Říše her

Vše o deskových hrách na jednom místě

Nemesis: Odplata – Bonusový náklad

Bonusový náklad otevírá v Nemesis: Odplata dveře dalším nočním můrám

Zbraně můžete mít připravené a rozkazy zdánlivě jasné, přesto stačí otevřít nesprávné dveře a celá operace dostane jiný směr. Při jednom zásahu můžete narazit na osamělou ženu, jejíž úmysly zatím neznáte, při jiném se postavíte strojům propojeným s živou tkání. Velké rozšíření Bonusový náklad pro Nemesis: Odplata, které do místních luhů a hájů v našem mateřském jazyce přinesla společnost MINDOK, rozvíjí právě takové možnosti.

V jedné krabici sdružuje, ne jedno, ne dvě, ale slovy Horsta Fuchse rovnou tři odlišné moduly, přičemž každý zasahuje do jiné části známého boje o přežití. Opuštěná přidává proměnlivý příběh neznámé ženy, Kontraktor otevírá cestu postavám z předchozích samostatných her a Kult Novolidí nahrazuje původní nepřátele novou rasou s vlastním fungováním. Právě tuto rozdílnost považuji za nejzajímavější vlastnost celé krabice. Nemám před sebou pouze další porci obdobného obsahu, ale několik způsobů, jak změnit podobu příštího zásahu do základny. Jednou se pozornost obrací k cizím motivům, podruhé k možnostem vlastní postavy a potřetí ke zcela odlišnému chování protivníků. Základní hra zůstává nezbytná a jednotlivé přídavky nelze bez omezení smíchat dohromady. Jejich hodnotu proto vidím především v možnosti vybírat si mezi odlišnými podobami další partie, nikoli v povinnosti přidat najednou úplně všechno.

Nejosobnější rovinu celé krabice představuje Opuštěná, která vystačí s jednou figurkou, jednou oboustrannou kartou a 55 příběhovými kartami. Žena však nečeká na herním plánu od začátku a její příběh si předem nevybíráte. Spustí jej první odhalení příslušného symbolu na kartě průzkumu při objevování nové místnosti. Nejdříve se dokončí běžné vyhodnocení průzkumu a teprve potom se vyhledají příběhové karty odpovídající právě nalezené místnosti. Obvykle jde o malou sadu přibližně tří karet, která se připraví podle pořadových čísel, zatímco ostatní příběhy se pro tuto partii vracejí do krabice. V jedné hře tedy neprocházíte všech 55 karet, ale pouze příslušnou příběhovou linii. Na tomto řešení oceňuji přirozené propojení vyprávění s průzkumem. Nalezená místnost není pouhou kulisou, protože určuje, jaké okolnosti do mise vstoupí. Každá příběhová karta navíc spojuje tematický text s konkrétními pravidlovými následky. Může přinést jednorázovou událost, trvající změnu pravidel, novou dostupnou akci nebo efekt spouštěný dalším průzkumem. Pokračování se odhaluje podle pokynů na kartách a nově vyložená karta zpravidla překrývá předchozí. Některé karty ovšem mají přerušovanou čáru, díky níž část jejich účinků zůstane viditelná a platná i po posunu příběhu. Líbí se mi, že vyprávění nezůstává oddělené od rozhodování hráčů, ale průběžně mění podmínky jejich mise.

Podstatné přitom je, že Opuštěná není další běžnou hráčskou postavou ani automaticky přátelskou přeživší. Její figurka a karta se zapojují až tehdy, když to příběh výslovně nařídí, a někdy může být přítomna pouze figurka, což možnosti kontaktu s ní omezuje. Pokud se stane spojencem, každá postava v její místnosti umožní svému hráči při údržbě dobrat o jednu hrací kartu více. Postavy ve stejné nebo sousední místnosti mohou příslušnou akcí zajistit její přesun za podmínek uvedených na kartě. Žena přitom prochází pouze prázdnými chodbami mezi již objevenými místnostmi. Nové prostory sama neodhaluje a běžně na ni nepůsobí žetony v místnostech ani chodbách, dokonce ani požár. Přesto nejde o nezranitelný doprovod. Vetřelci ji mohou napadnout, ačkoli při výběru oběti dávají přednost přítomným postavám hráčů a larvy na ni neútočí vůbec. Pokud je naopak nepřítelem, vetřelci se s ní navzájem ignorují a hráči na ni mohou střílet nebo útočit na blízko, přičemž vyhodnocení zásahů a její případné smrti se řídí pravidly pro dospělce. Za obzvlášť povedený detail považuji rozdíl mezi její smrtí a úplným vyřazením ze hry. Smrt sama o sobě zpravidla odstraní figurku a kartu ženy, ale příběhové účinky mohou přetrvávat. Teprve výslovný pokyn k vyřazení odstraňuje také všechny příběhové karty. Její osud tak není oddělenou drobností, kterou lze jednoduše odsunout stranou. Právě možnost, že důsledky jejího jednání přetrvají i po její smrti, dává tomuto modulu výraznou vlastní identitu.

