Na pomezí mezi pixelem a kartonem – svět deskovek očima hráče

Mikoláš Tuček je jméno, které je mezi fanoušky videoher a popkultury známé jako záruka upřímného nadšení, vtipu a více než solidního přehledu. Desítky let formoval herní scénu nejen jako šéfredaktor legendárního časopisu SCORE, ale také jako moderátor pořadů jako Re-Play, Game Page nebo New Game +. Aktuálně s přehledem provází Poslední podcast, kde spolu s Bětkou Trojanovou, taktéž bývalou moderátorkou herního pořadu, rozebírá popkulturní témata, aktuální dění i život po televizní obrazovce. Z televizních obrazovek i sluchátek ho znají tisíce diváků, ale tentokrát jsme se rozhodli podívat se s ním na trochu jiný herní prostor – ten analogový. A ne digitální, ale poctivě kartonový.

Deskové hry totiž nejsou v Mikolášově životě jen okrajovou zábavou. Jsou to zážitky, emoce, taktika i smích sdílený s lidmi kolem. V rozhovoru, který níže naleznete, jsme se společně ponořili do jeho herní historie, objevovali oblíbené tituly i momenty, které se nezapomenutelně zapsaly do paměti. Zajímalo nás, co Mikoláše na deskovkách fascinuje, co by doporučil začátečníkům a jak se podle něj liší svět deskových her od toho digitálního.

Jak jste se vlastně dostal k deskovým hrám? Byla to láska na první pohled už v dětství, nebo Vás stolní hraní chytlo až později?

Na první pohled! Šachy, Člověče nezlob se, Dostihy a sázky, později Fantóm staré Prahy nebo Maršál a Špión. Moje výhoda v tomto byla, že konkurence v podobě kompů a mobilů byla velmi slabá. Defacto nebyla vůbec😊 

Máte pár deskových her, které byste označil za své „srdcovky“? Co Vás na nich nejvíc baví?

Krycí jména jednoznačně. Byly doby, kdy jsme s tím končili každej mejdan. Doma milujeme Malého Prince, Kabo a poslední dobou i Kreveťáky. Z větších titulů rozhodně Jízdenky, prosím a propadl jsem Wingspan, česky tuším Na křídlech. Ale s chutí zahraju i klasiku jako Scrabble.

Hrajete deskovky spíš s rodinou a kamarády, nebo vtahujete do hry i kolegy z branže? Kdo je Vaším nejčastějším parťákem?

Mám 3 děti, takže nejčastější parťáci jsou jasný. Považuju to za parádně strávený společný čas, pobavíme se, něco jim u toho předám…

Občas bych samozřejmě rád rozehrál Gloomhaven s kámoši, ale naprosto si užívám, když se mnou doma vůbec někdo chce hrát😊

Máte spočítané, kolik deskovek už Vám leží doma? Nepřerůstají Vám už krabice přes hlavu, nebo se snažíte držet jen pár osvědčených kousků?

Strašně moc, přetékají! Ale furt si říkám, že se k tomu jednou dostanu. Stejně jako těm regálům knih, o Steam knihovničce nemluvě😊

Ubývá to ale pomalu, protože doma jsem já ten, kdo musí přečíst pravidla a vysvětlit to okolí, což je někdy na půl večera:/

Preferujete u deskovek nějaký konkrétní žánr nebo styl? Baví Vás víc dlouhé strategické bitvy, kooperativní mise, nebo třeba ztřeštěné párty hry?

Hraju s holkama, takže v současné době spíš easy karetní, nebo trochu klidnější věci jako třeba Tokaido, Splendor nebo 7 divů světa. Na ty masivní bitvy bohužel (zatím!) nemám čas.

Jste u hraní spíš soutěživý typ, co chce vyhrát za každou cenu, nebo pohodář, který si hru užije, i když zrovna prohrává?

Já bych řekl jak kdy. Všichni kolem by podle mě řekli, že super votravně extrémně soutěživej typ! Musím se přiznat, že ani dcerkám to nedávám zadarmo😉

Je nějaká hra, ve které se Vám prostě nedaří vyhrát, a přesto ji neúnavně hrajete dál? Jak se vyrovnáváte s porážkami?

Jakákoliv souls-like hra, ale to je na kompu😊

Jako zkušený hráč videoher i deskovek – v čem jsou podle Vás stolní hry jedinečné oproti těm digitálním? A naopak, je něco, v čem mají videohry navrch?

Já sám trávím s elektronikou tolik času, že jsem si třeba zakázal i audioknihy a e-knihy. Stolní hry jsou fantastickým krokem do offline světa, a to myslím potřebujeme úplně všichni.

