Asymetrický souboj o halloweenské a vánoční lokace.

Dovolil jsem si malé připomenutí v podobě traileru na dnes již více než třicet let starý film podle knižní předlohy Tima Burtona. Snímek zrežíroval Henry Selick a během těch dlouhých roků nasbíral spousty fanoušků, včetně mě. Film mám rád a o jeho kvalitě vypovídá i hodnocení na ČSFD, kde film získal červené hodnocení a skóre osmdesáti čtyř procent. Jedná se o ponurou zábavu plnou tématické hudby, ve které naplno pocítíte Burtonův rukopis. Pokud jste film neviděli, určitě na něj mrkněte.

Právě ke třicátému výročí filmu tu máme tuto nádhernou deskovku s názvem Ukradené Vánoce Tima Burtona. Je to záležitost jen pro fanoušky filmu, nebo ke stolu naláká i neznalé? Zvládli designéři Michael Adams, Alex Foster, Eric Foster a William Foster vybalancovat asymetrické postavy? Stojí hra za pořízení? Na tyto a mnoho dalších otázek se pokusím odpovědět v následujícím textu.

Obsah krabice a jeho kvalita

Uvnitř krabice toho zase až tolik není. To, co tam je, ale opravdu stojí za to. Už dlouho jsem neviděl tak hezky vyprodukovanou hru. Na první pohled zaujmou obrovské kostky patřící postavě Oogie Boogie. Mimo ně se v krabici nachází žeton prvního hráče, který je také z plastu a představuje psa Zera, což je mazlíček hlavní postavy filmu – Jacka Skellingtona. Karton zastupují desky hráčů pro každou z postav a doplňují je oboustranné žetony – z jedné strany vánoční, z té druhé halloweenské. Připočtěte ještě kulaté karty lokací a dvacet klasických karet na postavu a máme to skoro všechno. Chybí už snad jen podložka představující centrální oblast, po které putuje krásná dřevěná dýně jako ukazatel aktuálního kola.

Jak jsem psal výše, kvalita řemeslného provedení je úžasná. Krásné velké kostky, pevné karty, tak akorát velké žetony a vše doplněno dobře zvolenými ilustracemi. Bavilo mě si tuhle hru jen tak prohlížet a vzpomínat u ní na zápletky a scény z filmu. Jediné, co mi ve hře chybí, je insert. Sice by nějaký temný plastový insert dost zvedl cenu, ale tomuhle by to opravdu slušelo. Inu, škoda.

Jak se to hraje

Pravidla hry nejsou nikterak složitá. Co se týče mechanismů, jedná se opravdu o primitivní hru. Nejprve si každý z hráčů vybere postavu a uzme jí patřící herní materiál. Následně hráči umístí karty lokací do centrální lokace a další vždy mezi dva hráče. Každý tak má jednu lokaci vpravo, jednu vlevo, plus tu centrální. Na lokace se umístí žetony, o které budou hráči soupeřit; jejich počet a druh je vždy různý. Poté hráči doberou karty v závislosti na právě hraném kole a mohou se pustit do hry. První kartu vždy zahrají skrytě a další klasicky lícem nahoru. Takto se střídají na tahu a vždy zahrají pouze jednu kartu. S přibývajícími koly hrají karet víc a víc. Na konci kola, tedy po odehrání předepsaného počtu karet, se vyhodnotí jednotlivé lokace. Vítězí hráč, který má na lokaci větší číselnou hodnotu. Hodnotu může navýšit přidáním další karty nebo použitím karty, která na sobě nese nějaký text a většinou dost zásadně ovlivní vítězství v lokaci či lokacích. No, a to je vše. Hraje se na čtyři kola, po tom posledním se spočítají vítězné body. A možná vás to překvapí, ale vítězí hráč, který jich nasbírá nejvíc.