Zatímco Opuštěná přivádí do mise někoho neznámého, Kontraktor se obrací k postavám z původního Nemesis a samostatného Nemesis: Lockdown. Zásadní a velmi příjemná informace zní, že žádnou z těchto starších her nemusíte vlastnit. Potřebné podklady pro zapojení jejich postav do Odplaty jsou součástí rozšíření a jako figurku lze použít buď původní model dané postavy, nebo figurku kontraktora ze základní hry. Obsah tvoří 60 akčních karet, 24 karet počátečních předmětů, 12 karet výběru kontraktora a šest oboustranných destiček postavy. Dohromady tedy dostáváte dvanáct možností, přičemž každému kontraktorovi náleží pět vlastních akčních karet a dvojice počátečních předmětů. Výběr ale neprobíhá tak, že by si každý volně sáhl po kterékoli z těchto postav. Na začátku přípravy se zamíchá dvanáct výběrových karet a dvě se zpřístupní jako společná nabídka. Dokud si nikdo kontraktora nezvolil, může hráč vybírat mezi svými dvěma kartami výběru postav a dvěma nabízenými kontraktory. Jakmile si ovšem kdokoli vybere kontraktora z rozšíření nebo ze základní hry, ostatní už tuto možnost ztrácejí. V jedné partii smí být nejvýše jeden kontraktor. Toto omezení mi k pojetí modulu sedí, protože nabídku rozšiřuje, aniž by dovolovalo sestavit celý oddíl pouze z navrátivších se postav. Nejvíce přitom oceňuji otevřenost vůči hráčům, kteří ke značce přišli až prostřednictvím Odplaty. Návrat známých tváří zde není podmíněn vlastnictvím dalších velkých krabic.

Samotný převod vybraného kontraktora do pravidel Odplaty stojí na úpravě jeho akčního balíčku. Hráč si vezme deset akčních karet kontraktora ze základní hry, odstraní z nich pět karet Konzultanta a nahradí je pěti kartami příslušejícími zvolené postavě z rozšíření. Výsledkem je opět úvodní balíček deseti akčních karet, v němž se společná část kombinuje s vlastními možnostmi konkrétního kontraktora. K tomu dostane dvě odpovídající karty počátečních předmětů. Důležitý rozdíl oproti ostatním členům jednotky ovšem nesmí zapadnout v nadšení z nových postav. Kontraktor na začátku nedostává kartu vojenského vybavení a neúčastní se ani jejího výběru ze společné nabídky. Rozšíření tedy nefunguje jako prosté přidání dalších schopností k plné běžné výbavě. Vlastní předměty a odlišná část balíčku představují konkrétní způsob, jak za tuto postavu hrát, nikoli další vrstvu odměn připojenou bez omezení. Na tomto řešení se mi líbí zachování společného základu i jasné vymezení rozdílů. Není potřeba přenášet celé původní balíčky ze starších her, protože každá z nabízených postav dostává určenou sadu pro Odplatu. Současně je dobré nepřehlížet, že počet nových možností neznamená možnost libovolně míchat jejich osobní karty mezi sebou. Vždy se pracuje s příslušnou postavou, jejími pěti akcemi a její dvojicí předmětů. Kontraktor tak pro mě představuje příjemně soustředěný přídavek, který mění vlastní nástroje hráče, zatímco identitu nepřátel a podobu případného příběhového modulu ponechává samostatné volbě.