Na druhou stranu pár deskovek jsem hrál digitálně – co dělat jiného, když na ně člověk dostane chuť a nikdo není po ruce. Třeba The Lord of the Rings: Adventure Card Game – Definitive Edition mi vlastně vyhovuje v digitálu, Wingspan jsem hrál dost nebo u Ticket to Ride verze, které u nás fyzicky nevyšly.

Prolíná se někdy Váš profesní život herního novináře a moderátora s láskou k deskovkám? Napadlo Vás třeba udělat pořad o deskových hrách, napsat o nich knihu, nebo dokonce vytvořit vlastní deskovku?

Udělal jsem pořady o hrách (Game Page, Re-Play), mobilních hrách, aplikacích a anglickém fotbalu – já myslím, že to stačí😊 Na knihu o deskovkách se necítím ani malinko erudovaný, kreativní pudy v sobě nemám ani u her počítačových. Je spousta mnohem geniálnějších lidí, já se budu snažit deskovkám pomoci třeba alespoň přes moje sociální sítě!

Z Vašeho pohledu – které herní odvětví je mediálně napřed? Je to scéna zaměřená na videohry, nebo spíše ta desková? Čím si vysvětlujete tento rozdíl v mediálním pokrytí? A kde podle Vás panuje větší míra autenticity a profesionality?

Deskovky se bezesporu na kameru mnohem hůře ukazují, stejně tak nenabídnou tempo her počítačových, takže to mají výrazně složitější. Míru autenticity a profesionality si netroufám soudit. Ale na obou stranách bude spousta srdcařů, které se vyplatí sledovat, i když to třeba není kanál s nejvíce views…

Deskové hry zažívají v posledních letech ohromný boom. Jak tenhle trend vnímáte Vy? Překvapuje Vás, kolik lidí dnes propadlo kouzlu deskovek, nebo jste to tak trochu čekal?

Jo, je to super! Podle mého je to tím, co jsem naznačoval. Že pro spoustu lidí už je těch technologií tolik, že moc rádi sáhnou po něčem hmatatelném.

Zrovna nedávno jsem na Festivalu Fantazie zabrousil do toho ohromnýho sálu a pár hodin jsme tam zahráli. Vždycky jsem nadšenej, když mě někdo naučí něco nového a nemusím pravidla louskat sám!

Máte nějaké tipy nebo doporučení pro nováčky, kteří teprve objevují svět deskových her? Jakou „vstupní“ hru byste jim doporučil a co udělat pro to, aby je první partie neodradila, ale naopak nadchla?

To záleží hrozně na věku. Ale již zmíněná Krycí jména jsou myslím skvělou vstupní branou, pokud někdo měl stolní hry za „příliš složité“. Vysvětlíte během minuty a neznám moc lidí, který by z toho nakonec nebyly úplně nadšený.

Existuje videohra, kterou byste rád viděl předělanou do podoby deskové hry? A naopak – je nějaká deskovka, ze které by podle Vás byla skvělá počítačová hra?

Já vlastně tyhle crossovery nepotřebuju. Proč dělat průměrnou hru, jen aby nesla nějaký logo… Ale kdybych se měl zasnít… Heroes už mám, takže Bioshock. Ale naprosto netuším, jak to udělat😊

Kdyby vznikla desková hra inspirovaná Vaším životem, jak by vypadala? Jaká by byla její hlavní pravidla nebo cíl?

Hele já jsem rád, že jsem o svém životě sesmolil jednu knihu – materiál na stolní hru v tom nevidím😊😊

Na závěr – máte nějaké herní sny nebo plány do budoucna? Můžeme se těšit třeba na novou show, další knihu, nebo nějaký úplně jiný projekt, kde uplatníte svou vášeň pro hry?

Vždycky mám těch projektů několik. Ale čerstvě jsme s Bětkou oprášili naši spolupráci z dob Re-Play a rozjeli Poslední podcast. Kromě her, seriálů, filmů, knih a komiksů se v neposlední řadě věnujeme i stolním hrám. Tak budu moc rád, když mrknete!

Moc děkujeme Mikoláši Tučkovi za jeho čas, otevřenost a hlavně nakažlivé nadšení, se kterým mluví o světě her, ať už těch digitálních, nebo deskových. Je osvěžující slyšet, že i člověk, který se roky pohybuje v technologiemi nabitém prostředí videoher, dokáže s takovou vášní mluvit o návratu k poctivému kartonu, kostkám a společně stráveným večerům u stolu. Přejeme mu spoustu dalších povedených partií, ať už doma s rodinou, nebo s přáteli a těšíme se, s jakou hrou či projektem nás překvapí příště.