Fantasy souboj světla proti temnotě má mnoho podob

Tentokrát se spolu podíváme na trojici her se společným názvem Rodozář, kterou vydalo studio Incredible Dream Studios a na náš trh je přináší vydavatelství Old Dawg, a to s podtituly Pohrdova pevnost, Bezcitova laboratoř a Marnivostina síň. Každá hra je hratelná samostatně v jednom či dvou hráčích, hry jsou mezi sebou kombinovatelné a při použití alespoň dvou lze hrát dokonce i ve třech či čtyřech hráčích. Jedná se primárně o kooperativní karetní hry, které doplňují kostky, a hráče pohltí svým krásně, a do detailu, vykresleným fantasy tématem.

Od chvíle, kdy se navrátily Bezhvězdné noci, se vynořily i další mýty dávnověku. Jedním z nich jsou Studny Atiosu. Tyto Studny jsou místy, kde běžná pravidla neplatí, a samotná realita je pokřivena vlivem Pánů Studní, kteří je přetvářejí podle své podstaty. Naši mágové zjistili, že Studny z legend jsou skutečné a jejich moc neustále roste. Pokud jejich energie pravidelně nerozptýlíme s pomocí rodozářných luceren, jejich Páni budou vypuštěni do světa, aby tam konali, jak se jim zlíbí.

Série Rodozář

Rodozář je univerzum autora Kevina Wilsona, který se podílel na dalších velkých titulech, jako jsou Arkham Horror, Běsnění Drákuly, Descent, Doom, Sid Meier’s Civilization, či Temné znamení. O grafickou stránku celého univerza se postarali Kate „vesner“ Redesiuk, Katarzyna Bekus, Sandra Chlewińska a Wiktor Kozyra. Krom těchto tří spíše menších titulů existují ze stejného světa ještě větší hry, a to Kinfire Chronicles (mělo by vyjít v příštím roce u Old Dawg jako Kroniky Rodozáře) a Kinfire Council.

Každé balení obsahuje čtveřici 6-bokých kostek, jednu 10-hrannou, 38 žetonů pokroku (28 jednobodových a 10 tříbodových) a celkem 110 karet. Desetihranná kostka slouží jako počítadlo životů a šestiboké kostky přidávají vliv náhody do hry během řešení výzev. Žetony jsou určeny k evidování dosaženého postupu jednotlivých výzev.

Základem hry však jsou karty – na straně hry jsou to tři varianty bosse (Pána či Paní Studny), který bude finální výzvou partie, dále čtyři karty finálních výzev, které je nutné překonat, aby se hráči mohli pustit do střetnutí s bossem, a k tomu 57 karet Studny (výzvy, které budou hráčům komplikovat cestu). Zajímavým motivem je, že za zdolání karet Studny hráči mohou odhodit další karty Studny z balíčku, čímž uspíší postup partií. Zároveň to zapříčiní, že hráči nebudou pokaždé zdolávat stejné výzvy, ikdyž budou bojovat proti stejnému balíčku karet.

Na straně hráčů jsou zde dvě karty Hledačů, pro každého karta jeho Rodozářné Lucerny, a k tomu balíček 18 karet Dovedností Hledačů, které bude hráč využívat proti výzvám. Jak již bylo zmíněno, je možné kombinovat Hledače z různých balení, proti kterémukoli bossovi a jeho „podzemí“. Posledním druhem karet je šestice karet Vyčerpání, které budou hráče oslabovat nebo ohrožovat (více viz dále).

Karty Studny se dělí na Události a Výzvy, ty se následně dělí na Boj, Překážky, Hádanky a Pasti. Karty jsou barevně rozděleny do jedné ze tří sfér – síla (červené), obratnost (zelené) a moudrost (modré). Dále je na kartě uvedena její hodnota (Obtížnost), odměna za zdolání výzvy a postih za selhání ve zdolávání, případně další psaná schopnost. Část informací je zachycena ikonami, čímž zbývá více prostoru na ilustraci, která vdechuje jednotlivým střetnutím život. Ilustrace jsou vážně povedené a pěkně vykreslují fantastický svět, v němž se hráči pohybují. To ještě více doplňuje příběhový text na kartách. Punc kartám dodává též parciální lak, ať už z rubové nebo i lícové strany.

