18 let na vrcholu české deskoherní scény

Ondřej Mysliveček je zakladatelem a majitelem portálu Zatrolené hry, největšího českého webu zaměřeného na moderní společenské hry. Tento nadšenec do deskovek odstartoval Zatrolené hry už v roce 2007 s cílem propagovat úžasný svět moderních her mezi českými hráči. Většina lidí ho zná pod přezdívkou Zeus, pod kterou na Zatrolených hrách vystupuje. Za osmnáct let existence se z malého fanouškovského projektu stal „český BoardGameGeek“ – portál, který denně navštíví tisíce deskovkářů a který je zásobárnou informací, recenzí, diskusí i bazaru pro celou naši herní komunitu.

Během let prošly Zatrolené hry mnoha milníky. Už v roce 2009 vznikla i polská mutace webu s názvem Trollowe Gry, která sdílí společnou databázi her a hodnocení. Web ale dlouho běžel spíše samospádem a větší pozornost mu začala být věnována teprve v poslední době. Dá se tedy říct, že zatímco česká verze už si své pevné místo na trhu vybudovala, v Polsku se celý projekt teprve pomalu rozjíždí. Do budoucna zakladatel uvažuje i o expanzi do Německa, takže portál možná čeká další mezník ve své historii. O tom, jak Zatrolené hry vznikaly, jaké překážky musel jejich tvůrce překonat, co mu provoz největšího tuzemského deskoherního webu přináší a kam hodlá dál směřovat, jsme si s Ondřejem „Zeusem“ Myslivečkem povídali v následujícím rozhovoru.

Vzpomínáš si ještě, jak vznikaly Zatrolené hry v roce 2007? Co tě tehdy inspirovalo k založení vlastního portálu o deskových hrách a jaké byly tvé původní cíle? Měl jsi od začátku ambici vybudovat velkou komunitní stránku, nebo to zpočátku byl spíše malý fanouškovský projekt?

Úplně původně se mělo jednat o “plánovací kalendář” herních sešlostí, protože ač jsem bydlel na VŠ kolejích, tak stejně bylo docela náročné domluvit čas / lidi a ještě k tomu jednu či dvě hry, které by si všichni rádi zahráli. Když byl takový web hotový, tak mi ale nějak došlo, že je to sice hezké, ale jak tam přilákat lidi, aby se nejednalo o aplikaci pro pár jednotek kamarádů. V ten okamžik se zrodila idea Zatrolených her, ještě tedy bez tohoto jména. Prostě web, na kterém budou hráči sdílet informace o hrách s ostatními hráči.

Začátky určitě nebyly snadné. S jakými překážkami jsi se potýkal při rozjezdu stránek? Zmínil jsi například, že Zatrolené hry byly těsně po spuštění prakticky „mrtvé“ bez uživatelů. Jak jsi přilákal první návštěvníky a autory obsahu, aby se web rozjel? A odkud se vlastně vzal název „Zatrolené hry“ – má nějaký zvláštní příběh či význam?

Od začátku jsem stavěl “marketing” vlastně jen a pouze na optimalizaci pro vyhledávače (SEO) a pak jsem vsázel na to, že komunita hráčů je soudržná a o dobrém projektu si řeknou.

Důležité byli, řekl bych, 2 aktivity. První se začalo projevovat to, když jsem (hlavně tedy tehdy ještě já) naplnil katalog prvními stovkami her (tehdy ještě nevycházelo 300 lokalizovaných her ročně jako dnes) a k nemalému procentu i jen základnější popisy her. Druhou zásadní věcí pak bylo, když se ke mně přidal Cauly s tím, že by bylo fajn vytvořit jedno místo, kde by hráči nacházeli komunitní lokalizace deskovek. V tehdejší době hodně zásadní.

Tyto 2 věci do sebe zaklaply, sněhová koule se dala do pohybu a začala se nabalovat.

Nu a název Zatrolené hry přišel asi 9 měsíců po spuštění webu ještě na „divné” adrese. Dospěl jsem jsem totiž k závěru, že pro další růst a oblibu je potřeba najít nějaký libozvučný, zábavný a přitom jasně odlišitelný název. Nějakou dobu trvalo, než jsem ho vymyslel a dnes už ani nevím, jestli mě něco konkrétního inspirovalo. Ale mám pocit, že to bylo spíše “vydřené” několikaměsíčním přemýšlením.