Jak to celé působí

Pokud pominu ten nádherný vizuál a pro mě příjemné téma, samotný herní design podle mého není nic moc. V podstatě jde jen o klasické trumfování, které zbytečně prodlužují krkolomné texty na kartách. Víc než v jiné hře zde hodně záleží na tom, kde u stolu sedíte. Bojujete především se svými sousedy a pokud budete jednou z těch slabších postav, která vedle sebe bude mít dvě silné postavy, vítězství se ani nepřiblížíte. A to může být dosti frustrující. Přijde mi také zbytečná ta hromada textu na kartách. Nejde o nijak složité informace a myslím si, že by texty šly nahradit jednoduchou ikonografií. Karty by pak vypadaly lépe a hra by navíc byla jazykově nezávislá. Hodně jsme také řešili nevyváženost jednotlivých postav. Ano, některé postavy jsou výrazně lepší, ale… Má smysl to řešit, když vás ovlivní to, kde u stolu sedíte, náhoda při tahání vašich karet, či náhoda v umístění karet lokací s žetony, které jsou vám vlastně k ničemu? Hloupé mi přijde třeba i to, že Jack se bude celou hru snažit posouvat svůj žeton po stupnici, aby dosáhl stejné hodnoty bodování, jakou má Oogie od začátku hry. Těch proměnných je opravdu strašně moc, a ikdyž se dá náhoda do jisté míry ovlivnit, tahle hra bude spíš hrát vás, než vy ji. No, a lehce děravá pravidla tomu všemu také moc nepomáhají.

Na druhou stranu mě i některé mechanismy a detaily potěšily. Například centrální lokace. Na tu se vždy umisťují žetony pro čtvrté kolo. V překladu to znamená, že tam bude největší možný počet žetonů. V prvních kolech se tak v této lokaci strhne nelítostný souboj o žetony, který postupně ochabne. No, a ve čtvrtém kole už bude stejná jako všechny ostatní a radši se zaměříte na sousední lokace, kde musíte porazit jen jednoho soupeře místo všech. Díky tomu se hra celkem příjemně mění a je neustále třeba pozorovat dění na stole. S centrální lokací také souvisí pořadí vyložení jednotlivých karet. Jinak řečeno, často záleží na tom, v jakém pořadí jste vyložili kartu do centrální lokace. Je to kvůli tomu, že pokud dojde na nějaké lokaci ke shodnému výsledku, rozhodne právě toto pořadí. Takže to, kdy se pustím do centrální oblasti mě může ovlivnit v jiné lokaci. Také oceňuji tématičnost hry. Sally může sešívat karty, Jack se posunuje na stupnici stejně, jako se ve filmu nemůže rozhodnout, kým vlastně chce být. Oogie má jako hazardní pytel plný brouků své kostky a Doktor dělá své pokusy. To se opravdu povedlo, ale ocení to pouze fanoušci filmu.

Obaly na karty a herní doplňky

Karty jsou velice dobré kvality, ale já obaluji zkrátka všechno. Ani tato hra nebyla výjimkou a použil jsem konkrétně tyto obaly standardního rozměru 88×63,5. Kartám padnou skvěle a určitě je doporučuji. Teď už jen počkat, až někdo udělá kulaté obaly pro karty lokací…

Hodnocení

Ukradené Vánoce Tima Burtona je hra určená fanouškům filmu, ti by si hru měli pořídit. Ano, má své mouchy, není jich málo, ale jako fanoušek oceníte propojení tématu jednotlivých postav s herními mechanismy. Zkrátka se lépe vcítíte do hlavních hrdinů. Herně to není bůh ví jaký zázrak, ale jako fanoušek filmu to hře určitě odpustíte. Pokud si hru chcete díky filmu vyzkoušet a nemusíte ji mít za každou cenu pod kontrolou, pak to bude něco pro vás. Za mě ideální hra pro odlehčený herní večer, kdy mrknete na film a pak dáte jednu či dvě partie téhle deskovky, vydané k třicátému výročí filmu.

Ukradené Vánoce Tima Burtona získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Blackfire.

Hru můžete zakoupit přímo zde.