslední „kráskou“ byla Gertruda. Gargulie z gotického hradu. Nejeden fanoušek by ji popsal jako kamennou stvůru s drsnou, nerovnou pokožkou a rohy na hlavě. Přes den zůstávala nehybná, ale jakmile zapadlo slunce, ožívala a slyšet bylo její hlasité chrápání a drsný smích. Měla skvělý cit pro humor a milovala pořádat noční letecké show nad městem.

Finální část soutěže začala a každá příšerka předvedla svůj talent. Martha zpívala píseň o životě v močále, Fiona předváděla tanec mezi realitou a stíny a Gertruda vyprávěla vtipy, zatímco předváděla akrobatické kousky ve vzduchu. Porota měla těžké rozhodování, ale nakonec byla koruna předána Martě, močálové královně, pro její jedinečnou schopnost zpěvu a neuvěřitelnou přítomnost na jevišti. Fiona a Gertruda jí tleskaly a všechny tři příšerky se objaly v duchu přátelství a oslavy své jedinečnosti. Ve městě se tento večer dlouho pamatoval jako noc, kdy děsivé příšerky ukázaly, že i ony mají svou krásu a talent. A každý rok se konala Miss děsivé příšerky, aby oslavila rozmanitost a jedinečnost každého strašidelného obyvatele tohoto městečka.

A možná právě v jednom takovém městečku, kde se konala soutěž Miss děsivé příšerky, se rozhodlo, že tato nevšední událost si zaslouží i vlastní deskovou hru. A možná právě tak vznikla hra Děsivá příšerka (v originále Le grand méchant Monstre) za níž stojí vydavatelství Bankiiiz Editions. Resp., jejími autory je dvojice Joan Dufour a Benoit Turpin, jehož deskoherní „rukopis“ můžete znát třeba i z her jako Vítejte na měsíci, Prehistories a o grafické ilustrace se postaral Rémi Leblond. No, a abych zkompletoval výčet společností, autorů a všech ostatních, nesmím pochopitelně zapomenout asi na to nejdůležitější, protože společnost Blackfire nám tuto hru přinesla před pár týdny do místních luhů a hájů v našem mateřském jazyce.

Desková hra Děsivá příšerka je zaměřena na kreativitu a fantazii dětí. Hráči postupně tvoří svou příšerku kreslením různých částí těla podle výsledků hodu kostkami a snaží se zvýšit své skóre na děsometru. No a kdo dosáhne vrchní části tohoto speciálního měřícího systému (de facto jednoduchá a funkční alternativa pro porotu na soutěži miss děsivé příšerky) se stává vítězem nejděsivější příšerky široko daleko okolo stolu. Asi by se slušelo říct jednu věc. Nemám rád kreslící hry. Všechny ty hry write and cokoliv nebo cokoliv and write úplně nevyhledávám. Jasně, řadu jsem jich zkusil a opravdu jen málo z nich mě okouzlilo. Možná i proto jsem k této hře přistupoval velmi obezřetně a snad i proto jsem byl a stále jsem velmi příjemně překvapen, o jak dobrou hru se jedná. S ženou jsme si říkali, že jít v obchodě kolem regálu plného deskových her, tak po hře Děsivá příšerka nesáhneme, ale po možnosti si tuto hru vyzkoušet měníme názor a byla by to chyba, si ji nevzít do košíku a přinést domů. Důvodem je jednoduchost, svižnost, ale především zábavnost, kterou tato hra přináší. No a hlavně neskonale si ji užívali naše děti překypující fantazií a nadšením do hry. Proto snad pod prsty vznikaly takové příšery, jako chodící žárovka se třemi zuby, zmražená jahody prchající z mražáku, až jí odpadla i část rohu, nebo krabicoidní příšera, jejíž doplňky jsou pochopitelně izolepa a popisovací štítky, jen je teda divné, že má pět očí – to snad aby v pořádku docestovala na místo určení apod.

Ale pojďme ještě pro pořádek zmínit, že jde o hru vhodnou pro dva až čtyři hráče, s doporučeným věkem od pěti let a jedna partie zabere dvacet minut. A musím přiznat, že autoři tyto údaje trefili přesně. Jsem přesvědčen, že hru by mohli zvládnout i možná čtyřleté děti, protože ono vlastně jde spíše o zábavné kreslení. Ta deskoherní část je zastoupená minimálně, ale velmi účinně.