Portál jsi postavil na obsahu od hráčů samotných. Zatrolené hry od roku 2007 přináší hráčům informace o hrách „od těch nejpovolanějších – od nich samotných“. To znamená, že uživatelé píší recenze, hodnotí hry, diskutují a přidávají materiály. Jak těžké bylo vybudovat tak aktivní komunitu? Co jsi udělal pro to, aby hráči měli motivaci přispívat obsahem a vracet se na stránky? V čem vidíš klíč k tomu, že komunita kolem Zatrolených her je dodnes tak silná a aktivní?

Z počátku byly podle mého nejsilnější motivace 2. Určitě je to o tom, že si hráči chtějí zkušenosti a informace vyměňovat a dodnes mě udivuje, kolik lidí se zapojuje i dnes. Druhou motivací je pak funkce “statusových kloboučků” u přezdívek, která je na Zatrolenkách od úplného začátku jako forma gamifikace. A ač mi přijde, že byla vnímána jako důležitější v prvopočátcích, tak i dnes věřím, že to nějaký vliv má.

Postupem času jsme do toho zakomponovali i Ocenění hráčů, které uživatelé získávají v různých úrovních za obsah, který přidají. Jsou tedy „dobře schované” v profilech uživatelů.

Nicméně si stále myslím, že všechny tyto techniky zastiňuje prostě ta soudržnost komunity a ochota pro ostatní něco málo udělat a přispět třeba i jen malým dílem.

Zatrolené hry se za tu dobu staly fenoménem české deskoherní scény. Dnes je denně navštěvují tisíce fanoušků a málokterý hráč deskových her u nás je nezná. Překvapilo tě, jakého dosahu a významu portál dosáhl? Byl nějaký moment, kdy jsi si uvědomil, že se z původního koníčku stala zásadní informační platforma pro celou komunitu?

Mě i dnes přijde takové zvláštní o Zatrolenkách přemýšlet jako o “zásadní” informační platformě. Ale asi to tak holt je, no :-).

A rozhodně z toho mám radost, že ty deseti-tisíce hodin práce mají smysl pro tolik lidí.  Z toho mých bude něco přes deset tisíc a další řekl bych větší čas pak čas komunity právě na vytváření obsahu.

Často se mluví o tom, že Zatrolené hry jsou takový „český BoardGameGeek“. V jednom rozhovoru tě dokonce uvedli slovy „jak vznikal český BoardGameGeek“. Byla pro tebe legendární americká databáze BoardGameGeek inspirací, když jsi Zatrolené hry zakládal? Snažil jsi se vytvořit českou alternativu BGG, nebo jsi šel úplně vlastní cestou? A v čem jsou podle tebe Zatrolené hry oproti BGG jedinečné pro české a slovenské hráče?

Jak už z té první odpovědi vyplývá, tak vlastně vůbec. Ono to tak vůbec nemělo dopadnout, jenže ta prvotní idea nefungovala a najednou se z toho postupně začalo něco jako BGG stávat :-). V ten okamžik jsem opravdu vnitřně řešil, jestli má smysl v tom nadále pokračovat.

A našel jsem si odlišnost v tom, že prostě chci vytvářet obsah velmi lokální pro zdejší hráče a plně jsem věřil (a dodnes věřím), že je pro většinu lidí příjemnější komunikovat (a tím myslím i konzumovat informace) v rodném jazyce. Přimíchejme k tomu třeba i detailnější pokrytí česky či slovensky vydávaných her (neříkám ve 100% případů) a ono to postupně opravdu začne dávat smysl pro tak velkou skupinu hráčů, že už se takový projekt skoro uživí.

Při provozu tak velkého webu jsi se musel potkat i s problémy. Jaké největší výzvy jsi v průběhu let řešil? Napadá tě nějaká krizová situace, třeba výpadek serveru, ztráta dat nebo jiné technické potíže, která tě opravdu vyděsila? Případně jak jsi zvládal udržet na uzdě diskuse a uživatelské příspěvky, aby si portál udržel kultivovanou úroveň? Poděl se o to, co tě léta provozování Zatrolenek dala z hlediska poučení z těch obtížnějších momentů.

