
Ostrov
Zachraň se, kdo můžeš… Podruhé!
Není tomu tak dávno, co na Říši her vyšla moje recenze na hru s názvem Ostrov. Skoro přesně před dvěma roky – odkaz pro připomenutí zde. Tak proč dělám recenzi na tu stejnou hru? Nebojte, nedošly nám hry na recenze, ani nerecyklujeme staré články.
Pro rychlé vysvětlení. Roku 1982 vychází hra Survive: Escape from Atlantis, v českých zemích se jí dočkáme pod názvem Ostrov. Uběhne spousta let a až tehdy ještě Blacfire oznámí její doprodej. To se píše rok 2014. Naštěstí o osm let přišli se senzační novinkou – dotiskem této snad již legendární hry s pár vylepšeními – která dala vzniknout mé recenzi. Vraťme se však do současnosti, kdy se opět hra Ostrov vyprodává, i když teoreticky.
Jelikož se opravdu jedná o deskoherní klasiku, kterou by snad měl mít doma každý. Tak se dočkala zcela nového hávu – designu a navíc i větší úpravy pravidel. A možná i proto v zahraničí dostala zcela nový název Survive The Island a má své vlastní statistiky na BGG. U nás zůstal původní název, tedy Ostrov, což může být lehce matoucí. Zejména, když jsou ještě na trhu obě verze a některé e-shopy si s tím velkou hlavu nedělají a obrázky neaktualizují. Obě verze krom vizuálu rychle odlišíte hlavně dle počtu hráčů, kdy stará verze je až pro čtyři hráče, ta nová až pro pět. A taky dle herních komponent. Stará verze má mimo jiné figurky velryb, kdežto ta nová jde s dobou a místo nich tam najdete kaidžú.

Jelikož mezi čtenáři mohou být i nováčci, kteří hru Ostrov ještě vůbec neznají, tak to vezmu popořadě. A ke konci neopominu srovnání.
Hra Ostrov (2024) je určena pro dva až pět hráčů od osmi let a jedna partie zabere zhruba tři čtvrtě hodiny. Autorem stále zůstává Julian Courtland-Smith. Nové ilustrace má na svědomí Lina Cossette. Distributor pouze za ta léta změnil název z Blackfire na Asmodee. A aby to bylo kompletní, vydavatelem je Zygomatic.
Jedná se o silně škodící, zákeřnou hru, kdy se snažíte s ukořistěnými poklady utéct z potápějícího se ostrova, na kterém brzy vybuchne sopka a vše živé v okolí smete. Zároveň máte možnost ovládat příšery i živly, abyste ten život cizím dobrodruhům patřičně okořenili, nejlépe s potutelným úsměvem. Ten vás stejně brzy přejde, protože pomsta na sebe určitě nenechá dlouho čekat.
Příprava hry
Nejdřív rozmístíte dílky ostrova dle vaší fantazie, jenom se musíte vejít do vyznačené oblasti na herním plánu. Poté postupně od začínajícího hráče umisťujete vždy po jednom svém dobrodruhovi na vámi zvolný dílek ostrova. V této fázi hry může být na každém dílku jenom jeden dobrodruh. Pokud vás hraje plný počet, tedy pět – matematicky to nevychází a jakmile obsadíte všechny dílky po jednom dobrodruhovi, tak můžete přidávat na obsazené dílky a limit je potom dva na dílek. To malé číslo naspod figurky udává, kolik daný dobrodruh nese pokladů, tedy kolik bodů vám na konci hry přinese. Vtip a kouzlo je v tom, že na to číslo se smíte podívat jenom teď. A pak až na úplném konci při vyhodnocování. Nikdy během hry ani po očku mrknout (ani na ty vyřazené). Jakmile máte ostrov osídlen, tak opět postupně ke břehům umístíte každý dva záchranné vory.
Závod s časem, příšerami a nepřízní osudu může začít.
V průběhu tahu hráče
Akce – máte tři pohyby (dobrodruh a vor), které můžete rozdělit dle libosti. Po pevnině to jde dobrodruhům rychleji a můžete tam utratit všechny tři pohyby i na jednoho dobrodruha, či je rozdělit mezi více dobrodruhů. V rozbouřeném moři se plave hůř, takže smíte posunout dobrodruha jenom o jedno pole. Pokud by byl na voru, tak bude veslovat rychleji a opět využije klidně všechny tři pohyby. Navíc kdykoliv během této fáze můžete zahrát dílky získané během hry, např. posunout lodí až o dvě pole navíc, nebo posunout příšerou atd.