Hráčské karty Dovedností jsou rozděleny do stejně barevných kategorií jako výzvy, čímž je jasně dáno, které hráčské Dovednostmi mohou cílit na které nástrahy. Některé karty jsou i vícebarevné, jiné jsou bílé, jež fungují jako žolík. Každá karta má též hodnotu (Sílu), případně popsanou další schopnost, a nechybí opět detailní ilustrace a příběhový text. Na spodu karty je proužek Posílení, který slouží pro možnost posílení jiné karty touto kartou – opět je barevně odlišen a doplněn hodnotou Posílení. Jednotliví Hledači mají každý svůj specifický balíček, který rozvíjí určité Dovednosti, samotní Hledači mají navíc vlastní schopnost, kterou mohou používat. Karty Luceren jsou silnější a znovupoužitelné karty Dovedností, kterými lze cílit na výzvy, jen je třeba je nabít pro každé jejich použití, což může být provedeno přes jiný herní prvek nebo efekt.

Přehled hry

Hráči se v Rodozáři stanou Hledači, budou zdolávat výzvy z balíčku Studny s cílem dosáhnout Pána či Paní Studny, jemuž/jíž budou čelit v závěrečném souboji. Hráč si před partií vybere Hledače, připraví si jeho Lucernu, jež zatím bude neaktivní (lícem dolů), dokud ji někde nenabije, a balíček karet. Z nich si vezme do ruky karty dle počtu účastnících hráčů v partii, a nastaví kostku životů na hodnotu 10. Následně si vybere, kterému Pánovi či Paní Studny se chce postavit, položí jednu kopii vybraného bosse do středu stolu lícem dolů, finální výzvy zatím odloží stranou, stejně jako balíček karet Vyčerpání. Příslušný balíček Studny zamíchá a první čtyři karty vyloží ke každé straně karty Pána Studny, další tři karty odloží stranou, čímž založí odhazovací hromádku.

Pokud hráč hraje sám, jeho tahy probíhají jeden po druhém bez přerušení. Pokud je hráčů více, v tazích se střídají. Každý tah sestává z několika fází – nejdříve si hráč vybere dostupnou kartu Studny, které se chce postavit – je-li to Událost, přečte a vyhodnotí ji; je li to Výzva, tak MŮŽE zahrát jednu kartu z ruky, jejíž hodnota bude počátek jeho síly a jejíž schopnost může využít. Hraje-li sám, může kartu posílit až dvěma dalšími kartami z ruky; v případě více hráčů mohou posílit jeho kartu pouze ostatní hráči, on sám ne, a to opět do celkového počtu dvou karet.

Veškeré vykládání hráčských karet je dobrovolná část, následné hození čtveřicí kostek je již opět povinná část, která upravuje finální hodnotu síly hráčské akce – hodnota karty + hodnoty posílení + modifikace dle hozených kostek = síla. (Tři kostky mají mezi sebou rovným dílem rozdělené symboly tří barev – červené, modré a zelené, čtvrtá kostka obsahuje pouze symboly Světla (úspěchu) a Temnoty (neúspěchu), jež mohou spouštět u některých výzev další efekty.) Pokud hráč silou dorovná či překoná hodnotu výzvy, zdolal ji, v opačném případě neuspěl – ale stejně umístí daný počet žetonů postupu na tuto kartu. Takto je možné zdolat silnější výzvy na více fází, aniž by hráčské akce vyprchaly vniveč. Podle výsledku střetnutí hráč vyhodnotí danou výzvu – odměna či postih, případnou zdolanou výzvu odloží bokem na hromádku překonaných výzev a doplní na její místo novou kartu. Přišel-li hráč o životy, sníží jejich počet na kostce životů (dojdou-li hráči k nule, hra končí; životy jsou společné pro všechny hráče, je třeba s nimi velice opatrně zacházet). Všechny hráčské karty jsou odhozeny, ale hráči si NEdoplňují karty z balíčků. Tím hráčův tah končí.

Pokud hráči dojdou karty v ruce, nebo nemá použitelné karty, může se na začátku tahu rozhodnout vyčerpat se. Zbylé karty v ruce odhodí, vezme si kartu z balíčku Vyčerpání a přečte/vyhodnotí ji, následně si po zamíchání vezme počáteční množství karet do ruky.

Jakmile již není možné přidat novou výzvu na uvolněné místo, odhodí se všechny ostatní aktivní výzvy a místo nich se vyloží finální výzvy. Zároveň se otočí karta Pána Studny a odhalí její efekt. Hráči musí nejdříve zdolat výzvy, které jim umožní vůbec zaútočit svými kartami na bosse. Při zdolání těchto výzev se karty pouze otočí na rubovou stranu. Ačkoli je tato fáze relativně krátká, tak jsou tyto výzvy a překážky těmi nejnáročnějšími.

Jediný způsob, jak vyhrát hru, je porazit Pána či Paní Studny, a to po překonání všech výzev. Cest k prohře však existuje více – buď vyčerpání životů hráčů, nebo splnění podmínek určených udělenými kartami Vyčerpání.