Nejrozsáhlejší proměnu nepřátelské strany přináší Kult Novolidí, jehož autorem je Adam Kwapiński. Místo Prvokrevných nasazuje stroje řízené umělou inteligencí, které se propojily s živou tkání a využívají také pozůstatky lidí a vetřelců. Tohle spojení mi k nepříjemné atmosféře Nemesis sedí výborně, protože nebezpečí nevychází jen z přítomnosti nepřátelských organismů, ale i ze způsobu, jakým jsou těla přetvářena na další prostředky jejich moci. Rozsahu změny odpovídá obsah modulu. Najdete zde po devíti figurkách každého ze čtyř druhů dospělců, deset třesavčíků, pět kultistů a jednu Matkomysl. Vlastní sady zahrnují dvacet událostí, dvacet útoků, dvanáct karet průzkumu, dvanáct karet kondice Matkomysli a šest karet schopností, které doplňují další žetony, panely a přehledové karty. Příprava osobních prvků hráčů i samotná fáze hráčů zůstávají zachovány, ale nepřátelé pracují podle řady upravených pravidel. Pohyb při událostech například neurčují běžné symboly chodeb, ale uvedené druhy dospělců. Přesun tak může zahrnout nejen daný druh, ale i ostatní dospělce a Matkomysl přítomné ve stejné chodbě. Jednu z nejvýraznějších změn představuje odolnost Novolidí vůči požáru. Krok popálení vetřelců se zcela přeskakuje a ohni odolávají také vejce, která dostala ochranný kovový obal. Od požárů v místnostech proto nelze očekávat, že budou tuto rasu postupně oslabovat. Právě podobná propojení námětu s konkrétními pravidly oceňuji nejvíce. Kult Novolidí nepůsobí jako pouhá změna názvů a figurek, protože od počátku vyžaduje přehodnotit i některé známé způsoby zacházení s nepřáteli.

Základem novolidských střetů jsou čtyři druhy dospělců, které zde doplňují ostatní členové kultu, zatímco přímý protějšek strážců chybí. Každý druh má od začátku vlastní schopnost a právě jejich rozdílnost považuji za nejpřesvědčivější část nových soubojů. Rozparovač může zaútočit podruhé, pokud jeho první útok způsobil vážné poranění nebo ztrátu kondice. Nejde však o nekonečné opakování a třetí útok už z této schopnosti nevzniká. Minoplaz je nepříjemný jinak, protože jeho smrt v místnosti může přinést výbuch. Otočí se tři karty útoku a při nalezení karty Bum! se její efekt vyhodnotí, nejvýše ovšem jednou. Zabití takového protivníka proto nemusí představovat bezprostřední konec nebezpečí. Krunýřovec chrání ostatní členy své skupiny a při akci zaměřené na vetřelce ve stejné místnosti nebo chodbě musí být prvním cílem. V chodbě navíc vyžaduje dva současné zásahy a v místnosti je při výsledku, který by jej zabil, namísto smrti zaplašen. Ohňopal zase odpovídá na palbu do chodby, v níž se nachází, ještě před jejím vyhodnocením. Pokud tato odpověď postavu zabije, její původní palba už se nevyhodnotí vůbec. Ve smíšených skupinách se proto setkává ochrana, dodatečné útoky i hrozba nebezpečných následků vlastní střelby. Oceňuji, že rozdíly nespočívají jen v tom, kolik zásahů jednotliví protivníci vydrží. Mění také pořadí vhodných cílů a podmínky, za nichž má smysl se do střetu pouštět. Popsané schopnosti však nejsou neměnné, protože hráči je mohou postupně deaktivovat zabíjením kultistů.

Právě kultisté dávají celé rase společný základ, který mě zajímá ještě více než samotná paleta útočících strojů. Jsou to položiví lidé propojení s Matkomyslí, kterým připadá úloha baterií a komunikátorů. Na mapě se objevují prostřednictvím průzkumu, nikdy se nepohybují ani neútočí a samotná jejich přítomnost neuvádí postavu do boje. Přesto by bylo chybou považovat je za bezvýznamnou kulisu. Postavy na ně mohou cílit útoky a jejich likvidace se zaznamenává na panelu mrtvých kultistů. Hráč, jehož postava kultistu zabije, si navíc vybere jednu aktivní kartu schopnosti Novolidí a otočením ji deaktivuje. Pokud kultista zahyne jinak než rukou postavy, vypne se aktivní schopnost s nejvyšším číslem. Úbytek živých kultistů se současně promítá do podmíněných účinků událostí. Při jejich kontrole se vychází z nepřekrytých symbolů na příslušném panelu, nikoli pouze z počtu kultistů právě odhalených na mapě. Některé nepříjemné efekty se tak po oslabení kultu přestanou vyhodnocovat. Tohle považuji za velmi povedené propojení průzkumu, boje a postupného oslabování protivníka. Střelba na nepohyblivého nepřítele zde může mít význam daleko za hranicemi jedné místnosti, přičemž jeho vlastní schopnost navíc spojuje udělování zásahů s hodem na hluk. Současně je nutné rozlišovat vypnutí karty schopnosti od účinků karet útoku. Druhově specifické útoky zůstávají platné i po deaktivaci odpovídající schopnosti, takže oslabení určitého druhu neodstraní všechny jeho zvláštnosti. Právě možnost postupně ubírat nepřátelům jejich výhody, aniž by se z nich staly zaměnitelné figurky, je pro mě jedním z nejsilnějších nápadů tohoto modulu.