Stoupání hladiny – ovládání živlů, protože určíte, který dílek ostrova se nyní potopí do hlubin moře – samozřejmě nejdřív to budou pláže, potom lesy a nakonec pohoří. Otočíte vybraný dílek a dle toho, co se na druhé straně skrývá, si jej buď ponecháte, anebo hned zahrajete. Dobrodruh, který na daném dílku stál, se najednou ocitne v moři, anebo ve žraločím žaludku, ale to dopředu nikdo neví.
Vpravo oboustranné přehledové karty pro hráče. Z jedné strany najdete možné pohyby a cíle příšer a z té druhé jsou zkrácené popisy všech dílků.
Tvorové – pohyb příšer. Hodem kostkou určíte příšeru a pokud už je na herním plánu, tak s ní musíte hýbat, rozhodovat za ni – třeba, že toho vašeho dobrodruha, kterého má naservírovaného pod nosem a na kterého by hravě dosáhla, tak toho bude okázale ignorovat. A vrhne se na druhou stranu na jistě chutnějšího soupeřova.
Cílem je dopravit, ani ne tak největší počet dobrodruhů, jako těch „nejbohatších“, na některý z ostrůvků v rozích herního plánu. Protože sice můžete mít zachráněných pět, ale záleží kolik pokladů nesou, což udává to číslo vespodu. A pokud dohromady mají jen devět pokladů, tak vás snadno porazí cizí parta tří hamižnějších dobrodruhů s třinácti poklady. A na rovinu říkám, že čím víc hráčů hraje, tím větší je šance, že drtivá většina dobrodruhů se konce hry nedožije. A mezi námi, i pamatovat si, kde jsou ti hrabivci, je občas náročné a nebývá tak nouze o překvapení při závěrečném bodování.
Záchranu můžete hledat na jakémkoliv ostrůvku v rozích herního plánu. Klidně se můžete rozptýlit i po všech čtyřech. A protože je to častý dotaz na fórech, tak raději uvedu, že každý miniostrůvek má dvě místa, odkud se na něj může dobrodruh dostat do bezpečí, ať má molo či nikoliv.
Konec hry nastává tehdy, když se všichni dostanou do bezpečí, nebo se stali potravou pro příšery. Prostě nezůstal žádný dobrodruh na herním plánu, který by se snažil ještě zachránit. Nebo nedojde k výbuchu sopky, což bývá v drtivé většině. Jakmile se otočí třetí dílek, kde bude obrázek sopky. V tu chvíli dojde k mohutné erupci, která zapříčiní zkázu všech dobrodruhů v moři, na vorech či snad ještě zbytcích ostrova a všechny jejich poklady zmizí nenávratně s nimi.
Zachraň se, kdo můžeš!
Ke konci hry to spíš připomíná ostrov příšer.
Herní dojmy
Jedná se o jednoduchou hru, co se se pravidel i strategie týče. Takže zvládnou i děti osm plus, či lehce ovínění dospělí. Kouzlo tkví v herní mechanice, která vykvete ve skupince dobrých přátel/rodině – kdy si nejdřív užíváte škození, pak oplakáváte své dobrodruhy, načež se to snažíte oplatit.
Hej, kaidžu. Tihle se ti posmívali… Tihle?!
Jo…, hoď mi je!Děkuji… Něco mi říká, že příště to bude červený…
Za mě se jedná o herní klasiku, která by neměla chybět v žádné deskoherní domácnosti. Občas je trocha toho škození potřeba. A jestli se bojíte o své ratolesti, tak vás možná překvapí. U nás doma to nejvíc vytahuje dcera se synovcem. A na kroužku si to kluci kolem deseti let oblíbili a často se této hry sami dožadují. Má to prostě své kouzlo.
Otočíte dílek ostrova pod jedním nebohým dobrodruhem (rozhodně ne vlastním) a ejhle, je z něj mňamka pro žraloka. Když se o to samé pokouším já, tak se mi stává, že otočím dílek s vorem. Takže na něj ten cizí dobrodruh rovnou naskočí. Nemáš zač, ach jo.
