Když se dílky a kostky stávají poslední nadějí ohrožených tvorů

Záchrana ohrožených druhů často zůstává jen titulkem v novinách, přestože ve skutečnosti rozhoduje o tom, jak bude náš svět vypadat za pár desetiletí. Představte si, že byste mohli převzít roli vizionáře, který na prázdném území vybuduje útočiště pro zvířata, jimž v divočině dochází čas. Každé rozhodnutí, kde vysadit nový kus džungle a kam nasměrovat tok potravy, se rázem stává otázkou života a smrti – a zároveň napínavou logickou výzvou odehrávající se během jediné půlhodiny.

Do této vize vstupuje chystaná rodinná desková hra hra Útočiště od Eilifa a Åsmunda Svenssonových, kterou do místních luhů a hájů přinese za pár týdnů v našem mateřském jazyce vydavatelství Old Dawg. Ve světě vyšla pod hlavičkou norského studia Chilifox Games a ilustracím dominuje osobitý styl Gjermunda Bohneho. Autoři zasadili mechanicky vyváženou „puzzle“ hru do prostředí moderní přírodní rezervace, jejímž posláním je chránit ohrožené živočišné druhy a zajistit jejich další rozmnožování. A vzhledem k faktu, že naskladnění se u nás pomalu, ale jistě blíží pojďme si o této hře něco málo říci, abychom věděli co od ní očekávat.

Partie se odehrává na osobní desce každého hráče a trvá dvě sezóny rozdělené celkem do patnácti tahů. V každém tahu si všichni současně vybírají jeden dílek se zvířetem a jednu kostku představující potravu. Jeden z těchto prvků pochází z vlastního zásobníku, druhý z centrální nabídky, která po každém kole putuje k sousedovi, takže se obsah neustále proměňuje a draft nejspíše může vytvářet jemnou, ale výraznou interakci při plánování.

Zvířecí dílky vždy patří do jednoho ze čtyř biotopů – džungle, savany, vodního či horského prostředí – a hráči se je snaží ukládat tak, aby vytvářely co největší propojené oblasti. Kostky musí barevně odpovídat umisťovaným dílkům a jejich hodnota znázorňuje množství potravy. Navíc je zapotřebí brát v potaz ještě takové „maličkosti“ jako jsou specifické úlohy pro každou hodnotu na kostce. Například, šestky lze položit jen vedle věže nebo k hlavní bráně, zatímco jedničky a dvojky mají klíčovou roli na speciálních „rodinných“ dílcích, jež v druhé sezóně spouštějí rozmnožování zvířat. Už teď tuším, že jedinci trpící na analytickou paralýzu budou trávit hodiny přemýšlením nad každým tahem.

První sezóna se soustředí na výstavbu parku a končí po osmi kolech průběžným bodováním. To zohledňuje souvislou cestu kostek od brány směrem do parku; čím vyšší součet hodnot, tím vyšší skóre. Současně mohou hráči uzavírat kruhové útvary jedné barvy. Za to umístí do parku pozorovací věže. Ty zefektivňují krmení, protože ve finále přinesou další body za trojici okolních kostek. Druhá sezóna se odehrává v sedmi kolech a zaměřuje se na chov. V každém biotopu se spočítá hodnota všech kostek vynásobená počtem aktivních rodinných dílků. Tím vzniká hlavní bodový motor hry, k němuž se přičítají i body z věží a za pestrost živočišných druhů. A k tomu ještě navíc hráči drží v rukách tajné karty misí, které směřují jejich strategii a na konci partie mohou rozhodnout o vítězi.

K jedné partii může usednout jeden až šest účastníků, přičemž se dá očekávat, že v nižším počtu se více bude projevovat kontrola nad tím, co se vrátí v příštím kole, zatímco ve vyšším počtu hráčů se bude zvyšovat dynamika a nepředvídatelnost, neboť ke změnám v centrální nabídce bude docházet velmi často. Pro samostatné hraní připravili autoři sólo režim využívající sadu scénářů se stupňující se obtížností a zaměřuje se hlavně na optimální skládání vzorů. Jinými slovy, čeká na hráče nejspíše řada puzzloidních hádanek, které bude muset postupně řešit. 

K jemnému dolaďování kombinací slouží pět žetonů pracovníků, které umožní jednorázově zvýšit či snížit hodnotu právě umístěné kostky. Jejich počet je omezený, a tak se s nimi musí nakládat s rozmyslem, zvlášť proto, že kostky se po úvodním hodu už nepřehazují. Rozhodování ztěžuje i fakt, že privátní zásobníky doplňují zvířecí dílky jen tehdy, když si je hráč vezme, zatímco kostky zůstávají beze změny, dokud nejsou vyčerpány.

Autoři do hry přidali modul s vysoce bodovanými, ale náročnými projekty, které lze do partie přimíchat, aby zvýšily variabilitu a nasadily odvážnější cíle. Pro pokročilé hráče je připravena sada asymetrických plánů rezervací, jež mění rozložení bran, chráněných zón či bonusových polí, a vyžadují tak jiný přístup k rozmísťování zvířat i potravy. Troufám si říci, že díky těmto variacím může hra splňovat vysoké nároky na znovuhratelnost.

Produkce staví na jasné ikonografii a funkčních komponentech: dílky jsou z lněného kartonu, kostky pevné, a praktické zásobníky udržují vše přehledně uspořádané. Herní desky jsou úspornějšího provedení, aby výsledná cena zůstala dostupná, nicméně zachovávají čitelnost a poskytují příjemné rozložení. Vizuální pojetí pracuje s jemnou paletou terénních barev a ilustrace zvířat kladou důraz na rozpoznatelnost jednotlivých druhů, což bude usnadňovat orientaci i mladším hráčům. 

Útočiště kombinuje otevřené draftování kostek a dílků s budováním vzorů na hráčské desce. Tedy alespoň takto na papíře to celé na mě působí. Na své si přijdou hráči, kteří hledají svižný, ale přemýšlivý zážitek, v němž každé rozhodnutí má znatelný dopad na pozdější skóre. Díky modulárnímu systému tajných misí, asymetrickým deskám a volitelným projektům hra nabídne vysokou míru znovuhratelnosti i variabilní obtížnost podle toho, na jaké prvky se hráči rozhodnou zaměřit. Pokud vás tento titul oslovil, je možné si jej již nyní předobjednat, abyste se do tohoto světa mohli ponořit již v den vydání, které by mohlo být již za pár měsíců.