Než se však pustíme do popisu, jak to celé rozchodit, řekněme si něco málo o komponentech hry, které jsou navrženy tak, aby podporovaly kreativní a interaktivní hraní. Hlavním hybatelem hry jsou kostky. V balení jich je pět klasických šestihranných, sloužících k určení, jakou část příšery hráč nakreslí. Každá strana kostky (neobsahuje číselnou hodnotu) má symbol reprezentující různé části těla příšerky, jako jsou oči, zuby, nohy, ruce, rohy a doplněk (kabelka, pásek, lepící páska, zásuvka, prostě cokoliv.) Pochopitelně nechybí blok, který obsahuje padesát stran, což poskytuje možnost celkem stovky kreseb. Hráči na těchto arších kreslí své příšerky. Na jedné straně papíru jsou předtištěné části těla a hlavy příšery, zatímco z druhé strany jsou prázdné a nabízejí hráčům více prostoru pro kreativitu – resp., je zapotřebí nakreslit před započetím hraní své vlastní tělo příšery a její hlavu. Taktéž nechybí klasické čtyři tužky, které teda poměrně rychle odcházejí a museli jsme je nahradit vlastními, ale to rozhodně nekazí zážitek z hraní.

Z dashboardu je zapotřebí vyloupat žetony příšerky (tří různých velikostí pro každou část těla příšer) a malinkaté žetůnky pozadí. Tyto žetony hráči získávají během hry a jsou umístěny na herní desce. Po úspěšném získání některého žetonu jej hráč doslova a do písmene šoupne do děsometru. No a když už jsem u něj, tak vězte, že znázorňuje, jak je která příšera (hráč) aktuálně děsívá, tzn., skóre hráčů. Děsometr je vyroben z pevného dvouvrstvého kartonu. Drobnou nevýhodou je nestabilní ukotvení pomocí dvou kartonů. Nejednou se nám stalo, že se rozjel a málem spadl. Navíc ono šoupání žetonů do drážky občas mírně zadrhne.

No a že nejde o žádnou astrální vědu, ale opravdu o jednoduchoučkou, ale přitom zábavnou hru, svědčí i její herní mechanismy, tak jen v pár řádcích. Na začátku hry si každý hráč vybere list papíru a tužku. Papír může mít předtištěné tělo a pusu příšery nebo být prázdný a dokreslí si na něj své vlastní vymyšlené tělo a hlavu. Herní deska se umístí doprostřed stolu a na ni se rozmístí žetony příšery a pozadí podle počtu hráčů. Určí se začínající hráč a jde se na věc. Každé kolo začíná tím, že první hráč hodí kostkami. Vybere si jednu kostku a umístí ji před sebe, zaškrtne na svém archu políčko odpovídající symbolu na kostce a přikrášlí své příšerce danou část těla nebo její nový zkrášlující doplněk. Postupně si ostatní hráči vybírají kostky a kreslí části svých příšer. Pokud si hráč myslí, že její příšera už by více jak dvě ruce, tři nohy nebo pět rohů neunesla může říct, že s rukama končí a vezme si příslušný žeton a šoupne jej do své části děsometru. Od té chvíle však již nemůže danou část těla přidělávat své příšeře. Pakliže by jí nezbývalo nic jiného, uzme si malinkatý žeton pozadí, který dokreslí sopku, vodu apod. a opět jej posune blíže k vítězství. Pokud na konci kola některého z hráčů žetony příšery a pozadí vyčnívají z děsometru, je vyhlášen vítězem. A může se chlubit miss děsivá příšera široko daleko okolo stolu.

Musím ocenit kreativní charakter a schopnost zapojit hráče různých věkových kategorií. Hra podporuje tvorbu vlastních příšerek prostřednictvím kreslení, což je činnost, jenž si užívali jak moje děti, tak i odrostlejší kamarádi během opojného večera v hospodě. Jasně, pokud máte ve svém kolektivu zastánce toho, že musí jít vždy jen o soutěžení plné analytických rozhodnutí, tak Děsivá příšerka pro něj určitě nebude. Protože tento titul není jen o soutěžení, ale především o zábavě a rozvíjení fantazie.

Hotovo, dokresleno…

Desková hra Děsivá příšerka je z mého pohledu velmi příjemným překvapením, přinášející do domácností ale i na párty, především zábavu vyžadující špetku fantazie, protože hráči musí dokreslovat části těla své příšerce tak, aby byla co nejvíce děsivá. To jestli tomu tak opravdu je, se děje za pomocí získávání žetonů, které následně hráči vkládají do děsometru. U nás doma hra excelovala jak u dětí, kteří se svými výtvory chtěli chlubit i dědečkům a babičkám, ale taktéž u kamarádů, kteří si ji společně se mnou užili u pivečka. Osobně nejsem úplně příznivcem kreslících her, ale tento titul mě velmi příjemně překvapil. Snad jen analytičtí eurozastánci si hru neužijí, ale rodiny s malými dětmi určitě ano.

Děsivá příšerka získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Blackfire.

Hru můžete zakoupit přímo zde.