Varianta 1: Pohrdova pevnost

Dnes vás vysílám k Studni známé jako Pohrdova pevnost. Přeživší, kterému se podařilo uniknout, varuje, že její Pán, Pohrd, proměnil toto místo v zvrácenou věznici, poháněn posedlostí po spravedlnosti. Dejte si pozor, ať se sami nestanete jeho vězni! Vydejte se vstříc vítězství a vraťte se v pořádku.

Pohrd, nemrkající oko, nabízí možnost zdolat výzvu čistě náhodou bez zahrané karty, pouze hodem kostky Světlo/Temnota, čímž ovšem podstupujete značné riziko. Proti němu mohou být nasazeni následující Hledačí – taktička Naz z rodu Větrnic a bard osudu Feyn Dlouhokrok.

Varianta 2: Bezcitova laboratoř

Dnes vás vysílám k Studni známé jako Bezcitova laboratoř. Buďte velmi opatrní, protože jedna z našich nejlepších hledačských skupin, Bronzové jehly, při průzkumu té oblasti zmizela. Co víme jistě – okolo Studny začalo vše umírat, i sama krajina. Vydejte se vstříc vítězství a vraťte se v pořádku.

Bezcit, lék hledající, který bude netrpělivě vyčkávat finální rozuzlení partie. Proti němu mohou být nasazeni následující Hledači – opravdový přítel Roland Slovotepec a ochránkyně zpovzdálí Valora Ostrovidka.

Varianta 3: Marnivostina síň

Dnes vás vysílám k Studni známé jako Marnivostina síň. Zkazky tvrdí, že je Marnivost hravá a rozmarná bytost, jež si nade vše cení krásy; zároveň však varují před strašlivým nebezpečenstvem skrytým za fasádou této Studny. Vydejte se vstříc vítězství a vraťte se v pořádku.
(Pozn. autora: V českých pravidlech je omylem stejný text jako u Bezcitovy laboratoře, tak jsem si pro úplnost recenze dovolil vlastní překlad originální pasáže.)

Marnivost je sběratelka, která navyšuje hodnotu výzev, které se ve hře objeví vícekrát. Proti ní mohou být nasazeni následující Hledači – oportunistka Asha z Jasnoříčky a obětavý Khor.

Dojmy ze hry

Hru jsem si vyzkoušel v různých kombinacích hráčských karet a různých bossů, ať už v sólo verzi, nebo ve dvou hráčích. V sólo verzi je hra velice napínavá, zábavná a má spád, protože je hráč neustále na tahu. Ve dvojici je zajímavější v tom, že je na výběr více schopností a karet, které můžete proti výzvám používat; jen je potřeba si více hlídat ubývající životy. V obou variantách mě hra opravdu bavila, různé kombinace balíčků karet přináší velkou znovuhratelnost a nevyzpytatelnost partie, takže se Rodozář jen tak hráči/hráčům nepřejí. Ve větším množství lidí jsem neměl možnost hru vyzkoušet, ale hra je primárně sólová nebo duelová (či spíše duetová, protože se jedná o kooperativní titul, ne kompetitivní), takže jsem nepovažoval za tak podstatné hledat nedovolenkující hráče s chutí načíst si a naučit se veškeré schopnosti v balíčku, bez čehož je hra pouze hraním naslepo a na náhodu.

Úspěšné zakončení partie není vůbec jednoduchý počin. Hra nedává nic zadarmo a velmi záleží, jak hráči nakládají se svými kartami a schopnostmi, plus samozřejmě i na štěstí na hodnoty na kostkách. Zároveň však nejsou partie beznadějně nezdolatelné, aby hráče odradily od dalších partií. Toto vyvážení je velmi důležité a hry často sklouzávají špatným směrem, čímž brzy ztratí atraktivitu. Zde si však hráči mohou vyzkoušet všechny Hledače a jejich balíčky, a třeba si vybrat ten, se kterým se jim nejlépe hraje, a s ním zdolat všechny Pány Studní; nebo naopak se snažit s každým Hledačem porazit každého bosse. Meze se nekladou, možností je více než dost a hra je tak stále atraktivní, napínavá a pokaždé jiná.

Za sebe považuju Rodozář za jednu z nejvíce variabilních her pro jednoho či dva hráče. S herním časem kolem hodiny se jedná o vcelku nenáročnou zábavu, ačkoli je potřeba se zorientovat v herních balíčcích a jednotlivých schopnostech, aby hráč(i) plně využili možnosti hry a kladli odpor hře samotné.

Rodozář získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Old Dawg.

Hru můžete zakoupit přímo zde.