Stroganov
Po stopách zvěře sibiřskou tajgou
Úvod
„Pláně pročesává vítr, sílící každým dnem, ukrajující vřelost slunečních paprsků…“ „Nech si toho veršování, ještě tu nejsme hotovi. Zazimujte tábor, naložte kožešiny, zkontrolujte koně. Nastává čas vrátit se domů, přivézt dary caru a povyprávět příběhy našim. Pozítří se vydáme na cestu. Borisi, Alexeji, porozhlédněte se po večeři. Nejlépe, když zbude i něco na cestu. Yeleno, připrav ty přikrývky a šperky pro Irinu Galinovnu. Ať se nevracím s prázdnou, když jsem ji nechal v Solvyčegodsku. Tak jděte! Pokud nás car vyplatí, na jaře se vrátíme a ji vezmu s sebou.“
Pod hitem roku 2021 je podepsán německý autor Andreas Steding, známý pro svou Hansu Teutonicu či The Staufer Dynasty. Osobně jsem byl velmi překvapen, že Stroganova má na svědomí právě on, neboť ho mám spojeného s historickými hrami vytěžujícími dějiny Evropy. Před rokem, když mi kamarád jako tip poslal obrázky chystané hry Stroganov, jsem Stedingovo jméno přehlédl a hře po zběžném pohledu pozornost nejprve nevěnoval. Naštěstí jsem to později přehodnotil a díky tomu jsem již od listopadu podnikl nejednu výpravu do sibiřské divočiny. Nutno přiznat, že jsem se podobně udivil čtyři roky nazpět, když byl světu v roce 2018 představen Gugong. Za oběma hry stojí belgické vydavatelství Game Brewer, české lokalizace pak mají na svědomí TLAMA Games. Pojďme se tedy podívat, zda Steding zraje jako víno.
Stroganov vypráví příběh ruské expanze na východ v 16. století. Tato etapa ruských dějin je spojena s rodinou Stroganov a jejími osidlovacími aktivitami východu na pokyn ruského cara Ivana IV. Skrze jednotlivá roční období se budete pouštět sibiřskými pláněmi za zvěří, abyste bohatli z vyčiněných kožešin. Čeká vás lov, odpočívání v jurtě, navštěvování osad, stavění táborů, plnění carových přání. Máte mé slovo, že v mžiku oka propadnete nádheře divokých scenerií, za které vděčíme Macieji Janikovi.
(V češtině jsme se dočkali vedle běžné verze i deluxe balení. I o něm bude později řeč.)
Pod víkem a příprava hry
V přetékající krabici najdete několik plat kartonu s žetony kožešin, mincí, koní, vlajek, destičky písní, jurt a osad. Z plat také vylomíte množství desek krajiny, včetně desky počáteční, a čtyři hráčské desky hráčů k volně ložené desce pro sólovou hru. Každá hráčská deska má stranu A a stranu B. Strany A jsou hodnotově stejné, stupnice trofejí se neliší, na stranách B najdete unikátní schopnosti každého hráče pro asymetrickou hru. To vše doplňuje skládací herní plán, česká a anglická pravidla, dřevěné žetony/ukazatele trofejí, příběhů a bodů, po jednom pro každého hráče, a žetony táborů, černý válcovitý ukazatel ročního období, černý látkový váček, karty carských příkazů. A to nejkrásnější z celé dřevěné produkce – čtyři vyřezávané figurky kozáků.
Koně jsou dvojí hodnoty. Bílí hodnoty 1 a vínoví hodnoty 3. Ve hře slouží jako platidlo pohybu a smíte je rozměňovat v banku dle potřeby.
Kožešiny jsou rovněž dvojího druhu. Kožešiny oblastní a kožešiny běžné. Kožešiny běžné jsou vloženy do váčku – tahají se v náhodně v průběhu hry. Šest z nich je na počátku hry umístěno na trh. Oblastních kožešin je pouze šest žetonů. Jeden je náhodně vylosován a umístěn na obchod. Ostatních pět rozmístěno od nejnižší po nejvyšší hodnotu zleva doprava po herním plánu tak, že v každé oblasti je právě jeden. Kožešiny nesou hodnotu 2 – 8 a jsou ztotožněny s jednotlivými zvířaty. Nejmenší je kuna, největší medvěd. Najdete tu však i rozdílně používané kožešiny tygří. Běžné kožešiny ve váčku zamícháte a každou desku krajiny osázíte požadovaným množstvím zvířat, opět od nejnižší hodnoty po nejvyšší.
