Tanec lesních tvorů na příliš velkém stole

Hluboko v nejstarším lese světa se ukrývají malí Zálesňáčci, jejichž domovy vypálily armády lorda Vetha. Teď ale nastal čas obnovy a pětice odvážných hrdinů volá své klany zpět, aby společně vybudovali bezpečné útočiště. V originále se tato hra jmenuje Emberleaf a ve světě deskových her způsobila solidní poprask. Mluví se o ní v podstatě všude a sklízí samé pozitivní ohlasy. U nás tuto očekávanou novinku lokalizuje vydavatelství MINDOK pod poetickým názvem Zálesí. Zda se tato lesní záležitost usídlí i na vašich stolech, nebo z ní zbude jen hromádka spadaného listí, na to se společně podíváme v této recenzi.

Když karty tančí

Hlavním lákadlem a motorem celé hry Zálesí je mechanika, které se v originále říká card dancing neboli tanec s kartami. Mechanika card dancing je v podstatě strategický koloběh a plánování dokonalého dominového efektu. Představit si ji můžete jako pohyblivý pás na vaší herní desce společenstva.

Karty společníků nejprve vyložíte z ruky na volné pole mřížky, čímž spustíte jejich okamžité efekty při vyložení, a následně v jiném tahu celou desku posouváte doleva. Tento posun aktivuje další řetězové schopnosti karet za jejich pohyb. Jakmile karta doputuje na samotný levý okraj a z desky vypadne, vrátí se vám zpět do ruky a často přinese ještě závěrečný bonus za opuštění desky.

Ve hře přitom není žádný balíček ani odhazovací hromádka, takže všechny karty máte buď na desce, nebo v ruce. Klíčem k vítězství je tak správné prostorové uspořádání a načasování tohoto tance, díky kterému dokážete z několika málo karet opakovaně křesat silná kombinovaná komba pro zisk bodů či surovin.

Roztomilý klam pro náročné mozky

Vizuálně hra klame tělem. Zálesí má velmi přívětivý design a některé rodiče by mohla svádět k tomu ji vytáhnout ke svým ratolestem. Nenechte se zlákat roztomilým vzhledem zvířátek, protože tato hra potřebuje hodně rozvinuté strategické myšlení. Hráč musí neskutečně precizně plánovat, jak správně umístit karty do mřížky a propočítat spouštění efektů sesunu nebo při opuštění desky. Mě osobně to bavilo neskutečně, ale i tak jsem se několikrát nachytala při momentu, že já hloupá to mohla udělat úplně jinak a lépe. Hra neodpouští chyby a nutí vás neustále kalkulovat kroky dopředu.

Nádherná produkce s prostorovou daní

Po produkční stránce je Zálesí naprostá nádhera. Všechno je vyrobeno z kvalitních materiálů a potěší, že figurky vesničanů i hrdinů jsou poctivě dřevěné, což k přírodní tematice skvěle sedí. Co by nám ale udělalo radost, by byl o něco menší herní plán. Kdybychom totiž hráli v plném počtu pěti hráčů, tak se na náš běžný stůl fakt nemáme šanci vejít. Už i ve čtyřech bychom měli problém. Přitom by to za mě bylo reálně proveditelné. Menší plán by bohatě stačil, a tím pádem by sice musely být i menší destičky budov, ale to by nebylo nic proti ničemu a hra by díky tomu byla na stole daleko kompaktnější a přehlednější.

„Vyčůraní“ spoluhráči a syndrom stejných trofejí

Nepřijde mi úplně nejlepší, když je ve hře společná pyramida odměn. V Zálesí je to odměna za zisk destičky nebezpečí, která se odvíjí od společné stupnice soubojů. Pokud máte za spoluhráče vykuky, co jen takticky čekají, až vyberete méně lákavé odměny, a oni si pak díky vašemu posunu vezmou ten cennější žeton úlu, tak vy s tím neuděláte vůbec nic. Žetony úlů se totiž ve hře fakt blbě shánějí, takže vám taková krádež před nosem dokáže zkazit plány. Ale s tím se holt v rámci soupeření dá počítat.

Zároveň mě překvapilo, že je ve hře přesně šest destiček trofejí a k ukončení partie jich potřebujete také šest. Odměny tak budou v každé hře naprosto stejné, což vyvolává otázku, zda by krabici neslušelo pár kousků navíc pro větší variabilitu. Všimla jsem si, že v anglickém vydání je tento problém vyřešen, protože k němu vyšlo mini-rozšíření Emberleaf: Trophies & Bonuses. To by jistojistě slušelo i české verzi.

Krátkozrakost při verbování pocestných

Karet je ve hře za mě dostatečné množství a dokážou se v nabídce pěkně protočit, protože při nákupu se karta nejvíce vpravo vždy odhodí a trh se doplní zleva. Zpočátku mi přišlo strašně málo mít možnost rozšířit svůj základní balíček pouze o čtyři karty pocestných, které získáte odkrýváním bonusů pod ubytovanými vesničany. Po několika partiích však člověk zjistí, že to bohatě stačí, protože uřídit větší množství karet by byl spíše zmatek.

S čím jsem se ovšem poté potýkala za problém, bylo to, že jsem si na trhu vybrala karty pocestných, které jsem nutně potřebovala pro aktuální chvíli, a už vůbec nedomýšlela, jak se mi s nimi bude hrát v pokročilejší fázi hry. Správné budování funkčního motoru z karet je zde zkrátka klíčové.

Kde jsou vysvětlivky karet?

Tak a teď se dostávám k mému vůbec největšímu problému a nejvýraznější výtce. Některé efekty na kartách nám při partii nepřišly stoprocentně jasné. Lépe řečeno někteří hráči u stolu to pochopili nějakým způsobem a ti druzí zase úplně jinak. Nastala klasická otázka, kdo má teď vlastně pravdu. A ejhle, tištěná pravidla vám v té chvíli vůbec nepomohou, protože v nich není žádný glosář s přehledem a vysvětlením jednotlivých karet.

Celkové hodnocení

Chybějící glosář karet a obří rozměry plánu jsou tak ve výsledku to jediné, co bych hře vytkla, protože jinak je to opravdu skvělá deskovka. Zálesí je sice složitější na správné hraní a vyžaduje absolutní soustředění, ale o to je pak zábavnější a nutí vás sedat si k ní stále dokola.

Skvělou zprávou pro znovuhratelnost je fakt, že každý startovní balíček společenstva je lehce jiný. Jsou označené písmeny od A do E, takže se při hraní neupínejte pouze k jednomu písmenku a raději vyzkoušejte různé strategie podle toho, jakou drobnou asymetrii vám vaše výchozí karty nabízejí. Vydavatelství MINDOK k nám přivezlo designově i mechanicky velmi zajímavý titul, který sice potrápí vaše mozkové závity, ale ten karetní tanec za to rozhodně stojí.

ZÁLESÍ získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti MINDOK.

Hru můžete zakoupit přímo zde.