Osudová setkání ve světě Andrzeje Sapkowského

Svět Zaklínače je dnes fenoménem, který se hluboce zapsal do širokého kulturního povědomí a jehož síla zdaleka nepolevuje. Co začalo jako knižní série Andrzeje Sapkowského, se skrze herní adaptace a později i televizní zpracování přetavilo v bohatý multimedialní svět, ve kterém se střetávají děsivá monstra, pochybná rozhodnutí i těžko uchopitelná morální dilemata, která jsou některými považována snad až za cynická, ale takový je prostě tento svět Zaklínače. Desková hra Zaklínač: Cesta osudu, kterou do místních luhů a hájů přinesla v našem mateřském jazyce společnost asmodee, vychází právě z tohoto podmanivého univerza. Někdy sleduje předlohu s oddaností, jindy si s jejími motivy svobodně pohrává, rozvíjí myšlenku alternativních možností a pokládá otázky typu „Co kdyby?“ Výsledkem je nejen adaptace, ale zároveň kreativní dialog s původním dílem, v němž se hráč stává jeho spolutvůrcem a zároveň i svědkem jiného osudu známých hrdinů.

Zaklínač: Cesta osudu je hra pro jednoho až pět hráčů, kteří na sebe berou podoby ikonických postav jako jsou Geralt z Rivie, Yennefer z Vengerbergu, Ciri, Vesemir nebo Marigold. Každý z těchto hrdinů má svou osobní herní desku, sadu karet a specifické schopnosti, které odrážejí jejich přirozené dovednosti i povahové rysy. Herní partie probíhá v kulisách tří příběhů, Menší zlo, Striga a Na konci světa, které vycházejí z literárních předloh, ale zároveň je obohacují o možnosti větvení a jiného vývoje. Každý příběh se skládá ze tří kapitol a každá kapitola z trojice tahů. V rámci těchto tahů si hráči vybírají karty z nabídky, vytvářejí své herní řady a využívají efekty karet ke zvyšování zkušeností, zisku herních symbolů i ovlivnění vývoje příběhové linie.

Jedním z nosných prvků hry je důsledná práce s motivem volby. Každá kapitola nabízí dvě tzv. cesty osudu, jež reprezentují dva možné směry vyprávění. V závěru kapitoly se podle většinového výskytu příslušných symbolů ve hře rozhodne, která z těchto cest se stane dominantní. Karty příběhu se neotáčejí náhodně, ale reagují na konkrétní vývoj herního dění. Tím vznikají reálné větve vyprávění, jenž mohou zásadním způsobem měnit i známé události. Geralt se může rozhodnout odlišně, Renfri nemusí zemřít, elfové mohou místo střetu zvolit vyjednávání. Hráči tak nečtou pouze předem daný text, ale vytvářejí jeho podobu v návaznosti na svá rozhodnutí, což umožňuje nové interpretace i známých momentů.

Přesto nelze Zaklínače: Cestu osudu označit za plně příběhovou hru. Vyprávění zde slouží především jako rámec, který dotváří atmosféru a dává smysl herním akcím. Hlavním jádrem je práce s kartami a jejich umisťování do časové osy. Efekty jednotlivých karet se navzájem ovlivňují a kombinují, přičemž hráči hledají co nejefektivnější způsob, jak dané kombinace zúročit. Cílem je nejen zisk vítězných bodů, ale i zkušeností, které umožňují odemykat unikátní schopnosti postav. Tyto schopnosti jsou v průběhu hry využity vždy jen jednou, ale jejich vliv na vývoj partie bývá výrazný. Každá postava pracuje jinak. Ciri dokáže ignorovat běžné limity, Marigold získává výhody z barev karet, Yennefer využívá manipulaci s herními symboly apod. Díky tomu působí každá hra odlišně podle zvoleného hrdiny a složení skupiny.

Hra je dostupná ve dvou verzích, základní a Deluxe. Obě verze jsou plně funkční a nabízejí stejný herní zážitek. My jsme měli to štěstí a do redakce nám dorazila právě vyleštěná Deluxe edice, která obsahuje plastové miniatury místo kartonových stojánků, akrylátové žetony místo běžných a dvouvrstvé hráčské desky, které přispívají k většímu pohodlí při manipulaci s komponenty. Obě verze obsahují kvalitní neoprenovou podložku, detailně ilustrované karty s grafikou inspirovanou videoherními tituly a chytrý vizuální design, který čerpá jak z knih, tak z her. Výtvarné zpracování dodává celé hře silný estetický dojem a podporuje ponoření do herního zážitku.

Hra obsahuje také režim pro jednoho, který využívá systém automy. Virtuální protivník má přehledně stanovená pravidla, která určují, jaké symboly získá, jaké karty odehraje a jak ovlivní průběh vyprávění. Ačkoliv jde o solidní řešení, které umožní hrát bez dalších účastníků, příběhová rozhodnutí jsou v tomto režimu převážně řízena algoritmem a hráč má menší vliv na směřování vyprávění. Přesto i zde hra nabízí zajímavou dynamiku, především díky možnosti měnit obtížnost a přizpůsobit si průběh podle zkušeností.

Zaklínač: Cesta osudu není produktem, který by se snažil nabídnout vše všem. Je to hra, která vyžaduje určitou míru otevřenosti vůči kombinaci známého světa a abstraktní herní mechaniky. Těm, kteří čekají ryze vyprávěcí zážitek, může připadat, že textové pasáže nepředstavují dostatečně bohatou náplň. Na druhé straně ti, kdo rádi budují efektivní řady karet a hledají způsoby, jak propojit jednotlivé efekty a schopnosti, ocení herní kvality, které se skrývají za vyprávěcím rámcem. Zvláště v opakovaném hraní vynikne možnost měnit přístup podle zvoleného hrdiny, vyzkoušet si různé kombinace a sledovat, jak se vývoj jednotlivých příběhů může proměňovat.

Hra se od svého vydání dočkala také několika rozšíření, která dále rozšiřují její obsah a možnosti. Například Zrnko pravdy přináší novou povídku inspirovanou známým příběhem o netvorovi v opuštěném sídle a zároveň přidává oblíbenou postavu Triss Ranuncul, která přináší nové schopnosti i způsoby interakce. Další rozšíření jako Divoký hon nebo Legendární nestvůry zavádějí kooperativní prvek, kde hráči čelí společnému nepříteli, případně přinášejí nové výzvy a nepřátele. Tato rozšíření nejen zvyšují variabilitu, ale také nabízejí nové mechaniky, které obohacují základní herní zážitek bez narušení jeho přístupnosti. Všechna tato rozšíření přinesla společnost asmodee taktéž v našem mateřském jazyce a o nich si řekneme více během několika dnů více informací.

Titul zaujme především fanoušky světa Zaklínače, kteří v něm naleznou známé motivy i prostor pro vlastní interpretaci. Ti, kdo se Sapkowského světem teprve seznamují, zde dostanou přitažlivou vstupní bránu, která jim nabídne základní vhled do prostředí, kde nejsou věci rozděleny na dobré a zlé. Ačkoliv hra nenabízí revoluci v oblasti designu, představuje důstojné rozšíření zavedené značky, které se dokáže zalíbit nováčkům i dlouholetým příznivcům. Zaklínač: Cesta osudu je kombinací pečlivého řemesla, důrazu na atmosféru a originální práce s tématem, která potvrzuje, že i svět tak silně etablovaný, jako je ten zaklínačský, může nabídnout nové pohledy a možnosti. A v tom je její největší síla.

Zaklínač: Cesta osudu získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti asmodee

Hru můžete zakoupit přímo zde.