Pokud nejste vůbec škodící typy, tak na jednu stranu je to dobře, na tu druhou si tu hru tolik neužijete, protože je postavená na té interakci mezi hráči. Pokud naopak hry s interakcemi vyhledáváte, tak je pro vás Ostrov jako stvořený. Ideálně když k sobě budete mít alespoň další dva, lépe tři či čtyři podobně smýšlející kamarády/příbuzné. Protože čím víc dobrodruhů, tím víc akce a protiakce, samozřejmě. Ve dvou hrajete sice za dva týmy, takže máte plný ostrov pamlsků pro příšery, tedy dobrodruhů. Ale už se vám budou hůř pamatovat všechna ta čísla a občas to stejně skončí rozdělením ostrova a každý si hraje na tom svém písečku.
Sněm příšer. Neprojdeš! Já si pluji se svou lodí…
Srovnání obou verzí
Herní desky obou verzí. Srovnání tloušťky žetonů pohoří. Inserty. Přehledy pravidel. Ukázka komponent – vlevo nová verze, vpravo stará.

Na první pohled zřejmá změna designu neujde žádnému oku. Jaký vizuál je hezčí je na posouzení každého zvlášť. Herně se mi u nové verze líbí, že už základ je hratelný pro pět lidí, oproti staré verzi, kdy musíte vlastnit i rozšíření. Další zásadní změnou jsou pravidla. Velice oceňuji větší variabilitu v tahu hráče – mohu využít několik dílků, navíc kdykoliv v průběhu akční fáze svého tahu. Také pravidla pro pohyb se zjednodušila – dobrodruh se může vrátit zpět na ostrov, taky proč by nemohl, že? Také když je na políčku s vorem, tak nemusíte plýtvat pohyb, či čekat další kolo, ale nalodění je automatické. A změna příšery – Kaidžú má dechberoucí schopnosti, takové hodně záškodnické. Může i na pevninu, což zatím žádná příšera nemohla. Do teď se mohly jenom smutně koukat z mořských hlubin, jak jim zákusek běhá po pevnině. Kaidžu si pro ně může dojít. Navíc on sám je nepožírá, ale odhazuje po okolí. Kam dopadnou, rozhoduje aktivní hráč. Který je samozřejmě nechá dopadnout pohodlně do měkkého lesního porostu, do bezpečí. A vůbec ne do chřtánu krvelačného žraloka či zrádného mořského hada. Protože na to by vůbec, ale vůbec, ani nepomyslel.
Kterou verzi?
A teď otázka do pranice, nad kterou jsem přemýšlela od první hry této nové verze. Lopotit se po speciálkách, nořit se do hlubin internetu, či obcházet blešáky, nebo si koupit novou verzi? A co když už ji mám, pořizovat si tu novější?
Tato část článku mi dala nejvíc zabrat, protože to není tak jednoduché. Sama jsem ráda, že mám obě verze, protože se mi víc líbí design staré verze. Ale nová verze zase přináší do hry nové výzvy a nové možnosti, což se mi líbí herně. Řešení – zkombinovat to – možná by to šlo, ale musely by se upravovat/poznačovat dílky ostrova, protože jsou trochu odlišené.
Osobně si novější verzi nechávám pro děti, protože kaidžú. A s partou dospělých, kteří už něco pamatujeme, tak vytahujeme klasiku. Nejspíše z nostalgie.
Takže pokud vás hra Ostrov zatím minula, což je mimochodem velká škoda, tak určitě sáhněte po novější verzi, která je i pravidlově přístupnější. A lépe sehnatelná. Pokud na vás někde na bazaru vykoukne stará verze za absurdně nízkou cenu, berte tu. A pokud už starou verzi máte, tak doporučím přečíst recenze, zkusit někde zahrát, osahat si ji, okoukat hezky z blízka a pak se rozhodnout – jestli zvolit modernu či old-school. Nebo mít pro jistotu obě.
Závěr
Tato hra pamatuje rok 1982. Prošla několika obměnami a dotisky. Ale princip zůstal stejný – nelítostný boj, plný záškodnictví, škodolibé radosti i mírného vztekání. Je to takový koktejl emocí, strategie a hlavně zábavy. Ať už pro velké, ale i ty malé.
Hra Ostrov získává od Říše her ocenění:
Poděkování
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Asmodee

Hru můžete zakoupit přímo zde.