Destiček osad je pouze pět a slouží pro celou hru. Herní plán je rozdělen na pět oblastí a do každé přijde umístit právě jedna. Z desek krajiny vytřiďte pět počátečních S desek, tedy těch startovních. Umístěte je zleva doprava od položené počáteční desky krajiny, poté počněte přidávat další desky krajiny, až vytvoříte pás dvanácti desek přes celou šíři herního plánu, tedy pět oblastí.
Karty carských příkazů rozdělte na hromádky A, B a S. Každému hráči dejte jednu S kartu a ostatní startovní příkazy odložte do krabice. Promíchejte karty v hromádkách A a B. Na oblasti dejte po jednom příkazu typu A, zbytek hromádky umístěte lícem dolů na promíchanou hromádku B. Stejně postupujte i s destičkami jurt a písní. Ty poté umístěte na příslušná místa na herním plánu. Komponenty typu A budou ve hře pro první a druhý rok, typu B pro rok třetí a čtvrtý.
Každý hráč obdrží jednu minci, jeden žeton táboru a umístí svého kozáka na počáteční desku krajiny. вы готовы? Пусть охота начнется!
Průběh hry a kola
Hra je hrána na čtyři roky po jednotlivých ročních obdobích. Během jara, léta a podzimu jste aktivními objevovateli sibiřské divočiny, v zimě se vracíte domů na západ, z příběhů složíte oslavné písně a zhodnotíte své celoroční počínání.
Přestože ve hře naleznete figurku kozáka, kterou pohybujete po deskách krajin, nenaleznete tu mechanismus worker-placement. Pohybem kozáka určujete pouze to, na jaké desce krajiny a v jaké oblasti jste právě aktivní, tedy kde smíte vykonat akci. Jedná se tedy o worker-movement.
Fáze kola se dělí na pohyb kozákem, provedení základní akce a následné provedení jedné či dvou hlavních akcí. Hlavní akce smí být základní i pokročilá. První hlavní akce je zdarma, druhou si musíte zaplatit, přičemž platba je rozdílná pro akci základní a akci pokročilou. Za akci základní platíte jakoukoliv jednou kožešinou, za akci pokročilou jednou kožešinou, která svým druhem odpovídá kožešině oblastní. Zvyknete-li si na tento slovník dělení fází a akcí, máte dobře nakročeno k rychlému pochopení pravidel. Strategie, to je ovšem něco úplně jiného. Hra je hutná a budete toho muset hodně dokázat, abyste byli oceněni. Pojďme se podívat na všechny tři fáze podrobněji a představit si možné akce.
Fáze kola a jednotlivé základní akce
Ve fázi pohybu hráč posune svého kozáka o jedno či dvě pole zdarma, ať již doprava na východ, či doleva na západ. Může ovšem zaplatit jednoho, tři, či šest koní a tím se navíc posunout o jedno, dvě, či tři pole.
Následuje fáze základní akce. Hráč vykoná zdarma jednu z pěti možných základních akcí. První možností je obdržení jedné mince, druhou okamžitý dodatečný pohyb kozákem o jedno či dvě pole bez možnosti pohyb prodloužit užitím koní, třetí pak obdržení čtyř koní. Čtvrtá a pátá akce jsou již složitější. Buď se hráč vydá na lov, anebo zamíří za obchodem. Kozák smí lovit na desce krajiny, na které právě stojí. Obdrží jednu kožešinu z dané desky krajiny zdarma a to tu nejmenší hodnoty. Může si nárokovat i kožešinu jinou, nicméně musí zaplatit jednoho koně za každé přeskočené zvíře, které se rozhodne neulovit. Pokud během lovu zaplatí jednu minci, smí lovit ještě podruhé. Pokud se hráč rozhodne obchodovat, stačí, pokud do váčku odevzdá jednu kožešinu, která odpovídá kožešině oblastní umístěné na poli obchodu. Poté smí obdržet dvě ze jmenovaných čtyř odměn, a to i jednu odměnu dvakrát. Získá jednu minci či tři koně či posune kozáka o jedno až dvě pole anebo posune svůj ukazatel příběhů o dvě pole.
Poslední fází je fáze pro jednu až dvě hlavní akce. Jak již bylo řečeno výše, hráč smí provést až dvě akce, jakéhokoliv typu v jakémkoliv pořadí, tedy akci základní či pokročilou. Je pouze na něm, zda to budou dvě akce základní, dvě pokročilé, či od každé jedna. Takticky ovšem na pořadí záleží. První je zdarma, za druhou se platí kožešinou.
