Když puzzle dýchá životem

Jakmile se ve hře objeví ryby, mám prakticky rozhodnuto. Pod hladinou: Velký bariérový útes od vydavatelství REXhry mě tak chytilo okamžitě, ale naštěstí nezůstalo jen u tématu. Tahle hra totiž není jen krásná na pohled, ale nabízí i promyšlený budovatelský zážitek, který vás donutí přemýšlet mnohem víc, než byste čekali. Už při prvním rozložení na stole je jasné, že si autoři dali záležet nejen na vizuálu, ale i na tom, aby všechno dávalo herně smysl.

Barevné korály, rybičky a mořští tvorové tu nejsou jen na efekt, ale přirozeně zapadají do toho, co ve hře děláte. Každým tahem totiž postupně skládáte vlastní kousek podmořského světa, který musí fungovat jako celek. Nejde jen o to něco pěkného vytvořit, ale hlavně o to, jak to poskládáte, jak si připravíte jednotlivé kombinace a jak dokážete propojit všechno dohromady tak, aby vám to na konci přineslo co nejvíc bodů. A věřte mi, že to není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Krása, která jen nezdobí stůl

Na první pohled může hra působit až uklidňujícím dojmem. Barevné korály, mořští tvorové, rybičky, mušle, vlastní oceán před každým hráčem. Jenže nenechte se zmást. Pod hladinou je ve skutečnosti pořádný mozkovar, ve kterém se neustále snažíte sladit několik vrstev rozhodování najednou. Neřešíte jen to, co si vzít právě teď, ale i to, co vám daná volba otevře za jedno až dvě kola, jak si připravíte prostor pro budoucí dokončování korálů a mořských tvorů, a jestli si náhodou neberete dílek, který sám o sobě vypadá skvěle, ale ve výsledku vám rozbije celou budovanou kompozici.

Kaskádie pod mořskou hladinou, ale po svém

Mechanicky ve hře najdete staré dobré známé principy, a právě to je na ní sympatické. Něco připomene Kaskádii, něco Pokojovky, ale přesto z toho nevzniká pouhý slepenec cizích nápadů. Naopak. Pod hladinou si z těchto inspirací bere to funkční a skládá z nich vlastní, velmi příjemně fungující celek. Nejvíc je to vidět na samotném draftu. Každé kolo si vybíráte jednu rybu a k ní odpovídající dílek, buď korál, nebo mořského tvora. Nabídka je uspořádaná do tří řad, a právě v tom je kouzlo. Vždy máte jistotu, že si odnesete jednu rybičku, ale zároveň se rozhodujete, zda ji spojíte s korálem, nebo s mořským tvorem. Ve výsledku tak máte v každém tahu deset možných kombinací, což není málo. Hned od začátku je jasné, že tady se nebude jen tak něco brát náhodně.

Budování útesu jako chytré puzzle

Samotné umisťování dílků do vašeho oceánu už pak připomene spíš promyšlené puzzle. Nevytváříte klasickou mřížku, ale skládáte svůj útes do předem připraveného prostoru, kde záleží na sousedství, směrech i konkrétních pozicích. Ryby navíc neumísťujete jen tak ledabyle, ale na bubliny okolo vašich dílků. A právě tady se začne naplno ukazovat, jak chytře je hra postavená. Korály totiž dokončujete tak, že k nim správně rozmístíte ryby odpovídající barvy, a po dokončení na ně jednu z použitých ryb položíte. Tím se z ní stane dokončená ryba, která už vám dál nepomůže s jinými korály. Každý tah tak trochu bolí, protože pořád řešíte, co si můžete dovolit obětovat teď, a co by se vám víc hodilo na později.

Když stavíte život pod hladinou

A právě tenhle moment mě na hře strašně baví. Nejen že skutečně skládáte body, ale hlavně máte pocit, že vytváříte malý ekosystém. Každým umístěním korálu dáváte hejnu rybiček nový úkryt, nové zázemí, nový prostor. U mě osobně je na tom všem úplně nejlepší právě téma. Ryby, to je můj svět. Pokojovky jsem si také zahrála, ale u mě neměly takový úspěch, právě proto, že šlo o pokojové rostliny. Tady jsem naopak měla po celou dobu pocit, že skutečně buduji živé prostředí, které se postupně rozrůstá, zabydluje a začíná fungovat jako celek. A to je přesně ten typ propojení tématu a mechanik, který mám ve hrách nejraději.

