Večer pravdy, smíchu a otázek, na které se běžně neptáme

Společnost Albi v poslední době rozšiřuje nabídku nekorektních společenských her, které nestaví na znalostech ani plánování, ale především na lidech samotných. Do této volnější řady patří mimo jiné i titul Zlí lidé, který nedávno recenzovala kolegyně Aneta Řezníková a popsala jej jako společenský experiment schopný během jediného večera prověřit vztahy i smysl pro humor. Na stejnou vlnu nyní navazuje hra Zlé volby, kterou do místních luhů a hájů přinesla v našem mateřském jazyce společnost Albi. Zatímco Zlí lidé pracují s hlasováním a odhadem ostatních hráčů, Zlé volby jdou ještě přímočařejší cestou a staví hráče před otázky, na které často není úplně pohodlné odpovědět.

Zlé volby jsou nekorektní párty hra inspirovaná principy titulů jako Karty proti lidskosti, UNO nebo Nikdy jsem…, ovšem s vlastním jednoduchým nápadem. Každý účastník dostane do ruky několik karet s otázkami a jeho cílem je zbavit se jich dříve než ostatní. To se podaří pouze tehdy, když vybraný spoluhráč odpoví na položenou otázku kladně. Právě v tom spočívá hlavní zdroj zábavy, protože úspěch nezávisí na znalostech ani schopnostech, ale na tom, jak dobře znáte lidi kolem sebe a jak moc jsou ochotni přiznat pravdu.

Pravidla jsou záměrně velmi přímočará, aby se mohlo začít hrát téměř okamžitě. Každý hráč obdrží šest karet a zbytek vytvoří dobírací balíček. Ve svém tahu si hráč vybere jednu kartu a rozhodne, komu ji položí. Vybraný člověk musí odpovědět pouze ano nebo ne a zároveň odpovědět pravdivě. Pokud zazní ano, karta putuje na odhazovací hromádku a tazatel se přiblíží vítězství. Pokud zazní ne, karta zůstává v ruce a pokus může přijít znovu v některém z dalších kol. Tah poté končí a pokračuje další hráč.

Jednoduchý princip rychle ukáže, že nejde jen o náhodné pokládání otázek. Hráči se snaží odhadnout, kdo by mohl odpovědět kladně, a zároveň přemýšlejí, co jsou ostatní ochotni přiznat veřejně. Atmosféra se tak přirozeně mění podle složení skupiny. Někde převládne smích a otevřenost, jinde rozpaky nebo překvapení nad tím, co o sobě lidé prozradí.

Hra obsahuje několik typů karet, které průběh zpestřují. Základem jsou karty s otázkami, často osobní nebo provokativní, které míří přímo na zkušenosti hráčů. Vedle nich se objevují akční karty, které mohou někomu znemožnit tah nebo ho donutit dobrat další karty. Specifickou roli hrají karty Volím si tebe, které lze mezi dvěma hráči přehazovat tam a zpět a postupně navyšovat počet karet, jež si nakonec jeden z nich musí dobrat. Tento moment dokáže vyvolat hlasité reakce celé skupiny, protože napětí roste s každým dalším otočením situace.

Zajímavým prvkem je i možnost svůj tah přeskočit a vyměnit libovolný počet nepříjemných karet za nové. Hráči tak nejsou uvězněni s otázkami, které se jim nedaří uplatnit. Pravidla zároveň hlídají dynamiku pomocí oznámení poslední karty. Pokud hráč zapomene upozornit ostatní, že mu zbývá už jen jedna, může být potrestán dobráním další.

Kromě základního režimu nabízejí pravidla i varianty, které mění atmosféru večera podle nálady skupiny. Jedna z nich přidává pití alkoholu při každé kladné odpovědi, jiná umožňuje hráče usvědčit ze lži a vystavit jej improvizovanému soudu, kde trest určuje samotná skupina. Další varianta zapojuje všechny najednou a sleduje, kdo jako první odpoví kladně na stanovený počet otázek. Tyto úpravy ukazují, že hra je zamýšlená hlavně jako společenská zábava, která se snadno přizpůsobí konkrétní partě.

Velkou roli zde hraje samotný obsah karet. Otázky se pohybují od lehce trapných až po výrazně odvážné a často míří na situace, které by běžně zazněly spíš v soukromém rozhovoru než během společenského večera. Příkladem mohou být otázky jako „Prodal/a jsi někdy něco nelegálního?“, „Zadržený nebo zatčený, zažil/a jsi to?“, „Máš nějakého šíleného ex partnera?“, „Šmíroval/a jsi někdy někoho při sexu?“, „Stalo se ti někdy, že jsi měl/a sex s někým, jehož jméno jsi nevěděl/a?“, „Myslíš, že bys dokázal/a být drsným gangsterem?“, „Vypil/a bys sklenici něčí moči za 150 000 Kč?“ nebo „Měl/a jsi někdy víc než 8 panáků během jedné noci?“. Právě tato otevřenost vytváří okamžiky překvapení i smíchu a zároveň vysvětluje věkové doporučení od 18 let.

Zpracování hry odpovídá jejímu charakteru. V balení se nachází 300 karet a pravidla v českém i slovenském jazyce. Celá partie obvykle zabere přibližně 20 minut a více podle velikosti skupiny a ochoty hráčů diskutovat nad odpověďmi. Hra je určena pro 3 až 10 hráčů a nejlépe funguje tam, kde se lidé alespoň trochu znají a nebojí se otevřenosti.

Zlé volby tak představují titul, který neskrývá své ambice. Nejde o klidnou zábavu ani nenápadnou společenskou aktivitu. Je to hra postavená na lidské upřímnosti, nadsázce a ochotě přijmout i lehké společenské nepohodlí jako součást zábavy. Někdy vyvolá salvy smíchu, jindy rozpaky, ale téměř vždy přinese momenty, na které se ještě dlouho vzpomíná. V rámci série podobně laděných her od Albi tak Zlé volby působí jako přirozené pokračování konceptu, který stojí především na interakci mezi lidmi. Pokud Zlí lidé ukazují, jak vás ostatní vidí, Zlé volby dávají prostor tomu, abyste sami rozhodli, co jste ochotni o sobě přiznat. A právě v tom spočívá jejich hlavní kouzlo.

Zlé volby získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi

Hru můžete zakoupit přímo zde.