Vykládání karet jako cesta k analýze snů.

Jak již titul napovídá, Krajina snů je opravdu samostatná hra ze světa vykresleného hrou Cesta do nevědomí. Spolu s původní hrou sdílí mnohé, od tvůrce – Jonny Pac (Sladká tečka: Klání cukrářů, Zátoka obchodníků), přes výtvarníky a grafiky – Andrew Bosley (Divukraj, Tapestry, Citadela), Vincent Dutrait (Světlonoš, Heat, T.I.M.E. Stories, New York 1901, Critical: Svatyně, Detektiv: Město andělů), Yoma (Sladká tečka: Klání cukrářů), což není příliš překvapivé, neboť hra stojí na stejných obrázcích a ilustracích jako „mateřská“ hra. Krajina snů je takový malý následovník či potomek, který jako by svému předchůdci z oka vypadl, co se grafické stránky týče. Ovšem po stránce herní a pravidlové jsou mezi oběma hrami markantní rozdíly.

Základní idea hry dle vydavatele: Jste jedním z následovníků Freudových teorií o nevědomí a vaším cílem je pomoci klientům trpícím psychickými traumaty. Terapii každého klienta podpoříte tím, že budete analyzovat symboliku jejich snů.

K tomu budou sloužit především karty: celkem šedesát šest karet snů s kresbami, které budou hráčům obeznámeným s Cestou do nevědomí důvěrně známé, dále šest karet klientů terapie a karta Freuda, k tomu dvanáct destiček léčby. Karty klientů se náhodně rozloží do řady pod sebe, pod nimi bude karta Freuda. Na každou kartu klienta náhodně umístíme dvojici destiček léčby, vždy jednu směřující vpravo a druhou vlevo. Tyto destičky jsou oboustranné a díky náhodnému rozmístění zaručují nemalou znovuhratelnost, protože nastolují kritéria pro jednotlivá kola hry.

Hráči budou vystupovat v rolích čtyř profesorů, jejichž karty a kruhové žetony dostanou do začátku. Každý dostane též patnáct žetonů terapie – pět žetonů ve své barvě v hodnotách dva až šest, a vedle nich si vyloží ze sdílených žetonů čtyři žetony s hodnotou dva, tři s hodnotu tři, dva s číslem čtyři a jeden s pětkou. Z nich si připraví „stupnici“, ze které bude během hry odebírat žetony. Jeho cílem bude odebrat všechny „sdílené“ žetony a otočit všechny žetony ve své barvě. Každý dostane náhodných šestnáct karet snů, zbytek karet bude sloužit jako dobírací balíček (v případě hry dvou hráčů a sólové varianty se vykládají extra karty po stranách karet klientů).

Úsporný sešítek s pravidly vysvětlí pravidla hry včetně dnes již obligátních příkladů, nechybí ani varianta pro sólové hraní. Tím je zakončen výčet toho, co najdete v krabici. Pojďme se tedy pustit do samotné terapie.

Terapie

Hráči odehrají maximálně čtrnáct kol hry, kdy počáteční akce provádějí všichni současně. Z karet ve svých rukou si vyberou kartu, připraví ji lícem dolů na plochu, a následně naráz otočí. Karty jsou seřazeny dle hodnot a pokud karty hráčů splňují podmínky, tak se vyhodnotí a obodují, s přihlédnutím k žetonu léčby. Dle získaných bodů si můžou hráči otočit žetony až v takové hodnotě. Pokud jde o standardní žetony, vezme si je hráč po otočení, každý z nich lze využít jako plus jedna při dalším bodování. Své vlastní žetony pouze otočí, a jakmile otočí všechny, tak ukončí hru.

Dojmy

Krajina snů stojí na dech beroucích obrázcích. Propojují je jednoduchá pravidla, která ze hry dělají rychlou vykládací hru. Na druhou stranu je zde absence propojení těch krásných ilustrací a herního mechanismu. Hra sice funguje v jakémkoli počtu hráčů, včetně sólové varianty, ale působí jako mechanické vykládání karet a počítání bodů, a ilustrace snů a nočních můr na kartách jsou tak trochu navíc. Pokud by se jednalo o karty s hodnotou a symboly – trochu jako mariášové či žolíkové – tak by hra fungovala stejně. Mechanismus i strategie by nedoznala žádných výraznějších odlišností.

Díky výše uvedenému můžu potvrdit, že se jedná o rychlou a zábavnou hru pro hráče, kteří mají rádi odlehčenější matematickou strategii s porcí náhody. Určitě si hru užijí hráči, kteří si oblíbili Cestu do nevědomí, protože si hru mohou zahrát při nedostatku času na jejího velkého předchůdce. I pro ostatní hráče mohou být kresby motivátorem pro koupi hry. Jen je třeba počítat s tím, že samotné kresby nemají žádnou váhu během samotné hry, která je naprosto abstraktní. Hra tak bohužel zůstává ve stínu originálu, neboť se na něj odkazuje každou jednou kartou, což je škoda, protože samotný mechanismus i herní požitek ze hry je velice povedený a vděčný.

Poděkování

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti TLAMA Games.

Hru můžete zakoupit přímo zde.