Každá partie jiná díky mořským tvorům

Mořští tvorové pak do hry přinášejí další vrstvu. Každý z nich má podmínku dokončení, kterou musíte ve svém oceánu naplnit, a to pomocí dokončených korálů nebo dokončených ryb. Někdy potřebujete stejné barvy, jindy různé, někdy sledujete konkrétní směry, jindy se počítá stav kdekoli v oceánu. Je to nesmírně variabilní, protože ve hře je celkem 22 druhů mořských tvorů a pro každou partii vybíráte deset. Díky tomu se partie liší nejen bodováním, ale i tím, na co se během hry vlastně soustředíte. Jeden tvor chce řadu stejnobarevných korálů, jiný trojici různobarevných ryb, další ocení konkrétní rozmístění v rámci vašeho oceánu. A co je důležité, i nedokončení mořští tvorové vám na konci mohou přinést částečné body. To je skvělý detail, protože ani rozjetý plán, který se vám nepodařilo úplně dotáhnout, nepůsobí jako úplně ztracené úsilí.

Mušle jako malé akce navíc, které rozhodují velké věci

Velkou roli v partii hrají také mušle. Ty získáváte pokaždé, když dokončíte korál nebo mořského tvora, a fungují jako velmi cenná měna. Můžete za ně obnovovat nabídku, porušit běžné párování ryby a dílku, nebo dokonce přesouvat nedokončené ryby po svém oceánu. A právě přesun ryb za dvě mušle je často přesně ten moment, kdy si připadáte jako génius. Hra vám tím dává příležitosti, ale vždy za cenu, kterou musíte dobře zvážit. Navíc můžete mít v jednu chvíli maximálně pět mušlí, takže i jejich management je důležitý. Nelze si je prostě jen hromadit do nekonečna.

Bodování, které vás nutí myslet v několika vrstvách

Konec hry přichází ve chvíli, kdy má každý hráč ve svém oceánu už jen čtyři prázdná pole, což znamená, že všichni odehrají stejný počet tahů, konkrétně sedmnáct. Bodování je pak velmi pestré. Body získáváte za karty ekosystému, za dokončené korály a mořské tvory (i ty částečně splněné), za rozmanitost dokončených mořských tvorů i za nedokončené ryby, které sousedí s hotovými korály.

Navíc do toho vstupují právě karty ekosystému, které jsou výborným prvkem a dávají každé partii trochu jiný akcent. Jedna karta vás může odměňovat za korály, na nichž sedí ryba stejné barvy, jiná za dokončené mořské tvory ve vnitřních polích oceánu, další za sloupce s právě jedním dokončeným mořským tvorem nebo za nejpočetnější barvu dokončených ryb. Právě tady se z obyčejného skládání stává skutečně promyšlená strategická hra.

Rodinná hra i prostor pro překonávání sebe sama

Přitom ale Pod hladinou není titul, který by byl nepřístupný. Ano, hrát ji dobře chce čas a několik odehraných partií. Ano, první hra může být lehce zahlcující, protože možností je hodně a ne všechno je na první pohled samozřejmé. Jenže odměnou vám bude opravdu nádherný setup a velmi uspokojivý herní zážitek. A co je důležité, hra myslí i na různé typy hráčů. Pokud jste milovníci vodního světa a chtěli byste si ji zahrát s mladšími ratolestmi, můžete sáhnout po rodinné variantě, která vypouští část složitějšího bodování a karty ekosystému. Základní princip hry ale zůstává, takže si stále užijete budování vlastního útesu.

Nádherná hra, která vás nenechá jen tak plout

Pod hladinou: Velký bariérový útes je tedy titul, který spojuje nádherné zpracování, chytré mechanismy a téma, které není jen nalepené na povrchu, ale skutečně prostupuje celou hrou. Není to oddechová záležitost, kterou bezmyšlenkovitě odehrajete mezi řečí. Je to hra, která po vás chce plánování, prostorovou představivost, schopnost myslet několik tahů dopředu a umět se přizpůsobit nabídce. Ale pokud jí ten čas dáte, odmění vás jedním z nejhezčích budovatelských puzzle zážitků, jaké jsem za poslední dobu hrála. A u mě navíc funguje ještě o to víc, že místo skládání něčeho abstraktního nebo tematicky vzdáleného tu opravdu budujete živoucí kus útesu. A to se mi, upřímně, trefilo úplně přesně do srdce.

Jestli tedy hledáte krásně produkovanou, středně náročnou hru, která v sobě kombinuje známé mechanismy s vlastním nápadem, a zároveň vás láká podmořský svět, Pod hladinou: Velký bariérový útes rozhodně stojí za pozornost. Jen počítejte s tím, že pod tou nádhernou hladinou se skrývá mnohem větší hloubka, než se na první pohled zdá.

POD HLADINOU: VELKÝ BARIÉROVÝ ÚTES získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti REXhry

Hru můžete zakoupit přímo zde.