Druhé zásadní propojení vytvářejí třesavčíci a Matkomysl. Třesavčíci nahrazují larvy, ale jejich úlohou není pouze napadat postavy. Při útoku přidají hráči kartu infekce a zůstávají na mapě, zatímco jejich vlastní aktivace je směruje k nejbližší neprozkoumané chodbě, a to i tehdy, když jsou v boji. Pokud už v takové chodbě stojí, při aktivaci mapu opustí a doručenou tkání urychlí posilování své královny. Karty událostí jejich pohyb neřídí, protože pro něj mají samostatný krok. Dokud je aktivní jejich zvláštní schopnost, vyhodnocuje se navíc jejich kondice v místnostech jako u dospělců, takže zde nehynou automaticky po jediném zásahu. Základ celého procesu tvoří tři žetony těl připravené na políčkách počítadla kol s čísly osm, jedenáct a čtrnáct. Každý třesavčík, který úspěšně opustí mapu, posune zbývající žetony směrem k nižším číslům. Jakmile se žeton těla potká s ukazatelem kol, dojde ke vstřebání těla. Do sáčku přibude žeton Matkomysli a prodlouží se její stupnice kondice. Při návratu ukazatele na začátek po otočení karty kondice se už využívají také nově odemčená políčka, čímž roste počet potřebných zásahů. Vstřebání ji samo o sobě nevyléčí, protože ukazatel se při přidání těla neposouvá. Počet vstřebaných těl současně posiluje její útoky a rostoucí zastoupení jejích žetonů v sáčku zvyšuje riziko jejího objevení. Na tomto systému oceňuji, že ani menší nepřátelé nejsou jen překážkou před příchodem královny. Jejich úspěšný únik má konkrétní následky a dává důvod věnovat jim pozornost vedle bezprostředně útočících dospělců. Zároveň nelze vše vyřešit pouhým odstraněním třesavčíků, protože posun času přivádí těla k Matkomysli i bez jejich pomoci. Její posilování lze brzdit, nikoli tímto způsobem úplně zastavit.

Při celkovém hodnocení Bonusového nákladu je pro mě zásadní, že jeho moduly není nutné vnímat jako povinný součet. Opuštěnou lze používat pouze s Prvokrevnými a nelze ji spojit s Kultem Novolidí, přičemž povolenou výjimku představují přídavky přinášející pouze jiné postavy. Kontraktor proto funguje vedle příběhu Opuštěné i vedle nové nepřátelské rasy, ale všechny tři hlavní části této krabice dohromady nepatří. To je omezení, které je dobré znát předem, současně však nijak neruší odlišný přínos jednotlivých modulů. Opuštěnou oceňuji pro příběh propojený s průzkumem a pro následky, které mohou přetrvat i po smrti jeho hlavní postavy. Kontraktor mě oslovuje rozšířením výběru postav bez nutnosti vlastnit předchozí samostatné hry. Za nejvýraznější zásah do fungování nepřátel považuji Kult Novolidí, protože propojuje odlišné dospělce, likvidaci kultistů a postupné posilování Matkomysli do vzájemně souvisejícího systému. Současně od něj nelze očekávat, že nové možnosti přijdou bez dalších povinností. Karty schopností, podmínky událostí, pohyb třesavčíků i vstřebávání těl znamenají více souvislostí, které je třeba sledovat. Podobně u Opuštěné záleží na pozorném čtení aktuálně platných příběhových účinků. Tato krabice pro mě proto není nezbytnou opravou základní hry, ale smysluplným rozšířením jejích možností. Největší hodnotu vidím v tom, že nabízí důvody vracet se do známého prostředí s jinou postavou, jiným příběhem nebo jiným protivníkem. Otázka, kdo se ze základny dostane živý, zůstává stejná, ale okolnosti hledání odpovědi mohou vypadat podstatně jinak.

Nemesis: Odplata – Bonusový náklad získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti MINDOK

Hru můžete zakoupit přímo zde.

Tags:

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by Vás zajímat také: