Klidná jízda Francií na kole, která pohladí po duši

Jsou hry, které vás vyhecují, zrychlí tep a přinutí počítat každý tah. A pak jsou hry, které vám nabídnou klidné cyklostezky a vítr ve vlasech. Pohlednice od vydavatelství asmodee patří přesně do té druhé skupiny. Nasednete na kolo a vydáte se křížem krážem po Francii. Nečekejte zběsilý závod, spíš pohodovou dovolenou, při které sbíráte pohlednice, lepíte známky, stavíte stan na malebných tábořištích a plánujete, odkud svým blízkým pošlete další pozdrav. A věřte mi, že už jen pohled na herní plán vás naladí na prázdninovou vlnu.

Francie na stole

Herní deska nabízí třináct francouzských regionů, od Normandie přes Provence až po Korsiku. Každý hráč začíná v jiném regionu podle své karty itineráře, tedy takového malého cestovatelského plánu. A právě ten vám už od začátku napoví, kterým směrem se chcete vydat a kde se vám bude vyplácet zastavit.

Karty itineráře totiž určují, ze kterých regionů je pro vás výhodné pohlednice odesílat. Pokud se vám podaří splnit jejich kombinaci, čekají vás na konci hry příjemné bonusové body. Najednou tedy nejde jen o bezcílné projíždění mapy, ale o promyšlené plánování trasy.

Hra ve dvou má svá specifika

Právě v souvislosti s itinerářem je dobré zmínit rozdíl mezi hrou ve dvou a ve více hráčích. Pokud sednete ke stolu jen ve dvou, může být obtížnější dostat se k pohlednicím z regionů, které podle své karty potřebujete. Dobírací balíček se protočí pomaleji, karty ubývají pozvolna a někdy si na vysněnou kombinaci musíte opravdu počkat. Občas dokonce zvažujete, zda má smysl dál čekat, když se soupeř může mezitím nebezpečně přiblížit ke čtyřem odeslaným pohlednicím a tím i ke konci hry.

Ve vyšším počtu hráčů se pohlednice odebírají rychleji, balíček svižněji cirkuluje a k požadovaným regionům se zpravidla dostanete snáz. Není to zásadní problém, ale pokud plánujete hrát převážně ve dvou, je dobré s touto dynamikou počítat.

Tři karty, tři rozhodnutí

Ve svém tahu vždy zahrajete tři karty cestování. A s každou z nich si vybíráte, zda provedete akci, nebo nalepíte známku.

Akce jsou jednoduché, přesun do sousedního regionu, dobrání pohlednice, nebo postavení stanu v aktuálním regionu. Táboření je přitom víc než jen tematická ozdoba. Díky stanům si odemykáte efekty a sbíráte suvenýry, které vám mohou přinést další výhody nebo body.

Druhou možností je lepit známky na pohlednice. Každá pohlednice potřebuje určitý počet rozdílně barevných známek, a teprve když je kompletní a vy se nacházíte ve správném regionu, můžete ji odeslat. A právě odesílání je zdrojem vítězných bodů i dárkových karet s různými efekty.

Barva, nebo efekt?

Na hře se mi líbí, že nabízí dvě roviny přemýšlení. Karty můžete využívat primárně kvůli jejich barvě, abyste zaplnili správná políčka známek na pohlednicích. Nebo je hrát kvůli samotným akcím, tedy efektům, které vám pomohou s pohybem či sběrem dalších karet.

Není to žádné těžké dilema na úrovni mozkovaru, ale přesně tak akorát, aby hra nebyla jen mechanickým posouváním figurky. Pořád plánujete, pořád si říkáte, jestli si teď raději dojedete pro konkrétní region, nebo ještě chvíli počkáte a dolepíte jinou pohlednici.

Vizuální radost

Ilustrace jsou opravdu nádherné. Každá pohlednice působí jako malý suvenýr z dovolené a dohromady vytvářejí na stole barevnou koláž Francie. Pokud se vám podaří sehnat i promo dřevěné figurky cyklistů, je to doslova pastva pro oči. Dřevěné komponenty hře sluší a tematicky ji krásně doplňují.

Je to přesně ten typ titulu, který chcete vytáhnout i proto, že dobře vypadá. A to se u rodinné hry počítá víc, než si někdy připouštíme.

Klidná, nenáročná, příjemná

Pohlednice nejsou revolucí. Nepřinášejí převratné mechanismy ani nečekané zvraty. A víte co? To je v pořádku.

Je to hra, kterou vysvětlíte během pár minut. Funguje s dětmi, s rodiči, s prarodiči. Nabízí dostatek drobných rozhodnutí, ale nikoho nepřetíží. A především vytváří příjemnou atmosféru. Takovou tu, kdy si u stolu povídáte, smějete se, komentujete, kam kdo vyrazil, a nenápadně si hlídáte, aby vám někdo nevyfoukl vysněnou pohlednici z Provence.

Za mě je to pěkná, nenáročná záležitost. Nic složitého, nic přehnaně ambiciózního. Jen hezky zpracovaná rodinná hra, u které si občas prostě chcete sednout, projet se po Francii a mít dobrý pocit z toho, jak jste si svou cestu naplánovali.

Malý výlet do divočiny

Za zmínku určitě stojí i minirozšíření Pozorujte zázraky přírody, které do hry přidává třináct speciálních pohlednic z divočiny. Ty vás místo klasických památek a měst zavedou za ikonickými zvířaty jednotlivých regionů Francie. Mechanicky fungují podobně jako běžné pohlednice, ale přidávají jeden tematický krok navíc. Než je odešlete, musíte zvíře skutečně „pozorovat“ v jeho přirozeném prostředí, tedy nacházet se ve správném regionu a zahrát kartu cestování se symbolem pohlednice.

Odměnou je solidních 12 bodů a dárková karta, navíc tyto pohlednice můžete poslat z libovolného regionu. Hra se s rozšířením lehce protáhne, protože končí až po odeslání pěti pohlednic místo čtyř, přičemž alespoň jedna musí být z divočiny. Nejde o dramatickou změnu pravidel, spíš o příjemné zpestření, které přidá další drobný cíl a tematický detail. Pokud máte základní hru rádi, tohle je milý bonus, který ji nenaruší, ale lehce obohatí.

Závěrečné hodnocení

Pohlednice jsou ideální volbou pro chvíle, kdy nechcete bojovat o každý bod, ale užít si herní večer v poklidném tempu. Nabízejí krásné zpracování, přístupná pravidla a dostatek prostoru pro lehké plánování. Pokud hledáte rodinnou hru, která potěší oko i mysl a zanechá po sobě pocit příjemně stráveného času, výlet napříč Francií s deskovkou Pohlednice rozhodně stojí za to.

POHLEDNICE získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti asmodee

Hru můžete zakoupit přímo zde.