Tři frakce svářící se o moc ve zlatém věku islámu.

První íránská hra u nás

Od íránského autora Ehsana Nazarzadeha dorazila hra mapující zlatý věk islámu proslavený mnoha učenci a jejich objevy a vynálezy. Hru nádherně ilustroval Davood Diba, Kamyar Nasirifar a Hamid Saeed. Hru u nás lokalizovalo ADC Blackfire.

Herní zážitek a strategie se odvíjí od počtu hráčů. V sudém počtu hráčů je zastoupeno Království a Lid, v lichém počtu hráčů se ze stínů vynoří i Asasíni. Hraje-li více hráčů než tři, jsou rozděleni do týmů mezi Království a Lid. Na prahu objevů se vysoce postavení přisluhovači Království snaží skrze vědění posílit monarchii a profitovat z nadvlády, naopak odvážní z řad prostého Lidu se učencům snaží pomoci. Sekta Asasínů však nechce, aby rostlo vědění a moc, jež nově nabyté a šířené poznatky z per učenců nabízí. Proto se tyto učence rozhodne pozabíjet dříve, než je hráči za Království či hráči za Lid stačí najmout do svých služeb.

Jak se to hraje

Klání se odehrává napříč čtyřmi érami. Čas odsýpá skrze karty učenců v nabídce. Vždy je jich vyloženo pět. Když jsou tři najati či zabiti a zbydou pouze dva, tak jsou tito zbylí odstraněni a je vyložena nová pětice.

Království disponuje pěti postavami a rovněž tomu tak je i u Lidu. Asasíni mají pouze postavy čtyři. Postava je složena z horní a dolní části. V horní části jsou umisťováni bílí pomocníci odpovídajícího typu či oranžoví žolíkoví. V dolní části pak pouze žolíkoví.

Hráči se střídají na tahu. Vždy zahrají kartu, aktivují její vrchní efekt zdarma, anebo si připlatí a aktivují i její spodní efekt. Efekty lze zahrát v libovolném pořadí, což je důležité si pamatovat pro možnost kombinovat. Karty umožňují hráčům získat peníze či pečeti, tahat z váčku pomocníky a posilovat s nimi efekty postav, anebo tyto postavy aktivovat a vykonat jejich efekt o síle přítomných pomocníků v horní části postavy. Každá postava má speciální schopnost v dolní části. Když na ni hráč přiloží oranžového žolíka, efekt aktivuje. Postavu nelze znovu užít. Teprve když se hráči podaří postupnou aktivací zaplnit sloty pro žolíky všech postav, jsou tyto kameny odstraněny a hráč je může všechny použít znovu.

Lze též vyvolat souboj. Počáteční síla frakce je dána počtem pomocníků v horní části. Poté hráč s nižší silou tahá ze soubojového balíčku. Tam mohou být zelené meče přidávající sílu, červené meče oslabující hráče a přítomny jsou i čtyři lebky, které znamenají okamžitou smrt. Je-li vítězem souboje útočník, lízne si ještě jednu soubojovou kartu a nechá si ji pro závěrečné vyhodnocení, neboť za ni může získat jeden až čtyři body. Stane-li se však vítězem obránce, získá jeden z pěti mečů. Meč lze jednorázově použít buď pro ignorování karty s lebkou v rámci souboje anebo pro najmutí učence namísto platby penězi, pokud to takový učenec nabízí. Na konci tahu si hráč dobere do ruky kartu z jedné ze tří hromádek otočených lícem nahoru.

Jak hra končí? Buď je hra předčasně ukončena vítězstvím Asasínů, anebo standardně na konci čtvrté éry po najmutí třetího učence vítězí Království či Lid. Zkrátka ta frakce, která dosáhla celkem více bodů.

Jak se ale hraje za sektu zabijáků? Hráč za Asasíny učence nenajímá, ale může je zabít. Aby mu to bylo uznáno, musí získat i odpovídajícího pomocníka a umístit ho na kartu učence. Pokud se mu skrze zabité učence, kteří poskytují jeden až tři symboly knih, podaří nashromáždit alespoň šest těchto symbolů a zároveň disponuje potřebnými svědky, pokrok se zastaví a Asasín okamžitě vítězí.

Zhodnocení komponentů

Herních součástí je uvnitř opravdu dost a nad vzhledem i kvalitou provedení může srdce jásat. Zatímco na internetu můžete najít výtky k zahraničním vydáním hry pro špatnou kvalitu karet a kartonu, české verze se to rozhodně netýká. Vše je pevné, postavy z dvouvrstvého kartonu jsou již připraveny k okamžitému použití. Drobné, leč solidní dřevěné žetony s jasně rozeznatelným potiskem. Ostatně celá ikonografie hry je srozumitelná a každé postavě ve hře je věnována stránka informací v samostatném sešitu, který je opět krásně ilustrován. Přesně takovýto přístup by měl být viděn u mnohých historických titulů a to na poli euroher i těch válečných. Je proto škoda, že ne všechny postavy zapadají svým ztvárněním do staré Persie. Vedle typicky a přesto hezky vyhlížejících postav, jakými jsou sultán či vezír, jsou ve hře i takové, které vypadají jako ze světa Vikingů, Robina Hooda či fantasy hry založené na keltském folklóru. Mezi takové patří výběrčí daní či lidový hrdina. Naštěstí karet učenců se toto již povětšinou netýká, a tak atmosféru většina herních komponent podpoří. 