Hlavní akce – představení akcí pokročilých
Pokročilých akcí je rovněž pět. Hráč smí navštívit osadu, tedy čerpat bonus z ní. Může to zahrnovat zisk vlajky, tábora, příběhu, mince, koní, směnění kožešiny a zisk trofeje. Je-li to zisk trofeje, smí do váčku odevzdat kožešinu požadovanou jeho stupnicí na hráčské desce. Ať tak učiní, či nikoliv, smí okamžitě čerpat bonus za trofej (ať již bonus nově získaným posunem, anebo ten nabízený jakoukoliv dříve splněnou, tedy odevzdanou kožešinou). Destička na herním plánu zůstává.
Hráč smí namísto osady navštívit jurtu. Čerpá z ní bonusy obdobným způsobem. Na konci jeho tahu se ovšem destička jurty odstraní ze hry a nová bude doplněna až v zimě.
Třetí pokročilou akcí je vzít si z dané oblasti carský příkaz, čtvrtou pak stavba tábora v dané oblasti, který hráči v budoucnu umožní provádět v oblasti pokročilé akce, aniž by byl přítomen jeho kozák.
Pátou akcí je obsazení krajiny. Hráč zaplatí dvě kožešiny za desku krajiny a jednu další za každé přítomné neulovené zvíře. Všechny zaplacené kožešiny musí odpovídat kožešině oblastní. Tímto krokem získáte nejen okamžitý bonus uvedený na spodní části každé desky krajiny, ale i krajinu samotnou. Ve hře jsou totiž čtyři druhy krajin – tajga, tundra, mokřady a hory. Na konci hry vám každá sada sestávající ze tří různých typů krajiny přinese 3 vítězné body, ze čtyř různých typů pak 6 vítězných bodů.
V závěrečném bodování hráči obdrží body nejen za sady desek krajiny, ale i za řadu dalších věcí – za splněné carské příkazy, tygří kožešiny, množství trofejí, postavené i nepostavené tábory, zbývající mince, koně a kožešiny, a dokonce i za příběhy neproměněné v písně.
Doplňkové akce a vyhodnocení roku
Aby stručný výčet pravidel byl úplný, je třeba zmínit doplňkové akce a období zimy. Doplňkové akce smí hráči provádět kdykoliv během svého tahu, kolikrát chtějí, zdarma. Na výběr mají z nákupu kožešin na trhu, směny kožešiny a splnění carského příkazu. Při nákupu z trhu hráč zaplatí pět koní a vezme si jednu kožešinu z trhu či si vylosuje dvě z váčku a jednu si ponechá. Směnu lze provést dvěma způsoby. Buď hráč zaplatí jednoho koně a jednu libovolnou kožešinu do váčku a z trhu si vezme kožešinu hodnoty nižší, anebo zaplatí dvě libovolné kožešiny do váčku a vezme si jednu libovolnou z trhu. Carský příkaz splníte tehdy, vlastníte-li požadované množství určité kožešiny. Část si ponecháte, část musíte odevzdat. Splněné příkazy vám opět již v průběhu hry dávají výhody a body.
Během zimy probíhá vyhodnocení. Hráč, jehož kozák došel nejdále na Sibiř, získá dva příběhy. Všichni hráči získají dva koně plus jednoho koně za každou vlastněnou vlajku. Poté dojde k posunu zprava doleva všech karet carských příkazů, desek krajiny, destiček jurt, a následně se na prázdná místa doplní nové karty, desky a destičky. Kozáci se vrátí v aktuálním pořadí průběhu hry na počáteční desku krajiny a příběhy jsou proměněny v písně, které vám opět dávají okamžitou výhodu. Hráč, který se svým kozákem došel nejdále doprava, se stává prvním, ten, jehož kozák zůstal nejvíce vlevo, stává se posledním.
Pro video návod stačí kliknout zde.