Technika je sice potvora, ale vše se dá většinou docela dobře řešit, když se to vyloženě nepodcení a neodflákne. V čemž mi vždy zatím pomáhalo to, že jsem se vývoji a provozu webových služeb věnoval i profesionálně a v „trochu” jiném řádu (Zatrolenky jsou pro desítky tisíc uživatelů, řešil jsem služby pro miliony uživatelů).

Ale jako určitě vzpomínám na to, když jsem seděl nad databází, viděl jsem, jak si ji “osahává” nějaký hacker, já mu házel klacky pod nohy a přitom hledal místečko, kudy se k ní tak blízko dostal. Dnes už je toto hledání skulinek od různých útočníků denní kolorit, ale také mají Zatrolenky úplně jinou úroveň zabezpečení a technického vybavení.

Provoz Zatrolených her je financován převážně z reklam. Přímo na webu uživatele žádáte, aby zvážili vypnutí blokování reklam, protože z nich hradíte náklady na chod portálu. Daří se pomocí příjmů z reklamy pokrýt veškeré náklady na provoz a vývoj stránek? Uvažoval jsi o dalších způsobech financování, například dobrovolných příspěvcích od komunity, placeném prémiovém obsahu nebo partnerství s firmami v herním průmyslu?

Finance mají 2 hlavní zdroje. Reklama a provize z Bazaru. To tvoří cca 80-90 % příjmů a pak jsou různé drobnější zdroje z nichž největší je pak mecenášství. Což jsou dobrovolné finanční přispívání od komunity, které nijak zvláště nepropagujeme a stále věříme, že se vyhneme něčemu jako jsou paywally, že bychom nějaký obsah schovávaly za platby.

A jestli to pokryje náklady na provoz. Když se počítají pouze technické prostředky, tak v pohodě. Když by se měl započítat čas lidí, co se tomu věnují a “musí” (myslím tím třeba i adminy, kteří prostě musí alespoň obden schvalovat nový obsah od uživatelů), tak ani omylem. Tady je potřeba dodat, že stejně jako si velmi vážím každého, kdo přispívá obsahem či finančně Zatrolenkám, tak si velmi vážím i času a energie, který právě admini věnují svým povinnostem (a že je to někdy otrava, zvlášť, když právě musí, nemohou si moc říci, teď se mi nechce, dám si 14 dní pauzu).

Ono popravdě i zaplacení jednoho člověka na fulltime je diskutabilní, když by si jako středně zkušený programátor dokázal vydělat o dost víc peněz.

I z těchto důvodů řeším expanzi do Polska a zvažuji i nějakou další (ale to musím nejdříve buď Polsko vzdát nebo se musí rozjet třeba i s prvním tamním adminem).

Co ti osobně přináší vedení takového projektu? Zatrolené hry provozuješ už 18 let. Je to pro tebe spíše srdcová záležitost, kdy investujete hlavně svůj volný čas pro radost z komunity, nebo tě portál přinesl i profesionální příležitosti a zisky? Naučil jsi se díky Zatrolenkám něco, co využíváš i v jiných oblastech života? A jak se ti daří skloubit časově náročný provoz webu s běžným pracovním a rodinným životem?

Vlastně až do loňska to byla jen a pouze srdcovka a zábava. O které jsem si tedy někdy kolem roku 2019 řekl, že do ní budu investovat nezištně svůj čas, ale už nechci platit faktury za servery, domény a pár dalších věci (proto se začala objevovat reklama – věřím že stále rozumná a silně kontextová – a zpoplatnil se Bazar).

A dokud jsem pracoval a Zatrolenky byly koníček, tak jsem spíše na nich zužitkovával zkušenosti a dovednosti získané v práci.

No a od loňska se k tomu, že jde o srdcovku a zábavu (to zůstává stále na prvním místě) přidává to, že bych se rád Zatrolenkami uživil a ještě tak nějak aspoň poblíž částek, na které bych mohl dosáhnout na pracovním trhu (mám ambici tak na 2/3, protože mi Zatrolenky přináší i jiné benefity než jen peníze :-). Což je trochu obtížnější, když jsem působil ve vrcholovém managementu, takže ještě k tomu třeba teď dělám nějaké konzultace pro jednu větší zahraniční firmu nepůsobící v Česku a uvidíme, co přinese budoucnost.

A rodinný život? Ten se teď s prací kloubí lépe, když z trojice rodina / práce / Zatrolenky jeden vrchol vypadl a “práce = Zatrolenky”. Ale raději tuhle otázku nepokládej mé ženě ;-).

Máš kolem sebe tým spolupracovníků, nebo vše děláš převážně sám? Kolik lidí se dnes stará o chod Zatrolených her, ať už po technické stránce nebo na poli obsahu a moderování? Víme, že na webu funguje Redakce ZH a spousta uživatelů přispívá dobrovolně. Jak důležití jsou pro tebe právě dobrovolní editoři, recenzenti, moderátoři či vývojáři, zkrátka komunita nadšenců, bez které by Zatrolené hry nemohly fungovat?

Vlastně sis už odpověděl v otázce. Jsou takové 3 vrstvy (spolu)pracovníků.

1. Já – Jednomužná firma stojící za celým projektem, kdy dělám všechno od produktové strategie, designu (který je asi nejslabším místem), technické stránky věci (analýza, vývoj, provoz) a k tomu pak role jako účetnictvní, daňe, “sales” (moc neumím, ale podle mě se mi podařilo vybudovat super vztahy z českými vydavateli) a určitě ještě spousta dalších drobností.
2. Adminský tým, který čítá tak 10 lidí. Ti mají rozdělené pole působnosti a do určité míry je to posané v Redakce Zatrolených her. Bez nich by to již opravdu nešlo a jejich práce může vypadat dost neviditelně, ale o to více jí je a hodně díky nic běží spousta věcí na Zatrolenkách jako po másle.
3. Tvůrci obsahu (a jiní podporovatelé). Bez nich by určitě byla informační hodnota Zatrolenek zlomková, protože jen díky nic se daří plnit informace o hrách tempem, jakým se plní. A určitě bychom mohli být i rychlejší, ale snažíme se hlídat i kvalitu obsahu, takže třeba v popisech her se nespokojíme s textem ze zadní strany krabice nebo s AI vygenerovaným textem (pár uživatelů už to zkoušelo a věřím, že jsme to většinou odhaiili – bohužel byl ten text velmi obecný a často i s jednou či dvěma faktickými chybami).

A pak spousta lidí, kteří nás “jen” mají rádi, stanou se mecenáši a nebo o nás “jen” hezky mluví mezi kamarády.

V roce 2009 jsi expandoval do Polska formou sesterského webu Trollowe Gry. Co tě k tomu vedlo, pustit se do zahraniční expanze? Chtěl jsi oslovit širší publikum, nebo šlo třeba i o získání lepší pozice u vydavatelů díky větší uživatelské základně? Trollowe Gry sdílí s českými stránkami společnou databázi her a hodnocení, takže jsi propojil české a polské hráče. Podařilo se díky tomu získat reprezentativnější přehled o oblíbenosti her napříč oběma zeměmi, jak jsi tehdy doufal? A jak si vůbec polská verze vedla, daří se jí dodnes, nebo tamní komunita zůstává oproti té české menší?

Už jsem to zmínil výše. Resp. V roce 2009 to byl spíše jen takový experiment a popravdě naprosto bez úspěchu. Ale nechal jsem to tam běžet. A teprve na konci 2024 jsem na tom začal víc makat, plním web obsahem, prvními soubory ke stažení, aktuálně spuštěný Bazar. Vše s cílem nalákat uživatele, přimět je registrovat se a začít se vracet. A důvod? Rozšířit uživatelskou bázi, ze které třeba přes Bazar (nebo i fotky či hodnocení) budou mít vyšší hodnotu uživatelé v ČR a na Slovensku. A v hlavě pár potenciálně zajímavých funkcí máme (co se hraje víc kde, jestli se liší hodnocení určitých her mezi zeměmi atp.)

A když budeme úspěšní, tak by to mělo doplnit finanční příjmy ve střednědobém horizontu (cca 2 roky) tak, abych dosáhl finančních cílů popsaných výše a v delším horizontu třeba byl prostor přidal jednoho dalšího člověka, co by se mohl prací na Zatrolenkách živit.

Po Polsku nyní pokukujete i po Německu. V komunitě už v roce 2009 padl žertovný návrh na „panevropskou, multijazyčnou“ verzi portálu a vy se k němu po letech skutečně blížíte. Proč jsi se rozhodl zaměřit právě na německy mluvící trh a proč právě teď? Německo je Mekka deskových her, očekáváte, že tam Zatrolené hry (případně Trolí obdoba v němčině) osloví širokou hráčskou obec? Jaké největší výzvy v této plánované expanzi do cizího jazyka a nové komunity vidíš?

