Duelovka ze soudní síně.

Na lavici obžalovaných

Občas mám ve zvyku psát, tak jsme se dočkali. Pokud to kdy platí více, pak dnes, neboť na lokalizaci duelové právní bitvy jsme čekali tři a půl roku od oznámení v květnu 2021! Pod hrou je podepsaný autor na volné noze Samuel Bailey a Mike Gnade z Rock Manor Games. A zatímco Foxové dojednali lokalizaci přímo s autorem, práva byla mezitím postoupena třetí straně a tak teprve v létě loňského roku šla Námitka! do tisku. V českém vydání nás v krabici čeká první sezóna, tedy pozdější upravené vydání, kdy k úvodním dvěma případům přibyly další dva ze samostatných rozšíření.

Pod víkem na nás čeká hromada karet, ale i přesto je krabice skoro prázdná. Asi je to přichystané na další případy. Budou? Nebudou? V angličtině vyšly další tři plus úprava sólo módu. (Ano, i v české variantě lze hrát solitérně, jen dle původních pravidel pro první případy.) Ovšem rozkolísaný styl ilustrací v druhé sezóně nabral na obrátkách. Dosud na obzoru třetí sezóna není, ale jak mi spoluautor Mike Gnade potvrdil, závisí to zcela na času a vůli Samuela Baileyho. Tak jsme si úvodem prozradili všechno pro kompletisty a nyní hurá k soudu!

Vlastně ještě zbývá zmínit, že hru ilustrovali u nás neznámí Vincent Christiaens, Sean Simmons a Matt Zeilinger. A nyní… povstaňte.

Seznámení se se spisem a soudní líčení

Námitka! se opírá o několik základních mechanik. Hlavními jsou tug-of-war a pattern-building, neboli hráči se přetahují o vliv a aby to mohli dělat, musí za sebe řadit karty shodných symbolů. Vezměme to ale popořadě.

V krabici najdeme čtyři případy ‒ padělání obrazů (1996), rodinnou vraždu (2010), organizovaný zločin (1929) a čarodějnický proces (1662). Cílem není vyšetřit jedinou pravdu, ale používat střípky mozaiky tak, aby vyhověly vašemu účelu, ať již se ujmete obžaloby či obhajoby. Obě strany disponují svým základním balíčkem, který doplní o karty konkrétního případu během fáze seznámení se se spisem. Každý případ má navíc několik variant, jak lze rozehrát. Stačí si zvolit kartu strategie podle preferované délky hry a hloubky k prozkoumání všeho v pozadí a partii připravit dle konkrétních pokynů. To vše vede k vysoké znovuhratelnosti, pokud vás zaujme centrální mechanika.

Herní plochu tvoří soudce a vybraní svědci, prostor pro výslech svědka a karty dvanácti porotců, které je třeba přesvědčit. Každý případ sám o sobě i dle konkrétní karty strategie končí za jiných podmínek, ale obecně tehdy, když jedna strana získá porotu na svou stranu. Na počátku hry probíhá seznámení se se spisem, kdy si oba hráči doberou po třech kartách z balíčku případu ‒ jednu si přidají ke svému balíčku, druhou nechají soupeři a třetí vyřadí. Důkazy lze takto zakopat, ale někdy lze vyhrabat i je.

Strana soudního řízení, které je právě sudí nakloněn, předvolá svědka. Následně hráči vrší karty důkazů a argumentů vykládané z ruky tak, aby jedna z ikon vykládané karty se shodovala s kartou předcházející. Pokud se mi nelíbí, co za kartu soupeř právě přikládá, zvolám: „Námitka!“, odevzdám žeton své námitky a soupeř odhodí svou kartu. Mimo ni si smím během partie chystat karty procesních postupů a ty v následujících tazích vytáhnout na svého soupeře. Jakmile jeden hráč pasuje, tedy nechce-li se již na nic ptát dotyčného svědka, smí druhá strana zahrát poslední tah. Poté dojde k vyhodnocení vlivů. Vítěz si přesune svědka do svého prostoru a následně ovlivní porotce, což učiní v hodnotě rozdílu vlivu mezi obhajobou a obžalobou. Ovšem není to tak, že by za vliv čtyři mohl ovlivnit čtvero posunutí žetonů vlivu. Každí dva porotci (jeden původně nakloněný obhajobě a druhý obžalobě) jsou v různé míře skeptičtí. Pokud příkladový rozdíl vlivu činí čtyři, smím jedenkrát ovlivnit jakéhokoliv porotce s mírou skepticismu čtyři, či dva dvojkové, či jednoho jedničkového a jednoho trojkového apod. Nepoužitý vliv v tomto kole propadá!

Ještě podotknu, že tři žetony námitek jsou na celou hru a je tak dobré s nimi opravdu šetřit a dobře si načasovat jejich použití, abych soupeře nepoškádlil, ale vypálil mu rybník. Na každého svědka lze přitom použít pouze jednu námitku.

Vyslyšte rozsudek

Hra je mnohem jednodušší, než se může zdát. Sešit pravidel je čtvrtinové velikosti krabice; přestože jsou pravidla dobře do češtiny přeložena, jejich jazyk je obtížný a kopíruje soudní terminologii namísto hráčské. Problém tkví v tom, že zhuštěná pravidla by si zasloužila mnoho obrazových případů a vysvětlení souvislostí. To zde ovšem chybí. Pokud se tak rádi učíte z obrázků a konkrétních kroků, zde narazíte. Kdo si nezapamatuje termíny z úvodu sešitu, v pozdějším výkladu pravidel bude ztracen a bude muset horečnatě listovat tam a sem.

Práce s terminologií a jazykem se odráží i později během hraní karet, neboť ty obsahují řadu efektů a typů použití. Doporučuji tak před pořízením hry kouknout na karty a sešit pravidel a ověřit si, že to je titul, který si doma s lehkostí zahrajete. Ne každý má hlavu Perry Masona, přestože inklinuje k jeho šedým vousům.

Jsem příznivcem mechaniky tug-of-war a nejradši ji snad mám ve hře Watergate. Avšak i zde v podobě soudní pře funguje dobře. Vedle variability partií se mi líbily zejména efekty umožňující posun konkrétního žetonu předpojatosti. Tyto žetony jsou na začátku náhodně přiděleny porotcům a tvoří ukazatel vlivu obou stran. A právě i viditelný efekt v podobě předpojatosti pro vítěze, který získá svědka, může ovlivnit jeho postup předcházejícím výslechem. Pokud se navíc rozhodnete hrát partii s předpojatým soudcem, smíte vznášet námitky nikoliv jen proti argumentům, ale i důkazům. Avšak tyto argumenty a důkazy nesmí disponovat symbolem, kterému soudce straní. A to jsem ještě nezmínil, že na kartách porotců lze najít na políčku obžaloby zámek a dostane-li se žeton vlivu na něj, těžko se odmyká a posouvá zpět, přestože na to obhajoba má své nástroje.

Oceňuji množství doprovodného textu napříč kartami, přehlednost klíčových slov i lícování velikosti symbolů předpojatosti na kartě svědka s ostatními kartami ve hře. Po stránce komponentů je snad jen škoda, že chybí herní plán, který nutný rozhodně není, ale zato by dodal na síle atmosféře. Celkově je hra tematická a nevybavím si jinou hru ze soudní síně, přesto je do jisté míry abstraktní co do ústřední mechaniky. Je tu hodně co dělat, ale nakonec se jen dva hráči přetahují o jeden jediný vliv z aktuálního svědka, přestože efekty zahraných karet občas příjemně překvapí. Víc tak záleží na tom, kdy se o svědka porvou a kdy si karty schovají pro lepší příležitost s novým svědkem. Možná, kdyby tu hráči ovlivňovali vícero věcí najednou (viz Watergate, kde se hráči přetahují o tři typy žetonu), byl by to ještě bohatší zážitek. I tak je tu toho ale dost a tak v Čarodějnickém procesu nechybí možnost vraždit svědky ze strany obžaloby!

Hra s automou funguje, ale doporučuji se podívat po dalších variantách v pravidlech druhé sezóny. Pro mě je Námitka! jasnou duelovkou a z hlediska jejích mechanik a tématu zůstanu u hraní proti živému soupeři. Finální zhodnocení? Mechanicky se nejedná o nic originálního, ale pokud inklinujete k soudním síním ve filmové či knižní podobě, rozhodně doporučuji vyzkoušet dlouho očekávaný titul Námitka!, protože té hráčské interaktivity je tu dost.

Námitka! získává od Říše her ocenění:

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Fox in the Box.

Hru můžete zakoupit přímo zde.