Zhodnocení hry
Mnoho výhod a nějaké ty body leží všude. Dostat se k nim ale požaduje notnou dávku představivosti a vytvořených kombinací jednotlivých akcí v rámci jednoho tahu i jednoho celého roku. Člověk si pořádně rozmyslí, kdy vytěžovat kožešiny pro platbu akcí na prvních deskách krajiny a kdy získat co nejvíce koní a obsadit vzdálené desky krajiny, vybudovat tam tábor a těšit se průběžnému vytěžování desek krajiny, které čerstvě přijdou do hry. Komponent je na stole všude hodně, nicméně na hráčských deskách to je bída. Není těžké nalovit zvěř, ale nalovit včas a správné kusy a dokonce si najít cestu, jak je proměnit za něco hodnotnějšího. Bez kožešin se dál nehnete. Proto syslit zdroje na desce se vyplatí, ale většinou jste nuceni to málo zdrojů nějak použít a hnout se o trochu dál, nečekat na spásnou kombinaci či příhodný okamžik určený přející konstelací všech proměnných. Budete se hodně rozhodovat, v jakém pořadí hrát jaký typ akce, zda základní, či pokročilé, a jak často a za co všechno utratíte, tedy zaplatíte koně. Ke koním i kožešinám je relativně snadné přijít, ale přesto jich není nikdy dost. Zejména ne těch správného druhu.
Znovuhratelnost hry je nekonečná, neboť je ve hře tolik komponent, které se na začátku (a poté i v průběhu hry) náhodně rozmístí, že každá hra je jiná. Oblastní kožešina na obchodě, rovněž jako kožešiny tažené a pokládané na desky krajiny v průběhu hry ovlivňují styl hraní naprosto zásadně. Totéž se týká i počátečního rozmístění osad. Ve hře je mnoho způsobů sběru, které vám přinesou nějaké ty body. Zda budete hrát na kolekci desek krajiny, lovení kožešin a plnění carských příkazů, či prve investovat kožešiny do posunu po stupnici trofejí, to vše se odvíjí od počátečního rozestavení každé hry a možná trochu i na vašem pořadí mezi hráči.
Chceme-li soudit vytěžení tématu a propojení mechanismů s tématem, pak lze být spokojený. Základem je worker-placement a movement figurkou kozáka, který následuje kombinování a sběr. Zřejmě by to veškeré sbírání šlo představit i v jiném hávu, tedy příběhu či prostředí, nicméně v rámci samotné hry má vše své opodstatnění, dokonce i ta mince proměňující kožešinu jedné hodnoty na libovolnou jinou – ta má představovat vaši platbu místním za ulovení toho potřebného zvířete. Osobně mi to přijde divné pouze při posunu po trofejní stupnici. Intuitivně by mělo platit, že musíte disponovat právě oním jedním požadovaným zvířetem a mince vám nepomůže. To dá přeci rozum, neboť trofej musí být nezaměnitelná a musíte si ji ulovit sami.
Přesto si neodpustím poznámku ohledně morálního přesahu hry, neboť mám rád, když mě hry v rozličných ohledech vzdělávají a formují.
V pravidlech autor píše, že neutuchající expanze na východ zapříčiněná hamižností Rusů vedla k postupné decimaci původních obyvatel Sibiře zavlečenými nemocemi či přímo cílenému vyvražďování místních obyvatel během násilných výpadů. (Povídání končí informací, že v Rusku nyní žije 180 etnik, ale pouze 40 z nich je uznáváno státem.)
Ve hře vykonáváte akci lov. Ani jednou v pravidlech není zmíněno slovo zvíře, pouze kožešina. Ať se žeton se zvířetem objeví kdekoliv, je to stále jen kožešina, byť jste ještě nebyli na lovu. Jak již bylo řečeno, trvá dlouho nasbírat nějaké ty body. Hra tlačí člověka k tomu, aby vyvražďoval veškerá zvířata na herním plánu. Teprve při doplňování desek krajiny na herní plán se ke konci kola mysl stále ženoucí vpřed zastaví. Na nové dvě tři desky krajiny se doplní zvířata a ta kontrastují s těmi staršími, které až na výjimky zejí prázdnotou. Nastává jaro, chamtivost a snaha zvítězit se ozvou a nutí vás opět pročesávat plán a podrobovat si vše, na co stačíte. Zvířata, krajiny, možná, že i místní kmeny, neboť destičky jurt se odstraňují po použití ze hry. Na konci roku o těchto svých činech složíte oslavné písně. Zkrátka se tu plně ponoříte do formy genocidy přispívající k vlastnímu prospěchu šplhání v hierarchii lidského molochu. Těžko říci, zda autor hry chtěl toto říci. Zda je hra cíleně koncipována tak, aby člověka překvapila svou krutostí, či zda autor a hráči toto poselství ve hře nevnímají. Zda panenská příroda plná života je jen nevytěžený potenciál zdrojů sytících trh.
Mezi stolními hrami existují stovky kusů, ve kterých hráč vytěžuje uchovněná zvířata na maso, mléko, či kde tyje z abstraktní dřiny dělníků v honbě za budováním průmyslových impérií. Zapátral jsem proto, zda jsem jediný, koho téma a jeho zpracování tak zasáhlo. Na profilu Stroganova na Board Game Geeku se však na toto téma strhla velká debata. Přikládám reakci autora ilustrací Macieje Janika.
Jelikož se zabývám především historickými hrami, jsem si tematických zkratek a odkazů plně vědom, nicméně až tato hra mě zasáhla naplno. Mohlo by se zdát, že je to způsobeno věrnými ilustracemi, ovšem pravda je ta, že za to může jejich spojení s výše uvedeným mechanismem doplňování desek krajiny a zvířat. Kostičky ve válečných hrách, kde jde často jen o manévrování a drobnější potyčky, zkrátka takové poselství nepředají – a není to jen jejich abstraktním zpracováním.
Zhodnocení komponentů
Veškeré komponenty jsou krásně zpracované, ať již jde o malby destiček krajiny, herního plánu či desek hráčů. Dřevěné komponenty jsou též vyřezávané originálním způsobem. Pokud vlastníte deluxe verzi, pak zde najdete drobné rozdíly. Vyzdvihl bych potištěné dřevěné žetony namísto žetonů prázdných a modrobílý váček na žetony kožešin namísto černého. Mě osobně k myšlence na deluxe verzi přivedly jako první dřevěné figurky koní a kovové mince, obojí namísto kartonových žetonů, ostatní jmenovaná vylepšení až později. Pravda je ovšem taková, že koně se nepohybují po pláních Sibiře, ale slouží jako platidlo. Tudíž si je neužijete cválající po tundře, ale budete s nimi pohybovat pouze mezi hráčskou deskou a bankem. Kovové mince jsou menšího průměru, lehké, byť plasticky ražené. Zařadil bych je svým zpracováním po bok mincí ze hry Rurik: Dawn of Kiev a mincí k 2. edici Pax Pamiru, byť mince dvou jmenovaných her s převahou vévodí mému osobnímu mincovnímu žebříku. O to více oceňuji právě provedení váčku, hráčských žetonů a změněného ukazatele ročního období. Pokud vlastníte pouze základní verzi, tak nesmutněte. Koně a mince z deluxe verze lze přikoupit zvlášť a to ostatní je jen drobný detail pro potěchu oka navíc.
To, co činí základní a deluxe verzi významně rozdílnou, je insert. Zatímco v běžné verzi najdete obyčejný kartonový žlab uprostřed, pro hru této velikosti nepraktický, u deluxe verze najdete několik kartonových desek, ze kterých si sami celý insert postavíte. Někdo by se mohl rozčilovat, že hra nemá již vše připraveno, nejlépe formou plastu na míru, jak je u moderních her zvykem. Věřte mi, že poskládat si svůj vlastní insert z kartonu je přidaná hodnota času, tedy zábavy, který s hrou trávíte. Pro mě to je další aspekt, který činí hru jedinečnou. Problém nastává s výřezy otvorů a měkkostí kartonu, některé části se spíše ohnou, než že byste je snadno vsunuly do sebe.
Celé hře se v rovině zpracování (nehledě na verzi) dá vytknout jediná věc – a tou je právě tloušťka kartonu, případně ještě typ tenkého tištěného papíru bez řádné povrchové úpravy. Karton by zasloužil být o pár desetin milimetru tlustší. Vztahuje se to na herní plán, všechny druhy destiček, hráčské desky, samotnou krabici i případný deluxe insert. Na to, jak výpravná hra je, oplývající originalitou výpravného zasazení a zároveň zpracování ostatních komponentů, je volba šíře kartonu nepochopitelnou volbou, která brání tomu, aby člověk o hře smýšlel jako o bezchybné. Prý je to celé následkem domluv a změn, které zasáhly globální obchod v posledních dvou letech.
Hernímu plánu i deskám krajiny chybí povrchová úprava. Některé části herního plánu v ohybech jsou již lehce bíle prodřené a v diskusích se občas objevují i zmínky částečně odloupnutého vrchního malovaného papíru. Rozřezání herního plánu též není zcela bezchybné. U hry tak kombinací výše uvedených faktorů hrozí možné částečné rozlepení vrstev plánu (při špatném zacházení či při skladování s vyšší vlhkostí). A také pohybování deskami krajiny zprava doleva neprobíhá hladce.