Zhodnocení hry

Herní zážitek se liší od počtu hráčů. Je velký rozdíl v tom, zda proti sobě hraje pouze Království a Lid, jejichž postavy se liší schopnostmi, ale fungují obdobně, anebo zda jsou přítomni i Asasíni. Tehdy hráči za dříve uvedené frakce musí soupeřit nejen mezi sebou, ale sledovat i dění u hráče za sektu zabijáků. Tomu se totiž vyplatí obvykle ze soubojů prchnout a oslabit ho není během hry moc příležitostí. Pokud tedy hráči za Království a Lid neprovedou akce mířící na sektu v těsném sousledu a neuhlídají si zisk bonusových destiček pro Asasíny či pokud nevyřadí vůdce sekty, spíše prohrají. Musí ale samozřejmě být schopni získávat zdroje, najímat své pomocníky ve formě dřevěných žetonů a z nabídky být schopni čas od času najmout učence. Nutno podotknout, že i když je stále řeč o učencích, pocitově je to okrajová záležitost. Hráči se soustředí na vylepšování postav a kombinování karet.

Hra nabízí mnoho pěkných mechanik, ale je silně náhodná. Testování jsme dali několik týdnů. Kvůli míře přítomné náhody se tak ve mně a mých spoluhráčích neustále mísily pocity. Nemohlo by to být složitější, dotaženější, a tím i méně náhodné? Hra krásně vypadá, ústřední mechaniky hraní karet a získávání a aktivování pomocníků jsou originální… Nehrajeme to blbě? A tak jsme se ke hře vždy vrátili, odehráli, usmáli se a zalitovali toho, že to není ještě trochu promakanější.

Nebál bych se Belaad označit jako možnou vstupní hru, pokud vám je blízké prostředí, ve kterém se klání o učence odehrává. Dá se považovat i za oddychový hodinový a la party titul pro hráče. Věřím, že může nadchnout do hraní partu dětí od desíti až dvanácti let. Ale pro pravidelné hraní bych ho s čistým svědomím zkušeným hráčům nedoporučil.

Náhoda je zde smrtící. Když vám vyjdou efekty na kartách na ruce a v nabídce, je to zážitek. Řetězíte klidně pět či šest akcí. Získáváte pomocníky, mince, pečeti, kupujete učence. Aktivujete efekt karty v nabídce, poté si ji doberete a aktivujete ho znovu. Ovšem když se vám to neprovazuje, když potřebujete kupříkladu pečeti a žádná z karet v nabídce je nenabízí, tak zkrátka zahrajete jednu kartu a doberete si z nabídky. Nic moc se nestalo. Snad jen kromě odhalení karty s pečetěmi či jiným efektem v nabídce, kterou si okamžitě dobere soupeř. A tak v dalším tahu nemáte zase co efektivně hrát, zatímco soupeřovi se daří.

Obdobná náhoda se týká sbírání učenců do setu. Někdy zkrátka nemáte peníze na to je včas koupit, nebo vykoupením jiných jsou v důsledku z nabídky odstraněni. A samozřejmě smrtící náhoda je i součástí souboje. Zelené meče, červené meče, lebka! Konec. Instantní prohra.  

Je zábava soupeřit o učence, škodit si skrze pomocníky při kradení mincí či při souboji likvidací soupeřovy vylepšené postavy. Je napětí v tahání karet ze soubojového balíčku. Ale většinou jsme se shodli, že zkrátka nemáme pocit kontroly a mnohdy nebylo pod hráčovou kontrolou zhola nic. Asi se dá uznat, že to simuluje atmosféru objevů a nejistoty ze zásahu Asasínů. Ale jako duel mezi vládnoucí elitou a prostým lidem? Tím nenarážím na počet hráčů. Ono to funguje v jakémkoliv počtu, jen se zkrátka na začátku musíte odevzdat tomu, že to nějak dopadne a že se možná vlivem náhody nedostanete k realizaci své strategie. Je to atmosféra házení kostek, sázení na koně či otáčení pogů. Hrajete, doufáte, sázíte, mrháte a zhodnocujete zdroje a karty. Chvíli nahoře, chvíli dole, chvíli mrtvý.

Přesto mohu potvrdit, že i když se to během klání nezdálo a každá frakce se rozhodla získávat body jiným způsobem, tak na konci partie byl často rozdíl jeden či dva body. Anebo frakce Království a Lid prohrají s Asasíny proto, že zkrátka neměly zdroje na to je proti nim právě použít. Ale jinak by sektu porazily.

Byť by se mohlo zdát, že hru je nejlépe hrát ve dvou či třech, respektive, že to kvůli počtu přítomných frakcí stačí, lze doporučit i variantu pro více hráčů. Hráči za stejnou frakci sdílí mince, ale ne meče. Frakce hrají na střídačku. A spoluhráči v rámci frakce se nemohou domlouvat. Chcete-li zažít všechny frakce i týmovou variantu, tak jedině v pěti. Ve čtyřech a zejména pak v šesti hráčích se jedná o napínavou týmovou mlčenou, kdy je zjevné, že každý je jen malým člověkem v tom soukolí vlády a chaosu. Můžete vidět, můžete cílit, ale vláda nestojí jen na vás, ale i jiných služebnících. Vaše akce nejsou spásné. A to jsem rád, že se vzhledem k tématu zde podařilo předat.  

Jak to celé shrnout? Vždy se nám po troše váhání vrátila chuť zahrát to znovu, ale až příště.

Belaad získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ADC Blackfire.

Hru můžete zakoupit přímo zde.