Aneb jak se stát císařem dějin a zároveň se nezbláznit ze správy kostek.

Nova Era je civilizační euro, které se snaží skloubit velkolepé dějiny lidstva s nervy drásající správou kostek, rostoucím neklidem mezi obyvatelstvem a pravidelnými pohromami. A výsledek? Kupodivu dost chytlavý. Hru si můžeme užít v kompletní české lokalizaci díky vydavatelství Asmodee.

Hráči se chopí vedení vlastní civilizace – od primitivních začátků až po (téměř) utopickou budoucnost. Postupně budují technologie, rozšiřují území, najímají významné osobnosti a zápasí s tím, že jejich národ se občas rozhodne pro revoluci. A to vše s jedinou jistotou: stačí hodit kostkami a doufat, že tentokrát to nebude tolik bolet.

Jak se to vlastně hraje?

Každé kolo začíná tím, že se v pytlíku zašátrá, vytáhnou se tři kostky, hodí se jimi a poté se uloží do kostkových oblastí. Hráči si pak od začínajícího hráče postupně vybírají jednu z těchto oblastí, přičemž čím vyšší je součet hodnot kostek, tím víc se zvyšuje nespokojenost obyvatel. A když už je toho moc? Vítejte ve stávce, nebo spíše rovnou v občanské válce.

Moc se mi líbí vyvážení výhody začínajícího hráče: sice si vybírá kostky jako první, ale použití kostek k aktivování akcí jde od posledního hráče. Takže se klidně může stát, že i když má první hráč výrazně lepší kostky, budou mu nakonec k ničemu – spoluhráči mu totiž mohli v mezičase vykoupit karty z nabídky.

S vybranými kostkami pak hráči provádějí následující akce – vyvíjejí technologie, najímají historické osobnosti (například Julius Caesar vám umožní jednou za kolo otočit svou červenou kostku a ještě obodovat červené karty), mění kostky odpovídající barvy za žetony zdrojů, expandují do nových území, nebo opravují budovy poničené katastrofami. Každý tah je bojem o to, zda si vezmete levnější, bezpečnější technologii a budete mít klid, nebo risknete silnou kartu a pošlete svůj národ na pokraj revoluce. Milé dilema, nemyslíte?

Tematické euro, co vás potrápí i pobaví

Hlavním tahákem hry Nova Era je propojení klasického engine-buildingu s proměnlivými podmínkami – hra vám nedovolí v klidu budovat si svůj „strategický stroj“ a pohodlně sypat vítězné body. Do rozjetého plánu vám házejí vidle nejen pravidelné pohromy (a aby toho nebylo málo, tak rovnou ve čtyřech barvách: násilnosti, invaze, pokles a úpadek), ale i neustálé změny v nabídce technologií, přechody do nových ér a zastarávání vašich dosavadních technologií. Samozřejmě také nezapomínejte na vaše vlastní, věčně neklidné a nevděčné obyvatelstvo.

Zvláštní zmínku si zaslouží černé kostky – neprodukují sice žádné zdroje, ale pomáhají snižovat neklid nebo se dají výhodně využít při náboru osobností. U karet osobností mě ale trochu mrzí, že jsou dostupné pouze pro konkrétní éru a v dost omezené míře. Je celkem náročné je získat, a když už se vám to povede, často nabízejí skvělé schopnosti, nicméně jejich využití ale závisí na troše štěstí. Třeba když můžete získat nové území… Ale v nabídce zrovna žádné není. Nebo když vám karta přináší body za určitou barvu technologie – jenže vám je před nosem vyzobal soupeř. Ach jo, to mě mrzí. Smůla. Šup s kartou do minulosti a jedeme dál.

A co komponenty a atmosféra?

Graficky mě ilustrace hry Nova Era naprosto uchvátily. Každá karta má vlastní ilustraci, nic se neopakuje. Karty jsou funkční a přehledné. Ikonografii si také po chvilce plně osvojíte.

Herní desky hráčů jsou dvojvrstvé – dají se v nich krásně uložit přebytečné žetony zdrojů, ale i hezky zapasovat karty na odpovídající místa.

Po vyplonkování dílků z kartonu a roztřídění karet, si zvyknete i na setup, který je tvořen devíti balíčky karet, ale nejde o nic složitého. Během hry všechno běží hladce.

Jedinou výtku mám k pytlíku na kostky. To je hnus velebnosti. Tak zaprvé, ten materiál – co to je, rozstříhané babiččino pyžamo? A dále, co ta barva? Osobně mi fialová nevadí, ale k této hře to absolutně nepasuje. Řeknu to upřímně – já ten pytlík ze hry vyhodím a nahradím svým vlastním, protože tohle mě opravdu hodně trigruje.

Atmosféra? Překvapivě silná. Ne že byste si připadali jako Marie Curie nebo Einstein, ale vývoj civilizace opravdu cítíte – hlavně když musíte obětovat staré technologie ve jménu pokroku. Ta špetka bolesti při vyřazování oblíbených karet funguje naprosto skvěle.

Shrnutí

Musím si ještě postěžovat na tzv. lama kartu. Sice krásně popisuje strukturu tahu, ale už neuvádí přehled možných hráčských akcí. Nevím jak vy, ale my jsme na polovinu z nich často zapomínali a museli se neustále vracet do pravidel. Navíc se hra protáhla více, než bych čekala – i když hráči netrpěli klasickou analýzou paralýzou, tři éry nám daly zabrat.

Podtrženo, sečteno, Nova Era je civilizační hra, která kombinuje správu zdrojů, přemýšlivé akce a mírnou škodolibost s pořádnou dávkou variability. Není to nejepičtější „civka“ na trhu, ale rozhodně jedna z nejpřístupnějších – a přitom dokáže pěkně potrápit mozek. Pokud vám nevadí kostková náhoda, vymýšlení strategických enginů a občasné nadávání na katastrofu v ten nejnevhodnější moment, Nova Era vás dostane.

Nova Era získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Asmodee.

Hru můžete zakoupit přímo zde.