Každý si po zahrání musí odpovědět sám, zda kdyby se s produkcí posečkalo, případně by hra byla trochu dražší, zda by to byla správná volba. Zda by si ji dotyčný stále koupil, zda by na ni počkal, zda by hra nezestárla. Osobně bych si na vydařenější produkci počkal rád a případně i něco doplatil.
Pravidla jsou psaná čtivě a srozumitelně. Chvíli trvá si zvyknout na všechny typy žetonů, akcí a jejich provázanost. Potíž není v pravidlech, pouze v pozornosti a paměti hráče. Jakmile si zvyknete na jednotlivé postupy, vše poběží jako kůň tajgou. Trochu krkolomné je použití slovníku ve fázích kola, tedy pojmenování první akce jako základní a dvou následných akcí jako hlavních, přičemž ty mohou být základní i pokročilé. To je ovšem výtka směřující k autorovi pravidel. Strukturu pravidel i jejich český a anglický překlad chválím.
Přehled deluxe komponentů
Sólo hra
Při solitérním hraní postupujete dle pravidel pro dva hráče. Vaším úkolem je změřit síly s věhlasným lovcem Ivanem, v těžší verzi pak s jeho ženou Kaťušou. Ivanův pohyb po plánu, rovněž jako výkon akcí, je řízen kartami automy. Na oboustranných kartách jsou zobrazeny jeho veškeré akce napříč třemi fázemi kola. Ze zvláštních pravidel zmiňme alespoň několik z nich. Ivan neplatí za pohyb koňmi, mince mu nahrazují kožešiny jako žolík. Jako základní akci vždy loví a když nemá co, dostane mince. Desku krajiny v rámci první hlavní akce smí zabrat pouze bez kožešin, není-li to možné, navštíví osadu. V rámci druhé akce smí zabrat desku krajiny i s kožešinami. Rychle se pohybuje a rád staví tábory. V první fázi hry často nehraje druhou hlavní akci, ale jakmile nasbírá pár kožešin a mincí, tak se rozjede. Nezastavitelně postupuje po stupnici trofejí, vylovuje vám revír a vy do poslední chvíle nevíte, kdo koho porazí.
Když rozluštíte ikonografii, která není v pravidlech popsána, tak si solitérní hru můžete mnohdy užít více nežli s živým soupeřem. Ivanovi se práší od bot, uloví vše, na co zamíří, ale rychlé stavění táborů, lov na místě, kde dříve byla deska se zvěří, či návštěva osady, která mu ne vždy pomůže, to kompenzuje. Ivan umí být velmi efektivní a rozdíl mezi ním a hráčem může být v řádu několika málo bodů. Hra zkrátka více odsýpá.
Závěr
Stroganov je nádherně zpracovaná solidní eurohra, která přesto nepatří mezi ty nejtěžší. Nicméně mozkové závity u ní řádně protočíte a spotřebujete mnoho tahů, než získáte jeden dva body. Není to hra, ve které všichni kolem stolu získávají body od začátku do konce po každé druhé akci a kdy se celkové skóre šplhá do vysokých desítek či stovek bodů. Hráči toho musí mnoho vykonat – překlenout dálné pláně, nalovit zvířata, směňovat kožešiny, občerstvovat koně, plnit přání samotného cara. Teprve po tom všem získají nějakou tu drobnou odměnu a smí ve svém zápolení směle pokračovat dál. Posouvání destiček jurt, desek krajiny a carských příkazů není otravným šoupáním, ale vidíte, jak procházíte krajinou, která se ještě nedávno skrývala v oparu obzoru a zdála se být nedosažitelná. Hromádky komponentů A a B pěkně dopomáhají hernímu pokroku.
Hrou jsem osobně nadšen a to jak tématem, tak propojením většiny mechanismů s rysy předkládaného příběhu. Tenčí karton společně s povrchovou úpravou herního plánu i desek krajiny zamrzí, nicméně vám hra svým vzhledem i obsahem vše vynahradí a rychle vám učaruje.
устремиться на восток и открыть новые и далекие земли.
Stroganov deluxe získává od Říše her ocenění:
Stroganov získává od Říše her ocenění:
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti TLAMA Games.
Hru je možné koupit zde.