Německo je spíše takový vzdušný zámek. Myšlenka se kterou si pohrávám. A nad ním pak ještě vzdušnější panevropský portál. Nicméně nejsem střelec, že bych si vzal nějaké velké půjčky, nabral po člověku na každý trh a vlítl do toho po hlavě.

Takže teď dělím svou pozornost tak 80-90% Česko a Slovensko, 9-19% Polsko a zbylé jedno procento sním a možná se trochu snažím budovat první vztahy s evropskými vydavateli :-).

Kde bys chtěl vidět Zatrolené hry za dalších pět či deset let? Máš nějakou vizi, kam by se portál měl dále posunout? Ať už jde o technologický vývoj stránek (nové funkce, vylepšení, možná mobilní aplikaci) nebo rozšíření obsahu a působnosti. Čeho bys rád dosáhl, například stát se celosvětovou databází, nebo naopak upevnit pozici v česko-slovenské komunitě? Prozraď, jaké sny či cíle máš se Zatrolenkami do budoucna.

Určitě musím začít “doma” a stále chci nabízet nejzajímavější, nejucelenější a nejdůvěryhodnější informace a služby kolem deskovek pro hráče v ČR a na Slovensku a propojovat je. Nicméně nečekejte transformaci v eshop či vydavatele, to mám ve strategii dlouhodobě, že nechci (až na drobné výjimky jako nějaká promo rozšíření ve spolupráci s autorem či vydavatelem hry atp.)

Z velkých rozvojových aktivit je potřeba vyhodnotit, zda mezinárodní expanze může fungovat nebo ne. A pokud ne, tak je to blbý :-). Takže pevně věřím že ano a musí uspět Polsko a pak chci mluvit o webu pro ČR, SK a PL.

A v tom úplně největším snu jde opravdu o panevropský web pro hráče deskovek. Ideálně i s mobilní aplikací, kterou jsi zmínil a kterou bych opravdu rád. Jen na ní nejsou zdroje (ale s Polskem a třeba i Německem, by to byla úplně jiná hra).

Jsi sice tvůrcem portálu, ale především také hráčem. Jaký máš vztah k deskovým hrám dnes? Kolik máš doma her a stíháš je vůbec hrát? 🙂 Změnilo se nějak tvoje hraní v důsledku provozování Zatrolených her (třeba že zkoušíš víc her kvůli webu, nebo naopak nemáš na hraní tolik času)? A kdybys měl jmenovat jednu či dvě deskovky, které patří k tvým nejoblíbenějším a které bys si vzal i na herní Olymp, které by to byly?

Za poslední rok se mé hraní trochu zlepšuje (dříve veškerý čas na hraní jako koníčka spolykaly Zatrolenky :-)). Takže zase hraju víc a cílem je každý rok trochu překonat čas strávený hraním v roce předchozím (jasný, vedu si statistiky na Zatrolenkách :-). Doma nějaká zásoba her je, mělo by jich být kolem 80 (opět dle sbírky evidované na Zatrolenkách :-), ale stejně teď hraju spíše hry se svými syny. To mi teď formuje typy her, co hraju nejvíce a rád. Takže teď hráváme třeba Dragomino (s menším) a nebo Star Wars: Deckbuilding game (se starším). Takže na Olymp s rodinou bych klidně vzal tyhle dvě, asi bych přihodil Jízdenky, prosím! A srdce by mi pukalo, že nemůžu vzít třeba Roborally, Osmero nebo Mozkožrouta. A pojďme se dohodnout, že uděláme tři tečky, jinak tu budeme ještě chvíli … 😉

Na závěr bychom chtěli Ondřejovi poděkovat za otevřenost, čas a upřímnost, se kterou se o svůj příběh podělil. Zatrolené hry nejsou jen databází a místem, kam si chodíme ověřit hodnocení nebo stáhnout pravidla. Jsou především živou komunitou lidí, kteří mají deskovky v srdci. A ta by bez jeho vytrvalosti, odhodlání a obrovského množství práce nikdy nevznikla. Ondro, děkujeme, že už osmnáct let držíš tuhle lampu zapálenou a pomáháš nám všem nacházet cestu v krásném, někdy chaotickém, ale hlavně společném světě deskových her. Těšíme se, co přinesou další roky.